Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 17 čer 2019 09:50

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 48 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 14 říj 2008 16:21 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Známá je úèast Vladislava II. na druhé køížové výpravì. Pak tažení moravského biskupa Jindøicha proti Pomoøanùm. A také králù Pøemysla Otakara II. a Jana Lucemburského. Jsou ještì nìjací nadšenci a nìjaké podrobnosti??

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: I. køížová výprava
PříspěvekNapsal: 20 říj 2008 21:29 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
V dobì první køížové výpravy èeské zemì nebyly výraznì zapojeny do evropského dìní, výprava se jich dotkla spíše pasivnì.
Pøes Podunají smìøovala køížová výprava lidu, na konci kvìtna 1096 jeden z houfù lidové výpravy dorazil do Prahy, veden jakýmsi Volkmarem, zde násilnì køtil nebo zabíjel Židy, poté odtáhl.
Z našich zemí se výpravy teoreticky mohli zúèastnit jen jednotlivci, nejsou prameny zachyceny. Nicménì kníže Bøetislav II. v té dobì zrovna válèil s Poláky, bojové nasazení s vìtší pravdìpodobností návratu, tedy bylo jinde.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: II. køížová výprava
PříspěvekNapsal: 23 říj 2008 12:41 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Do druhé køížové výpravy se již Èeši zapojili. Kníže Vladislav po bojích s údìlníky situaci stabilisoval ve svùj prospìch a mohl si dovolit sám vést kontingent smìrem Jeruzalém - správou zemì byl povìøen jeho bratr Dìpolt (zajal Sobìslava, syna Sobìslava, který se pokusil o pøevrat). Spoleènì s knížetem putoval jeho bratr Jindøich a bratranec Spytihnìv, mašálkem byl zøejmì Jurik (Jiøí), otec Jiøího z Milevska, ten se poté v pramenech neobjevuje, je možné, že výprava se mu stala osudnou. Souèástí našeho kontingentu mìl být i oddíl polského Vladislava Vyhnance.

Èeši vytáhli pozdìji než vojsko Konráda, v pozdním létì, díky tomu dostihli v Nikaii zbytky rozprášeného nìmeckého vojska, do vìtších bojíù se nazapojili, do Svaté zemì se také nedostali. Vladislav se sešel v Konstantinopoli s císaøem Manuelem a snad složil i lenní hold (tìžko øíct). Pøes Rusko se výprava roku 1148 vrátila domù.

Témìø soubìžnì se konal výpad proti pohanùm v Polabí - toho se úèastnil olomoucký biskup Jindøich Zdík, snad i nìkterými dalšími dobrovolníky byli i Èeši (Moravané).

O úèasti našich lidí pøi reconquistì nemáme zprávy.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: III. køížová výprava
PříspěvekNapsal: 10 lis 2008 23:11 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
V roce 1187 padl Jeruzalém do rukou Saladina. To byl dùvod k uspoøádání nejvìtší výpravy v dosavadní historii. Zùèastnil se jí anglický, francouzský král a øímský císaø Fridrich Barbarossa. Svojí úèast slíbil i èeský kníže Bedøich, ten ovšem staèil zemøít. Nicménì èeský kontingent se i této výpravy zùèastnil. K tomu øíšskému se pøipojil pod vedením Dìpolta II. v Ostøihomi roku 1189 a snad se stal i pøedvojem. Na byzantském území se tento proud se dostává do šarvátek se samotnými Byzantinci (Adrianopole - únor 1190) a poté seldžuckými Turky - u Ikonie, kde se èeský oddíl mìl vyznamenat svojí udatností. Barbarosa se však v èervnu topí a vìtšina vojska se vrací do Evropy. Èeští bojovníci dosáhnout Akkonu, tam je ovšem decimuje moc. 21. 11. 1190 na nìj umírá i vùdce výpravy - Dìpolt. Co se stalo se zbytkem Èechù ve Svaté zemi se dá jen spekulovat.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: III. křížová výprava
PříspěvekNapsal: 08 úno 2009 16:44 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Máš pravdu, Češi a Uhři měli být předvojem křižáckého tažení. Zajímavé je, že prý část české výpravy pocházela ze žalářů, protože Děpolt sehnal asi jen polovinu požadovaného kontingentu. Jinak jsem narazila na "opěvování" českého smyslu pro drancování a neposlušnost, ale také na neobyčejné hrdinství.

U Akkonu bránili nějaký mostík přes řeku, což se stalo většině osudné. Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění. A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: III. křížová výprava
PříspěvekNapsal: 08 úno 2009 17:04 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
acoma píše:
Zajímavé je, že prý část české výpravy pocházela ze žalářů, protože Děpolt sehnal asi jen polovinu požadovaného kontingentu.

Kde se o tom píše? Účast na kruciátě byla dobrovolná, tak nevím, jak to mohlo být s požadovaným počtem. Ale roli tady mohl hrát strach z moře českých křižáků - drtivá většina z nich moře nikdy neviděla. Tohle je jeden z důvodů proč se bl. Hroznata nevypravil na křížovou výpravu

acoma píše:
Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění.
Spíš se píše o tom, že zemřel na mor.

acoma píše:
A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.
Tomu bych se nedivil, někteří mohli odjet s francouzským králem.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 11 črc 2009 18:27 
Offline
Měšťan

Registrován: 15 črc 2006 17:37
Příspěvky: 30
Bydliště: Domažlice a Èeské Budìjovice
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Já jsem četl román Baudolino od Umberta Eca a tak popisuje smrt Děpolta během jednoho tažení Barbarossy do severní Itálie :D

_________________
Vincere aut mori


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 11 črc 2009 21:04 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Famm-09 píše:
Já jsem četl román Baudolino od Umberta Eca a tak popisuje smrt Děpolta během jednoho tažení Barbarossy do severní Itálie :D
Jenže v Itálii umřel Děpolt I., což byl otec toho, co umřel u Akkonu.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 12 črc 2009 20:54 
Offline
Měšťan

Registrován: 15 črc 2006 17:37
Příspěvky: 30
Bydliště: Domažlice a Èeské Budìjovice
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ach...tak to se omlouvám.

_________________
Vincere aut mori


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 13 črc 2009 21:10 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
se stane..:)

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: III. křížová výprava
PříspěvekNapsal: 01 led 2010 20:02 
Offline
Pán

Registrován: 22 bře 2009 10:41
Příspěvky: 210
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
acoma píše:
U Akkonu bránili nějaký mostík přes řeku, což se stalo většině osudné. Vzhledem k tomu, že Děpolt zemřel cca do týdne od této bitky na mostě, je možné že podlehl následkům zranění. A také je možné, že zbytek českých křížáků vstoupil do služeb Richarda Lví srdce.


Stalo se 13.11.1190 a útoku velel Děpold a Jindřich Švábský.Oni ten most nebránili, naopak na něj útočili.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 08 úno 2010 22:50 
Offline
Pán

Registrován: 22 bře 2009 10:41
Příspěvky: 210
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Vladislav poskytl špitálníkům velký dar na oravu hradu Crak de CHevalliers.Velmistr johanitů Raymond de Puy, mu na znamení díků poslal klíče od opraveného hradu. :clap:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: I. køížová výprava
PříspěvekNapsal: 13 úno 2010 11:51 
Offline
Pán

Registrován: 22 bře 2009 10:41
Příspěvky: 210
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ježek píše:
V dobì první køížové výpravy èeské zemì nebyly výraznì zapojeny do evropského dìní, výprava se jich dotkla spíše pasivnì.
Pøes Podunají smìøovala køížová výprava lidu, na konci kvìtna 1096 jeden z houfù lidové výpravy dorazil do Prahy, veden jakýmsi Volkmarem, zde násilnì køtil nebo zabíjel Židy, poté odtáhl.
Z našich zemí se výpravy teoreticky mohli zúèastnit jen jednotlivci, nejsou prameny zachyceny. Nicménì kníže Bøetislav II. v té dobì zrovna válèil s Poláky, bojové nasazení s vìtší pravdìpodobností návratu, tedy bylo jinde.


Kosmas uvádí, že se první kruciáty, zůčastnilo několik desítek Čechů. Bohužel, nejsou známa jména a zda se někdo z nich vrátil....


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: I. køížová výprava
PříspěvekNapsal: 13 úno 2010 13:48 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
maresch píše:
Kosmas uvádí, že se první kruciáty, zůčastnilo několik desítek Čechů.
Neuvádí: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=157

Kosmas píše, že někteří se tam vydali později jako poutníci.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: I. køížová výprava
PříspěvekNapsal: 03 bře 2010 20:54 
Offline
Pán

Registrován: 22 bře 2009 10:41
Příspěvky: 210
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ježek píše:
maresch píše:
Kosmas uvádí, že se první kruciáty, zůčastnilo několik desítek Čechů.
Neuvádí: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=157

Kosmas píše, že někteří se tam vydali později jako poutníci.


díky za opravu :oops:


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 12 srp 2011 11:39 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Jistý velmož Petr měl snad zemřít při neúspěšné obraně Jeruzaléma.

Výpravy Ludvíka IX. v roce 1250 se měl zúčastnit pan Markvalt s 36 muži.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 03 říj 2011 15:13 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
V roce 1363 měl Herbord řečený Pincerna (číšník - otázka je přináležitost k Schenkům) se svými lidmi bojovat proti Saracénům. Byl raněn a dostal se do zajetí. Později se z něj vrátil.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 06 lis 2011 23:11 
Ahoj, ti o české účasti vědí, mohli by prosím uvéstněkteréz pramenů? Nalezla jsem něco k účasti Vladislava II. bohužel se jedná jen o kusé fragmenty.
Díky moc. K.


Nahoru
  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 07 lis 2011 09:43 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Katalánka píše:
Ahoj, ti o české účasti vědí, mohli by prosím uvéstněkteréz pramenů? Nalezla jsem něco k účasti Vladislava II. bohužel se jedná jen o kusé fragmenty.
Díky moc. K.

Prameny uvádí Iwanczak v Po stopách rytířských příběhů na straně 202.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 14 pro 2011 01:10 
Zdravím účastníky diskuze, také bych rád přispěl svou troškou do mlýna:
V pré řadě bych uvedl příklad pramene, kde jsou jmenovaní křižáci: listinu, kterou vydal Přemysl Otakar II. 17. ledna 1255 v Elblagu, vydanou v CDB V, 1, s. 81-83 (a samozřejmě v RBM II, ta je na netu), ve svědečné řadě (s. 83) jsou uvedeni účastníci tzv. první křížové výpravy Přemysla do Prus, jejímž cílem bylo pomoci vojensky řádu s dobytím Sambie. (tedy rytíři, jak zní poetický, i když podle mě nešťastný název této diskuze)
Jen bych byl velmi opatrný s Iwanczakem, který je zde doporučován, ale pro starší období fakticky nic až tak zajímavého nepřináší (pokud už něco k rytířům, tak bych doporučil Bumkeho, to je panečku kotelník, jak jeho Höfische Kultur, sákryš, to je práce jako víno, tak práce k mecenášům nebo pojemu rytíř). Zaměřil bych se spíše na velmi precizního Röhrichta (Reinhold Röhricht, Deutsche Pilgerreisen nach dem heiligen Lande), který velmi pečlivě vypočítává jednotlivé poutníky z říše. To samé platí o jeho Geschichte des Königreiches Jerusalem - velkou výhodou tohoto velmi dlouhého díla je striktně chronologický výklad. Tzn. pokud hledáte prameny, případně vylíčení určité události v orientu nebo tušíte v určitém roce českého křižáka, tak informaci, včetně všech pramenů (samozřejmě datum ante quem je 1898 - s ohledem na rok vydání díla) najdete právě zde. Velmi zdatně této práci sekunduje i moderní literatura, např. seznam účastníků první kruciáty velmi pečlivě sestavil Jonathan Riley-Smith, First Crusaders.
Nesouhlasil bych s uvedeným faktem, že Čechy byly stranou dění. My toho jednak moc nevíme. Veškeré informace, které uvádí k první kruciátě Kosmas, (jeho výpověď je možná závislá na Ekkehardovi z Aury?, ale to je třeba ještě ověřit pečlivým filologickým zkoumáním), jsou tak trochu nesrozumitelné, z jeho líčení jasně nevyplývá, o co vlastně přesně šlo. A do tzv. lidové křížové výpravy se určitě Češi zapojili s chutí, tedy alespoň do té části, kdy se drancoval židovský majetek (ano jsem skeptik, a mám na holubičí povahy Slovanů svůj názor, mnohdy se však výtky proti Čechům ozývají i z říšských pramenů, a to, vyjádřeno moderním výrazem - pěkně hnusné výtky). Je samozřejmě otázka, zda Kosmas chápe dosah toho, co vyhlásil Urban II. kdesi v jižní Francii. Navíc svatá říše římská (a Čechy jako integrální součást toho "předstátního konstruktu", naplňovaného podle potřeby a momentálních možností univerzalistickým obsahem - a samozřejmě nechybí ani náboženský nátěr) tehdy rozhodně nepatřila k ideálním cílům křižácké výzvy (s ohledem na vztah jejího panovníka k papežství). Pochyby jsou na místě i ohledně "lidovosti" první vlny křižáků, houfy se totiž v říši nemusely nutně shromažďovat kolem mužů z lidu, ale rozhodně kolem charismatických vůdců a kolem aktivních, třeba i nižších šlechticů (např. v říši jistě drancovali židovské obce i ti, kteří měli ideální přehled o situaci lokálních židů, tedy mnohdy místní), kteří se chtěli přiživit. A oni prostě neměli takové možnosi jako Gottfired z Bouillonu, které si vyžádal výpalné. Nejsem si ani jistý (ale nejsem žádný odborník, takže mě berte hodně s rezervou), zda v Čechách situace na konci 11. století dozrála do té míry, aby mohla být plně recipována myšlenka kruciát, která se ostatně v uvedeném období teprve utvářela.
Českou účast můžeme opatrně předpokládát i pro výpravu roku 1101 z říše, na zajímavosti nepostrádá ani pohled na sever, protože křížová výprava sice je líčena jako doslova "akt lásky", na druhou stranu šlo i o velmi praktický politický prostředek k mobilizaci proti společnému nepříteli - tedy pohanům, Saracénům atp. Zajímavá, pro nás i geograficky, může být i výzva (list), kterou napsal flanderský duchovní, člen širší domácnosti magdeburského arcibiskupa, k boji proti tzv. Venedům (netrvám na termínu Venedi) v roce 1108. Je tam celá řada zajímavých momentů - autor zpočátku maže med kolem huby (a la podívejte se na to, tutani, leží tady před námi pohanské území, kde zvěře, žrádla a pití je dosti, inu pojďme je přemoci, znásilnit jim ženy - to musí být, to je skoro povinnost - nebo je spíš povinnost pro středověkého kronikáře to napsat - ale to jsem si jen vybájil, ve výzvě to není, ač by se mu možná, kdyby to tam napsal, podařilo přilákat širší okruh zájemců s rozličnými zájmy), a při tom samozřejmě můžete spasit duše (chlapi, to se vyplatí, víte jak, ten oheň v očistci strašně pálí, tak proč si neenchat smáznout nějaký ten den - ale to by asi napsal až tak za 40 let). Myslím si, že tyto konkrétní zmínky v pramenech (samozřejmě ty blízké přemyslovskému panství) jsou asi mnohem zajímavější stopou dosvědčující projevy kruciát ve východní části Svaté říše římské. Jinak plně rozumím těm dotazům na konkrétní jména a konkrétní údaje. Ta pramenná základna je opravdu velmi omezená.


Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 48 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz