Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 12 pro 2017 07:24

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Search found 1 match

Autor Zpráva

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Benediktini a nové řády
Napsal: 07 úno 2015 00:00 

Benediktini v Čechách čelili od poloviny 12. století nástupu nových řádů. Jejich nápor se dá v Čechách poměrně jednoduše zdokumentovat a pokusím se podat i důvody, proč benediktini ztráceli na popularitě.

Kronika Mnicha Sázavského je spisem spadajícím do tzv. Historiae fundationum monastoriorum, tedy spisy o založení kláštera, které legitimizovaly jak stávající majetky, tak samotné právo existence kláštera. Mnich psal v době, kdy benediktini čelili náporu nových řádů a některé bened. komunity byly přímo nahrazeny premonstráty.
Nápadné to je v porovnání s legendou Vita minor, která popisuje hlavně Prokopovy zázraky, zatímco Mnich přidává třeba motiv založení knížetem Oldřichem. Jediným Prokopovým zázrakem z Mnicha je vyhnání německého opata, což se vztahuje zase k legitimitě klášterní komunity - a zřejmě i k situacím, kdy byly benediktinské komunity v Želivu a olomouckém Hradišti nahrazeny premonstráty z německého Steinfeldu.

***

Nové řády přivedl do Čech Vladislav II. (1140-72). Je možné, že na úpadku obliby benediktinů měla vliv vizitace papežského legáta Guida r. 1143, která objevil v klášterech závažné nedostatky. Opati na Sázavě a v Hradišti u Olomouce byli přímo obviněni z nezákonné volby.. Nahrazení konventu v Hradišti reformním řádem se tak jeví hned v jiném světle..

Do nástupu Vladislavovy vlády fungovalo v přemyslovském státě 11 benediktinských klášterů, chronologicky - ženský u sv. Jiří na Hradě, Břevnov, Ostrov, Sázava, Rajhrad, Hradiště u Olomouce, Opatovice, Třebíč, Kladruby, Postoloprty, Vilémov.
Ve 40. letech 12. stol. byly založeny čtyři premonstrátské kláštery - Strahov, Doksany, Litomyšl a Louňovice pod Blaníkem; a čtyři cisterciácké kláštery - Sedlec, Plasy, Nepomuk a Svaté pole.

Klášter v Želivu vznikl asi po r. 1144. Nový pražský biskup Daniel nastoupil r. 1148 a hned r. 1149 nařídil vyhnání benediktinů a osazení Želiva premonstráty ze Steinfeldu. O osudech mnichů se neví jistě, Jarloch říká, že byli vypovězeni ze země. Nejenže to ale postrádá smyslu, Mnich Sázavský navíc udává, že bývalý opat Želiva Reginhard z Met se stal r. 1162 opatem Sázavy. Mohl tedy přivést s sebou alespoň část želivského konventu.
Olomoucký biskup Jindřich Zdík, Danielův strýc, před svým úmrtím r. 1150 vyhnal benediktiny z Hradiště a dosadil premonstráty opět ze Steinfeldu. Benediktini nalezli útočiště v Opatovicích. Od nich pochází jeden písemný pramen, hradištsko-opatovické anály, které začali psát na Moravě a dokončili v Opatovicích.

Nebezpečí pro benediktiny skončilo r. 1159, resp. 1177. R. 1159 došlo k papežskému schizmatu, většina volitelů zvolila Alexandra III., ale Barbarossa nechal potvrdit protikandidáta, Viktora IV. Premonstráti a cisterciáci se postavili za Alexandra, král Vladislav na stranu Barbarossova Viktora. Když tedy Vladislavova manželka Judita hodlala založit klášter, byly mezi lety 1152-1167 povolány od pražského sv. Jiří benediktinky do Teplic (jiným důvodem volby ale mohlo být, že benediktinská řehole dovolovala koupání a pár klášterů stálo u léčivých pramenů, a Teplice jsou lázeňské město..)
Ani po smíru Barbarossy s Alexandrem r. 1177 k vyhánění benediktinů nedocházelo. Počet klášterů se ale během těch pár let vyvinul tak, že benediktinský řád měl stejný počet klášterů jako řády nové, po přesunech v osazenstvu Želiva a Hradiště a založení teplického kláštera byl poměr 10:10.
Stránka 1 z 1 [ Search found 1 match ]


Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz