Jan Soběslav
Napsal: 24 říj 2013 11:56
Ondřej Schmidt v nejnovějším čísle ČMM v článku Jan z Moravy, patriarcha aquilejský (+1394) a Jan Soběslav, markrabě moravský (+ cca 1381). Příspěvek k poznání genealogických vztahů lucemburské sekundogenitury, dokázal, že Jan Soběslav nikdy nenastoupil na církevní dráhu.
Jan Soběslav se narodil v roce 1357, záhy po narození s ním počítal Karel IV. jako se svým dědicem, měl si vzít jeho dceru. Z kuriósního plánu sešlo v roce 1361, kdy se narodil Václav IV. Poté zřejmě i nadále pobýval na pražském dvoře, kde nadělal poměrně vysoké dluhy. S Karlem IV. se účastnil jednání v Říši a podnikl s ním i druhou římskou jízdu.
Po smrti svého otce Jana Jindřicha se vrací na Moravu, de se dostává do konfliktu s bratry a olomouckým biskupem Janem ze Středy, motivem jsou zřejmě majetky a hotovost. Zde je důsledně označován jako moravský markrabě Jan Soběslav nebo jen Soběslav. Naposledy se objevuje v roce 1380, záhy poté zřejmě umírá. Jeho smrt znamená počátek první markraběcí války - podle testamentu měl majetky po JS získat Prokop, zřejmě je zabral ale Jošt.
Druhý Jan byl oproti tomu nemanželský syn Jana Jindřicha, který se narodil zřejmě kolem roku 1345 a už od počátku byl určen na duchovní dráhu. Přízní otce získal potřebné dispensy, stal se v roce 1369 vyšehradským proboštem, 1380 litomyšlským biskupem, 1387 biskupem v Olomouci a nakonec patriarchou v Aquileji. V pramenech je důsledně označován jako Jan nebo Jan z Moravy.
Obě postavy ztotožnil Tomáš Pešina z Čechorodu v 17. století a po něm to opakovali různí historici.
Jan Soběslav se narodil v roce 1357, záhy po narození s ním počítal Karel IV. jako se svým dědicem, měl si vzít jeho dceru. Z kuriósního plánu sešlo v roce 1361, kdy se narodil Václav IV. Poté zřejmě i nadále pobýval na pražském dvoře, kde nadělal poměrně vysoké dluhy. S Karlem IV. se účastnil jednání v Říši a podnikl s ním i druhou římskou jízdu.
Po smrti svého otce Jana Jindřicha se vrací na Moravu, de se dostává do konfliktu s bratry a olomouckým biskupem Janem ze Středy, motivem jsou zřejmě majetky a hotovost. Zde je důsledně označován jako moravský markrabě Jan Soběslav nebo jen Soběslav. Naposledy se objevuje v roce 1380, záhy poté zřejmě umírá. Jeho smrt znamená počátek první markraběcí války - podle testamentu měl majetky po JS získat Prokop, zřejmě je zabral ale Jošt.
Druhý Jan byl oproti tomu nemanželský syn Jana Jindřicha, který se narodil zřejmě kolem roku 1345 a už od počátku byl určen na duchovní dráhu. Přízní otce získal potřebné dispensy, stal se v roce 1369 vyšehradským proboštem, 1380 litomyšlským biskupem, 1387 biskupem v Olomouci a nakonec patriarchou v Aquileji. V pramenech je důsledně označován jako Jan nebo Jan z Moravy.
Obě postavy ztotožnil Tomáš Pešina z Čechorodu v 17. století a po něm to opakovali různí historici.