Re: Turínské plátno
Napsal: 14 kvě 2014 11:07
Jsou to stylizace, vesměs z doby, kdy už se nekřižovalo. Za římských dob se kříž nezobrazoval, byla to vpodstatě šibenice. Zobrazování kříže nejlépe popsal Cibulka, a ten sebral všechno co kde bylo, zvláště poutnické ampule na vodu z Jordánu, kde se poprvé kříž objevuje. Masově se kříž zobrazuje až od raného středověku s počátkem v Aquilejském patriarchátu, dále více na západě, Byzanc stále zůstává u Krista zmrtvýchvstalého, oblečeného, se zahojenými ranami. Kříž ve stylizaci i včetně stylizace ran, je západní, až od 6 století běžně. Rány se posunuly do dlaní, kde být fyzicky nemohly, správně jsou na zápěstích. Rozdíl mezi T křížem a Y křížem je zřejmě v detailu výroku soudu - s podstavcem pro nohy a bez něj. Podstavec pro nohy znamenal delší utrpení, odsouzenec se mohl narovnat a viset ve tvaru T, dokud mu nedošly síly a umřel ve tvaru Y. Bez podstavce na nohy byl odsouzen k rychlejší smrti, mohl se opřít jen o hřeb v nohou, což jistě šlo jen velmi krátce. Pak následovala smrt udušením ve tvaru těla Y. Fyzicky dřevo kříže bylo vždy ve tvaru T, jak je patrno ze zobrazení kdekoliv. Kůl byl na místě a příčné břevno si nesl odsouzenec, byl na něj přibit a vytažen, upevněn na kůl. Pak mu byly přibity nohy, vesměs jedním hřebem najednou. S podstavcem, či bez něj, podle výroku soudce. Součástí výroku ad crucem vždy bylo bičování flagrem, což byly důtky s olověnými kuličkami se zpětnými trny, nebo kůstkami. Cílem bylo oslabit oběť ztrátou krve, ale ne až k smrti. Smrt musela nastat až na kříži. Výkon potvrdil dohlížející setník probodením srdce. Pokud ještě odsouuzenec nebyl mrtvý, pak zemřel takto, pokud byl mrtvý, vytekla krev a voda, která se koncentruje v hrudi při smrti zadušením. Zlomení nohou lotrům bylo opatření na zrychlení smrti, kdy se odsouzenci nemohli opřít a rychleji se zadusili. V případě biblického příběhu už byl Ježíš po smrti, tak mu nohy nezlomili, dle předpovědi Izaiášovy, a lotrů zlomili, aby exekuce nepřekročila západ slunce, začátek sabatu vwelikonočních svátků, což by židy popudilo. Proto také Pilát vydal tělo Josefu z Arimatie k pohřbu tak rychle. Smrt byla ve tři odpooledne, tak se to ještě do západu slunce stihlo i s pohřbem. Všechno tak nasvědčuje, že odsouzení bylo v krutější podobě s podstavcem pro nohy, odsouzenci dlouho byli ve tvaru T, které se stalo základem stylizace ukřižování v zobrazení všech staletí. Realisté se vrací k anatomii ukřižování do tvaru Y, jako například Myslbek. Nějak si nevzpomínám, zda zvládnul i probití rukou na zápěstí, myslím, že ne. Doporučuji návštěvu Ringhofferovy hrobky v Kamenici. Pokusím se najít Cibulkovu fotografickou dokumentaci.Raptor píše:Všechna tři vyobrazení ukřižování pocházející z doby, kdy se v římské říši křižovalo (tzn. před Konstantinem), znají jen kříž v podobě T:slavicekvac píše:Argument odpůrců pravosti ukřižováním do Y mi od začátku připadal nesmyslný, ono to tak nepochybně bylo od počátku. T zobrazení bylo zjemňující zobrazení. Ale ne všichni umělci tomu podlehli jako modelovému obrazu. Stačí se podívat na Myslbekův kříž na hrobce Ringhofferů v Kamenici.
Graffito z Pozzuoli (prý snad 2. stol.)
Palatinské graffito (2. až 3. stol.), zřejmě pohanská karikatura Ježíše (zjemňující tendence tu rozhodně není).
Magická gema patrně ze Sýrie (2. až 3. stol.), převážně nesrozumitelný text okolo obsahuje magická jména, začíná slovy "Synu,Otče, Ježíši Kriste".
Kříže v podobě T se držela i pokonstantinovská křesťanská tradice:
Gema zřejmě ze Sýrie (pol. 4. stol.)
Sádrový odlitek gemy ze 4. stol.