Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 18 pro 2018 13:49

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 27 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 07 říj 2014 08:46 
Offline
Král

Registrován: 28 říj 2009 11:55
Příspěvky: 2436
Has thanked: 0 time
Been thanked: 5 times
Jsou někde k mání fotky toho kostela? Nijak jsem to nehledal, ale pokud někdo má a může je sem hodit, byl bych rád.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 27 říj 2016 21:38 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1601
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Byl jsem dneska na přednášce Ladislava Varadzina o Vyšehradu jako centru královské moci krále Vratislava I., proběhlo to v Centru teoretických studií v Husově ulici v Praze.
Ač tam Varadzin opakoval, že je jenom archeolog, tak za znalost věci byla komplexní, odpovídal hned na všechny otázky z publika, uměl vyvozovat závěry.. Mně to připomíná archeologa Klápštěho, když se vyjadřuje k 13. století, zatímco mezi historiky se vedou spory leckdy až osobní, tak archeolog, ať už Klápště nebo Varadzin, jednají v klidu a mám takový dojem, že jak vycházejí z hmotné kultury, tak jsou jejich vývody taky jakoby „pevnější“, pevnějí podložené, informace z hmotných nálezů pevněji dané..

***

Vratislav vybudoval na Vyšehradě celý stavební komplex. Akropole hradiště je dobře viditelná na mapě, je ohraničená barokními bastiony, to jsou ty šedivé linie, a ulicemi Štulcovou a Soběslavovou - https://mapy.cz/zakladni?x=14.4182588&y ... C5%A1ehrad Akorát na jihu to nesahalo až k bastionu, Staré purkrabství je už mimo původní okrsek akropole.

Románský palác stál v rohu bastionu, jak je odkaz na Galerii Vyšehrad. Delší část paláce byla na jižní straně (resp. v tom směru jiho-jiho-západ). On se varadzin odvolává i na zprávu z Kosmy k r. 1119, že palác pobořil vítr vanoucí od Vltavy z jihu, což by odpovídalo tomu umístění.
Před palácem bylo menší nádvoří a až k těm dnešním ulicím bylo velké nádvoří. To zůstalo nezastavěné a v tom je právě ten vtip, protože sloužilo jako shromaždiště.
Velké nádvoří, a tím i celou akropoli ohraničoval příkop, rozměry byly asi 10 metrů šířky a dva metry hloubky.

Na východě býval hlavní vchod, navazoval na kostel sv. Vavřince. Pod vavřincem bývala ta slavná odkrytá trikoncha, největší kostel své doby ve střední Evropě, a v příkopu se našly pilíře datované fyzikálními metodami před r. 1030.
Vavřinec byl postaven kolem r. 1085 podle říšských vzorů. Na svoji dobu byl honosný, měl nové detaily jako příporky a pochází odtud dlaždice s gryfy a apod., zvané jako dlaždice vyšehradského typu (podobné byly odkryty v rotundě sv. Václava na Malé Straně).

Na severní straně vedl přes příkop románský most, jehož části jsou dodnes k vidění. Most vedl přímo do baziliky sv. Petra a Pavla a Varadzin se domnívá, že nešlo ani tak o most jako o chodbu. Tak jako tak je to nejstarší kamennný most v Čechách.
Okolo obou kostelů bylo rozsáhlé pohřebiště, v podstatě se slilo do jednoho.

Směrem k Vltavě na skále byly odkryty relikty románských hradeb z doby kolem r. 1140. Zprávy o hradbách jsou i písemné a jsou to nejstarší románské hradby v Čechách vůbec (ty v Boleslavi jsou předrománské a navíc nejde úplně o hradby, jako spíš o zeď).
Hradby na skále jsou jaksi nadbytečné z hlediska obrany, ale tady šlo dost dobře o reprezentaci.. velká hradba na velké skále, to udělá dojem..

***

Ta kompozice celého komplexu vychází z říšských vzorů, nejvíce se podbá dvorci v Goslaru. Palác, malé a velké nádvoří, přes nádvoří kostel.. Vzdálenost od paláce ke kostelu je v Goslaru a Cáchách 130 metrů, na Vyšehradě asi 140.

Palác má veprostřed stopy po kůlech, byl tedy dvojsíňový. To je zase říšský vzor, užitý i v Goslaru.
Celá ta dualita staveb je typická pro otonské stavebnictví. Když se podíváme na úžasné baziliky v Hildesheimu nebo jinde, tak když se rozpůlí na šířku i délku, tak vzniknou dvě stejné poloviny - https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... ndreas.jpg
Otonská architektura navazovala i v tomto na starší karolinskou, dualita je patrná i u vstupní brány kláštera v Lorschi - https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... sch_07.jpg


Nádvoří bylo určeno pro velké události. Konal se tu soud r. 1130 se spiklenci proti Soběslavovi. Chodilo se tudy do baziliky o velkých svátcích. Podle zprávyKanovníka Vyšehradského se tu na soud se spiklenci sešlo tři tisíce lidí.

***
Svatopetrská bazilika byla založena Vratislavem r. 1070. Vratislav tu po vzoru Konstantina Velikého přinesl sám 12 nůší zeminy pro stavbu baziliky. Konstantin nesl nůše pro římskou baziliku, měla by být ta sv. Petra myslím, tedy i to zasvěcení na Vyšehradě by mohlo kopírovat to římské..
Vratislav dostal za poplatek právo nosit při slavnostech mitru a sandále. To mohli jinak jen kardinálové, prostě je tu dost indicií, že Vyšehrad se inspiroval Římem.

Bazilika byla vyňata z pravomoci českého biskupa a svěřena přímo papeži. Tato tzv. exempce se týkala jen výjimečných kostelů. V říši to byl kostel v Cáchách (za Oty III.), kostel v Bamberku, což byl v podstatě biskupský a klášterní komplex založený Jindřichem II. (a toto založení bylo také jedním z důvodů jeho svatořečení) a kostel sv. Šimona a Judy zase v Goslaru.

Kostel byl také dvouvchodový, což zase ukazuje na výjimečnost. V Čechách byla dvouvchodová už jen bazilika sv. Václava, Vojtěcha a Víta na Hradě, v Uhrách jen bazilika ve Stoličném Bělehradě, sídle uherských králů.

Dnešní hlavní vyšehradský kostel po všech přestavbách v gotice, baroku a regotizaci navazuje tedy přímo na tuto petrskou baziliku.


Kostelů bylo na Všehradě 5 -6. Ještě tu je rotunda sv. Martina, v pramenech je pak rotunda sv. Jana evangelisty (zmiňovaná v 13. stol., měl ji prý vysvětit sv. Vojtěch), kostel sv. Magdaleny a kostel sv. Klimenta (ale podle mě to může být ta trikoncha ten Kliment, tudíž za Vratislava by ho nahradil ten Vavřinec). Ta koncentrace kostelů je velká.

***

Na Vyšehradě založil Vratislav novou přemyslovskou nekropoli. Je tu pohřben on, jeho žena Svatava, syn Boleslav, který měl být jeho nástupcem, pak kníže Soběslav I. a nakonec syn Soběslava I. Soběslav II.

Do té doby byli Přemyslovci pohřbíváni na Hradě, Ludmila i Václav sem byli přeneseni, při manipulaci s jejich ostatky docházelo k zázrakům.
Vratislav chtěl zřejmě založit novou nekropoli ne pro přemyslovský rod, ale pro královskou rodinu..

Proti hradu jinak vratislav nic neměl. Dostavěl tu baziliku sv. Václava, Vojtěcha a Víta, kterou založil Spytihněv II. r. 1060, ale nestihl dokončit. Tato bazilika byla jinak největším stavebním dílem Vratislavovým.

Varadzin se domnívá, že Vratislav chtěl mezi Hrad a Vyšehrad dělit legitimitu přemyslovské moci. Raně středověké rody měly legitimitu jednak ještě polopohanskou (že jsou z tróje, od pohanského boha..), nebo že měly ve svém rodu nějkého světce – a přízeň Boha tedy osvětluje tento celý rod.
Světci tedy měli být na Hradě, kdežto pohanskou tradici si Vratislav přivlastnil pro Vyšehrad, tady měly být střeženy lýčené střevíce Přemysla Oráče.

***

Suma sumárum Vratislav kopíroval řísský královský dvůr v Goslaru – panovnický palác, velké nádvoří pro velké politické a náboženské akce, stavba bazilik podle řísských vzorů.. Založil tu nekropoli pro královskou rodinu.
Pražský Hrad byl zřejmě příliš spjat s původní kmenovou společností, bylo tu sněmovní pole, knížecí stolec.., kdežto Vratislav chtěl kvalitativně něco jiného a právě na to dojel..
K odkazu Vratislava (pro své potomky i jinak) patří paradoxně právě to, že bez Hradu to nejde, že je prostě spojen s Čechy úplně nerozlučně..
Z Vratislavových institucí zůstala na Vyšehradě jen kapitula při bazilice..

***

Ústup z Vyšehradu zahájil už Soběslav I. Ten se r. 1135 se jal přestavovat Hrad po románském způsobu. Vznikl přemyslovský palác, vysoké opukové hradby viditelné dodnes v jednom průchodu mezi 2. a 3. nádvořím.
Vyšehrad pustl, obnovil ho Karel IV. jako místo panovnické tradice. Vyšehrad obehnal hradbami, z nich zůstaly jen relikty, největší je zbytek brány zvané Špička, kde je teď informační centrum.

Za Karla IV. Vznikly kroniky, které na Vyšehrad kladly vládu kněžny Libuše (zatímco Kosmas kladl její sídlo na Libušín a Vyšehrad poprvé uvádí až u dívčí války, po Přemyslově nástupu). Odtud měla vidět a věštit slávu Prahy, sem měl přijet Přemysl Oráč.. Vyšehrad by tedy byl starší než Praha i než přemyslovský rod.. A toto pojetí se drželo přes Jiráska až do 2. pol. 20. stol., než začaly systematické arch. výzkumy.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 21 lis 2016 23:15 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1601
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Ještě k tomu doznívání významu Vyšehradu po Soběslavovi I. - Soběslav na Vyšehradě provedl ten známý proces se spiklenci r. 1130, to bylo ještě před přestavbou pražského Hradu.

R. 1138 tu byl zvolen Soběslavův syn Vladislav za knížete, až Soběslav zemře.
To bylo stejně k ničemu, po Soběslavově smrti zvolil sněm také Vladislava, ale to byl Vladislava I., Soběslavova bratra.

Vladislav II. si i tak popudil snad většinu země a nastalo povstání. R. 1142 byl obležen a poničen i Hrad..
Vladislav se ubránil za pomoci říšského krále Konráda III., který byl pozván do Čech. Byl hoštěn na Vyšehradě, strávil tu letnice a po vyplacení odměny za vojenskou pomoc zase odjel. Ty letnice jsou výzamnější svátek a Konráda skutečě přivítalo církevní procesí..
To by ještě odpovídalo významu Vyšehradu jako centra pro církevní slavnosti, možná se tu měl cítit Konrád více jako doma, protože ta falc byla stavěná podle říšského vzoru, ale spíš šlo o to, že hrad byl poničen obléháním povstalců a Vyšehrad byl na tom aktuálně lépe..
Podle Jarlocha pak dostal Vyšehrad na doživotní správu velmož Velislav, který Vladislavovi významně pomáhal proti povstalcům.

Na Vyšehrad se vrátil Soběslav II., syn Soběslava I., ale byla to epizodická kapitola. Nechal se tu ještě jako poslední Přemyslovec pohřbít


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 01 črc 2018 22:38 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1601
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Rozsáhlý rozhovor s archeologem Ladislavem Varadzinem - http://vysehradskej.cz/predromanska-sta ... vysehrade/


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 22 lis 2018 21:27 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1601
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Objevil se názor, že základy té předrománské a veliké kostelní stavby se čtyřmi apsidami jsou vzorem pro menší kopii základů kostela v zahradě sázavského kláštera.. Poměr má být 1:5 (5x5 metrů a 25x25 metrů).
A s tím se objevil názor, že je to potvrzení, že sv. Prokop studoval na Vyšehradě.. Tvrdí to Jan Heřman na svém facebooku, jinak autor rekonstrukcí hradů převážně z Posázaví.
Byl by to zase střípek do ztracené mozaiky staroslověnské kultury v Čechách, protože ta fungovala v sázavském klášteru a Vratislav II. ji chtěl ve své době už anachronicky znovuzavést na vyšehradské kapitule.. Tak možná věděl, že tam její tradice byla..

Vyšehrad - http://pamatky.praha.eu/public/eb/30/87 ... obr_01.jpg
Sázava - https://media.novinky.cz/935/499358-original1-7q95w.jpg


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 22 lis 2018 21:52 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 07 říj 2007 18:37
Příspěvky: 2053
Bydliště: Praha
Has thanked: 0 time
Been thanked: 12 times
IMHO jde o "přání otcem myšlenky". Ano, Prkokop mohl znát vyšehradskou stavbu a inspirovat se jí, ale usuzovat na základě toho, že tam rovnou studoval je, myslím, příliš odvážné.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 22 lis 2018 22:35 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1601
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Já to uvádím jen jako možnost.. Jak tu inspiraci pro Sázavu, tak to Prokopovo studium..


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 27 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz