Jo, to je mnohem lepší než Friedrichova lokalizace Lahovic do Prahy, které později mají jiné majitele. Ploskovice určitě, nevím, kde se v přepisu bere >š<, když i v originále tam je jen >s<, Ploscouicih.Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice?
Já bych byl dost opatrný v tom, že si šlechta mohla vybírat, kdy bude působit jako kastelán/resp. dokonce odmítnout přesun jinam. Přímo doloženo to je asi jen v případě atentátu na Soběslava I., kdy si atentátník může vybrat některý z nejlepších hradů - ale to je extrémní situace násilného převratu a odměňování spiklenců. Jasně, v některých provincích jsou rody usazeny skoro trvale a drží kastelánství i několik desítek let, jinde ale vůbec nic nevíme a u dvorských funkcí je ta fluktuace celkem rychlá, aniž by to vypadalo, že to byl důvod k nevraživosti mezi panovníkem a šlechticem. Navíc Znojmo je periferie spíš jen geograficky, jako jedno ze tří sídel údělů a napojené na Podunají to je určitě prestižnější adresa než většina českých hradů.Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.
Ne, tam chybí jméno donátora, který daroval otcovský majetek: ... (mezera má 55 mm) dedit bonum patrimonium. Z toho vyplývá, že někdo spíš dal veškerý svůj dědičný/alodiální majetek, který proto není přímo jmenován.
Jo, to je mnohem lepší než Friedrichova lokalizace Lahovic do Prahy, které později mají jiné majitele. Ploskovice určitě, nevím, kde se v přepisu bere >š<, když i v originále tam je jen >s<, Ploscouicih.Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice?
Já bych byl dost opatrný v tom, že si šlechta mohla vybírat, kdy bude působit jako kastelán/resp. dokonce odmítnout přesun jinam. Přímo doloženo to je asi jen v případě atentátu na Soběslava I., kdy si atentátník může vybrat některý z nejlepších hradů - ale to je extrémní situace násilného převratu a odměňování spiklenců. Jasně, v některých provincích jsou rody usazeny skoro trvale a drží kastelánství i několik desítek let, jinde ale vůbec nic nevíme a u dvorských funkcí je ta fluktuace celkem rychlá, aniž by to vypadalo, že to byl důvod k nevraživosti mezi panovníkem a šlechticem. Navíc Znojmo je periferie spíš jen geograficky, jako jedno ze tří sídel údělů a napojené na Podunají to je určitě prestižnější adresa než většina českých hradů.Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.
Ne, tam chybí jméno donátora, který daroval otcovský majetek: ... (mezera má 55 mm) dedit bonum patrimonium. Z toho vyplývá, že někdo spíš dal veškerý svůj dědičný/alodiální majetek, který proto není přímo jmenován.