Paulus Minutus píše:...To je třeba si přiznat, a už o tom píše katolík nebo evangelík a nezastírat to nějakou konfesní nevraživostí...
To může znít sice sympaticky, ale mohou to být taky pouze prázdná slova. Bohužel tobě (o Bernardovi ani nemluvě!) se to při nejlepší vůli mnohdy moc nedaří, ten katolický akcent jde často za čáru, ale třeba se to časem zlepší. Naděje umírá poslední.
... U Jana Husa je poněkud zarážející jeho vztah k arcibiskupu Zbyňkovi, který jej řadu let kryl a jeho excesy omlouval jeho mládím a nezkušeností. ...
Nedělejme si iluze o arcibiskupu Zbyňkovi Zajíci z Hazmburka. Husa se pragmaticky zastával jen do té doby, než mu začalo hrozit, že by se on sám mohl ocitnout ve sporu s Římskou kurií. Netřeba proto dělat z nouze cnost.
... Ale jak Hus stále více nasával Viklefovo učení, ...
Jo, taky jsem se setkal dokonce s názory, že vlastně Hus od Viklefa všechno voprásk. Hus nic „
nenasával“, pouze si Viklefovo dílo důkladně prostudoval. Aby poznal, jak naložit s preláty, kteří kázali vodu a sami chlastali víno, aby našel své vlastní řešení v podmínkách Českého království, jak ony znemravnělé sluhy boží přivést církev zpět do Kristova ovčince. Pokud na to nebudou stačit církevní páky, bude nutné přistoupit k zásahu světskou mocí. Ano, to je celý Viklef.
Hus však od Viklefa nekriticky nepřevzal zdaleka všechno, tvrdit opak znamená přeceňovat Viklefův vliv na Husa.
Už jen chybí, abys nám důvěrně sdělil, že Hus zastával remanenční nauku a jeho do nebe volající kacířství je takřka kompletně předestřené.
...Poté začal Hus hlásat, že pořádek v církvi má udělat světská moc a utekl se ke králi Václavovi, který jej přijal s otevřenou náručí, nebo arcibiskupa Zbyňka nenáviděl, protože ten kritizoval králův nezřízený život. ...
... Tak Václav IV. neměl moc v lásce arcibiskupy, kauzu
Jana z Jenštejna snad netřeba připomínat. Je třeba si uvědomit, že v době panování krále Václava vrcholí střet moci světské s mocí duchovní.
A Husa se zastával taky jen potud, pokud to bylo pro něho především vnitropoliticky únosné.
... V této době také Hus králi psal dopis, v němž se dožadoval, aby jeho teologičtí odpůrci byli upáleni, což opět jasně dosvědčuje, že to byl prostě člověk své doby navíc s dosti vysokým sebevědomím...
Naprosto nechápu, proč tohle opětovně a tvrdošíjně připomínáš, pravda s poněkud jinou dikcí, když ti na to bylo již odpvězeno
tady.
Moje repliky buď nečteš, nebo ignoruješ.
...Dále je nutno zmínit, že Hus silně podléhal vybičovanému chiliasmu...
... Domníval se snad, že je povolán, aby stanul v čele národa "Bohemů" - t.zn. národa Bohem vyvoleného...
Nespekulujme nad tím, co se Hus domníval, ale hlavně mu nepodsouvej cosi, čemu podlehli jeho následovnící (zvaní obeceně husité) a to až poté, co dávno vychladla hranice v Kostnici tak, že už ani jeden uhlík z ní nešel rozfoukat ...
... jak vysvětloval, povolaného k tomu, aby zničil onu veskrze zkaženou římskou církev a místo ni vyhlásil program viklefismu. V tomto postoji a i ve vztahu k arcibiskupovi je znát určitá Husova pýcha ...
... a protože byl tak pyšný, musel skončit tak, jak skončil, kacíř jeden nenapravitelnej.
No, myslím, že Husa můžeme obviňovat ze všeho možného (dokonce bych ti mohl i napovědět, kdybys nevěděl), ale obávám se, že z pýchy asi ne. Ani žádný program viklefizmu nechtěl vyhlásit, chtěl "pouze" napravit církev, která se ocitla v hluboké krizi a která měla v čele místo Trojjediného Boha trojhlavou hydru trojpapežství. Nezaměňujeme, prosím, s odstupem 6 století ty, kteří tenkráte byli pyšní ...