Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 21 lis 2018 05:33

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 18 zář 2015 13:36 
Izvinjte, ja jesm Poljakom, a za to ne znam češskogo. Napis


Nahoru
  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 18 zář 2015 14:26 
Hću sę vas zapytati - može mę srazuměte - či věte može byti kako sobě Češi v srědnjem věku strigli vlasy? Sųt nějake dokazy, da Poljači a Slověni Polabšči podstrigali sobě vlåsy kako v XVI-XVIII stoletju poljska šljahta. Boljšosť ljudij mysli, iže take striženje vlåsov jestvovalo jedino u poljskoj šljahty v tyh věkah, ale to ne jest pravda, ibo ona frizura je mnogo vyše stara.
Frizura ta osnovjena jest na striženju vlåsov råvno nad ušami a na tylu glåvy na jednakoj vysokosti. Ja napisal jesm členòk ob tom na poljskoj Vikipedije - vot link https://pl.wikipedia.org/wiki/%C5%81asz ... fryzura%29 Tam možete sobě uględnųti ob jakų frizurų ide.
Važna već jest takože ta, iže u Poljakov uže v XIV věku byla to frizura dlja šljahty, a u Slovjan iz Polaba byla to frizura obyčna. Itak može byti, iže prvobytno takože u Poljakov byla ta frizura dlja vsěh, ale nemaje dokazov.
Vot několiko zapisov iz srednjih věkov (latinskom):

1)anonionimovy františkanin, 1308 rok:
olim omnes Poloni ibant tonsi, sicut conversi cistercienses, sed nunc aliqui incipiunt dimittere crines.

2)polovina XIII stolětja, Wincenty z Kielczy, Vita Minor, govori ob osvobodženju poljskogo krålja, Kazimierza Mnicha iz jegovyh monasterovyh prisęg(to jest toliko legenda, Kazimierz v monastyre ne byl) a čto papa rimski kazal činiti Poljakam:
Ob cuius dispesacionis beneficium ac recordacionis memorabile signum indictum est Polonis, ut in tonsura rotunda conformarent se moribus religiosorum

3)"Kronika Mierzwy" počętòk XIV věka, govori ob princu Leszku Czarnom(umrel vò 1288), ktory sdělal već protivnų poljskomu obyčaju iz onyh lět:
Hic in favorem Theutonicorum comam nutriebat.

4) avstračški poet Zygfryd Helbling, konec XIII stolětja(ne po latinsku),Der Kleine Lucidarius:
pěsnja trětja stvorjena okolo 1292-1294:
Waz will du Pôlân hôchbeschorn?/der Ungern waere daz vil zorn/ der ir langem hâr erkür/die hôhen pôlânischen schüer.

pěsnja osma iz 1299 roka:
und swer in disem lande snit/gewant nâch der Pôlân sit,/ daz dem sin hâr waer geschorn / hôch úf für die ôrn/ daz sold im nimer washen

5)Bartolomeus Anglicus, govori ob Slovjanah, okolo 1235 rok, dobro znal slovjanske kraje, v onym vrěmeni Polabe bylo uže pod Němcami:
qui omnes se intelligunt et in multis sunt similes, quo ad linguam et quo ad mores, dispares tamen quo ad ritum, – omnes etiam isti pro maiori parte in coma sunt attonsi, exeptis Ruthenis et ilis, qui mixti sunt cum Teutonicis et Latinis.

6)Saxo Grammaticus, Gesta Danorum, opisuje paganskų crkòv v Arkone(sruinovana v 1168) a figurų poganskogo boga:
Corrasae barbae, crines attonsi figurabatur, ut artificis industriam Rugianorum ritum in cultu capitum aemulatam putares.

piše takože:
sacerdos praeter communem patriae ritum barbae comaeque prolixitate spectandus.

čto znači, iže obyčne ljudi dòlgih vlasov iměti ne mogli

7)Saske oglåšenje iz 1108, zòvųće k vojně protiv paganskim Slovjanam Polabskim:
Quamplures vivos excoriant et cute capitis abstracta hoc modo larvati in christianorum fines erumpunt et se christianos mentientes predas impune abigunt;

a Sasi imali obyčno dòlge vlåsy.

Kromě togo sųt ješče obrazy, dva možete usmotriti na mojim členku Vikipedije - ikonografija svaťby XVI věka a patena iz poloviny XIII věka.
Slušali vy jeste, že by sę na inyh zemjah slovjanskih tako ljudi strigli? Čehy, Morava, Južna Slovjanska?
Možete takože něčo pisati anglijskom, ale to sråmno, že by sę Čeh s Poljakom ne dogovoril... :)


Nahoru
  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 24 lis 2015 11:53 
Offline
Král

Registrován: 28 říj 2009 11:55
Příspěvky: 2436
Has thanked: 0 time
Been thanked: 5 times
[quote="asank"]Hću sę vas zapytati - može mę srazuměte - či věte može byti ka
del
Pro mne není zajímavé jak byli ostříháni, ale proč. Postřižiny dospívajících chlapců nejspíš byly v raném křesťanství spojeny s něčím jako biřmování u dnešních katolíků, nebo bar micva u dnešních Hebreů. K tomu nejlépe svatováclavské legendy. Aspoň některé. "A postřihli ho i jiní velmoži..." Frizůra na raně středověkých obrázcích určitě je k rozeznání a nůžky se taky našly docela brzo, snad již u Keltů, ale na to nejsem žádný znalec :-)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz