<![CDATA[Fórum zájemců o historii]]> http://www.e-stredovek.cz/forum Smartfeed extension for phpBB <![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Husitská ... revoluce?]]> 2024-04-18T12:18:34+02:00 2024-04-18T12:18:34+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72668#p72668
Ingolf píše: 01 dub 2024 00:56 Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.
V tom případě to je ale paradoxně - restituce. Ale to je to specifikum středověku - ideál vidí v minulosti (čím dříve k Ježíši, tím lépe), je skeptický. Skutečné revoluce hledí do budoucna, nevidí svůj ideál v minulosti, ale ten má teprv přijít.
No a pak je pojem kontrarevoluce - není to husitství? :)
Simplex píše: 02 dub 2024 21:45 Ježku,
když dáš nějaké změně punc revoluce, tak si můžeš připsat jinačí zásluhy, než když to je pouhý převrat. Když řekneš převrat, tak se v tom špatně hledá boj za idály apod., ale zavání to spíš pouhou výměnou part u koryt.
Ale tak tam určitě výrazné části šlo o ideály, i když bylo určitě spousta kariéristů a oportunistů, a u většiny šlo nejspíš jako vždy o kombinaci ideálů a pragmatismu - i když dnes motivace nepoznáme, písemné prameny je spíš zamlžují a otáčejí, než vyjasňují.
Brenon píše: 15 dub 2024 08:48 A není bez zajímavosti, že husitství jako celek vydrželo tak dlouho proto, že bylo ohrožováno zvenčí - Zikmundem, křížáckými výpravami a podobně. Paradoxně právě vnější (i vnitřní) nepřátelé udrželi husitské hnutí pohromadě, myslím, protože právě bitvy s nepřáteli husity vždy na čas stmelily. Nebýt toho, vjely by si různé proudy husitství do vlasů mnohem dříve něž u Lipan.
Tak jednotu v podstatě zničilo už Žižkovo založení Nového Tábora a v podstatě zabrání majetků a pozic jiných husitů - Pražanů. První velký rozkol skončil bitvou u Malešova, když výše píšu o ideálech, tak težko říct, jak si opravedlnili boj proti souvěrcům vyznávajícím 4 pražské články.]]>
Ingolf píše: 01 dub 2024 00:56 Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.
V tom případě to je ale paradoxně - restituce. Ale to je to specifikum středověku - ideál vidí v minulosti (čím dříve k Ježíši, tím lépe), je skeptický. Skutečné revoluce hledí do budoucna, nevidí svůj ideál v minulosti, ale ten má teprv přijít.
No a pak je pojem kontrarevoluce - není to husitství? :)
Simplex píše: 02 dub 2024 21:45 Ježku,
když dáš nějaké změně punc revoluce, tak si můžeš připsat jinačí zásluhy, než když to je pouhý převrat. Když řekneš převrat, tak se v tom špatně hledá boj za idály apod., ale zavání to spíš pouhou výměnou part u koryt.
Ale tak tam určitě výrazné části šlo o ideály, i když bylo určitě spousta kariéristů a oportunistů, a u většiny šlo nejspíš jako vždy o kombinaci ideálů a pragmatismu - i když dnes motivace nepoznáme, písemné prameny je spíš zamlžují a otáčejí, než vyjasňují.
Brenon píše: 15 dub 2024 08:48 A není bez zajímavosti, že husitství jako celek vydrželo tak dlouho proto, že bylo ohrožováno zvenčí - Zikmundem, křížáckými výpravami a podobně. Paradoxně právě vnější (i vnitřní) nepřátelé udrželi husitské hnutí pohromadě, myslím, protože právě bitvy s nepřáteli husity vždy na čas stmelily. Nebýt toho, vjely by si různé proudy husitství do vlasů mnohem dříve něž u Lipan.
Tak jednotu v podstatě zničilo už Žižkovo založení Nového Tábora a v podstatě zabrání majetků a pozic jiných husitů - Pražanů. První velký rozkol skončil bitvou u Malešova, když výše píšu o ideálech, tak težko říct, jak si opravedlnili boj proti souvěrcům vyznávajícím 4 pražské články.]]>
<![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-04-18T22:51:44+02:00 2024-04-18T22:51:44+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72670#p72670
Ježek píše: 18 dub 2024 12:18
Ingolf píše: 01 dub 2024 00:56 Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.
V tom případě to je ale paradoxně - restituce. Ale to je to specifikum středověku - ideál vidí v minulosti (čím dříve k Ježíši, tím lépe), je skeptický. Skutečné revoluce hledí do budoucna, nevidí svůj ideál v minulosti, ale ten má teprv přijít.
No a pak je pojem kontrarevoluce - není to husitství? :)
Restituce nebo restaurace, je to paradox, ale jo..
Kontrarevoluce asi ne, ta se vede proti revoluci v tom moderním slova smyslu.


Jestli někde byla převratná změna, tak ve výměně obyvatel. Ve městech ubylo Němců, což se dá na jedu stranu přičítat normálnímu vývoji, kdy město přijímá nové lidi ze svého okolí a kdy se Němci spíš učí jazyk okolní většiny, než naopak.
Ale z velkých měst třeba zmizel patriciát, tedy nejbohatší vrstva tvořená hlavně Němci z rodin zakladatelů těch měst. Patriciát uměl rozjíždět věci ve velkém, zakládal ona města v cizí zemi, pak se vrhnul na těžbu kovů, s tím souvisejíc mincovnictví, z peněz zase zakládal města apod. Nejznámějším příkladem je asi Eberhard, ten podnikal v těžbě stříbra na Jihlavsku, pak byl mincmistrem, k tomu založil Havelské město v Praze (dnes mezi Staroměstským a Václavským náměstím). Sebevědomí, až přehnané, ukázal kutnohorský patriciát po r. 1300, kdy chtěl zasáhnout dynastických záležitostí. A tohle s husity mizí.
České podnikání prý vypadalo tak, že řemeslníci dávali zisk do domů nebo pozemků, protože to je současně úložna, kdyby přišly horší časy, a současně to není rozhazování. Ale aby vzali peníze a čistě kapitálově se vrhli do něčeho nového, to už ne..
V městských radách se asi mohli angažovat i méně majetní, zatímco v klasickém městě může do rady volit a být volen jen ten, kdo má ve městě nemovitost, a tím současně odvádí platby ve prospěch města. Jak bylo tohle v Táboře? A proč nastal ústup německého etnika?, odcházeli kvůli permanentní válce a kvůli neshodám s kacíři, resp. byl tím zastaven přísun nových Němců?]]>
Ježek píše: 18 dub 2024 12:18
Ingolf píše: 01 dub 2024 00:56 Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.
V tom případě to je ale paradoxně - restituce. Ale to je to specifikum středověku - ideál vidí v minulosti (čím dříve k Ježíši, tím lépe), je skeptický. Skutečné revoluce hledí do budoucna, nevidí svůj ideál v minulosti, ale ten má teprv přijít.
No a pak je pojem kontrarevoluce - není to husitství? :)
Restituce nebo restaurace, je to paradox, ale jo..
Kontrarevoluce asi ne, ta se vede proti revoluci v tom moderním slova smyslu.


Jestli někde byla převratná změna, tak ve výměně obyvatel. Ve městech ubylo Němců, což se dá na jedu stranu přičítat normálnímu vývoji, kdy město přijímá nové lidi ze svého okolí a kdy se Němci spíš učí jazyk okolní většiny, než naopak.
Ale z velkých měst třeba zmizel patriciát, tedy nejbohatší vrstva tvořená hlavně Němci z rodin zakladatelů těch měst. Patriciát uměl rozjíždět věci ve velkém, zakládal ona města v cizí zemi, pak se vrhnul na těžbu kovů, s tím souvisejíc mincovnictví, z peněz zase zakládal města apod. Nejznámějším příkladem je asi Eberhard, ten podnikal v těžbě stříbra na Jihlavsku, pak byl mincmistrem, k tomu založil Havelské město v Praze (dnes mezi Staroměstským a Václavským náměstím). Sebevědomí, až přehnané, ukázal kutnohorský patriciát po r. 1300, kdy chtěl zasáhnout dynastických záležitostí. A tohle s husity mizí.
České podnikání prý vypadalo tak, že řemeslníci dávali zisk do domů nebo pozemků, protože to je současně úložna, kdyby přišly horší časy, a současně to není rozhazování. Ale aby vzali peníze a čistě kapitálově se vrhli do něčeho nového, to už ne..
V městských radách se asi mohli angažovat i méně majetní, zatímco v klasickém městě může do rady volit a být volen jen ten, kdo má ve městě nemovitost, a tím současně odvádí platby ve prospěch města. Jak bylo tohle v Táboře? A proč nastal ústup německého etnika?, odcházeli kvůli permanentní válce a kvůli neshodám s kacíři, resp. byl tím zastaven přísun nových Němců?]]>
<![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-04-19T08:59:03+02:00 2024-04-19T08:59:03+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72677#p72677
Tak jednotu v podstatě zničilo už Žižkovo založení Nového Tábora a v podstatě zabrání majetků a pozic jiných husitů - Pražanů. První velký rozkol skončil bitvou u Malešova, když výše píšu o ideálech, tak težko říct, jak si opravedlnili boj proti souvěrcům vyznávajícím 4 pražské články.
Já bych s těmi ideály byl trochu opatrný, zvláště v pozdějších dobách husitských válek. Zpočátku to o ideálech určitě bylo, ale časem - jako u každé revolty, vzpoury či převratu (říkejme tomu pro tuto chvíli jak chceme) - se vedle ideálů začaly prosazovat i jiné motivy. Ondřej z Řezna, autor Husitské kroniky, dost přesně jednu z takových změn v přístupu a myšlení válčících husitů popisuje: dříve se ptali, jakého je kdo vyznání, nyní říkají: dej mi tvé peníze a věř si čemu chceš. Jsem si vědom, že Ondřej z Řezna je vůči husitům naladěn nepřátelsky, ale věřím tomu, že v tomhle popisu je upřímný. Konec konců řada husitských hejtmanů se po bitvě u Lipan nechávala za peníze najímat v podstatě kýmkoliv na válčení kdekoliv a za cokoliv (Jan Čapek ze Sán, Jan Kolda II. ze Žampachu, Jakoubek z Vřesovic, Mikuláš Sokol z Lamberka či Hynek Krušina IV. z Lichtenburka - poslední tři jmenovaní se dokonce stali přívrženci Zikmunda a nebyli sami. Hlavním důvodem bylo, že jim Zikmund potvrdil jejich državy, často získané právě při husitských válkách. Toť jistě zásadní příčina, proč opustiti ideály.).
Případ Jana Roháče z Dubé, setrvávajícího v odporu proti Zikmundovi až do finálního boje, je mezi vysokými veliteli husitských vojsk výjimečný.]]>
Tak jednotu v podstatě zničilo už Žižkovo založení Nového Tábora a v podstatě zabrání majetků a pozic jiných husitů - Pražanů. První velký rozkol skončil bitvou u Malešova, když výše píšu o ideálech, tak težko říct, jak si opravedlnili boj proti souvěrcům vyznávajícím 4 pražské články.
Já bych s těmi ideály byl trochu opatrný, zvláště v pozdějších dobách husitských válek. Zpočátku to o ideálech určitě bylo, ale časem - jako u každé revolty, vzpoury či převratu (říkejme tomu pro tuto chvíli jak chceme) - se vedle ideálů začaly prosazovat i jiné motivy. Ondřej z Řezna, autor Husitské kroniky, dost přesně jednu z takových změn v přístupu a myšlení válčících husitů popisuje: dříve se ptali, jakého je kdo vyznání, nyní říkají: dej mi tvé peníze a věř si čemu chceš. Jsem si vědom, že Ondřej z Řezna je vůči husitům naladěn nepřátelsky, ale věřím tomu, že v tomhle popisu je upřímný. Konec konců řada husitských hejtmanů se po bitvě u Lipan nechávala za peníze najímat v podstatě kýmkoliv na válčení kdekoliv a za cokoliv (Jan Čapek ze Sán, Jan Kolda II. ze Žampachu, Jakoubek z Vřesovic, Mikuláš Sokol z Lamberka či Hynek Krušina IV. z Lichtenburka - poslední tři jmenovaní se dokonce stali přívrženci Zikmunda a nebyli sami. Hlavním důvodem bylo, že jim Zikmund potvrdil jejich državy, často získané právě při husitských válkách. Toť jistě zásadní příčina, proč opustiti ideály.).
Případ Jana Roháče z Dubé, setrvávajícího v odporu proti Zikmundovi až do finálního boje, je mezi vysokými veliteli husitských vojsk výjimečný.]]>
<![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-04-30T09:04:47+02:00 2024-04-30T09:04:47+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72732#p72732 Martin Nodl: Hussitism as an Early Bourgeois Revolution (ale jsou tam vynechané stránky, tak snad to bude na Academii)]]> Martin Nodl: Hussitism as an Early Bourgeois Revolution (ale jsou tam vynechané stránky, tak snad to bude na Academii)]]> <![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-04-30T21:10:36+02:00 2024-04-30T21:10:36+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72735#p72735
Brenon píše: 19 dub 2024 08:59 Jan Čapek ze Sán, Jan Kolda II. ze Žampachu, Jakoubek z Vřesovic, Mikuláš Sokol z Lamberka či Hynek Krušina IV. z Lichtenburka - poslední tři jmenovaní se dokonce stali přívrženci Zikmunda a nebyli sami.
Máš nějaký pramen k tomu, že Mikuláš Sokol se stal Zikmundovým přívržencem?]]>
Brenon píše: 19 dub 2024 08:59 Jan Čapek ze Sán, Jan Kolda II. ze Žampachu, Jakoubek z Vřesovic, Mikuláš Sokol z Lamberka či Hynek Krušina IV. z Lichtenburka - poslední tři jmenovaní se dokonce stali přívrženci Zikmunda a nebyli sami.
Máš nějaký pramen k tomu, že Mikuláš Sokol se stal Zikmundovým přívržencem?]]>
<![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-05-01T10:31:32+02:00 2024-05-01T10:31:32+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72736#p72736
Máš nějaký pramen k tomu, že Mikuláš Sokol se stal Zikmundovým přívržencem?
Tak hned třeba wiki: Po schválení tzv. Basilejských kompaktát roku 1436 pak působil jako hejtman ve službách krále Zikmunda.

A podrobněji rozpracováno zde:

https://theses.cz/id/qyetvt/30234182

Citace tohoto pramenu:
Po ukončení Jihlavského sněmu v roce 1436, kde se Zikmund konečně stal českým
králem a kde byla definitivně ukončena válečná etapa husitských válek, vydal Mikuláš Sokol
císaři Zikmundovi Čáslav, kde do této doby plnil post čáslavského hejtmana. Stejnou službu
učinil i o dva roky později Zikmundovu zeti Albrechtovi Habsburskému. Tato skutečnost jasně
značí, na čí stranu se Mikuláš rozhodl přiklonit. Také se dovídáme o udržení hejtmanského
postu v Čáslavi i po nástupu Zikmunda Lucemburského na český trůn.]]>
Máš nějaký pramen k tomu, že Mikuláš Sokol se stal Zikmundovým přívržencem?
Tak hned třeba wiki: Po schválení tzv. Basilejských kompaktát roku 1436 pak působil jako hejtman ve službách krále Zikmunda.

A podrobněji rozpracováno zde:

https://theses.cz/id/qyetvt/30234182

Citace tohoto pramenu:
Po ukončení Jihlavského sněmu v roce 1436, kde se Zikmund konečně stal českým
králem a kde byla definitivně ukončena válečná etapa husitských válek, vydal Mikuláš Sokol
císaři Zikmundovi Čáslav, kde do této doby plnil post čáslavského hejtmana. Stejnou službu
učinil i o dva roky později Zikmundovu zeti Albrechtovi Habsburskému. Tato skutečnost jasně
značí, na čí stranu se Mikuláš rozhodl přiklonit. Také se dovídáme o udržení hejtmanského
postu v Čáslavi i po nástupu Zikmunda Lucemburského na český trůn.]]>
<![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-05-01T13:21:35+02:00 2024-05-01T13:21:35+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72738#p72738 Díky!]]> Díky!]]> <![CDATA[Pozdní středověk (1378 - 1526) :: Re: Husitská ... revoluce?]]> 2024-05-08T09:01:25+02:00 2024-05-08T09:01:25+02:00 http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=4029&p=72751#p72751
Wladislaus píše: 01 kvě 2024 13:21 No jo, na wiki mě nenapadlo se podívat :D Díky!
Promiň, já vím, že je to trochu ošemetný zdroj :) , ale ten druhý je už solidnější]]>
Wladislaus píše: 01 kvě 2024 13:21 No jo, na wiki mě nenapadlo se podívat :D Díky!
Promiň, já vím, že je to trochu ošemetný zdroj :) , ale ten druhý je už solidnější]]>