Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 18 pro 2018 13:57

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 177 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 9  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Kacíři
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 21:54 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Kataři

Katarismus bylo hnutí s gnostickými prvky, které vzniklo kolem poloviny 10. století. To existovalo ve velké èásti západní Evropy, ale jeho domov byl v kraji Languedoc a okolních oblastech jižní Francie.
Jméno katar nejpravdìpodobnìji pocházelo z øeckého catharos, “èistí”.

Podle slov církevních duchovních byl kraj Languedoc "nakažen" kacíøstvím albigenských, "páchnoucí leprou jihu". A navzdory tomu, že stoupenci tohoto kacíøství byli v podstatì nenásilní, pøedstavovali vážné ohrožení øímské autority; ve skuteènosti nejvážnìjší ohrožení, které Øím zažil až do doby, kdy o tøi sta let pozdìji zahájilo uèení Martina Luthera reformaci. Kolem roku 1200 se zdálo velice reálné, že by toto kacíøství mohlo v Languedocu nahradit øímský katolicismus jako dominantní podobu køesanství. V té dobì se již rozšiøovalo i do dalších èástí Evropy, pøedevším do mìstských center v Nìmecku, Flandrech a Champagne.
Kacíøi byli známi pod širokou škálou jmen. V roce 1165 je odsoudil církevní koncil v languedockém mìstì Albi. Sad proto se jim èasto øíkalo také albigenští. Jindy byli oznaèováni jako kataøi nebo cathares, cathari. V Itálii je èasto nazývali patarines. Obèas byli také ocejchováni èi stigmatizováni jmény mnohem døívìjších kacíøství – ariánští, marcionitští èi manichejští.( K tìm se snad dostanem jindy)
Témìø všechny informace o kacíøích jsou z pramenù církevní inkvizice. Vytvoøit si o nich pøedstavu z tìchto zdrojù je stejné, jako se pokoušet vytvoøit si pøedstavu o èeských disidentech ze záznamù STB. Není tedy vlastnì možné øíci, co skuteènì tvoøilo "katarskou víru". Proto další øádky také tak berte.
Kacíøi, o nichž je øeè, tvoøili množství rùznorodých sekt – èasto pod vedením nezávislého vùdce „parfaits“, jehož stoupenci pøijali jeho jméno. A zatímco tyto sekty mohly vìøit urèitým spoleèným zásadám, v jednotlivostech se asi radikálnì lišily.
Kataøi odmítali katolickou církev a popírali platnost veškeré církevní hierarchie a katolické knìze jako pøedem urèené prostøedníky mezi èlovìkem a Bohem. Místo "víry" pøijímané z druhé ruky trvali kataøi na bezprostøedním a osobním poznání, náboženské èi mystické zkušenosti získané pøímo. Tato zkušenost byla nazývána "gnosis", podle øeckého výrazu pro "poznání", které mìlo pro katary pøednost pøed všemi vyznáními a dogmaty. Vzhledem k dùrazu na pøímý osobní kontakt s Bohem se tak stali knìží, biskupové a ostatní duchovní pøedstavitelé pøebyteènými.
Podle jejich názoru se od stvoøení svìta neustále odehrávala vìèná válka mezi dvìma nesluèitelnými principy – svìtlem a temnotou, duchem a hmotou, dobrem a zlem. Proto vìøili v existenci dvou bohù s víceménì srovnatelným postavením. Jeden z tìchto bohù – "dobrý" – byl zcela nehmotný, bytost nebo princip èistého ducha, neposkvrnìný nákazou hmoty. To byl bùh lásky. Ale lásku považovali za zcela nesluèitelnou s mocí. Hmotné stvoøení – svìt sám o sobì – byl, jednoduše øeèeno, dílem "uchvatitelského boha", boha zla – kterého kataøi také nazývali "Rex Mundi", "Král svìta", èi „Roma“.
Pokusím se tyto myšlenky vysvìtlit na pøíkladu. I v uèení katolické církve je urèitá myšlenka dualismu. Je to protiklad Bùh - ïábel. A teï si pøedstavte, že ïábel není padlý andìl ale bùh naprosto rovnocený tomu Bohu, jakého si my pod tímto pojmem pøedstavujeme. Mezi obìma Bohy panuje neustálý boj. Svìt stvoøil ïábel a proto je na svìtì tolik zlého. A každý èlovìk mùže svými medtacemi (myšlenkami) pomáhat tomu dobrému Bohu v boji a zároveò se zušechovat (dostávat se mezi zasvìcené) a pøipravovat si lepší pùdu pro svou další existenci v pøíštím pobytu na tomto svìtì. Kataøi nevìøili na vzkøíšení ale spíše na nìco, èemu dnes øíkáme reinkarnace.

Z pohledu øímskokatolické církve se kataøi dopouštìli závažného kacíøství tím, že považovali hmotné stvoøení svìta, za skuteèné zlo, a tím nutnì tvrdili, že Bùh, jehož "Slovo" stvoøilo "na poèátku" svìt, byl uchvatitel, onen "Král svìta".
Dalším jejich kacíøstvím byl postoj k samotnému Ježíšovi. Protože byla hmota svou podstatou zlá, kataøi popírali, že Ježíš mohl mít hmotnou povahu, lidskou podobu v tìle, a nadále zùstávat synem Božím. A tak jej nìkteøí kataøi považovali za zcela nehmotného, za "pøelud", za entitu èistého ducha, který samozøejmì nemohl být ukøižován. Vìtšina katarù jej však považovala za proroka, který se nijak neodlišoval od jiných lidí – za smrtelnou bytost. Prostì èlovìka, který byl Bohem lásky osvícen (pouèen) a kvùli svému hlásání lásky (pravé víry) zemøel na køíži. Jeho uèení mìlo lidi pøivést ke skuteènému Bohu, kterého onen prorok zvaný Kristus, pro pøiblížení lidskému chápání nazýval Otcem. Kataøi sami Boha lásky nazývali Amorem. AMOR z jejich pohledu byl bùh lásky a ducha; a ROMA byl bùh zla a hmoty. V ukøižování nebylo zkrátka nic mystického, nic nadpøirozeného, nic božského a proto kataøi odmítali køíž jako symbol.
Navzdory tìmto jemným, složitým, abstraktním a pro mysl moderního èlovìka asi nepochopitelným teologickým pojmùm, nebyla asi vìtšina katarù ve svém vyznání pøehnanì fanatická. Místo knìží mìli své uèitele kterým øíkali „parfaits“. Byli to vìtšinou vzdìlaní lidé (nejèastìji šlechtici ve vyšším vìku), kteøí mìli ve své skupinì øídit jakýsi kolektivní rozhovor (dnes bychom mohli øíci kolektivní meditaci) o náboženských otázkách. Po dobu jejich existence se také jejich víra neustále vyvíjela a sjednocovala.
Jakkoli byla jejich teologie nesrozumitelná, kataøi byli asi nesmírnì hloubaví lidé a umìli pøesvìdèovat.
Když Øím obvinil tyto kacíøe z "nepøirozených sexuálních praktik", byla tím mínìna zejména sodomie. Je velmi pravdìpodobné, že v tom mìla katolická církev pravdu. V tom byli asi podobni našim Adamitùm.
Jelikož odsuzovali kostely, vykonávali své obøady a bohoslužby obvykle pod širým nebem nebo v jakékoli bezprostøednì dostupné budovì – stodole, domì èi nìjakém obecním domì.
Byli pøísnými vegetariány, i když mìli dovoleno jíst ryby.
Nesmìli bìžnì nosit zbranì a smìli se jen bránit. Svou víru nesmìli násilím rozšiøovat.

V roce 1145, se svatý Bernard vydal na cestu do Languedocu, aby kázal proti kacíøùm. Když dorazil na místo, kacíøi jej zdìsili ménì než chování a úplatkáøství knìží vlastní církve. Sv. Bernard o katarech napsal:
"Žádná kázání nejsou køesanštìjší než jejich, a jejich morální zásady jsou èisté."

14. ledna 1208 byl v Languedocu zavraždìn jeden z papežských legátù, Pierre de Castelnau. I když se nikdy neprokázalo, že na jeho smrti mìli kataøi nìjaký podíl, Øím neváhal a obvinil je. Papež Inocenc III. okamžitì naøídil køížovou výpravu. Aèkoliv po celé pøedchozí století docházelo k obèasnému pronásledování tìchto kacíøù, nyní církev oprvdu zasáhla. Katarství mìlo být vymýceno jednou provždy. A také bylo.
Prùbìh této køížové výpravy (která trvala nìkolik desítek let) je dost znám a i to, že se ke katarùm bìhem tìchto bitev pøihlásilo i dost køižákù.
Bìhem tohoto køížového tažení, docházelo k strašným ukrutnostem. Myslím, že mùžeme mluvit o genocidì v tomto kraji.
Napøíklad ve mìstì Béziers bylo zmasakrováno 15 000 mužù, žen a dìtí – mnozí z nich dokonce v úkrytu kostela. Když se velitel køižákù ptal papežova zástupce, jak má rozlišit kacíøe od pravovìrných, odpovìï znìla: "Zabte je všechny. Bùh už si je roztøídí." Tento citát je sice velice rozšíøen, mùže však být smyšlený.
A perlièka na konec . Posledním hradem katarù, který se bránil, byl Montségur, kde mìli prý ukryt svùj poklad. Ten se , stejnì jako poklad Templáøù, nikdy nenašel. A pochopitelnì existuje i spousta povìstí o tom, jak se poklad z hradu dostal a jsou stejnì napínavé jako povìsti o ukrytí pokladu Templáøù.
Ale nìkde jsem èetl, že ten poklad nebyl ani ve zlatì, penìzích èi nìèem podobném. Bylo to prý nìco mnohem cenìjšího - Svatý grál? nìjaké staré svitky? Nevím.


Naposledy upravil Stanislav dne 20 led 2008 11:27, celkově upraveno 6

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: od cesty pøíspìvek
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 21:56 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Dodat tomu litaraturu a obrázky a máme èlánek na stránky ...

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 21:57 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Papežovu výzvu francouzská šlechta vyslechla ráda - nabídla se tak legální možnost obohatit se o jihofrancouzské statky. Monfort se na jihu opravdu napakoval... :evil:

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: Kacíøi ve støedovìku
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 22:04 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Stanislav píše:
Kataøi

Opat odvìtil „ Upalte je všechny, Bùh už si je roztøídí“.
Omlouvám se, ale mám dojem, že tenhle výrok se vztahuje k obléhání mìsta Béziers v r. 1209 a mìl je øíct vrchní velitel køižáckého vojska Arnold Amalrich. Výsledkem byla neuvìøitelná jatka. Bylo pobito cca 20 tisíc Béziéøanù bez ohledu na vìk, pohlaví a vyznání...

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 22:31 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ascoma napsala:
Citace:
Omlouvám se, ale mám dojem, že tenhle výrok se vztahuje k obléhání mìsta Béziers v r. 1209 a mìl je øíct vrchní velitel køižáckého vojska Arnold Amalrich. Výsledkem byla neuvìøitelná jatka. Bylo pobito cca 20 tisíc Béziéøanù bez ohledu na vìk, pohlaví a vyznání...

Jejej, já to skuteènì popletl. Už to opravuji. A je to dast známý výrok. :oops: Akorát, že mám v podkladech to èíslo nižší - 15 000. Ale zato tam je uvádìno, že èást byla zabita dokonce v kostele.
Ascomo moc dìkuji za upozornìní.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 22:52 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Stanislav píše:
Ascoma napsala:
Citace:
Omlouvám se, ale mám dojem, že tenhle výrok se vztahuje k obléhání mìsta Béziers v r. 1209 a mìl je øíct vrchní velitel køižáckého vojska Arnold Amalrich. Výsledkem byla neuvìøitelná jatka. Bylo pobito cca 20 tisíc Béziéøanù bez ohledu na vìk, pohlaví a vyznání...

Jejej, já to skuteènì popletl. Už to opravuji. A je to dast známý výrok. :oops: Akorát, že mám v podkladech to èíslo nižší - 15 000. Ale zato tam je uvádìno, že èást byla zabita dokonce v kostele.
Ascomo moc dìkuji za upozornìní.
Já už toho popletla. :wink: :lol: S tím kostelem máš pravdu. Prej se tam zavøeli a mysleli si, že se tak zachrání a prd... :twisted:

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 23:03 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ascomo, napsal jsem tam, že podle mého názoru došlo v Languedocu ke genocidì. Myslíš, že to mám nechat nebo je to pøehnané. Nìkde jsem èetl, že byly vyhlazeny celé vesnice a malá mìsta.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 23:11 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Podle mýho to tak bylo, takže s genocidou souhlasím. Køižáci podepøení souhlasem papeže a francouzského krále vyhladili celou okcitánskou kulturu. Poslední potomky vládnoucích rodù provdali a oženili dle svého a pak po jejich smrti získali celé jižní území. Zkrátka sviòárna podepøená øeèma o víøe.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: Kacíøi ve støedovìku
PříspěvekNapsal: 19 led 2008 23:24 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
acoma píše:
Stanislav píše:
Kataøi

Opat odvìtil „ Upalte je všechny, Bùh už si je roztøídí“.
Omlouvám se, ale mám dojem, že tenhle výrok se vztahuje k obléhání mìsta Béziers v r. 1209 a mìl je øíct vrchní velitel køižáckého vojska Arnold Amalrich. Výsledkem byla neuvìøitelná jatka. Bylo pobito cca 20 tisíc Béziéøanù bez ohledu na vìk, pohlaví a vyznání...
A nìkde píšou, že opat. Tak si asi mùžeme vybrat.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20 led 2008 16:04 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Valdenští

Roku 1075 vydal Øehoø VII. (papežem 1073-1083) Dictatus papae (neboli Papežský diktát). Definuje v nìm nový vztah svìtské i státní moci. Svìtskou moc podle jeho pøedstav má panovník z milosti Boží a nemá v církvi žádné privilegované postavení. Øehoø tvrdil, že svìtský vladaø je jako køesan podøízen církvi a zavázán k poslušnosti.
Proslulé Øehoøovy zásady z roku 1075 nekompromisnì nárokují, že papež je nejvyšší hlava køesanstva, že je postaven nad všechny krále a císaøe, které mùže dokonce v urèitých pøípadech sesazovat. V otázkách investitury církevních pøedstavitelù samozøejmì Øehoø odmítl vmìšování svìtské moci.
Západní církev se stala právì díky reformì Øehoøe VII. rozhodující politickou silou Svaté øíše øímské. On zinstitucionalizoval církev, potlaèil volitelnost biskupù, omezil úèast laikù na správì církve, kterou centralizoval, podpoøil hierarchickou nadvládu a sám si nárokoval absolutní moc.

Papežovy reformy tedy usilovaly o získání moci (v ideálním pøípadì moci absolutní) a a z toho plynoucí výhody, mimo jiné i bohatství a majetek.
Pøes odpor svìtských panovníkù se mu skuteènì podaøilo moc upevnit, rozšíøit a katolicku církev centralizovat.

Pro získání vysokých církevních úøadù již nebylo potøeba žít pøíkladným životem (být jakýmsi vzorem pro ostatní), staèilo dobré místo narození, peníze a známosti. Také zaèali tito hodnostáøi dávat okázale najevo svoji moc a své bohatství. I nadále sice kázali vodu, ale nestydìli se za to, že pijí víno.

Od 12. století vystupují rùzné osobnosti, které požadují, aby se církev vzdala svìtského panování a sama chudá hlásala chudého Krista. Z tìchto snah vyrùstají i dvì nejznámìjší reformní hnutí: františkánský øád a valdenští. Pro obì tato hnutí je bohatství církve a její svìtské panování nepøijatelné. Liší se však v tom, že zatímco františkánský øád se nakonec podrobil papežským regulím, valdénští zùstali v radikálním odporu a byli považováni za kacíøe.

Petr Valdes (narození neznámé, úmrtí kolem roku 1206, též Valdus, Valdo) byl pùvodnì bohatý lyonský obchodník. Dokonce patøil k primasùm mìsta. Nechal si na vlastní náklady pøeložit èást Písma svatého do lidové øeèi,aby si ho lépe osvojil. Studoval Evangelia a nabýval pøesvìdèení, že vìrohodnost evangelického kázání je spjata s chudobou. Valdes si uvìdomil, že církev opomíjí zvìstovat evangelium, v nìmž sdìlující slovo a èin tvoøí nedílný celek.
V r. 1176 vypukl v Lyonu hladomor. Valdes údajnì poskytoval jídlo chudým. V r. 1177, kdy hladomor vrcholil se postaral o rodinu (manželku a dvì dcery) a zbytek svého majektu rozdal chudým a vyšel kázat do ulic.
Podmanilo ho to, jak Ježíš posílal své uèedníky kázat a naøídil jim, aby si nebrali nic na cestu. Jeho vzorem bylo také kázání na Hoøe: „Blahoslavení jsou chudí v duchu, nebo jejich je království nebeské“. Laická odvaha Valdesova a jeho druhù kázat (ti jej zaèali doprovázet) byla dùvodem poèáteèní nedùvìry církve k této skupinì.

Lyonský arcibiskup Guichard byl ochoten pøiznat Valdesovi a druhùm právo na chudobu pouze jako zvláštnost jejich skupiny, váhal jim pøiznat právo na kazatelskou èinnost. Jako pøedstavený kat.církve lyonský arcibiskup Valdesovi kázání nepovolil.
Když Valdes a druhové neuspìli u arcibiskupa, zkusili to na 3. Latheránském koncilu (1179) v Øímì. Ten však mìl jiné starosti, bylo zapotøebí se vypoøádat s jihofrancouzským kacíøstvím katarù. A tak se žádosti Lionských poutníkù vùbec nevìnoval. Tento koncil v lyonštích chudých kacíøe nevidìl, ale nebral je vážnì. Jen je varoval pøed kacíøstvím a odkázal k pøíslušným biskupùm. Tedy znovu ke Guichardovi.

Valdes kázal dál, bez ohledu na výhrady a varování. Zpùsob, kterým se zbavil majetku, si mohla církev vykládat jako pøijetí mnišského závazku k chudobì. Valdes však nebyl mnichem. Rozhodl se pro chudobu, aby jeho kázání bylo vìrohodné. Valdes a jeho druzi obcházeli mìsta a vesnice a kázali. Jejich chudoba dávala kázáním punc upøímnosti a opravdovosti. Jeho vìhlas se neustále šíøi a získával si stále více sympatizantù. Rostoucí ohlas valdenských u lidu se mìnil v jakousi skrytou stávku proti platným formám církevního a hospodáøského života.

Církev se rozhodla v Lyonu zasáhnout.
Papežský legát Jindøich Marcy z Clairvaux svolal roku 1180 do Lyonu shromáždìní duchovenstva. Jindøich se snažil vmìstnat valdenské do jakési øehole soustøedìné ke slibu chudoby (viz dole františkáni); chtìl zabránit, aby evangelijní rady doporuèující chudobu se staly výzvou pro celou církev. Aby to dokázal rozhodl snìm v Lyonu zavázat Valdese ke katolickému vyznání. Valdesovo vyznání víry pøedem prý zpracoval sám Jindøich Marcy.

Toto vyznání je z našeho dnešního pohledu hrou se slovíèky.
Valdes musel pøiznat, že vìøí, že ti, kdož setrvají (ve víøe - moje pozn.) a nevzdají se majetku, mohou být spaseni. A že jeho rozhodnutí pro chudobu je odpovìdí na Kristovu radu, nikoli na jeho pøíkaz.

Nyní bylo tedy dosaženo jakéhosi doèasného pøímìøí.
Biskup Guichard už byl v té dobì velmi stár a toto pøímìøí uvítal. Jednak chtìl mít zøejmì klid a navíc znal Valdese z døívìjška, jako horlivého køesana.
Nástupce lyonského arcibiskupa však znovu zakázal všem valdenským kázat a vykládat Písmo. Ti neuposlechli a tak je s pomocí svìtské moci z Lyonu vypudil.

V roce 1184 se konal ve Veronì koncil, na kterém byli valdenští exkomunikováni, protože si neoprávnìnì pøisvojili právo kázat. Valdesovi žáci jsou pokládáni za nepøátele køesanstva, jehož obì moci – duchovní a svìtská – se spojili k jejich vyhlazení.
Fzické vyhlazování valdenských už nebudu popisovat. To si asi umíte pøedstavit - byli to prostì kacíøi a úèel posvìtil prostøedky. Snad jen poznámku. Valdénské se nepodaøilo vyhladit. V pøíštích staletích vždy èas od èasu jakoby ožilo toto hnutí a v rùzných místech evropy vznikali znovu komunity, které se hlásili k odkazu Petra Valdese. Mìli jsme je i u nás. Npø. nìmeètí Valdenští, kteøí byli vyhnáni z Braniborska se usadili na Lanškrounsku a na Severní Moravì. A v øadách Jednoty našli bratrské pøijetí.

Poslední roky Valdese jsou neurèité. Datum jeho smrti a místo bezpeènì zjistit nelze.Po své smrti se tìšil úctì zejména u Lyonských chudých . Nebyl asi násilnì usmrcen, akta inkvizièních procesù zaznamenávala smrt i ménì významných osobností.


Bernard z Fontcaude- správce jednoho premonstrátského opatství - shrnul co bylo Vadenským vytýkáno :
- radikálnì odmítají poslušnost organizované církvi, její hierarchické posloupnosti
- tvrdí, že nikdo nemá právo bránit jim kázat, naopak by se z toho mìla kat.církev radovat
- zužují køes. uèení jen na to, co je podstatné (zjednodušují jej)
- nepøimlouvají se za zesnulé, o spasení se podle nich rozhoduje na zemi, a to zpùsobem života
- nedùvìøují v kostely, modlí se doma
- dovololují ženám, aby se podílely na kazatelské èinnosti
- Kristova doporuèení chápou jako pøíkazy platné pro celou církev ( zde je to o té chudobì, což byl asi nejvìtší prohøešek valdenských- moje pozn.)

K valdenským se pøed koncem 12. stol. zaèínají pøidávat italská bratrstva – budoucí Lombardští chudí. Ale to už je zase jiný pøíbìh.

A na závìr zase jednu zajímavost:
František z Assisi byl také ovlivnìn evangeliem stal se chudým a zaèal kázat. Postupnì se ale Øímu podaøilo to, co u jiných skupin chudých nikoli – totiž klerikalizovat (a glorifikovat) kazatele, a vmìstnat toto uèení do jedné øehole kat. církve - Františkánù.
Ano, podoba v jednání Valdese a Františka jsou nápadné. Leè František svoje aktivity zakládal na naprosté oddanosti vládì církve, nikdy nepopøel autoritu knìžstva. Valdes a František chápli rozdílnì evangelijní poslušnost. A teï si sám dovolím jednu kacíøskou myšlenku : Staèilo, aby mìl Petr Valdes ménì víry v Evangelia a trochu ohebnìjší høbet a možná jsme už mìli dalšího svatého.


Naposledy upravil Stanislav dne 20 led 2008 19:45, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20 led 2008 19:05 
Offline
Panoš
Uživatelský avatar

Registrován: 16 led 2008 20:57
Příspěvky: 53
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Pro Stanislava !

Opravdu moc zajímavé a poutavé, pøeèetl jsem to jedním dechem - jen houš a vìtší kapky.

_________________
Jsem kdo jsem, nic víc a ani nic míò.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20 led 2008 22:15 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Habáni

Teï se chronologicky posunu o nìkolik století dál, abych už koneènì uvedl jedny velmi zvláštní kacíøe (zde spíše odpadlíky), moravské (kteøí se na Mravu neustále vraceli) a dokonce i se svou zvláštní kulturou. Byli to Habáni.
Habáni byla jakási zvláštní moravská odnož Novokøtìncù, nebo jiným slovem Anabaptistù.

V roce 1522 se v Curychu sešli tøi duchovní Hulderich Zwingli, Conrad Grebel a Felix Manz spolu s nìkolika dalšími lidmi aby diskutovali o souèasném náboženství. Tyto schùzky se pozdìji nìkolikrát opakovaly i když už bez Huldericha Zwinglia. Ale pøibyli jiní Jiøí Blaurock a pozdìji i Thomas Müntzer , Jakub Hutter a další. Z tìchto rozprav vznikly návrhy na reformu katolické církve které pøedložili roku 1525 curyšskému koncilu k posouzení. Na tomto koncilu už s nimi Hulderich Zwingli diskutoval øeknìme jako oponent. Koncil rozhodl, že návrhy jsou pøíliš radikální a byli odmítnuti.

Oè tedy šlo, jaké byly ty návrhy:
- Køest až ve vìku, kdy si èlovìk uvìdomuje význam tohoto aktu
- Dobrovolnost víry
- Souèasnou církev pøebudovat do podoby jakou mìla církev po smrti Ježíše Krista. Podle jejich názoru žila církev v pøebytku a rozmaøile a oni chtìli církev puristickou.
- Odmítání složit jakoukoliv pøísahu. A už náboženskou, èi svìtskou.
- Kázat mùže každý, kdo se cítil momentálnì osvícen Duchem svatým, nikoliv pouze knìz

I když byli odmítnuti, získávali stále více pøívržencù. Dne 21. ledna 1525 se Conrad Grebel, Felix Manz a Jiøí Blaurock, navzájem pokøtili a tento den chápeme jako den vzniku hnutí Novokøtìncù.

No a co mohlo následovat , zásah moci svìtské a církevní.
Felix Manz byl popraven v lednu 1527 v Curychu utopením , stal se tak prvním novokøtìneckým muèedníkem. Další èlenové anabaptistického hnutí byli upáleni na hranici. Navzdory perzekuci ale zaèalo toto nové reformaèní hnutí velmi rychle narùstat.

A zaèalo vypovídání pøívržencù tohoto nového hnutí ze zemì . Zejména po roce 1536, kdy jménem tohoto hnutí øádili fanatici až neuvìøitelnì v obsazeném Münsteru. Nìkde se skuteènì z té víry stal obyèejný fanatismus.

Ale mnohem døíve (snad již v roce 1526 èi 1527) se nìkolik skupin Anabaptistù usadilo v zemích Koruny èeské. Sami se nazívali hutterité ( podle Jakuba Huttera). Ale my je známe pod lidovým oznaèením Habáni ( Moraváci byli zøejmì vždy vtipným národem, i když se tvrdí, že je to od hebrejského slova - synové).
Zde bylo pøeci jenom mnohem tolerantnìjší ovzduší než v Nìmecku, Švýcarsku èi Rakousku. Myslím, že u nás nebyl ani jeden Habán upálen. Èas od èasu byli ale vypovídáni i z našich zemí. Roku 1528 se konalo první vypovìzení habánù z Èech a Moravy, avšak na Moravì nebylo respektováno. Roku 1535 jsou vypovìzeni i z Moravy ale po roce se vrátili, pak byli znovu vypovìzeni a èást odešla na Slovensko a èást pøežívala v úkrytech, ale znovu se vrátili na Moravu. Dá se pøesto øíci, že až do Bílé hory byli jaksi tolerováni a jejich víra respektována. Po Bílé hoøe ale doba tolerance konèí. V roce 1622 byli habáni ze zemì z náboženských dùvodù nemilosrdnì vypovìzeni. Bez jakéhokoliv majetku museli do jednoho mìsíce Moravu opustit.

U nás se Habáni proslavili svou pílí, pracovitostí a dovedností. Zejména Habánská keramika je známá dodnes, ale vynikali prý i jako vinaøi (jak jinak na Moravì), kováøi, tesaøi a kameníci. Mìli prý i svou kulturu a zvyky, které si zachovali i v moravském prostøedí.

Jejich duchovní vùdce mìl však život mnohem pohnutìjší. V roce 1534 ho sbor Habánù v Hustopeèích povolal za svého pastora a toto spoleèenství se pod jeho vedením brzy stalo støediskem moravského anabaptismu. To ale trvalo krátce. Zatèen byl 1.prosince 1535 a odvezen do Innsbrucku, kde byl muèen a pak 25.února 1536 zaživa upálen.

Dnes žijí Habáni (Hutterité) hlavnì v Kanadì a Americe.

No a zase perlièku nakonec :
Podle výkladu Michala Novotného byli Habáni opravdu mimoøádnì velcí a z jejich jména opravdu vzniklo pojmenovaní vysokých lidí, dlouhánù, èahounù. Dokonce tvrdí , že Habáni k nám pøišli z Tirol.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Valdenští
PříspěvekNapsal: 21 led 2008 13:34 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
K Valdenským pøidám ještì výtah z publikace L. Domeèka: Valdenští v jihovýchodních Èechách; Tábor, Richard Hrdlièka 1921. A naprosto bez mého komentáøe :

• Pokud jde o valdenské, už v roce 1318 vyzývají papežské pøípisy mimo jiné dva jihoèeské pány, aby neopomenuli úèinnì podpoøit inkvizici. O nìjakých dvacet let pozdìji bylo již zjištìno, že napøíklad celá obec Velký Bednárec na statcích Oldøicha III. z Hradce je prakticky valdenská s tøemi pøíznaènými výjimkami - katolíky zùstali rychtáø, lazebník a obecní pastýø.
• Byla odhalena souvislost valdenského hnutí s Hradcem Králové a dokonce jeho tajné pražské ohnisko. Zdá se, že mnozí z tìchto kacíøù pronikli do zemì po hlavních cestách, kudy vedl obchod se suknem. Valdenští z okolí Jindøichova Hradce byli pak znovu pronásledováni roku 1338. Pronásledování u nich vyvolalo tak silný odpor, že nakonec pøešli v otevøenou vzpouru.
• První pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic zøídil v Praze v podobném duchu stálý inkvizièní soud, pøièemž zvláštní pozornost byla vìnováná èeskému jihu. Mìlo být zabránìno šíøení kacíøských názorù do píseckého a bechyòského kraje, ale ve druhé polovinì sedmdesátých let 14. století se s valdenskými v tomto kraji setkáváme znovu, a to v okolí Kozího hrádku (jedná se o tøi nìmecky mluvící lidi pùvodem z Velkého Bednárce). Koneckoncù valdenství pronikalo i na Moravu, napøíklad v Opavì byla ve stejné dobì prý zjištìna celá ulice valdenstvím nakažených nìmeckých kolonistù.
• Vztahy valdenských k husitùm byly vždy pøedmìtem zvídavé pozornosti. Jedni se klonili k názoru, který rozšíøil Enea Silvio Piccolomini svou Èeskou historií - podle nìho byl husitský radikalismus vlastnì dùsledkem valdenských vlivù. Druzí naopak vyzdvihovali pùvodní a domácí povahu husitství.
• Jakoubek se s valdenskou myšlenkou seznámil nejspíše prostøednictvím nìmeckých drážïanských mistrù, kteøí pøijeli do pohostinné Prahy roku 1411, když byli vypuzeni z Drážïan. Byl jim poskytnut útulek i nové pùsobištì v domì èeského univerzitního národa U Èerné rùže Na Pøíkopì. Díky cestovatelské podnikavosti lidí od Èerné rùže se nejspíše Petr Payne vnukl Mikulášovi z Drážïan odvážný plán dohody mezi husity a nìmeckými valdenskými. Payne se ovšem již døíve ztotožnil s valdenskými zásadami, odmítl napøíklad složit obvyklou pøísahu už pøi své imatrikulaci na oxfordské univerzitì.
• Projevy èesko-valdenské solidarity je znám Jan Amos Komenský, který, podobnì jako John Milton, reagoval na piemontské vraždìní valdenských na jaøe roku 1655 pod taktovkou savojského vévody Karla Emanuela II.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Táboøi a Valdštenští
PříspěvekNapsal: 24 led 2008 23:15 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Uvedu úryvek z knihy F.M.Bartoše - Vznik Táborství a Valdštenští.

-V roce 1315 bylo v Rakousku upáleno bìhem jednoho procesu 130 Valdenských.Jeden z jejich apoštolù, jda na smrt, tvrdil, že v Èechách a na Moravì je jich nesèíslnì a že všechny je nezahubí.
-V roce 1340 byla proti èeským kacíøùm (valdenským a katarùm) provedena køížová výprava tak ráznì, že v okolí Jindøichova Hradce a Landštejna pak bylo velmi málo tìch, kdo zbyli pro práce v zemìdìlství, v øemeslech a jiných živnostech. Noví pracovníci museli být dováženi a provádìna znovu kolonizace. Oldøich z Hradce využil této kruciády na vypoøádání se svými odpùrci.Ještì v r.1341 vymáhá papež inkvizotorovi podporu a nová vìzení, ano, opakuje tutéž žádost ještì v r.1346.

Nìkde jsem èetl, že tìch kacíøù bylo usmrceno u nás na 1000. To se mi zdá pøehnané.

Nevíte nìco o této køížové výpravì (zøejmì lokální)? Papežùv list o vyhlášení této výpravy jsem našel ale nemohu najít žádné další podrobnosti.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: Táboøi a Valdštenští
PříspěvekNapsal: 26 led 2008 13:16 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Stanislav píše:
...Nevíte nìco o této køížové výpravì (zøejmì lokální)?...
Tìch informací je fakt žalostnì málo a jsou velice kusé. Hlavnì co se týèe rozsahu této kruciáty. Byla vyhlášena papežem a jejím duchovním vùdcem byl poslední papežem dosazený inkvizitor v èeských zemích jistý Havel z Hradce, který zde pùsobil v rozmezí let 1335-1348. Svìtským vùdcem køižáckého tažení byl pak již zmiòovaný Oldøich z Hradce. A toto je text originálu papežské buly pro Ulrico de Jinøichùv Hradec v PDF formátu.

Valdenské uèení se však pøesto dále šíøilo. Valdenští se na Jindøichohradecku usadili mj. v a okolí Kardašovy Øeèice, Jarošova nad Nežárkou, Bednáreèku, Bednárce, Kunžaku, Strmilova, Nové i Èeské Olešné, Daèic, etc. V tìchto obcích pozdìji nacházelo uplatnìní a dílo mistra Jana Husa, který se k nim však nikdy nehlásil. Že valdenství u nás zcela nevymizelo, je dáno pøedevším znaèným vlivem husitství, které bylo tolerantní k tìmto heretickým spoleèenstvím. Valdenští mìli také velký vliv na uèení Petra Chelèického a tudíž je nasnadì, že právì ve „valdenských“ obcích se pozdìji objevovaly první skupiny hlásící se k uèení Jednoty bratrské ...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 28 led 2008 10:05, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 26 led 2008 15:27 
Offline
Zeman

Registrován: 05 lis 2007 21:35
Příspěvky: 112
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Arianismus

Areios ( 256 - 336) byl køesanský knìz a kazatel v alexandrijské ètvrti Baukalis. Od Areiova jména se odvozuje název arianismus jako jeden z heretických smìrù 4. století.

Po dobu prvního tisíciletí køesanské historie pøedstavovalo nejnebezpeènìjší hrozbu pro ortodoxní køesanskou doktrínu Ariovo kacíøství. Arius se kolem roku 318 stal presbyterem v Alexandrii. Nìkdy kolem tohoto roku se dostal do teologického sporu s alexandrijským biskupem Alexandrem o povaze vztahu Syna k Otci. Alexandros z Alexandrie Areiovo uèení oznaèil za herezi, Areia a jeho stoupence vylouèil z alexandrijské církve zveøejnil nejdùležitejší teze jejich nauky.

-„Bùh nebyl vždy Otcem, ale bylo, kdy Bùh Otcem nebyl. Boží Slovo nebylo vždy, ale vzniklo z nièeho. Jsoucí Bùh uèinil z nejsoucího toho, který nebyl. Proto také bylo, kdy Syn nebyl. Byl totiž stvoøen a uèinìn.
-„(Slovo) není Otci co do usie podobno, není skuteèným Slovem a skuteènou Moudrostí, nebo nesdílí tutéž pøirozenost s Otcem; náleží ke stvoøeným vìcem a jen v pøeneseném smyslu se nazývá ‚slovem‘ a ‚moudrostí‘, protože i ono vzniklo ve vlastním Božím Slovì a v Boží Moudrosti, v níž Bùh uèinil veškerenstvo i jeho.
-„Takové Slovo mùže podstoupit zmìnu, tak jako vše, co je nadáno Slovem. Je cizí, odlišné a oddìlené od Boží usie a Otec je pro Syna neviditelný. Slovo Otce dokonale a pøesnì nepoznává ani jej dokonale nemùže vidìt. Syn totiž nezná ani svou usii, jaká je. Byl totiž uèinìn kvùli nám, aby nás Bùh stvoøil skrze nìho jako svým nástrojem; nevznikl by, kdyby nás Bùh nechtìl uèinit.
-„Boží Slovo mùže podstoupit zmìnu, tak jako se zmìnil Ïábel. A oni mìli odvahu øíct: Ano mùže. Má totiž pøirozenost, která umožòuje zmìnu, protože vznikl a byl stvoøen“.

Ariuv spor s ortodoxním køesanstvím je pro nás , už asi hodnì nesrozumitelný. Jednoduše by se dal vyjádøit asi takto – Ježíš byl úplným smrtelníkem, nebyl rozhodnì v žádném smyslu božským a nebyl ani nikým jiným než Bohem vyvoleným uèitelem.
Arius tedy postuloval jediného všemohoucího a nejvyššího Boha – Boha, který se znovu nenarodil v tìle, nebyl ponížen a usmrcen rukama tìch, které sám stvoøil.
Roku 325 svolal císaø Konstantin I. koncil do maloasijského mìsta Nikaie, tzv. nikajský koncil. Zde byla Ariova nauka odmítnuta a oznaèena za herezi.
Areios byl poslán do exilu. Od té doby až do své smrti Areios usiloval o rehabilitaci a opìtovné pøijetí do alexandrijské církve. Roku 335 byl Areios císaøským výnosem rehabilitován, podle nìkterých dokonce vyjádøil svùj souhlas s tím, že podepíše Nikájské vyznání. Avšak døíve než byl v Konstantinopoli pøijat zpìt do spoleèenství církve, náhle zemøel.

Zdá se, že císaø Konstantin s ním vždy sympatizoval a jeho náklonnost se ke konci jeho života dále stupòovala. Po jeho smrti se jeho syn a nástupce Konstantin II. stal nepokrytým ariánem; a pod jeho záštitou byly svolány koncily, které zas pro zmìnu poslaly vùdce ortodoxní církve do vyhnanství. Kolem roku 360 arianismus ve skuteènosti nahradil øímské køesanství. A i když byl v roce 381 znovu oficiálnì odsouzen, nadále lákal a získával stoupence. V 5. století bylo Ariánství tak rozšíøeno, že byla vìtšina biskupství v køesanském svìtì buï ariánská, nebo neobsazená.
Arianismus nebyl nepøátelský vùèi judaismu, nebyl ani nepøátelský k islámu, který se v 7. století šíøil zcela lavinovitì. Ariánský pohled na Ježíše se vcelku shodoval s postojem koránu. Ježíš je v koránu zmiòován ne ménì než pìtatøicetkrát pod mnoha pùsobivými oznaèeními – vèetnì "posla Božího" a "Mesiáše". V žádném pøípadì se ovšem nepovažuje za nikoho víc než za smrtelného proroka, pøedchùdce Mohameda a mluvèího jednoho nejvyššího Boha.

Mezi neoddanìjší pøívržence arianismu patøili Gótové, kteøí k nìmu konvertovali od pohanství ve 4. století.A to Zásluhou biskupa Wulfily ,který mezi nimi úspìšnì šíøil ariánské køesanství. Svévové, Langobardi, Alanové, Vandalové, Burgundové a Ostrogóti – ti všichni byli ariáni. Totéž platilo o Vizigótech, kteøí v roce 480 vydrancovali Øím, ale uchránili pøitom køesanské kostely.
Pod vizigótskou záštitou se arianismus stal dominantní formou køesanství ve Španìlsku, Pyrenejích a v nynìjší jižní Francii.

Uvádí se, že Frankové pøestoupili ke katolictví po roce 498 (496), kdy byl pokøtìn Chlodvík I., Vizigóti na Pyrenejském poloostrovì køtem krále Rekkareda v roce 587. Nejdéle vydržel u germánských kmenù, snad až do roku 700.

No a zvláštnost na závìr :
Biskup Wulfila nejen køtil, ale pøeložil i Bibli z øeètiny do gótštiny. Za tím úèelem sestavil gótskou abecedu. Byl tedy pro Góty tím , èím pro nás mnohem pozdìji Cyril.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Ariánství
PříspěvekNapsal: 27 led 2008 14:12 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Stanislav píše:
...Ariuv spor s ortodoxním køesanstvím je pro nás , už asi hodnì nesrozumitelný...
Tak se ho pojïme pokusit drobet rozšifrovat.

Základem ariánství je neuznání Trojjedinosti Boha právì tím, že popírá božskou podstatu Syna božího, Ježíše Krista. Aby bylo jednoznaèné, že ariáni nezùstali ve svém uèení èi názoru na pùli cesty, Syna èlovìka neuznávali ani jako „poloboha“. Ariáni i gnostici mìli problém podobnì jako ateisti se zdánlivým paradoxem monotheismu (kterým køesanství bezpochyby je) a køesanskou naukou o nejvìtším fundamentu této víry, totiž o Trojici (Bùh Otec, Bùh Syn a Duch svatý). Bylo to však nepochopení, možná nechtìné Trojjediné podstaty Boha. Jak tento zdánlivý paradox vysvìtlit? Je to složitý teologický problém, ale zkusme se na nìj podíval pokud možno „jednoduše“. Trojice nevyjadøuje a priori umìlé spojení tøí „božských subjektù“ v jeden, ale spíše jakési tøi podoby jednoho Boha. Velice krásnì to lze pøirovnat napø. k vodì (H2O), která má také 3 skupenství, tj. podoby jedné postaty: voda, led a sníh.

Popøením Trojice se dostávají ariáni, jak jsem už uvedl, na „pozice“ gnosticizmu, tj. smìru, který odmítá víru v Boha s tím, že Bùh je ale poznatelný jakýmsi vlastním a nezprostøedkovaným duchovním zážitkem, kterým lze také dospìt ke spáse. Pøesto ariány nelze zaøadit mezi gnostiky, nebo gnostici na rozdíl od ariánù jsou ochotni pøiznat božskou podstatu i smrtelnému èlovìku...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 29 led 2008 20:22 
Offline
Panoš

Registrován: 10 led 2008 21:03
Příspěvky: 60
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
O tom in kvizièním øízení v jižních Èechách ve 40. letech 14. století vydal prameny Alexander Patschowsky, dá se to najít pøes net.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 01 črc 2008 15:35 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Jaké mùžeme najít podmínky pro vznik heretických skupin v raném støedovìku a na poèátku vrcholného?

- rozšíøení farní sítì - lepší znalost Bible
- rozvoj obchodu - bohatství v rozporu s Biblí
- rozvoj mìst, který má za následek vìtší dostupnost vzdìlání, lepší znalost Bible
- církev, která se dokáže odlouèit z materiální závislosti na panovníkovi, zaèíná na svých majetcích podnikat a tvoøí zisk (a stává se nezávislou politickou silou)

Je to tak? Ještì nìco?

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 01 črc 2008 18:26 
Offline
Vévoda

Registrován: 29 kvě 2008 18:40
Příspěvky: 825
Bydliště: no pøece u nás doma
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Koukám že v arianismu máte pìkný hokej, podle mì je to naprosto srozumitelné. :wink:
Vždy je to úplnì jasné. Na poèátku byl Bùh, pøesnìjí neprojevené Božství v latentním stavu, neboli Nic! První projev, chcete-li pohnutka se stává Otcem a zaèíná tvoøit, tvoøí Syna. Slovo neboli Syn nemùže být podobno Otci, nebo je pouhou iluzí, jako všechno stvoøené, ale oba jsou stejné podstaty. Iluze mùže libovolnì mìnit tvary, jako všechno stvoøené.
Køesanské uèení o Trojici není nic jiného, než postup tvoøení, nic víc nic míò. To jen køesané sai pod tím nìco pøedstavují a pletou si navzájem hlavy.
Všechno je Bùh!!!! A projevený nebo neprojevený. Je to jako hladina, rybníka, která se z klidné stává rozèeøenou.
Ve skuteènosti žádná Trojice není, je to jen projevení forem v Božské høe zvané Tvoøení.
Arianismus je odlišný zcela jednoznaènì od nebo Gnosticismu, èi Katarství, které jsou slepé vìtve, nebo vycházejí z dvojnosti - Dobrý a Zlý Otec, to je opìt zjevný omyl, typický pro køesany a jejich rùzné odnože.

Arius tedy s nejvìtší pravdìpodobností poznal Pravdu a podle toho i uèil.

_________________
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 177 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 9  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz