Husitská ... revoluce?

[Ježek]

Vlastně bych byl dost opatrný nazývat husitství revolucí, stejně jako ostatní ozbrojené střety před velkou francouzskou revolucí.

Existuje řada dost extenzivních výkladů, kdy je revoluce v podstatě skoro vše: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Revoluce
Já bych se klonil toho, co píše jinak mizerná wiki: "Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity. " resp. snahou výrazné skupiny změnit (ne nutně násilně) současný socio-ekonomický systém. Což husitství ale není.

Já tam vidím násilné vyvrcholení různých krizových jevů - v první řadě náboženská válka (obě strany se považují za jedinou správnou náboženskou skupinou, přičemž jedna může využít ultimátní nástroj - křížovou výpravu), domácí válka (dvě strany sporu), dynastická a legitimizační krize (odmítnutí právoplatného dědice Zikmunda českým králem - tady je dělící linie jiná než pod jednou x pod obojí, když na straně Zikmunda bojují i kališníci, hlavně z Moravy), převrat (první pražská defenestrace, v menší míře lidové povstání (vznik Tábora), výron sektářství a chilialismu (ale očekávání Posledního soudu je běžné v středověké společnosti, jen zpravidla není tak akutní.

Žádná z výrazných skupin ale nechce svrhnout stávající socio-ekonomický systém - feudalismus je před i po husitství, různé změny poměru síly a vlivu jednotlivých tříd a vrstev se mění prakticky po celý středověk a i nenásilně (preferování církve Karlem IV., nižší šlechty Václavem IV., husitství vychýlí moc ve prospěch měst a nižší šlechty, do konce století se to vrátí ve prospěch vyšší šlechty - uzavření stavů, Svatováclavská smlouva. A za Habsburků zase jede absolutismus v neprospěch všech zemských stavů. Kdo ovšem má vizi jiné společnosti, je Petr Chelčický. Ale je sám.

No a úplná ahistorická blbost, která pojmy jen zamlžuje, je husitská levice, střed, pravice - přeci to nejsou skupiny, které chtějí víc/méně státu, vyšší/nižší daně. Tím spíše když existují neutrální pojmy (konzervatismus), nebo přímo dobová nebo obecná označení různých skupin.

Revoluce, pokroková levice a zpátečnická pravice je komunistická (a hodnotící) terminologie, které v husitství vidí a snaží se doložit předchůdce vlastní revoluce. Ale není to jen dědictví komunismu, první republika také rok 1918 nazývala revolucí (a šlo jen o převrat, převzetí moci.

[Viola]

Moc hezky napsané

[Ingolf]

Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.

Pojetí revoluce se změnilo od Francouzské revoluce, tam už to je změna k něčemu jinému, ideově změna dopředu. To zase souvisí s mentalitou moderní společnosti oproti těm starším. Archaická společnost měla svůj zlatý věk, na začátku roku provozovala rituály, které ten původní stav obnovovaly. Křesťanství nacházelo zlatý věk v době Krista a apoštolů, K tomu se dalo přiblížit buď fyzicky, poutí do Svaté země (křížové výpravy asi měly i tenhle motiv) nebo ideově, začít žít jako Kristus nebo apoštolové. Husité se snažili obnovit původní církev, ti by do toho zapadali.
Moderní společnost poprvé od pozitivismu vidí lepší stav v budoucnu, ne v minulosti. Minulý věk je tmářský, pověrčivý, krutý, fanatický, kdežto moderní věk tolerantní, vědecký. A tak i revoluce už se nevede za návrat něčeho, ale za lepší budoucnost.

Podle této teorie by husiti byli revolucionáři, ale právě a jen na podle měřítek své středověké doby.

[Simplex]

Vlastně bych byl dost opatrný nazývat husitství revolucí, stejně jako ostatní ozbrojené střety před velkou francouzskou revolucí.
No a úplná ahistorická blbost, která pojmy jen zamlžuje, je husitská levice, střed, pravice - přeci to nejsou skupiny, které chtějí víc/méně státu, vyšší/nižší daně. Tím spíše když existují neutrální pojmy (konzervatismus), nebo přímo dobová nebo obecná označení různých skupin.

Revoluce, pokroková levice a zpátečnická pravice je komunistická (a hodnotící) terminologie, které v husitství vidí a snaží se doložit předchůdce vlastní revoluce. Ale není to jen dědictví komunismu, první republika také rok 1918 nazývala revolucí (a šlo jen o převrat, převzetí moci.

Ježku,
když dáš nějaké změně punc revoluce, tak si můžeš připsat jinačí zásluhy, než když to je pouhý převrat. Když řekneš převrat, tak se v tom špatně hledá boj za idály apod., ale zavání to spíš pouhou výměnou part u koryt.

A s těmi ostatními pojmy se dnes nezachází o mnoho lépe, spíš naopak. Rozdíl je v tom, že za komárů nejpozději od sedmesátek každej věděl, že to je komedie a nevěřej tomu ani ti, co to říkaj. Nemám osobní zkušenost, ale pochybuju, že na amerických univezitách je konzervatizmus neutrální pojem. A dobobým pojmům rozumí jen pár profíků a to z tebe moc velkou hvězdu v bedně neudělá.

A taky si myslím, že to české flagelanství není na místě, podobně idealizující pohled na své dějiny má každý stát/národ a jen velmoci to mají ještě horší, jenže těm to je jedno.

[Viola]

Já osobně u husitství vnímám různé proudy, různé skupiny s odlišným nastavením i cíli, které se navíc v průběhu času proměňují. Není to jedna skupina (husité) proti křižákům, proto mi tam ten pojem "revoluce" nesedí, pokud jej vnímáme jako převrat (vím, že Ingolf psal, že to může mít jiný význam). Koneckonců sám Žižka byl označen za kacíře a jiné za kacíře označoval on sám (viz například upálení adamité v Klokotech).

[Brenon]

Lambert někde použil pěkný termín "obě křídla husitství" - míněno pražské, tedy konzervativnější, a táborské, tedy radikánější. Různých skupin bylo určitě víc, ale jako označení pro hlavní proudy se mi to líbí. A není bez zajímavosti, že husitství jako celek vydrželo tak dlouho proto, že bylo ohrožováno zvenčí - Zikmundem, křížáckými výpravami a podobně. Paradoxně právě vnější (i vnitřní) nepřátelé udrželi husitské hnutí pohromadě, myslím, protože právě bitvy s nepřáteli husity vždy na čas stmelily. Nebýt toho, vjely by si různé proudy husitství do vlasů mnohem dříve něž u Lipan. A ještě k pojmu revoluce - od té doby, co se tohoto slova zmocnila média a běžně mluví o umělecké revoluci, hudební revoluci, technologické revoluci nebo dokonce módní revoluci, je význam slova úplně rozmělněn.

[Ježek]

Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.

V tom případě to je ale paradoxně - restituce. Ale to je to specifikum středověku - ideál vidí v minulosti (čím dříve k Ježíši, tím lépe), je skeptický. Skutečné revoluce hledí do budoucna, nevidí svůj ideál v minulosti, ale ten má teprv přijít.
No a pak je pojem kontrarevoluce - není to husitství?

Ježku,
když dáš nějaké změně punc revoluce, tak si můžeš připsat jinačí zásluhy, než když to je pouhý převrat. Když řekneš převrat, tak se v tom špatně hledá boj za idály apod., ale zavání to spíš pouhou výměnou part u koryt.

Ale tak tam určitě výrazné části šlo o ideály, i když bylo určitě spousta kariéristů a oportunistů, a u většiny šlo nejspíš jako vždy o kombinaci ideálů a pragmatismu - i když dnes motivace nepoznáme, písemné prameny je spíš zamlžují a otáčejí, než vyjasňují.

A není bez zajímavosti, že husitství jako celek vydrželo tak dlouho proto, že bylo ohrožováno zvenčí - Zikmundem, křížáckými výpravami a podobně. Paradoxně právě vnější (i vnitřní) nepřátelé udrželi husitské hnutí pohromadě, myslím, protože právě bitvy s nepřáteli husity vždy na čas stmelily. Nebýt toho, vjely by si různé proudy husitství do vlasů mnohem dříve něž u Lipan.

Tak jednotu v podstatě zničilo už Žižkovo založení Nového Tábora a v podstatě zabrání majetků a pozic jiných husitů - Pražanů. První velký rozkol skončil bitvou u Malešova, když výše píšu o ideálech, tak težko říct, jak si opravedlnili boj proti souvěrcům vyznávajícím 4 pražské články.

[Ingolf]

Jaroslav Miller v knize o Anglické revoluci - https://www.databazeknih.cz/knihy/odloz ... tana-51322 ten pojem re-volvere spojuje s návratem k něčemu. Má to být opak e-voluce, což je postupný vývoj, kdežto re-voluce znamená kupodivu návrat zpět, nikoli převratnou změnu, která to staré zničí. Miller to ukazuje na slovu revolver, protože zásobní revolveru se taky otáčí, prostě revoluce znamenala otočení nazpět.

V tom případě to je ale paradoxně - restituce. Ale to je to specifikum středověku - ideál vidí v minulosti (čím dříve k Ježíši, tím lépe), je skeptický. Skutečné revoluce hledí do budoucna, nevidí svůj ideál v minulosti, ale ten má teprv přijít.
No a pak je pojem kontrarevoluce - není to husitství?

Restituce nebo restaurace, je to paradox, ale jo..
Kontrarevoluce asi ne, ta se vede proti revoluci v tom moderním slova smyslu.


Jestli někde byla převratná změna, tak ve výměně obyvatel. Ve městech ubylo Němců, což se dá na jedu stranu přičítat normálnímu vývoji, kdy město přijímá nové lidi ze svého okolí a kdy se Němci spíš učí jazyk okolní většiny, než naopak.
Ale z velkých měst třeba zmizel patriciát, tedy nejbohatší vrstva tvořená hlavně Němci z rodin zakladatelů těch měst. Patriciát uměl rozjíždět věci ve velkém, zakládal ona města v cizí zemi, pak se vrhnul na těžbu kovů, s tím souvisejíc mincovnictví, z peněz zase zakládal města apod. Nejznámějším příkladem je asi Eberhard, ten podnikal v těžbě stříbra na Jihlavsku, pak byl mincmistrem, k tomu založil Havelské město v Praze (dnes mezi Staroměstským a Václavským náměstím). Sebevědomí, až přehnané, ukázal kutnohorský patriciát po r. 1300, kdy chtěl zasáhnout dynastických záležitostí. A tohle s husity mizí.
České podnikání prý vypadalo tak, že řemeslníci dávali zisk do domů nebo pozemků, protože to je současně úložna, kdyby přišly horší časy, a současně to není rozhazování. Ale aby vzali peníze a čistě kapitálově se vrhli do něčeho nového, to už ne..
V městských radách se asi mohli angažovat i méně majetní, zatímco v klasickém městě může do rady volit a být volen jen ten, kdo má ve městě nemovitost, a tím současně odvádí platby ve prospěch města. Jak bylo tohle v Táboře? A proč nastal ústup německého etnika?, odcházeli kvůli permanentní válce a kvůli neshodám s kacíři, resp. byl tím zastaven přísun nových Němců?