Je to hrozně dlouhý, kdo chcete jen hradskou soustavu, tak můžete přeskočit k nadpisu "přemyslovská hradiště" k polovině 10. století. Starší hradiště stejně k r. 900 mizí, a Přemyslovci nastupují až po tomto přeryvu.
Na druhou stranu některé odkazy na starší období použiju taky, tak to posílám zpracovaný celý.
***
Jižní Čechy prožívaly do jisté míry autonomní vývoj na hlavní slovanské kolonizační vlně i na mocenském ústředí kolem Prahy.
Nejdřív k zeměpisnému vymezení - nebude se bezezbytku krýt s dnešním jihočeským krajem.
Nejjižnějším je bodem Český Krumlov, osídlení bylo na vyvýšenině nad zákruty Vltavy. Dál na jih už leží Šumava nebo Novohradské hory.
Na východě jsou to hradiště v Jindřichově Hradci, na místě, kde teď stojí zámek. Severně od něj pak bylo prokopáno pohřebiště v obci Drunče -
http://www.mapy.cz/#!x=14.927045&y=49.2 ... 1&l=15&t=s" onclick="window.open(this.href);return false; Dál na východ už se zvedá Českomoravská vrchovina.
Západ - nejzazším bodem je Sušice, na cestě do Bavorska.
Sever - zajímavé území z více důvodů. Tak třeba významná arch. lokalita Kožlí u Orlíka leží na jihu středočeského okresu Příbram, a nedaleko Kožlí pak leží dvě nejstarší přemyslovská hradiště z konce 10. století, když sem začala pronikat centrální moc, byla to hradiště Kozárovice a Horní Počaply.
Přirozenou hranici tvořily vrchovina v dolním Posázaví a vlevo od Vltavy mírná pohoří Hřebenů a Brd. Průchozí cesty skrze pohoří měly obchodní účel, jak svědčí mohyly u Pňovic, kde se nalezly kousky jantaru, artefaktu dováženého z pobřeží Baltu.
Území blíže k dolní Sázavě byl osídleno cílenou přemyslovskou politikou od 11. stol. Svědčí o tom jména vsí po vzdálenějších etnikách a sem třeba uvedl Břetislav I. Hedčany zajaté přijeho výpravě do Polska.
***
6.-7. stol.
První slovanská vlna jižní Čechy dost minula. Z Moravy šla od 6. stol. podél Labe na Pražsko a do S a SZ Čech. Na jihu bylo odkryto jedno slovanské sídliště v Purkarci, a to ještě z doby kolem r. 650, asi sto let po prvních Slovanech.
Sídliště už není, bylo zatopeno při stavbě Hněvkovické přehrady na Vltavě. Na druhou stranu právě při stavbě přehrady se na něj narazilo, takže mohl být proveden záchranný výzkum. Více -
http://www.severniceskobudejovicko.estr ... chach.html" onclick="window.open(this.href);return false;
8. stol.
Jižní Čechy se zalidňují a lidé stavějí mohyly pro pohřbívání. Podobně tak se chovají Slovani na území Rakouska, takže je možné, že tudy do jižních Čech přišli Slované z území avarského kaganátu, který po r. 670 prodělával krizi. Přes Moravu do Čech se valí druhá slovanská vlna, která hmotnou kulturu vychází z avarského Podunají, takže tento jižní proud by šel jenom jinudy, Rakouskem.
Hradiště se ještě nestaví, ani se nenašly hroby elity, která za vznikem hradišť stojí.
***
9. stol., hradištní doba
Doložitelných je minimálně 11 hradišť. Spolehlivě doložitelná doba vzniku je kolem r. 850.
HRADIŠTĚ od jihu
1) Branišovice - na Českokrumlovsku poblíž Římova -
http://www.mapy.cz/#!q=brani%25C5%25A1o ... 4_0_3&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
2) Kuklov - na Českokrumlovsku -
http://www.mapy.cz/#!q=kuklov&x=14.1946 ... 942_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Hradiště se jmenuje U Ondřeje, asi podle nedostavěného gotického kostela sv. Ondřeje, který je v obci -
http://www.hrady.cz/index.php?OID=782" onclick="window.open(this.href);return false;
Kuklov je oddělen od zbytku osídlení v Křemežské kotlině, asi aby byl schován před útoky. Na západě kremežské kotliny je ještě keltské oppidum Třísov.
Kolem soutoku Lužnice a Vltavy tři hradiště
3) Litoradlice - hradiště ze dvou částí obehnané vodou (alespoň dnešní stav) -
http://www.mapy.cz/#!q=litoradlice&x=14 ... 950_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
4) Bechyně - na ostrožně nad Lužnicí bylo slovanské osídlení ještě před hradištěm, soudě podle nálezů starší keramiky. Na místě hradiště je teď městská zástavba, leželo někde v meandru říčky Smutné před soutokem s Lužnicí -
http://www.mapy.cz/#!q=bechyn%25C4%259B ... i_1032_0_1" onclick="window.open(this.href);return false;
5) Písecká Smoleč - po soutoku Lužnice s Vltavou, chráněno řekou ze tří stran -
http://www.mapy.cz/#!q=p%25C3%25ADseck% ... 926_1&l=16" onclick="window.open(this.href);return false;
Východně od těchto tří hradišť už jen blízké hradiště -
6) Svákov u Soběslavi - hezky je vidět oblouk valů, vnitřek je dost odlesněný, co jsem viděl i jiné fotky, tak je vše vidět o to líp -
http://www.mapy.cz/#!q=sob%25C4%259Bsla ... 116_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Teď bude úkrok na severozápad až do příbramského okresu
7) Hudčice, resp. Hradec u Hudčic -
http://www.mapy.cz/#!q=hud%25C4%258Dice ... 993_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Tady se nalezly čtyři mince z říše Karla velikého, konkrétně ze severní Itálie.
Na konec čtyři hradiště ve středním Pootaví, evidentní mocenské centrum celého kraje.
8 ) Kněží hora u Katovic - velké hradiště, zároveň centrum kultu, jak napovídá i název. Možná tu bylo sněmovní pole nebo jiné shromažďovací místo.
http://www.mapy.cz/#!q=katovice&x=13.81 ... 69_15&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
9) Řepice, resp. Hradec u Řepice -
http://www.mapy.cz/#!q=%25C5%2599epice& ... 323_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
10) Libětice -
http://www.mapy.cz/#!q=lib%25C4%259Btic ... 2_0_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
11) Němětice, resp. Hradec u Němětic -
http://www.mapy.cz/#!q=n%25C4%259Bm%25C ... 312_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Hradiště Kněží hora, Řepice a Libětice tvoří poměrně přesný trojúhelník, možná tam byl záměr vytvořit doménu. Vzdálenosti mezi hradišti jsou totiž podobné jako mezi středočeskými hradišti Šárka v Praze, Levý Hradec a Budeč (ale ještě než tam prokazatelně vládli Přemyslovci, podotýkám). Kněží hora zase mohla sloužit jako centrum kraje už vzhledem ke své velikosti, asi byla centrem kultu.
Případ Němetic je trochu jiný, ale zapadal by taky. Němětice byly malé hradiště, kde se povedlo objevit základy obytné stavby. To by odpovídalo sídlu velmože, který se vyděluje z kmene. Byl by to protipól Kněží hory, ale zároveň ukazatel, že právě tady je centrum dění, když se tu může velmož takto vyčlenit. Při výzkumu vyšlo najevo, že pod stavbami nebyly základy jiných staveb, jak se děje u dlouhodobého osídlení, hradiště tedy fungovalo krátce, což by i odpovídalo vyčlenění elity v pozdější době.
Němětice dráždí mojí fantazii z jednoho důvodu. Na místě hradiště bylo odkryto ještě keltské osídlení, viz -
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/50591/start/-1" onclick="window.open(this.href);return false; . Kelti nazývali svoje posvátné háje jménem Nemethon, což je vzhledem k podobě jména Němětice dost nápadné..
Navíc Libuše Hrabová v knize o Polabských Slovanech "Po stopách zapomenutého lidu" na str. 133 uvádí severoněmecký kraj Nehmten, kde je doloženo osídlení od neolitu.. U severoněmeckého kraje mám pochyby, že by tam před Germány sídlili Kelti, aby zanechali takové jméno. Podle Hrabové to jméno může pocházet od latinského nemus, což značí opět posvátný háj.
***
1. pol 10. století - zánik hradišť
Všechna jmenovaná hradiště končí existenci kolem r. 900. Život na hradišti většinou nebyl obnoven, našel jsem na jednom místě Píseckou Smoleč a na jiném Bechyni.
Bechyně ale byla plně obnovena za Přemyslovců a zřejmě z toho důvodu, že ležela v centru jejich kraje.
Do Písecké Smolče se vrátila běžná populace, ne elita. Osídlení se v 11.-12. stol přesunulo do 4 km vzdálených Chřešťovic (keramika obou míst na sebe možná navazuje).
Na většině hradišť se povedlo odkrýt stopy požáru, konkrétně jde o Katovice, Kuklov, Libětice, Řepice, Svákov a Němětice.
Většinou nelze určit, jestli právě požár souvisí se zánikem osídlení hradiště. Výjimkou jsou Němětice, ty jsou důkladně prokopané a důkazů se našlo dost. Byly objeveny spečené valy, popelovité vrstvy, spálené zvířecí i lidské kosti – z toho ty lidské v obydlí, ne na pohřebišti; nalezla se železná kování věder, což není úplně vzácný nález, ale tady se více kování našlo na jednom u hradeb, takže se místní zřejmě snažili požár hasit.. Chudáci lidi...
Do toho se nalezla stovka šípů, z toho asi čtvrtina nomádských, vhodných pro jejich reflexní luky, a jeden vysloveně staromaďarský.
Nastupuje více otázek než odpovědí -
-kdo asi stál za zánikem Němětic, resp. jaký vliv tam měli Maďaři a jaký někdo jiný
- je možné spojit zánik ostatních hradišt ve stejném časovém horizontu a pravděpodobně také požárem se zánikem Němetic, resp. byla tam jiná mocenská síla? To už se vůbec neví, tak to nechám být.
Co se týče Němětic, tak je spekulací více, např. -
http://www.bylotojinak.cz/diskuze/postl ... e?start=10" onclick="window.open(this.href);return false;
- Uhři - čtvrtina šípů byla nomádská. Hradiště byla zničena, nebyla postavena nová. To odpovídá kořistnému nájezdu více než mocenskému. Slabinou teorie je, že většina šípů byla nenomádská.
- Velká Morava - zničení center by odpovídalo zničení konkurence, usedlé obyvatelstvo by platilo třeba jen tribut. uhři byli střídavě spojenci a protivníky všech středoevropských národů, mohlo jít o spojený útok Moravanů a Uhrů.
- Přemyslovský průnik - Uhři byli součástí volné protisaské koalice Bavorů, Čechů a Polabanů. Uherské útoky po r. 910 na Sasko prošly českým územím, pravděpodobně za svolení Čechů. Přemyslovci by mohli takto zničit mocenského konkurenta na jihu Čech.
***
2. pol. 10. stol. - 11. stol. - přemyslovská hradiště
Začneme od severu, kam kolem r. 950 podél Vltavy pronikají Přemyslovci. Je to jižní Příbramsko, místo dotyku se starším osídlením, kde např. Lutovský kopal mohylníky v kožlí u Orlíka a zpublikoval to v knize Hroby předků -
http://www.vsechnyknihy.cz/product_detail.asp?p=256018" onclick="window.open(this.href);return false;
1) Kozárovice (část obce Vystrkov) - mohutné hradiště kolem r. 950, opuštěné až koncem 11. stol.
http://www.mapy.cz/#!q=koz%25C3%25A1rov ... 8_0_1&l=16" onclick="window.open(this.href);return false; Hradiště je částečně zatopené orlickou přehradou, při poklesu hladiny je prý možno sbírat keramické střepy, některé fotky jsou tady -
http://stredovek.com/list_photo.php?cat ... 20Vystrkov" onclick="window.open(this.href);return false;
Naproti přes Vltavu je hradiště na Žíkovci u Voltýřova, to je původně pravěké, Slované ho asi také využívali -
http://www.mapy.cz/#!q=volt%25C3%25BD%2 ... 814_6&l=16" onclick="window.open(this.href);return false;
2) Nedaleko Kozárovic ze stejné doby hradiště Počaply, někdy uváděné jako Šance u Březnice. Původ je časově stejný jako u Kozárovic, ale úpadek je už k r. 1000, kdy poblíž vzniká hradiště v Dobré Vodě. -
http://www.mapy.cz/#!x=13.985814&y=49.5 ... 9_0_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false; K Počaplům možná patřila i pevnůstka Hrochův hrádek u Boru
Takováto raná hradiště by se mohla objevit i písemných pramenech, uvažuje se, že Počaply byly možná uváděny pod jménem Bozeň, kterýžto kraj je zmiňován okrajově v listinách z 12. stol.
Jinak Počaply jsou 4 km od staršího hradiště Hudčice.
Směrem na východ
3) Chýnov u Tábora - založen asi koncem 10. stol. Ležel na ostrožně, kde je teď zámek -
http://www.mapy.cz/#!x=14.812123&y=49.4 ... uni_1075_1" onclick="window.open(this.href);return false;
R. 1130 zmiňována chýnovská provincie, po r. 1200 ještě kastelán Oldřich.
4) Jindřichův Hradec - hradiště stálo na ostrožně na místě budoucího hradu a zámku Vítkovců, takže se na něj káplo v podstatě náhodou, když se tam kopalo něco jiného-
http://www.mapy.cz/#!x=15.001817&y=49.1 ... muni_681_1" onclick="window.open(this.href);return false;
Jih
5) Doudleby - založeny asi koncem 10. stol. Asi z 90% jsou obklopeny řekou Malší, osídlení trvá dodnes, kostel stojí asi na místě prapůvodního kostela z raného středověku -
http://www.mapy.cz/#!x=14.502814&y=48.8 ... 1&l=15&t=s" onclick="window.open(this.href);return false;
K r. 1186 je zmiňován kastelán Pillunk.
6) Netolice - asi z konce 10. stol., na Prachaticku -
http://www.mapy.cz/#!q=netolice&x=14.20 ... 50730&z=16" onclick="window.open(this.href);return false;
První zmíněný kastelán je Nemoj k r. 1167. V podhradí byl postavem kostel sv. Václava, který po přestavbách stojí dodnes -
http://www.hrady.cz/index.php?OID=9621" onclick="window.open(this.href);return false; Po vysazení středověkého města se ocitl mimo hradby.
V Netolicích je na místě bývalého hradiště archeopark zaměřený právě na zmíněnou dobu raného středověku -
http://www.archeopark-netolice.cz/" onclick="window.open(this.href);return false;
JZ
7) Prácheň - v záhybu Otavy blízko Šumavy, hlídala cestu do Bavor -
http://www.mapy.cz/#!x=13.682959&y=49.3 ... 304_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false; . Na stáří místa ukazuje kostel se zasvěcením sv. Klimentovi. Ten dodnes stojí, je regotizován a kolem něho funkční hřbitov. Ve vrcholném středověku tu vznikl hrad Prácheň, zastavěl původní akropoli, jinak valy hradiště jsou patrné dodnes. Běžná populace přesídlila ještě do města Horažďovic.
Střed
8 ) Bechyně - na místě původního hradiště, ale asi bez přímé návaznosti na osídlení, spíše navazuje na strategickou polohu na ostrožně a v centru kraje. Na místě hradiště je teď městská zástavba, leželo někde v meandru říčky Smutné před soutokem s Lužnicí -
http://www.mapy.cz/#!q=bechyn%25C4%259B ... i_1032_0_1" onclick="window.open(this.href);return false;
Vzhledem k malému prostoru je možné, že na místě středověkého hradu ležela původně akropole hradiště, a že na hradištní předhradí pak navázalo město.
Rozložení hradišť tvoří poměrně uzavřený tvar s bechyňským centrem. V Bechyni je z 12. stol. uváděn arcijáhen. Kosmas mimoděk region potvrzuje když píše, že od mohyly kněžny Kazi se chodí do bechyňského kraje.
Uzavřený tvar ukazuje na celkovou správu území. V porovnání se staršími hradišti jsou např. Netolice oproti staršímu Kuklovu a Doudleby vůči Branišovicím stáhnuty více do vnitrozemí, což naznačuje, že nejde jen o hraniční hrady, ale i o správu území uvnitř domény. Chýnov byl na východním kraji regionu, ale ten zase hlídal obchodní stezku směrem k Posázaví nebo ke Kouřimsku.
Jihočeský region i hradiště nebyly nadprůměrně významné. Chybí tu doklady o pobytech knížat nebo o ražbě mincí. Na mísgě hradišť nenavazuje další mocenské nebo síldení centrum, jako třeba v případě Žatce nebo Litoměřic na severu. Takové Doudleby jsou dnes velikostí vsí a jihočeské centrum místo nich zaujaly České Budějovice.
Výhodou jihočeských hradišť je, že nějaká kontinuita i tak zůstala zachována a většinou přetrvala i jména. Někde nastoupily vrcholně středověké sídelní formy, tedy hrad nebo město.
Nejsevernější Kozárovice a Počaply postupně upadaly s tím, jak se přemyslovská moc šířila na jih. Tady kontinuita není.
Doudleby jsou dnes ves.V Chýnově leží na poloze hradiště zámek a kolem něj městečko. Netolice jsou městečko. Z hlediska významu se u všech tří míst jedná o úpadek.
Bechyně byla v majetku pražského biskupa, přešla na Přemysla Otakara II., který tu vystavěl královský hrad. Za Jana Lucemburského vzniklo město.
V Jindřichově Hradci postavili na místě původního hradiště na ostrožně hrad, dnes přestavěný na zámek. Hradiště bylo objeveno v podstatě náhodou, když se prováděl arhc. průzkum zámku. Na staré hradiště ale možná ukazuje název hradu, který zněl původně "Nový Hrad", než byl r. 1220 přejmenován po Jindřichovi, synovi Vítka z Prčice, na Jindřichův Hradec. Ale i tak myslím, že název Nový hrad se používal i poté.. A pokud byl „nový“, tak tím „starým“ mohlo být to přemyslovské hradiště.
V Práchni založil Bavor III. ze Strakonic stejnojmenný hrad -
http://www.hrady.cz/index.php?OID=345" onclick="window.open(this.href);return false; . Zasídlení populací pak zaručilo blízké město Horažďovice založené Václavem II.
Tam je zajímavé, že Horažďovice odvozují svoje jméno od Gorazda, nástupce Metoděje na pozici moravského arcibiskupa. Na nedaleké Práchni je přitom kostel sv. Klimenta, což byl světec, jehož ostatky přinesli právě Cyril s Metodějem.. Nikde jsem nic hodnověrného nenašel, všude odkazují na nějako ulistinu z r. 1251, podle které měl osadu Gorazdějovice založit osobně Gorazd, ale žádný pramenný odkaz nikde nevidím.
***
Tyto hrady uvádí Kosmas k r. 981 jako hranice panství Slavníka: „Knížectví jeho mělo tyto hranice: … Na jižní straně proti Rakousům tyto hrady: Chýnov, Dúdleby a Netolice až doprostřed hvozdu.“
Hranice slavníkovského panství jsou dalekosáhlým tématem, tak zatím jen to, co vyplývá z tohoto příspěvku –
a) tato tři hradiště koncem 10. století již stála, teoreticky tu Slavník vládnout nebo vykonávat správu mohl.
b) Právě forma výkonu moci – hradiště po r. 950 jsou označována jako přemyslovská, doba odpovídá rozmachu moci za Boleslava I. a rozložení všech hradišť do věnce s centrem v Bechyni napovídá, že to byl jednotný záměr. A to napovídá, že Slavník by tu vykonával přemyslovskou správu, ne že by tu vládl vlastnímu kmeni.
Naopak v případě, kde Přemyslovci dobyli staré hradiště s autonomním knížetem, tam postavili vedle hradiště nové, svoje. V jižních Čechách takový postup není patrný, po vyvraždění Slavníkovců žádné rušení jejich předpokládaných sídel v jižních Čechách neproběhlo.
c) Z konfrontace Kosmy a archeologie je zajímavé, že Kosmovi chybí hradiště v dnešním Jindřichově Hradci, ač se nachází mezi Chýnovem a Doudleby. Možná Slavníkovi nepatřilo, možná nebylo tak významné, možná už v Kosmově době ani neexistovalo a bylo tam už hradiště, které neslo to jméno „Nový hrad“. Možná touto změnou názvů nechtěl Kosmas čtenáře zatěžovat, ale možná zase proběhl proces, kdy Kosmas vezme některé starší děje a přiřadí je k místům a hradům, která jsou čtenáři známa, aby si čtenář děje mohl lépe představit. Ale děje se pak týkají míst z Kosmovy doby, ne z doby, o které píše.