Fórum zájemců o historii

Dobrý den,

otevírám tak ožehavé téma jako je film Cyril a Metoděj apoštolové Slovanů. Snaha autorů byla vytvořit dokumentární drama ve stylu BBC. Ja tvrdím, že se to hodně nepovedlo. Zde se chci soustředit na konfrontaci filmu a historických faktů a jich interpretaci. To pouze k včerejší premieře 1. části filmu.

5 minut jsem na to koukal, pak sem to nechal zapnuto na pozadí a raděj si četl, podobně jako Ať žijí rytíři (nebo jak se jmenovala ta pohádka, co dávali ten samý den). Nevím, co bylo lepší.
U Cyrila a Metoděje na film bylo moc dokumentárního povídání, na dokument moc scén. Jinak mi přišlo, že to je amatérská produkce, strašná výprava, nevim, jestli jsem viděl někdy míň přesvědčivý herecký výkony, špatný střih a krátký scény, který na sebe skoro vůbec nenavazovaly. Čekel jsem propadák, co se týče příběhu, dočkal jsem se i propadáku i co se týče filmařiny.

Historicky to bude přesné (asi jediný plus), ne jako ta italská produkce o Fridrichovi I., kde byla Hildegarda věštkyně a Reinald vojevůdce.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Prosím ne...



...když něco hodnotím, tak se přece nekouknu na 5 minut a odejdu od toho. Neznám film, který by mně po 5 minutách přesvědčil, že je kvalitní/nekvalitní. By mně zajímalo, kolik si tam za těch 5 minut asi tak viděl "amatérské produkce, strašné výpravy, míň přesvědčivých hereckých výkonů, špatného střihu a krátkých scén, které na sebe nenavazovaly"?



Ano, nebyl to film (když tak už seriál) a ani dokument. Byla to kombinace obojího, tedy dokudrama, specifický televizní žánr, který produkuje například BBC nebo National Geographic. Myslím, že to bylo i v popisku v TV programu.



Ty, Ježku, chtěl jsi se na to vůbec dívat?



Tak jestli jsi viděl taky jen 5 minut, tak by to nakonec mohlo být docela dobré.

Mně se ten cyklus Apoštolové Slovanů velmi líbil, na české poměry je to výpravné, historicky přesné (možná až nečekaně hodně), dobře je tam nastíněno křesťanské podhoubí, ze kterého oba bratři vyšli, přičemž i jejich čistota víra je zde ukázána umně. Možná právě to některé netolerantní ateisty odradilo. Ano, režie, střih nebo některé herecké výkony nejsou uplně dotáhnuté, ale pořád to je dokudrama a ne film, který je naminován na filmové festivaly. Kéž by bylo podobných projektů více.

_________________
Nový, moderní a populárně-naučný životopis Karla IV. http://www.karel-iv.estranky.cz/

Mně vadí právě ten formát hraného dokumentu, není to totiž ani dokument ani film. Vadilo mi to i u filmu o Hatšepsut a Senenmutovi, který si myslím, že byl zdařilejší a blíže dokumentu.

Viděla jsem to celý, ne jako Ježek , a zdálo se mi to chaotický a jako by se ani sami filmaři nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí natočit. Kupříkladu ty skoky tam a zpátky v čase ( Metoděj v letech a hned zpátky císařovna Theodora, atd. byl zmatek nad zmatek, v tom naprosto souhlasím s Ježkem). Vím, že Gorazd píše Metodějovy paměti, ale přesto... Zach je sice pěknej jako chlap, ale neřekla bych, že mu ta role Metoděje úplně sedla. A Cyril se mi nelíbí ani jako chlap. Na historickou přesnost pro tuto dobu narozdíl od Ježka nemám znalosti, ale podle předběžného a krátkého nastudování tématiky se mi zatím nezdálo, že by tam byly nějaký blbosti. Na celou sérii se dodívám a pak upravím či doplním své hodnocení.

Ovšem, při scéně, když se Cyril a Metoděj vrátili z mise u Chazarů a císař Michael III. jim nabízel cokoliv, mě při jejich odpovědích napadlo řešení současné politické a morální situace naší země, pošleme zase do Soluně, někdy je třeba začít odznova...

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

To jsou obvyklé seriálové klišé aka Lost, kde to taky skákalo v čase a člověk měl pak problém orientovat se v tom, co je minulost, přítomnost nebo budoucnost. Tady je zřejmý seriálový mainstream, který je tímhle dost ovlivněn. Scénáristům a režisérům to zřejmě připadá zajímavé a domnívají se, že to okoření dění ve filmu. A to nehledě na to, že historické filmy k těmhle skokům v čase přímo svádí. Já bych se bez toho ku příkladu také obešel...

_________________
Nový, moderní a populárně-naučný životopis Karla IV. http://www.karel-iv.estranky.cz/

Viděl jsem všechny díly a na naše poměry se mně to taky líbilo. Také výprava a efekty rozhodně neurazí. Je tam vidět práce poradců např. Luďka Galušky. Na filmy se skoro nedívám a mám rád klasické dokumenty. Ale vydržím i hrané. Musím říct, že to byl od autorů dobrý nápad. Klasický film by nedopadl dobře.

Poslední díl jsem neviděla .

Nejvíce bych souhlasila s posledním příspěvkem od Laurentia.

V zásadě se mi to docela líbilo, format dokumet-film byl dopředu avizován , jsem na něj zvyklá z BBC a naopak mi to v českém prostředí moc chybělo.

Jelikož jde o document - těžko očekávat nějakou rádoby hollywoodskou drahou výpravu.

Souhlas s Ježkem, že o nějakém hraní se nedá ani mluvit - snad jen u Rastislava - to je ale myslím divadelní herec .

Zach je pěknej , to má Betty pravdu, ale Metoděj se mu věřit nedá , Konstantin mě vyloženě rozčiloval - protivnej a nevěrohodnej až šustil papírem a Svatopluka by jeden nakop .. protivnej a ještě dřevěnej ...
Ale zase nejde o film, a je otázka jak moc se v takovém formátu dá něco zahrát .. I když Rostislav zdá se to dokáže ..

Některá místa mě docela dojala - například čekání na věrozvěsty na Moravě a jejch přivítání, když dorazili ..


V celku jako první vlaštovka - to neskončilo jako nějaký óbrr propadák.

Čekala jsem na takový formát v českém prostředí dost dlouho , tak jen víc takových počinů .. témat máme dost , že

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.

Toho hrál Milan Bahul, slovenský herec, který hrál i u nás (třeba v seriálu Dobrá čtvrť nebo v jednom dílu Četnických humoresek).

_________________
Loyaulté me lie.

Jsem tady nový,ale když čtu vaše příspěvky přemýšlím na co jsem se to vlastně díval.Tento seriál byl od doby revoluce jeden z nejlepších zpracování historických událostí.Vím,nemůžu to srovnávat z americkou produkcí nebo BBC,ale hodně se k tomu přiblížil.Konečně se našel režisér který měl odvahu se do toho pustit.Proto si myslím,že odsuzovat po pěti minutách celý film je obrovská blbost.

Zdravím,
zeptám se cíleně, v čem tě film obohatil?, v čem patří mezi nejlepší..

Tak po pěti minutách asi ne, v mnohém se shodnem .. že na podobný český počin jsme většina, co máme historii ráda opravdu čekali , naopak nikdo neočekával hollywoodskou výpravu, forma dokument- film mě osobně vůbec nevadí.

A jak psal někdo přede mnou - klasický film by asi toto téma neunesl - bud´by pořád někam šli a něco psali - což by z toho udělalo Hobita nebo by se musela najít nějaká dramatická zkratka a pak bychom zas byli zklamaní co tam všechno není ..

Chápu že hrát Cyrila je asi těžké , to u Metoděje je alespoň z čeho vycházet .. na druhou stranu školení herci by to měli dát .

Ale třeba to byl záměr , kdoví ..

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.

Viděl jsem zatím tři díly a poslední o víkendu, tak jsem se zatím nevyjadřoval, ale když to je tady aktuální, tak proč ne.
Chápu Ježka, že po pár minutách nechal film běžet jako kulisu, já to občas dělám podobně. Když mě film nebo fotbal nevtáhne, tak jdu k tomu číst nebo mejt nádobí, a občas hodím pohled na obrazovku, jestli mi něco závažnýho neutíká. Když mě něco nebaví sledovat, tak sebou za chvíli házím a ke konci bych tlouk hlavou do zdi, to je fakt lepší dělat něco k tomu..

Nebudu hodnotit výpravu, potom, co jsem viděl Hledání svatého Grálu od Monty Pythonů, nepohrdnu ničím Nehodnotím ani dobovost kostýmů nebo výzbroje, nevyznám se v tom.

Styl dokudrama mi vyhovuje. Není to klasický dokument, kde chodí svatý Patrik po březích Irska, občas zvedne zrak k nebi a říká něco Bohu, pak je prostřih na řečníka a pak zase Patrik, jak chodí a mokne.. To se prostě nedá.. A dokudrama zase není film, kde unikají historické věci. V dokudramatu není potřeba sáhodlouze popisovat nějakou osobu, ta osoba se zahraje sama a sama o sobě poví.. A řečník poví o něčem, co se natočit dost dobře nedá, jako je palácový převrat v Konstantinopoli. Zrádnou stránkou je, že dokudrama se prezentuje jako autentický obraz skutečnosti, i když tam autoři můžou vědomě nebo nevědomě dávat svoje postoje. A to u této série hodně vnímám..
***
Existuje několik definic na rozdíl mezi uměním a kýčem. Držím se definice, že umění vzbuzuje dojmy a otázky, nechává na příjemci, ať si to zpracuje, a ideálně probere s dalšími lidmi, jak to cítí oni nebo jaký mají na to názor. Kýč tohle nenabízí, ten dává od začátku vědět, co si má příjemce (resp. pasivní konzument) o díle myslet. Místo přemýšlení dostane hotový postoj a jako odměnu za příjem nějaký libý pocit, že to "bylo hezký".

V Cyrilovi vnímám kýč u postav bavorských kněží. Rastislav se modlí v kostele, za ním jdou dva kněží, filmová hudba zvážní a ztemní, kněží se křižují, a jak jde ruka od ramene k rameni, tak jde do hudby zvuk tasení meče - divák si musí vsugerovat, že teď se plíží Zlo. Jedna moravská postava si pak odplivuje, že jen slyší to jméno Wiching, tak se jí dělá zle..

Jeden z kněží jde za Ludvíkem do lázně, zezadu mu našeptává, jak má zničit věrozvěsty.. To je snad obraz Našeptávače (hebrejsky Satana), který taky našeptává lidem zezadu svoje zla.. Nebo porada kněží v salcburku, kde lamentují, jak jsou ti věrozvěsti dobří a úspěšní, protože udělali tolik dobrého (překládají evangelia, kážou slovansky) a ty lidi za nimi jdou, a proto je Bavoři musí zničit nějakou nečistou metodou..

Pak tam je uváděna slovanská vzájemnost, třeba Rastislav sděluje věrozvěstům při jejich odchodu z Moravy, ať s cestou staví v Panonii u Kocela, to je taky Slovan, taky by mohl mít zájem o jejich služby. Není už uvedeno, že Kocelův otec byl Pribina, vyhnaný z Nitry Mojmírem, a který padl zbraněmi Rastislavova vojska. Co narušuje slovanskou vzájemnost, to je tady vynecháno. Nedá se říct, že to je nějaká lež, pouze to není úplná pravda (resp. to, co ze skutečností víme). Nebo jsem nepostřehl, když tam je Ludvík Němec podáván jako Rastislavův utlačovatel, že Rastislav byl dosazen právě za pomoci Ludvíka Němce r. 846. Asi by to narušovalo obrázek bodrého vládce Moravy.

Věrozvěsti v Římě obhájí svou praxi liturgie ve slovanštině. Papež pak říká Metodějovi, že ho pošle za Kocelem a učiní arcibiskupem panonským se sídlem v Sirmiu, "aby se zabránilo franské rozpínavosti". Metoděj, říká, že to je dobrý nápad. Tohle ale ve skutečnosti říká spíš autor scénáře a vkládá to do úst Metodějovi.. V Panonii se střetly zájmy franské a Kocelovy, ale samotné Sirmium leželo na sporném území mezi Římem a Bulhary - arcibiskupství v Sirmiu by tak znamenalo vměšování do vnitřních věcí cizího státu, což bylo stejné, jako praxe Franků na Moravě, když chtěli církevně podřídit Moravu Bavorsku. Panonie byla misijním územím Salcburku od dob Karla Velikého (konkrétně r. 796), který vyvrátil říši Avarů a hodlal Panonii christianizovat. Bavorská církev měla v Panonii zájmy i majetky, po ustanovení Metoděje musel z Kocelova sídla Blatnohradu odejít pasovský archispresbyter. V důsledku toho Metoděje zajali, pak ho na nátlak papeže museli pustit..

To sirmijské arcibiskupství ale mělo jeden dopad, a sice že se tu šířila staroslověnská liturgie a právě sem pak logicky mohli směřovat Metodějovi žáci vyhnaní z Moravy. Po vyvrácení Sirmia a celé bulharské říše r. 1018 Byzantinci se kněží přesunuli na východ do Ruska, kde se mohlo šířit staroslověnské písemnictví, mj. tu vznikly některé verze svatováclavských legend.
***
Je to zajímavá látka na zpracování a dá udělat asi dvěma způsoby. Autoři šli na to tak, že zdůraznili špatné stránky jedné strany a zdůraznili dobré stránky strany druhé. Druhý způsob je ten, že se podají motivy obou stran, které nejsou stoprocentně dobré ani špatné, jak to bývá i v životě. Tak na to šli v HBO tvůrci Říma nebo Vikingů. Motivací tamních hrdinů jsou peníze nebo ženy nebo sláva. Místo ideálů jsou hnáni někdy i těmi ženami a tím, co jim říkají doma..

U Cyrila a Metoděje se dá popsat bavorská motivace - to bylo přesvědčení, že kdo je křesťanem, musí být zároveň poddaným císaře, protože papež pečuje o spásu lidí a císař o jejich světský život, a oba mají tyto dvě funkce přiděleny Bohem. Dalo by se to konfrontovat s postoji věrozvěstů, ani by to nemusel složitě rozebírat ten dokumentární řečník, z toho by se dala udělat slušná scéna s disputací.. Pak by se ukázaly důsledky toho, jak se lidé neshodli, a divák by si rozhodnul, ke komu by se přiklonil.. Tady tu možnost rozhodování neměl, od začátku dostával najevo, která strana je ta správná a která ne..

Nestalo se, film se blíží pojetím ruskému filmu o Jaroslavovi http://www.csfd.cz/film/297640-velkoknize-jaroslav/ ,který sjednocuje východní Slovany, přičemž vyhání germánské Varjagy, kteří se chovají falešně a podle. Dovolím si taky trochu patosu - historici neuznávají paralely, že za cyrilometodějské mise se rozhodovalo o směřování Moravy na východ nebo na západ; existovaly skutečně názory, že úspěch mise by nás přivázal k východní Evropě, k Rusku. Tehdejší doba neznala ještě rozdělení na katolictví a pravoslaví, církev byla jakž takž jednotná. Co nás ale přibližuje Východu - vzhledem k podobě k filmu o Jaroslavovi a vzhledem k rozdílu od sérií Říma, Vikingů nebo Borgiů - to je právě tahle filmová série o Cyrilu a Metodějovi.

Objevil jsem článek Karla Flosse, co se dá trochu vztáhnout na ten film. Autor se zabývá celoživotně filosofií, pořádal za bolševika i tzv. bytové semináře, kde se v domácnostech diskutovala filosofická témata, někdy za účasti francouzských nebo britských filosofů, někdy za dohledu StB. Bratr Karla Flosse Pavel vydává historicko-filosofické knihy, nedávno např. „Architekti středověkého křesťanského vědění“ u nakladatelství Vyšehrad.

Celý článek je tady - http://www.sonapa.cz/index.html k datu 6.6.2013 (přímý odkaz nejde, hned se otevírá dokument ve wordu, jak se na něj klikne).

Vyjímám: „Mnohá jubilea se připravují a slaví s vynaložením značných prostředků a sil, a přesto může takové úsilí přinést malé ovoce. Obávám se, že se něco podobného může stát i při sebeokázalejším připomínání soluňských bratří, jestliže se – především mladým lidem – nevyjeví, že šlo o svého druhu dobro-druhy, jaké denně lačně vyvolávají na svých obrazovkách. Vždyť běží o vynikající intelektuály, kteří mohli svůj život trávit v královských komnatách a tichých studovnách. Oni se však vydali do dalekých krajin, jež byly ve srovnání s jejich vlastí kulturně i civilizačně opožděné nikoli o staletí, ale o celá tisíciletí. Vždyť co se odehrávalo na Moravě v době, kdy císař Konstantin povoloval křesťanství, ale ještě i v časech, kdy v Cařihradě rokoval již osmý všeobecný církevní sněm?

V publikaci Mosty do budoucnosti ( s podtitulem Dialog mezi civilizacemi ), která vznikla z iniciativy hlavního tajemníka OSN Kofi Annana v režii teologa Hanse Künga, hraje důležitou roli pojem „public intellectual“, který jsme – možná nepříliš šťastně – přeložili jako „ veřejný intelektuál“. V novém globalizovaném světě má jít o jedince, který má lepší předpoklady k reflexi a rozvíjení nových, nadějnějších paradigmat, než většina ostatních lidí. Jsou to ti, kteří si osvojili smysl pro rovnoprávnost, jsou si vědomi problematičnosti pojmu nepřítel, umějí ocenit různé formy moci, mají zjitřené vědomí přináležitosti k celé planetě a lidské rodině, je jim vlastní odpovědnost vůči ostatním napříč všemi hranicemi. Cituji z knihy vyšlé na začátku třetího tisíciletí, a přesto ten popis ideálních intelektuálů odpovídá do slova a do písmene dvěma vzdělancům z konce tisíciletí prvého – soluňským bratřím Konstantinu a Metodějovi, kteří přijali úkol přinést i mezi právě se probouzející Slovany vzácné a obohacující ovoce židovsko – řeckého odkazu.“ …

„Hledáme přitažlivé vzory pro mladé lidi, kteří touží po tajemství a dobrodružství. Je třeba jim naznačit, že dobrodruhem v hlubším smyslu může být právě onen tvůrčí, vzdělaný a statečný intelektuál, že nejnapínavější thriller se odehrává právě tam, kde své statečné dobré druhy vede po neprobádaných a napínavých cestách Ježíš Kristus. V tom by mohla spočívat nová evangelizace Evropy, o níž uvažují nejen přední duchové současného křesťanství, ale kterou u křesťanů postrádá též osvícená část muslimského a obecně duchovně živého světa. Opravdovým hrdinou bude přece i v nejpostmodernější postmoderně světec hodný toho slova – člověk vzdělaný, nezištný a statečný, který bude vždy solí země a po kterém všichni ať chceme nebo nechceme vzdycháme a toužíme.“

Asi není možný dělat z Ježíše Krista akčního hrdinu, z Cyrila s Metodějem taky zrovna ne, ale ten film svým pojetím mohl být pro mladý přitažlivější.. Dobrodruh cestuje, protože je plný energie a hledá nové zážitky, Konstantin na cestách sípal a kašlal krev a tvářil se ještě víc utrápeně než jindy.. Mladšího člověka v tomto ohledu skutečně víc osloví Antonio Banderas ve filmu Vikingové, 13. válečník, kde hraje hsitorickou postavu arabského učence ibn-Fadlána, ukazuje taky Vikingům umění písma, taky modlí se k Bohu, a do toho jezdí na koni a seká hlavy.., pak filmem problesknou dávky humoru, vypadá to víc skutečně a ne stylizovaně. Ale natočit film pro všechny generace, ještě s nároky na historickou opravdovost a pokud možno i bez sekání hlav, to je velká výzva a povede se málokdy i v zahraničních podmínkách.

Sebral jsem několik citátů z filmu, které mají dokládat přívětivou tvář křesťanství hlásaného věrozvěsty. Franští kněží ve filmu přirozeně ukazují tu špatnou tvář křesťanství, žehnají mečům, kterými jde Svatoplukovo vojsko zabíjet, zatímco Metoděj na Svatoplukovu otázku "Požehnáš mi meč?" odpovídá "Žehnám životu, ne smrti".
Metodějovi jako ještě vojevůdců v bojích s Bulhary říká jeden voják: "Máme jejich vůdce, pane, kdy nařídíš popravu." Metoděj: "Měli bychom ho pustit, tohle nikam nevede. Chceme-li, aby přijali našeho Boha, měli bychom se chovat v duchu Kristovy mírnosti."
Mírnost má dokazovat Metodějova domluva Svatoplukovi: "Ano, dobýváš nová území, ale násilím, nenosíš Kristovu lásku, ale strach ze své síly." Svatopluk s vyceněnými zuby: "Sám víš, že domluvy nemají úspěch."

Rozmluva bavorského kněze s Rastislavem. Kněz: "Kníže, nechci nic vyčítat, ale takhle svou zemi nezměníš," Rastislav: "Cože?" Kněz: "Cestou sem na vaše území jsme viděli stará pohanská kultiště. a v některých domech lidé stále ještě přechovávají pohanské sošky." Rastislav: "A co s tím?" Kněz: "Ty o tom víš? A nezasáhneš?" Rastislav: "No co s tím mám dělat? Jsou to prostí lidé. Sám otče víš, že přerod od starého náboženství ke křesťanství je dlouhý a náročný proces." Kněz: "S tímhle přístupem jistě." ... Rastislav: "Žili takhle odnepaměti. To jim to mám najednou zakázat? Podle mě se to násilím nevyřeší. Jen se tím všechno zhorší." Kněz: "My máme jinou zkušenost. Na tyhle lidi je třeba být důsledný." V následující scéně jdou lidi pod Rastislavovým dohledem topit bůžky do vody.
Konstantin ke slovanským pohanským zvykům: "Je to jejich obyčej, a my bychom jim nic neměli vnucovat násilím."
V další scéně chce Svatopluk za přikyvování kněze Wichinga ("taková opovážlivost vyžaduje exemplární trest") zbičovat člověka, co zachovává pohanské zvyky. Rastislav to zatrhne, na Veligradu se tohle dělat nebude.

To je přívětivá tvář věrozvěstů z filmu, dikce z pramenů je jiná. Život sv. Konstantina Cyrila v kapitole 15 říká, že franští kněží: "Nebránili též konat oběti podle dřívějšího obyčeje ani uzavírat nesčíslné sňatky." Ve filmu naopak franští kněží necitelně potírají všechno pohanské a věrozvěsti vystupují smířlivě..
Metodějův Zakon sjudnyj ljudem, nebo-li Soudní zákon lidu, má hned v prvním bodu doslova: "Před všeobecným zákoníkem je třeba se zmínit o víře boží. Proto svatý Konstantin napřed v prvním zákoně a řekl takto: Každý statek, v němž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať jest odevzdán božímu chrámu se vším jměním, které mají ti pánové v tom statku. Ti, kdo konají oběti přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým jměním, cena pak za ně stržená ať se dá chudým."
Metoděj se odvolává na slova Konstantina, srozuměni s trestem ztráty svobody i majetku za dodržování pohanských zvyků jsou oba dva. Ten film se tváří jako hraný dokument, který jede podle pramenů, ale v těchto případech jim odporuje.. Kdo prameny nezná, tak klidně uvěří, že film odpovídá skutečnosti.. Pro mě film zůstává jen a jen manipulativní sračka..

Taková blbost –v seriálu je jeden velmož, hraje ho Vilém Udatný. V jedné scéně přijede z Byzance na Moravu na velbloudu a křičí, že Frankové puknou závistí, až to zvíře uvidí. V jiné scéně si odplivuje (aspoň myslím, že to je taky on), že jen co slyší jména franských kněží Wichinga a Eibena, dělá se mu zle. Tak tenhle herec hrál v německém dokumentu "Germáni" hlavní roli pobočníka franského krále Chlodvíka.. - https://www.youtube.com/watch?v=qedSCHoczWM
Foto v druhé řadě hned vlevo - http://www.ceskatelevize.cz/porady/1023 ... 544810002/ fotka v
Tak jestli si těmi výkřiky nahrazuje špatné svědomí, k jaké roli se to předtím propůjčil, nebo jestli se s dějinami Franků při natáčení seznámil blíž a zaujal k nim negativní postoj, nebo jestli jakožto profík zahraje všechno a neřeší to..

Viděla jsem ho hrát i přítele Pipina Krátkého v pohádce na motivy hist. legendy o avarské princezně Nevěsta s velkýma nohama... Myslím, že kvůli takové blbosti by roli neodmítl, možná některý z herců odmítne hrát něco, co by se příčilo jeho smýšlení a přesvědčení, ale tohle, myslím, že není tenhle případ.


Když jsme k seriálu diskutovali naposled, bylo to po uvedení prvního dílu v televizi - ten jsem ještě viděla, další jsem už nezvládla (neviděla jsem jeden a nechtěla jsem to sledovat bez návaznosti na předchozí a pak jednoduše nebyl čas) a dostala se k tomu až teď, když jsem před tím zhlédla historii.cs na toto téma.

Působí to na mě, že natáčeli nikoli příběh ale legendu (legenda je v původním významu něco, co je zapotřebí, co se má číst), jak jinak si lze vysvětlit něco, co nemá vůbec nic společného se skutečným životem? Malý Konstantin levou zadní předčí dvanáctiletého Ježíše v Chrámu, za manželku si (sice uznávám, že fakt moudře, jak říkala jeho matka, ale v jeho raném dětském věku - vím, že to mělo naznačit jeho obrovskou inteligenci, vyspělost, bystrost a já nevím co ještě, - to působilo spíše nepatřičně) vybere Moudrost. Metoděj (ještě jako Michael) v pozici archonta také prokazuje jistou moudrost (píše o ní Ingolf výše a na rozdíl od Konstantina je i uvěřitelná) ale pak ho jediné bičování a ještě ne to v římském stylu, kdy se používalo flagrum ( a nic na tom nemění to, že jsem je já nedokázala zhlédnout ani ve filmu) přinutí odejít do ústraní - jsou zničeni životem, my ale z toho ničení nevidíme buď nic (v případě Metoděje - o 13 letech (sic) jeho života jsme se nic nedozvěděli, ve filmu nejsou téměř žádný ženský, kdyby tam nebyla Špalková jako Teodora a ta druhá, která zřejmě přebíhá mezi Veligradem (jako Živena) a sídlem pohanů, které spravoval Žrec (Javorský) objeví se totiž v obou, tak bych řekla, že je v Byzanci ani na Moravě k životu nepotřebovali, no vlastně ten příbuzný obou bratří na císařském dvoře, Fotios, byl eunuch) nebo vidíme a slyšíme něco, co sice může člověku vadit, ale rozhodně ho to ani nedevastuje ani neohrožuje (dvorské intriky v Byzanci v případě Konstatntina). Občasné záchvěvy citu (mezi bratry) nebo hovory s dětmi (opět na pohanském hradišti než C a M došli na Moravu) mě tak sice dojímají, ale je jich málo na to, aby to působilo věrohodně. Inu, hlavně, že našli ostatky svatého Klimenta... (no, jak vidno v Římě se nakonec hodily).

Střet latinského a staroslověnského jazyka vůbec nebyl o jazycích nebo národech, ale o střetu laskavosti a arogance, k čemuž už se výše vyjádřil kolega Ingolf, takže to netřeba více rozebírat. Pouze mě u toho napadaly hlášky typu - Rostislave, Lutimíre, že vy jste se zase ve škole neučili a nedávali pozor - přece - Mše se skončila, jděte v pokoji! (Ite, missa est). Zatím jsou za mnou dva díly - závěrem toho druhého Ludvík Němec v podání Petra Štěpána, jenž si přišel k Rastislavovi pro tribut a přísahu, a hned to celé vypadalo lépe...

Díl 3 a 4 - nesnáším pálení knih a svitků od kohokoli kýmkoli a těžko lze uvěřit při pohledu na Zacha, že bylo Metodějovi 72 let, i když se maskéři snažili. Celkový dojem ze seriálu není špatný, ale tak nějak ty uměle namontované střety německého a slovanského nemusím (a tady to teda bylo dost patrné), zvlášť když se mi někdo snaží namluvit, že byla chyba v latině (hm, že těm Němcům (jako Germánům) ta řeč byla stejně vzdálená jako Slovanům už nikdo neřekl) Prostě my, až jednou nebudeme vymýšlet, jak bychom to udělali, abychom to nedělali jako všichni kolem, tak bude konec světa (ale nevím kterého, světů je prostě spousta - Ingolfe, včera jsem konečně pročetla Tvůj velmi zajímavý článek, o tomto se rovněž zmiňující)...

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Cyrilometodějské legendy jsou ve filmu hodně vidět, některé dialogy jsou z nich vyloženě opsané.

Ten sen malého dítěte, že si bere za ženu Moudrost - moudrost je řecky Sofie, že ji moudří lidé viděli jako ženskou postavu a byli schopni s ní komunikovat, to se v pramenech opakuje častěji. Záleží, jak to kdo přijme jako reálné nebo nereálné.
Mudrci schopni Sofii jakožto ženu milovat, a láska je řecky filos, a ze spojení těch dvou slov je slovo Filosofie. Tato ženská postava se u pozdně antického filosofa Boethia objevuje už pod jménem Filosofie, to popsal ve svém nejznámějším díle Filosofie utěšitelkou. To psal ve vězení, tam měl dost času na přemýšlení a Filosofie v podobě krásné ženy se mu zjevovala a utěšovala ho odpověďmi na otázky. Dialogy s ní jsou právě obsahem jeho knihy.