Evropské dějiny

Pohanské Prusko

Prusko v období starověku Již v době před naším letopočtem sídlili ve východním Pobaltí, v oblasti východně od dolní Visly, na území dnešního severovýchodního Polska, a Kaliningradské oblasti, kmeny Prusů. Jejich jazyk i jazyk dalších pobaltských kmenů vykrystalizoval na konci procesu etnické a jazykové diferenciace Baltů v 5. stol. př. n. l., probíhajícím od doby bronzové. Prusové byli kulturně a jazykově příbuzní s Litevci a Slovany. Od poloviny 1. tisíciletí n. l. je možné přibližně lokalizovat kmenová teritoria, neboť každý pobaltský kmen měl svůj charakteristický způsob pohřbívání. Prusové zpravidla své mrtvé spalovali a jejich popel uchovávali v urnách v podzemních hrobech, často i se spálenými koňmi.

FRANSKÁ ŘÍŠE ZA MEROVEJCŮ II. K BITVĚ U TERTRY A NÁSTUPU MAJORDOMŮ r. 687

DRUHÉ DĚLENÍ FRANSKÉ ŘÍŠE R. 561 Přesně padesát let po prvním dělení říše nastává další dělení a také mezi čtyři dědice, takže noví vládci v podstatě jen navázali na již hotová království. Nejstarší Charibert (561-567) obdržel hlavní město Paříž a centrální oblast, která sahala na jihu k Loiře; původně tedy Childebertův díl. Guntram (561-592) obdržel na jih od Loiry Burgundsko s centrem v Orleans; v zásadě tedy Chlodomerův díl. Sigibert (561-575) obdržel SV část s centrem v Remeši; původně Theuderichův díl. A Chilperich (561-584) obdržel nejméně lukrativní oblast na severu říše s centrem v Soissons; původně Chlotarův díl.

Karel Veliký - Otec Evropy? I.

28. ledna tomu bude 1200 let, co ve své falci v Cáchách vydechl naposled franský císař Karel zvaný Veliký. Jeho velikost se odráží už jen v titulu slova "král", který vznikl ze jména Karel a přešel do vícero jazyků - ruské karol, polské król, maďarské kiróly..., turecké kral, romské kralis, norské Magnus (latinsky Veliký), to vše sahá k zakladateli západního císařství.