Fórum zájemců o historii
http://www.e-stredovek.cz/forum/

Husitská revoluce
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=13&t=10
Stránka 3 z 22

Autor:  Ježek [ 20 led 2006 23:00 ]
Předmět příspěvku:  Re: mindráky a historická období

Dodìlání školy je nerálné? Nìjaká forma dálkového studia neexistuje?
Každopádnì mám ještì nìco k latinì. Obecná a støedovìká latina je úplnì nìco jiného. Hodnì se setkávám s pojmy se kterými se nikdy v latinì nepotkám (napadají mne hradby, nebo tøeba kalich také nebude bìžné slovíèko)

Autor:  Jiří Motyčka [ 20 led 2006 23:18 ]
Předmět příspěvku:  Re: mindráky a historická období

Ježek píše:
Dodìlání školy je nerálné? Nìjaká forma dálkového studia neexistuje?
Každopádnì mám ještì nìco k latinì. Obecná a støedovìká latina je úplnì nìco jiného. Hodnì se setkávám s pojmy se kterými se nikdy v latinì nepotkám (napadají mne hradby, nebo tøeba kalich také nebude bìžné slovíèko)

Mne už èeká jenom Univerzita tøetího vìku. :( Latinu používám pouze jako "berlièku", když je v odborné literatuøe napø. uveden název napø. Husova díla v jeho latinském originále, abych si ho dovedl alespoò pøeložit, nebo abych vìdìl, že "ecclesia militans" je "církev bojující", pozemská, frekventovaný termín v dílech Viklefa i Husa, ap. Mimochodem studium latiny je fascinující, protože pøi nìm teprve èlovìk v plné míøe pozná, kolik dnes bìžnì používaných slov pochází z latiny, tohoto "mrtvého" jazyka. Ale je tøeba si rovnìž uvìdomit, že latina byla takovou angliètinou ještì ne tak vzdálených dob, že.

Autor:  Ježek [ 20 led 2006 23:26 ]
Předmět příspěvku:  Latina

Industria - píle;
Mne pøekvapuje, kolik slov z latiny je i v té angliètinì. Tøeba s Erroribus a error v angliètinì, když jsme u Husa.

Autor:  Jiří Motyčka [ 20 led 2006 23:36 ]
Předmět příspěvku:  Re: Latina

Ježek píše:
...Mne pøekvapuje, kolik slov z latiny je i v té angliètinì. ...

Ano. Je to dáno tím, že pùvodní "angliètina" byla vystavena agresivnímu románskému vlivu (dnes bychom øekli spíše frakofonnímu), který vytìsòoval pùvodní germánský základ jazyka starých Anglù.

Autor:  Ježek [ 20 led 2006 23:40 ]
Předmět příspěvku:  èeština

Ani náš jazyk na tom není o moc lépe. Mnoho pro mne typických èeských slov vychází z nìmèiny. Na vinì bude vnìjší kolonizace 13. století, ale náš jazyk byl obohacen.

Autor:  Ježek [ 08 bře 2006 15:32 ]
Předmět příspěvku:  reformace x kacíøství

Dovolím si malou, leè dùležitou pøipomínku k tématu. Je to tìžké, když západní (frankocentrická) historiografie vnímá Husitství ne jako 1. reformaci, ale jako poslední velké støedovìké kacíøství, i pøes dobové rytiny, kdy od Husa si Luther zapaluje pochodeò.

Autor:  Jiří Motyčka [ 08 bře 2006 21:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: reformace x kacíøství

Ježek píše:
... Je to tìžké, když západní (frankocentrická) historiografie vnímá Husitství ne jako 1. reformaci, ale jako poslední velké støedovìké kacíøství, i pøes dobové rytiny, kdy od Husa si Luther zapaluje pochodeò.

Jak která a jak kdo. Napø. Ernest Denis, významný francouzský slavista a velký pøíznivec Palackého je dokladem pravého opaku. Historik, který se vìnoval èeským dìjinám od husitké revoluce do 30-leté války. Disertaèní práce, kterou Denis obhajoval na staroslavné Sorbonì, se týkala právì husitství. Jeho obhajoba byla tak plamenná, že ho nìkdo z auditoria upozornil na to, že kdyby Denis žil v dobì Husovì, nutnì by skonèil též na hranici. Na to Denise prohlásil, že nebýt Husa a husitù nestál by zde na pùdì Sorbony a nemohl by tuto práci obhajovat. Další dotaz z komise znìl: "Vy byste pane Denisi chtìl vyhladit všechny Nìmce?" Denisova odpovìď byla pøíznaèná: "Všechny ne, pouze ty, kteøí se snaží násilnì získat cizí území a na nich vládnout!" Denis svoji disertaèní práci s úspìchem obhájil a ve svých devìtadvaceti letech získal doktorát.

Autor:  Ježek [ 08 bře 2006 22:07 ]
Předmět příspěvku:  Re: reformace x kacíøství

No ètu právì Kulturu støedovìké Evropy od Jaquese LeGoffa, autority svìtové medievistiky, tam se mluví o kacíøích. Ošemetné slovo, vlastnì kacíø by mohl být pøíslušník husitù, anglikánské církve, klidnì i orthodoxní.
No husitství není zcela boj èechù proti Nìmcùm, jak je nìkdy zdùrazòováno (stejnì jako u válek Polska s øádem nìmeckých rytíøù).

Autor:  Jiří Motyčka [ 09 bře 2006 14:02 ]
Předmět příspěvku:  Re: reformace x kacíøství

Ježek píše:
... No husitství není zcela boj èechù proti Nìmcùm, jak je nìkdy zdùrazòováno (stejnì jako u válek Polska s øádem nìmeckých rytíøù).

Podstatné je, dle mého názoru, jak Husa a husitskou revoluci vnímal právì Luther, Nìmec, který sám sebe považoval za Husova pokraèovatele. A ostatní nechť si o tom myslí cokoli. Pro Luthera Hus nikdy nebyl kacíøem a ani nemohl být, protože když 31. 10. 1517 písemnì vystoupil v 95 tezích proti kramaøení s odpustky, téhož roku byl Luther øímem prohlášen za kacíøe. Ano, pro katolickou církev budou Hus i Luther reformátory, ale papežská kurie není schopna pøekroèit svùj vlastní stín, aby se oprostila od pohledu optikou 15. resp. 16. století. Pro ni to jsou zatím stále kacíøi, i když o tom nemluví.
Ano, prezentovat boj husitù jen jako støet nìmecko-germánského živlu s èesko-slovanským by bylo velice zjednodušující. Tak filosofii èeských dìjin mohl pojmout Palacký ve své dobì, i když jsem pøesvìdèen, že to z jeho strany nebyl úèelový pøístup, on o tom byl prostì pøesvìdèen.

Autor:  Ježek [ 09 bře 2006 16:54 ]
Předmět příspěvku:  pøístup

Podle mne je dùležité, jestli jsou Husité oznaèováni jako kacíøi, nebo reformátoøi. V tìch dvou slovech je podstatný rozdíl. Pokud se na "západì" bude pohlížet na Husity, jako na kacíøe, úchylku køesťanství, nebo jako na bojovníky za základní hodnoty moderní civilizace. Takhle i dnes budou Husité (600! let poté) pro Evropu ti zlí, jenom pro náš malý národ ti dobøí (víceménì). Oni se zasloužili také o to, aby dnešní spoleènost se mohla nazývat svobodná Evropa

Autor:  Jiří Motyčka [ 09 bře 2006 22:18 ]
Předmět příspěvku:  Re: pøístup

Ježek píše:
Podle mne je dùležité, jestli jsou Husité oznaèováni jako kacíøi, nebo reformátoøi. V tìch dvou slovech je podstatný rozdíl. Pokud se na "západì" bude pohlížet na Husity, jako na kacíøe, úchylku køesťanství, nebo jako na bojovníky za základní hodnoty moderní civilizace. Takhle i dnes budou Husité (600! let poté) pro Evropu ti zlí, jenom pro náš malý národ ti dobøí (víceménì). Oni se zasloužili také o to, aby dnešní spoleènost se mohla nazývat svobodná Evropa

Pøíteli, s tím, jak vnímá civilizovaný svìt husity, se opravdu nemusíme trápit. A to z jednoho prostého dùvodu. Tento svìt nejenže neøeší, zda byli husité kacíøi nebo svìtu pøinesli první reformaci, náboženskou toleranci a svobodu, ale tento "civilizovaný" svìt až na výjimky ani neví, že nìjací husité existovali.
V posledním pùlstoletí alespoò zahranièní kritická a objektivní historiografie se zaèíná vìnovat fenoménu husitství. A to nejenom evropská (nìmecká, francouzská, rakouská, belgická, ruská a italská) ale i americká (Howard Kaminski: Dìjiny husitské revoluce). Ano, zájem o dìjiny husitské revoluce tak dostává v odborné literatuøe transatlantickou dimenzi. A to je potìšitelné, protože se stále setkáváme se zcela mylnými názory, že se zahranièní badatelé husitství nevìnují. Opak je pravdou...

Autor:  Ježek [ 09 bře 2006 22:40 ]
Předmět příspěvku:  Re: pøístup

Jiøí Motyèka píše:
Ježek píše:
Podle mne je dùležité, jestli jsou Husité oznaèováni jako kacíøi, nebo reformátoøi. V tìch dvou slovech je podstatný rozdíl. Pokud se na "západì" bude pohlížet na Husity, jako na kacíøe, úchylku køesťanství, nebo jako na bojovníky za základní hodnoty moderní civilizace. Takhle i dnes budou Husité (600! let poté) pro Evropu ti zlí, jenom pro náš malý národ ti dobøí (víceménì). Oni se zasloužili také o to, aby dnešní spoleènost se mohla nazývat svobodná Evropa

Pøíteli, s tím, jak vnímá civilizovaný svìt husity, se opravdu nemusíme trápit. A to z jednoho prostého dùvodu. Tento svìt nejenže neøeší, zda byli husité kacíøi nebo svìtu pøinesli první reformaci, náboženskou toleranci a svobodu, ale tento "civilizovaný" svìt až na výjimky ani neví, že nìjací husité existovali.
V posledním pùlstoletí alespoò zahranièní kritická a objektibní historiografie se zaèíná vìnovat fenoménu husitství. A to nejenom evropská (nìmecká, francouzská, rakouská, belgická, ruská a italská) ale i americká (Howard Kaminski: Dìjiny husitské revoluce). Ano, zájem o dìjiny husitské revoluce tak dostává v odborné literatuøe transatlantickou dimenzi. A to je potìšitelné, protože se stále setkáváme se zcela mylnými názory, že se zahranièní badatelé husitství nevìnují. Opak je pravdou...

Až jednou budu psát, že pan Motyèka mne ve své velkorysosti nazval pøítelem :D
Ani tento národ poøádnì neví, že tu nìjaké husitství bylo, jak není Hus na bankovkách...
Analýza cizích dìjin je zajímavá vìc, autor není nijak ovlivnìn, mùže pøistoupit ponìkud nestranìji, na druhou stranu nezná jistì nìjaké souvislosti atd. Urèitì je dobøe, že se o našich dìjinách píše a zkoumají se i jinde, naše dìjiny jsou hodnì tlustou knihou se spoustou zlatých i èerných (každopádnì zajímavých) stránek ve svìtové knihovnì.
Na vašem fóru byl jeden zajímavý pøíspìvek. Až jednou budou existovat globální dìjiny, proè by tam nemohlo být husitství jako pøíklad boje za svou víru a za oèištìní církve. A my si husitù nevážíme.

Autor:  Jiří Motyčka [ 10 bře 2006 08:14 ]
Předmět příspěvku:  Re: pøístup

Ježek píše:
...Ani tento národ poøádnì neví, že tu nìjaké husitství bylo, jak není Hus na bankovkách...

Ano. Pochopil bych to, øeknìme, u "obyèejných" lidí se základním vzdìláním, ale u studentù na støední škole je to neomluvitelné. Dokladem toho jsou parafráze odpovìdí studentù nejmenovaných støedních škol na dotaz, co vìdí o Husovi. Ponechávám bez komentáøe.
1. studentka bez zaváhání a bez mrknutí oka:
"Jóó, to byl ten, co ho Nìmci za druhý svìtový války upálili v plynový komoøe"...
2. student po kratším váhání:
"Hus musel po 30-leté válce emigrovat do ciziny"...

Ježek píše:
...naše dìjiny jsou hodnì tlustou knihou se spoustou zlatých i èerných (každopádnì zajímavých) stránek ve svìtové knihovnì ... proè by tam nemohlo být husitství jako pøíklad boje za svou víru a za oèištìní církve. A my si husitù nevážíme.

Ano, tak to je. Høebík trefený na hlavièku!

Autor:  Jiří Motyčka [ 02 led 2007 23:16 ]
Předmět příspěvku:  Dodatek(?)...

Když si proèítám zpìtnì toto téma, uvìdomil jsem si, na kolik závažných otázek, pøipomínek èi názorù nebylo zodpovìzeno. Je naèase se k tématu opìt vrátit, Ježek pochopí, proè právì až nyní...

Filip Svehla píše:
...ale pozdìji se vše obratilo v rebelie...
Dávat slova "husitství" a "rebelie" jaksi významovì do souvislostí, byt' nepøímých je ahistorické a naprosté nepochopení tohoto fenoménu pozdního støedovìku...
Ježek píše:
... Nabízí se podobnost s tøicetiletou válkou...
Proboha, v èem?...
Ježek píše:
No, jenže Husitství se muselo prosadit i u nás, jistì ne všechno obyvatelstvo nebylo hned od zaèátku Husity a jistì celé území nebylo pod vládou Husitù.
Když nebráním svoje myšlenky, nemohu je prosadit. Nakonec husitství bylo svym zpùsobem vzpourou proti vládnoucí "autoritì." Zpoèátku nebojovalo proti cizincùm...
Sledujme období od upálení Husa do vyhlášení I. kruciáty. Do první pražské defenestrace byla drtivá vìtšina obyvatel naprosto dobrovolnì a spontánnì na stranì husitské. Katolíci, katoliètí Nìmci postupnì vytvoøili konfesní minoritu.
"Zpoèátku" husitství "nebojovalo" proti nikomu, snad proti vybíjeným klášterùm. Mezi defenestrací a vyhlášením køíže ubìhlo necelých 8. mìsícù a co se v tomto období událo? Pár "bezvýznamných" bitev obranného charakteru. Napø. Sudomìø, kde pokojnì se pøesouvající malý houfec božích bojovníkù, žen a dìtí z Plznì na Tábor a na nikoho neútoèících byl napaden katolickým vojskem perfektnì vyzbrojeným s velkou poèetní pøevahou. Vše naplno propuká až po odražení I. køížové výpravy, jejíž armádu moderní historigrafie bez jakéhokoli zaváhání nazývá armádou intervenèní. Nepøeceòujme a nedezinterpretujme proto období od r. 1415 do bøezna 1420, do vyhlášení první køížové výpravy, vyhlášené až pìt(!) let po kostnické hranici ...

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 03 led 2007 11:50 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dodatek(?)...

Jiøí Motyèka píše:
Ježek píše:
... Nabízí se podobnost s tøicetiletou válkou...
Proboha, v èem?...
A to je zajímavý, mnì to taky pøijde nápadnì podobný... :shock: :D

Autor:  Jiří Motyčka [ 03 led 2007 15:02 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dodatek(?)...

Przemysl de Nyestieyky píše:
...A to je zajímavý, mnì to taky pøijde nápadnì podobný...
Na to mám tak vyhranìný názor, že nepøipustím ani zdánlivou "podobnost" tzv. "náboženské" války. V 30tileté válce šlo o bohapustý geopolitický støet s možností radikálnì územnì pøerozdìlit Evropu a urvat si pro sebe co nejvíc s "vedlejším" efektem omezit moc rakouských a španìlských Habsburkù. Celá Evropa vè. Skandinávie byla vtažena do váleèného konfliktu, byla to skoro "svìtová" válka naneèisto. Konfesní nebo chcete-li náboženské dùvody byly pouhou zástìrkou a spouštìcím mechanismem...

Autor:  Ježek [ 03 led 2007 15:14 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dodatek(?)...

Jiøí Motyèka píše:
Ježek píše:
... Nabízí se podobnost s tøicetiletou válkou...
Proboha, v èem?...

Co já vím, jak jsem to tehdy myslel...
Obì dvì války zaèaly v Èechách a pro obì byly zpoèátku dùležité náboženské dùvody. Všude se našli zrádci pøesvìdèení a obì moc na náboženství nekonèily.

Autor:  Jiří Motyčka [ 03 led 2007 15:39 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dodatek(?)...

Ježek píše:
...Co já vím, jak jsem to tehdy myslel...
Nóó, to je vono... :D

Ježek píše:
...Obì dvì války zaèaly v Èechách a pro obì byly zpoèátku dùležité náboženské dùvody. Všude se našli zrádci pøesvìdèení a obì moc na náboženství nekonèily.
To jsou tak chabé dùvody, že to musíš pøece cítit sám. A navíc ten úplnì poslední je naprosto zpochybnitelný polipanským vývojem, Jihlavskými kompaktáty a vládou Podìbradovou...

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 03 led 2007 15:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: Dodatek(?)...

Jiøí Motyèka píše:
Przemysl de Nyestieyky píše:
...mnì to taky pøijde nápadnì podobný...
Na to mám tak vyhranìný názor, že nepøipustím ani zdánlivou "podobnost" tzv. "náboženské" války....
Pominu-li charakter váleèného "umìní", pak pro zemi obì války pøedstavovaly podobný ekonomický úpadek, pro obyèejný lid tutéž zmìnu životní situace a také každodenní bìh života se odehrával v mezích -> permanentní ostražitost -> obsazování hradù -> neustálé pøesuny obou vojsk sem tam atp.
Ano, jsou to obecné atributy každé války, ale tyto rozmìry jsou naprosto odlišné od lokálních obléhání a pùtek.
Zøejmý rozdíl je pochopitelnì v zahranièní angažovanosti a v ideologických pøíèinách i dùsledcích, to zcela nepochybnì. Ale v dopadu na celé království, každého jednoho z jejích obyvatel, v ekonomicko-hospodáøské stagnaci, kariérní šlechtické bilanci a podobných souvislostech je to "kvalitativnì" velice podobný mezník.

Autor:  Jiří Motyčka [ 03 led 2007 16:09 ]
Předmět příspěvku:  Podobnost

No tak, abych to shrnul a nemlátili dále prázdnou slámu. Podobnost není prakticky žádná nebo v nìjakých bezvýznamných detailech a rozdíl naopak tak diametrální, že by to bylo na dlouhé povídání a spíš na jiném serveru...

Stránka 3 z 22 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/