del
Plánování převratu jistě bylo, nezávisle o tom mluví různé legendy. Nicméně platí velmi přesně Třeštíkova úvaha, jak se to stalo nechtěně, vpodstatě proto, že Boleslav byl rapl. Informace o tom, že je Jindra na tažení proti západním Slovanům taky vůbec nemusela být známá v Čechách. Uvědom si informační toky doby - prakticky nula, posel na koni. Zvlášť o vojenských taženích se těžko dalo vědět. Přesuny byly značně překvapivé, doklady najdeš pro mnoho případů. Rychlost obratu do Čech není nijak udivující. Sfouknout Ratary - Obodrity, hradisko Gana a otočit to do Prahy s celým vojskem, žádný problém. Zpoplatnit a umravnit Boleslava je tak na týdenní operaci. Jet do Quedlinburku a pak na Rýn, nic zvláštního. Tihle chlapi byli na koni doma. Otázka je, jak se Jindřich dozvěděl o Václavově smrti. Zřejmě někdo zdrhal před Boleslavem, jako Drahomíra, ale zdrhal k Jindřichovi do Saska. Jestli ho našel na tažení a popsal mu to barvitě, tak to bylo raz dva.[/quote]
Tak s tím rozhodně nesouhlasím - tedy v podstatě se vším.
1. Boleslav byl rapl? Jak se to projevilo? To, že Třeštík uvádí, že převrat byl sice zřejmě plánovaný, ale vražda samotná že byla v podstatě dílem náhody, je možné, nicméně ničím nepodložené. Jaký by to mělo význam? A jak víme, že byl Václav silnější, když nevíme, jaký byl Boleslav? Já myslím, že z okolností vyplývá, že převrat byl dobře připraven a dobře naplánován, jakou roli v něm hrál Boleslav, těžko říct, možná by něco osvětlil jeho věk, pokud bychom jej znali.
Slav: Boleslav byl rapl už jen z historky o stětí protivícíhop se stařešiny přiu stavbě zřejmě Boleslavi Mladé. Opere Romano.
Věk si myslím, že znám, o 16 let mladší než Václav. K roku 921 18 let. Nemusíš souhlasit jako Třeštík nesouhlasil s pramenem obrázek z kodexu Wolffenbuttel. Tam je Boleslav mladé a malé ucho, Václav jasný mohutný čtyřicátník. Staroslověnská říká 13 kníže, aniž jmenuje Václava, a Novotný dovodil, že glagolskocyrilský problém znamená správně 18 místo 13. Pro Václava je to nesmyslný věk v porovnání s antropoplogií.. Řeč je o Boleslavovi. Popis bratrovraždy je přesně totéž. Bolek se namíchne, Václav ho klidně přemůže, a Boleslav ječí, až přivolá své kamarády, kteří Václava zabijou u vrat do kostela, která přibouchne jakýsi kněz Krastěj. A celé se to spustí Václavovou klidnou pochvalou: Včera jsi nám byl bratře dobrým hostitelem. Načež ho Boleslav chce pohostit mečem do hlavy... Jasnej rapl.
2. Jestli to shrnu, Ty tvrdíš, že Václav byl zabit 28. září 929, kdy byl shodou okolností Jindřich na parádním tažení proti Pol. Slovanům, shodou okolností o tom Češi nevěděli, shodou okolností se o Václavově vraždě dozvěděl Jindřich a vytáhl do Čech. Shodou okolností si ještě v polovině září odskočil do Quedlinburku. Trochu moc náhod najednou, ne?
Slav: Tyhle shody okolností nejsou náhody, ale zcela reílně popsané věci. Jak správně dále píšeš o průběhu tažení proti západním Slovanům od jara 929. Vše ostatní na podzim s přehledem lze. Z celého je moje spekulace jen nevědomost Čechů o JIndrově tažení. Třeba to věděli, a stejně se to v Boleslavi schumelilo. Bez ohledu na okolnosti. Je třeba též brát v úvahu, že od reálně popsané občanské války strany křesťanské a pohanské kterou vyhrál Václav, uplynuly 4 roky.
Napadá mě pár myšlenek, berte je spíš jako úvahy než jako fakta:
Jindřich má dost silné vojsko, aby si podrobil kmeny Polabských Slovanů, zřejmě dost drsným způsobem. S tímto vojskem, povzbuzeným úspěcehm, vytáhne do Čech, v nichž jedna strana likviduje druhou, situace se možná podobá občanské válce, a co udělá? Přijede, vybere tribut a odjede? Myslím, že Jindřichovo vojsko mohly před podobným chováním jako u Polabanů uchránit dvě situace - dostatečně semknutá obrana Čechů nebo Jindřichova vůli nechovat se tak. Nebo obojí najednou. Myslíte, že by bylo teoreticky možné ubránit rozdělenou zemi před Sasy? Pokud zde byli Václavovi přívrženci, pak by bylo jen logické, kdyby využili Jindřichovy přítomnosti k posílení svých pozic. Nebo už byli všichni mrtví?
Slav: nepochybně obrana proti Jindorvi byla slabá, pro rozdělení země. Proto také byl nejjednodušší tribut pro obě strany. Jindřich dosáhl svého a Boelslav nemohl válčit. Proto byly tributy přijímány obecně, třeba Frankové platili Vikingům, nakonec i územím Normandie, Anglové Vikingům, Haličani Čechům etc.
A teď
jedna otázka na naše odborníky na vedení války - za jak dlouho může do Prahy dorazit vojsko, které bylo dost silné, aby převálcovalo Polabské Slovany, dejme tomu z Jeny? Jak dlouho by tu pobylo a za jak dlouho by bylo za hranicemi? A jak dlouho by mohlo trvat pěkná likvidace Polabských Slovanů?
Slav: Z Jeny ne, ale z Gany. Raz dva, maximálně týden. Likvidace západních Slovanů od jara do léta. Klidně do toho června kdy byl Jindra v Nappurku. Zajímavé místo kousek za našima hranicema. Taky tam razili denáry, ale až za dalších Ottonů. Třeba i Jindra tam razil, ale to se nedochovalo po mincovní reformě Otty I.
V zásadě se má za to, že k porobení Polabanů došlo někdy na přelomu let 928 a 929, příp. na jaře 929. Vychází to z kombinace Widukinda a listin vydávaných Jindřichem, když v druhé polovině roku 928 a až do onoho září 929 nemáme (aspoň podle RI) žádnou jasně datovanou listinu. Jdu ale hledat dál.
Slav: Tohle jistě sedí, na Widukinda i časově.
Takže podle MGH ještě v červnu 929 vydává v Nabburgu listinu (MGH DD HI č. 19, s. 54). Žádné datované listiny tedy nemáme mezi obdobím duben 928 a červen 929, což je jistě dostatečně dlouhá doba na tažení proti Polabským Slovanům a jejich podrobení, byť stoprocentní jistotu o tom, že k tažení došlo v této době, pochopitelně nemáme. Samozřejmě se neumím vyjádřit k případné nesprávné dataci těchto listin.[/quote]
Slav: Jak to že ne, tažení máš u Widukinda. Jasně 929. Tam navazuje to tažení ad urbem Pragam cum omnia exercitu. Quedlinburgský sněm opět Widukind.