Opll, Ferdinand: Friedrich Barbarossa; císař a rytíř. Paseka, Praha/Litomyšl 2001.
http://paseka.cz/opll-ferdinand-friedri ... dukt-2537/" onclick="window.open(this.href);return false;
K Barbarossovi vyšla tato méně známá monografie a o jiné ani nevím.
Autor se účastnil na souhrnném vydání listin z Barbarossovy doby, kniha je tudíž vystavěná právě na nich. Základem mu bylo časové seřazení listin, z nichž se dá vysledovat Barbarossův itinerář, tedy jeho pohyb v čase a prostoru. Do toho se dá vysledovat, kdo se pohyboval kolem jeho dvora a jakou tam měl funkci. A protože dvůr byl (pohyblivým) středem říše, ocitáme se tu v centru říšské politiky.
Autor pak rozebírá úlohu kronik, ty mají oproti listinám přednost, že usilují o „kontinuální vylíčení děje“. Hlavním dílem je kronika Barbarrossova příbuzného Oty z Freisingu, zmiňuje i pražského kaplana Vincencia, který popisuje českou účast na tažení proti Milánu.
Opll na druhou stranu kronikám vyčítá tendenčnost.. To je určitě pravda, kroniky bývaly tendenční, no mě zase baví sledovat, proč kronikář psal zrovna nějakou věc a jinou vynechal, proč psal o něčem pozitivně nebo negativně.. Jde z toho poznat myšlenkový svět kronikáře, potažmou myšlenkový a ideový svět jeho okolí.. Ale když jde o životopis císaře, tak jdou takové postupy přirozeně stranou a sled vydaných listin a jejich obsah řeknou o císaři nejvíce..
***
Kniha je skutečně takovým sledem událostí, ale chybí tomu jakási hloubka, nějaký strukturalismus, kterým vyniká Vaníček, není to ani syntéza nějakého období, jakou umí Žemlička, nejsou tam originální myšlenky jako u Třeštíka nebo Wihody..
Jako když si vezmete novinové články za poslední týden a sepíšete je do jednoho celku, to je asi styl Opllův, ale chybí tomu to, co dělají v novinách komentátoři – že sdělí nějakou myšlenku o tom, co se zrovna děje, jaký to má smysl, jaký vývoj..
Opllův styl je takový nehodnotící – když Barbarossa zavedl nějaký tribut nebo někam vytáhl, tak získal „pozoruhodný finanční zisk“, císař se choval „obratně, výhodně“, což sice přináší obraz schopného a úspěšného panovníka, ale neřeší, jaké byly dopady jeho kroků..
Na mě osobně působí Barbarossa jako silný panovník, který umí řešit věci silou (i když Opll dává příklady, kdy byl velmi shovívavý, např. když byl ignorován Jindřichem Lvem nebo Babenberkem Jasomirgottem, kteří odmítali vyhovět předvolání na říšské sněmy). Symbolická je scéna, kdy pozval českou delegaci a uvedl je do síně s popravčími sekerami, čehož se delegáti zalekli a přistoupili na jeho podmínky – Barbarossa uměl nějaký spor „rozseknout“, ale že by vynikal v jemné diplomacii s ohledem na místní specifika a s uměním vyladění vzájemných kompromisů, to asi moc ne..
Nebo vezmu jednu podobnou událost ve srovnání s knihou Dietera Hägermanna o Karlovi Velikém -
https://www.kosmas.cz/knihy/101640/karel-veliky/" onclick="window.open(this.href);return false; ; recenze -
http://aluze.cz/2002_03/hagermann.php" onclick="window.open(this.href);return false;
Hägermann dík bohatosti pramenů kombinuje Karlův osobní život se životem politickým (něco, co lze na české podmínky plně uplatnit až od vrcholného středověku). Karel měl nejstaršího syna jménem Pipin, zvaného Hrbatý. Pipin měl ale hrubou tělesnou vadu, jak je patrné i z jeho přídomku. Král ale musel být silný a požehnaný Bohem, což se na Pipina nehodilo, a byl tedy postupně odsunut..
Jméno Pipin pak přešlo na dalšího Karlova syna, pozdějšího krále Itálie. Pipin Hrbatý se cátil uražený a začal plánovat spiknutí, které bylo odhaleno. Pipin byl potrestán a Hägerann ještě rozebírá, že od té doby se jméno Pipin už neobjevuje, ačkoli to bylo jméno rodové a nesl ho onen Pipin, který svrhl vládu Merovejců a usedl sám na trůn.. Vymazání Pipinova jména ze samotného rodokmenu bylo součástí tzv. damnatio memoriae, tedy vyhlazení vzpomínky na někoho, na koho se mělo zapomenout, kdo měl být tabuizován..
Barbarossa měl nejstaršího syna jménem Fridrich, který byl ale také neduživý. Opll píše, že tento syn umírá a jméno přechází na třetirozeného Konráda, přičemž tato skutečnost dost dlouhou dobu mátla badatele.. Ale věnuje tomu jen místo v poznámkách, ne v textu, kde by si to taky zasloužilo rozebrat..