Z pozdního středověku pocházejí poutní odznaky svatého Prokopa. Je na nich světec s čertem, kterého měl podle legendy zapřáhnout do pluhu. Jeden je z Králova Dvora u Berouna (po r. 1380), další z Jinolic u Jičína (14. - pol. 16. stol.). Na netu tady, v 2. sadě obrázky č. 7 a 8
http://livinghistory.cz/node/435" onclick="window.open(this.href);return false;
Jinak naprostá většina poutních odznaků pochází z poutních míst za hranicemi.
***
Poutě se konaly k místům zázraků nebo života svatých (ale i tam šlo asi přímo o místa, kde se svatý udělal nějaký zázrak), ke hrobům svatých, obrazům svatých (které opět mohly konat zázraky). Z českých světců si vybavuji jen toho Prokopa.
Další zázraky souvisí s nadnárodními svatými, nejvíce s jejich zjeveními. Sem patří nejznámější zvejení mariánská. Panna Marie se zjeví v přírodě, nejčastěji u vodního pramene. Voda z místa zjevení bývá zázračná a léčivá, proto sem směřují poutníci.
Jedno takové zjevení proběhlo v Hejnicích ve Frýdlantském výběžku, údajně už r. 1159. Lidé zde r. 1211 postavili kapličku, pak kapli, pak šlechtici vystavěli gotický poutní kostel. Dnes je tu barokní kostel Navštívení Panny Marie a klášter, který byl postaven za účelem služby poutníkům -
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Na ... nny_Marie_(Hejnice" onclick="window.open(this.href);return false;)
***
Michal Slivka v Pohladech do stredovekých dejín Slovenska píše (s. 48): "Staršie práce opisujú jednotlivé pútnické miesta (mariánske) na Slovensku a pocházajú z pera mariánskych ctitelov (Jozef Matejka, Jozef Benčík, Karol A. Medvecký, Jozef Buday a iní), resp. ucelené spracovanie publikovanej dizertácie geografa Štefana Feketeho Vznik, rozloženie a význam slovenských pútnických miest." (V Národopisném sborníku roč. 8, r. 1947, s. 125 - 145)
V Čechách je nejvíce mariánských zjevení z baroka, na Slovensku asi také, ale zkusil bych pátrat po středověkých zprávách, jako je ta z Hejnic.