Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 22 zář 2018 00:38

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Hudáček, Pavol: Castrum Salis
PříspěvekNapsal: 06 bře 2018 22:44 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1590
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Hudáček, Pavol: Castrum Salis; Severné pohraničie Uhorska okolo roku 1000. Veda, Bratislava 2016.
https://www.martinus.cz/?uItem=268379#description

Autor píše v předmluvě, že chtěl psát o dějinách šarišského regionu, nicméně stále častěji narážel na problém Castra Salis (Solnohradu), jediného známého hradu tohoto regionu v raném středověku.
Mně to zaujalo v geografických souvislostech pro pochopení regionálního rozvrstvení slovenské země.

Slovensko se zvedá od Dunaje až k Tatrám. Nejvýznačnějším regionem je Nitransko, nížina od Dunaje k menším horám s centrem tedy v Nitře. V Nitře bylo významné centrum Velké Moravy, za Uherska tu vládla údělná knížata a vzniklo tu první biskupství na území Slovenska. Ve vrcholném středověku vládl území Matúš Čák (i když z Trenčína).

Dalším regionem je východ a jihovýchod země s centrem v Košicích (2. největší město na Slovensku), tady je zeměpisná návaznost na dnešní Maďarsko.
Z uherských kmenů se tu usídlili tzv. Kabarové, to byla část Chazarů, která se přidala k Uhrům při jejich tažení. Z nich by měl pocházet Samuel Aba, zeť Štěpána I. a uherský král v letech 1041 – 1044. Ve vrcholném středověku tu vládli Abovci, vedle Matúše Čáka druhý rod, který se snažil o autonomii na Anjouovcích (a nakonec poraženi Karlem Robertem).

Dalším regionem je právě Šariš na severu Slovenska s centrem v Prešově (3. největší město).
Zajímavými regiony jsou pak Liptov Spiš mezi Nízkými a Vysokými Tatrami, ty fungovaly hlavně jako obchodní cesta směrem do Polska, osidlovali je Němci, kteří tu stavěli města, stálo tu dost hradů včetně monumentálního Spišského hradu. Obchodní cesta do Polska procházela právě i Šarišem. Dneska tudy vede dálniční cesta z Bratislavy do Košic, stále nedostavěná (dálniční spojení z Bratislavy do Košic se možná nakonec povede přes Maďarsko, asi právě dík výhodně zeměpisné návaznosti Maďarska na východ Slovenska).
Ty regiony mimo Nitransko nejsou okrajové významem, z Gánovců u Popradu pochází lebka neandrtálského člověka a nejstarší železný artefakt ve střední Evropě (dýka, prý dovoz odněkud z Malé Asie).

Problémem oněch geograficky okrajových regionů je nedostatek zpráv a nejasné vyznění pramenů. Třeba v legendě o sv. Svoradovi, světci a mnichovi v nitranském klášteře Zoboru, se píše, že pocházel „z polské země“. Jenomže tou zemí mohl být právě severoslovenský region obsazený v té době Poláky..

U okrajových regionů se neví, nakolik patřily k Velké Moravě. Spiš k ní zřejmě patřit mohla. Ve Spišských Tomášovcích fungovalo slovanské hradiště asi mezi lety 800 – 850, to bylo zničené a vedle něj bylo postaveno nové hradiště fungující asi mezi lety 850 – 900. Ten proces by napovídal stylu známému z Česka, kde velkomoravsští a přemyslovští vládci dobývali hradiště a vedle nich postavili hradiště svoje (velkomoravská Olomouc, přemyslovská Kouřim).
Nové hradiště ve Spišských Tomášovcích navíc nese stavební prvky obvyklé v Nitransku a polském Povislí, kam také sahala moc Svatopluka.

U Šariše je příslušnost k VM méně prokazatelná, ale pokud Svatopluk ovládal Spiš a polské Povislí, tak Šariš leží na cestě mezi oběma regiony, tudíž se tu nějaká forma závislosti dá předpokládat.

Šariš naopak zřejmě zůstal nezávislý nebo autonomní na Uhrách. Raní Uhři sice procházeli horním Potisím, ale směřovali dále na jih, na území Šariše se nenalezly maďarské hroby z rané doby. Po pádu VM v Šariši nadále fungují hradiště v Šarišském Sokolově a Obišovcích, je tedy možné, že se sem stáhli Slované před uherskou expanzí, podobně jako se jiní Slované stáhli před uherskou expanzí na území dnešní Moravy do bezpečnějšího centra Čech.

***

Castrum Salis přes časté zmínky v písemných pramenech pro změnu není archeologicky identifikovaný. Býval kladen do obce jménem Solivar (novotvar z pův. maď. Sóvár), přičemž slovo -vár je v maď. hrad.
V Solivaru je navíc v poloze Várhegy na mírném návrší kostel sv. Štěpána s nálezy z 10. - 12. stol. Svatý Štěpán byl prvním uherským králem, ukazovalo by to na starobylost zasvěcení v době, kdy si tím uherský stát upevňoval legitimitu v obsazených oblastech.

Otázka je, proč byl hrad solný. Jedna možnost je, že podle nálezů soli z okolí, a tady je lokalita zvaná Sopotok, tedy Solný potok. Druhá možnost je, že hrad jakožto hraniční fungoval i jako skladiště soli (nejspíše z uherského Sedmihradska) na cestě do Polska a Rusi.
Přes Salis totiž podle všeho procházela cesta, která se napojovala na velkou evropskou obchodní magistrálu z muslimského Španělska přes Řezno, Prahu, Krakov a Přemyšl do Kyjeva. Další směr obchodu směřoval na sever, čemuž svědčí maďarské nálezy typu mincí a zbraní ve vikinských obchodních městech, např. ve švédské Birce.

Castrum Salis je prvně zmiňován někdy kolem roku 1000 v Uhersko-polské kronice, kdy měl tvořit hranici mezi Uhrami, Polskem a Rusí. Poláci tehdy vládli Slovensku až po Dunaj a tehdy došlo k setkání Boleslava Chrabrého s králem Štěpánem. Štěpán pak odešel do Stoličného Bělehradu, Boleslav právě do Castra Salis.
Situování Castra Salis na toto trojmezí ho definuje jako hrad strážní i obchodní.


Naposledy upravil Ingolf dne 22 bře 2018 10:32, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: Hudáček, Pavol: Castrum Salis
PříspěvekNapsal: 06 bře 2018 22:46 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 24 srp 2008 11:16
Příspěvky: 1590
Bydliště: Jičín
Has thanked: 0 time
Been thanked: 17 times
Castrum Salis stál na pomezí zájmů zahraničních států, autor se tedy věnuje i celkové zahraniční politice sousedních zemí a jejich vlivu na území celého Slovenska. Nejvíce se to týká otázky obsazení Slovenska až po Dunaj Boleslavem Chrabrým někdy kolem 1000, což je hodně nejasná záležitost.
Hlavní, ale sporný pramen pro toto období je Uhersko-polská kronika, která tvrdí, že Chrabrý obsadil slovenské území až k tomu Dunaji.
Kronika vychází z uherské Hartvíkovy legendy a je to znát. Důvodem války Poláků a Uher mělo být to, že papež slíbil Polákům královskou korunu, ale dorazilo k němu poselstvo sv. Vojtěcha z Uher a papež na základě Božího vnuknutí poslal královskou korunu do Uher.. Chrabrý se tedy urazil a zvedl válku.. To je samozřejmě od pohledu prvek legendární, ne historický..

Po pádu Velké Moravy mohli mít Poláci vliv na S a V Slovenska. V boji o velkomoravské dědictví se na území Slovenska prosadili i Češi. Ovládli území až po Váh, zároveň expandovali přes Krakovsko a dnešní J Polsko až ke hranicím s Rusí, čímž od Slovenska odřízli Poláky. Na jihu Slovenska a nitranském centru se postupně prosazovali Uhři.
Existují názory, že hranicí mezi tehdejším Polskem a Uhrami nebyly Tatry, ale Slovenské Rudohoří. Poláci by tedy ovládali i Šariš a Spiš. Jinak tu samozřejmě mohla fungovat knížectví místních Slovanů.

Český stát začal oslabovat za Boleslava II. a zlom přišel r. 987, (nejpozději 989), kdy Měšek I. ovládl Krakovsko a správu svěřil svému synovi Boleslavovi Chrabrému. O Pováží se v té souvislosti moc neví, je možné, že sem po oslabení expandovali Uhři. A zase se neví, kdo přesně – buď uherský kníže Gejza (otec Štěpána I.), nebo jeho bratr Michal, údělný kníže v Nitře.

V té souvislosti je zajímavá zmínka Dětmara z Merseburku, že Chrabrý se r. 986 oženil s nejmenovanou kněžnou Uher. Tu ale hned r. 987 opustil, i když mu porodila syna Bezpryma.
Zase se neví, kdo byla ta kněžna, jestli dcera samotného Gejzy. Hudáček míní, že zapudit ženu uherského vládce by nešlo tak hladce. Ale mohla to být dcera nitranského knížete Michala, tam by to zapuzení bylo jednodušší – ostatně jako předtím Chrabrý opustil první manželku, dceru míšeňského markarbího Rikdaga.
A zapuzení dcery nitranského knížete by navíc odpovídalo situaci, kdy se Poláci a Uhři přiblížili na dosah a začali zápasit o vliv na Slovensku. Samozřejmě je to jen spekulace, o tom sňatku i o obsazení Pováží, těch možností je víc.

Boleslav Chrabrý vedl v tom neoficiálním boji o velkomoravské dědictví protiofenzívu proti Čechám. Obsadil Moravu, čímž úplně odřízl přístup Čechů k Pováží. A je možné, že k Váhu expandoval teprve teď, tedy po r. 1002.
Další možností expanze je r. 1018, protože tehdy Chrabrý uzavřel mír s říší, přičemž Uhry byly spojenci říše a staly by se cílem trestné výpravy. Zároveň r. 1018 Štěpán I. v rámci sjednocování Uher poráží sedmihradského knížete Gyulu, který prchá k Polákům (zase kdyby Poláci už drželi Pováží, mohl prchat právě sem). Následný střet Poláků a Uhrů s polským vítězstvím by se týkal právě tohoto knížete.

Co se týče Nitranska, vládl tu Michal (asi 971 - 995), bratr uherského knížete Gejzy. Gejza zřejmě z důvodu nástupnictví pro svého syna Štěpána nechal Michala zavraždit a Michalovi synové Ladislav Lysý a Vazul uprchli na Rus a pak do Polska.
V Nitře po vraždě Michala vládl Štěpán (995-97), po svém svém uvedení na celouherský knížecí stolec se mezi lety 997-1003 neví o žádném vládci Nitry.
Chrabrý expandoval do Nitry podle Hudáčka r. 1003 a dosadil Ladislava Lysého jako svého vazala. Byl by to podobný průběh, jako mělo obsazení Čech Chrabrým. V Praze instaloval nejprve Vladivoje (asi nějaký Přemyslovec), při vlastní okupaci Prahy měl po boku Slavníkovce Soběslava. V Čechách stejně jako v Nitře by dosadil na stolec velmože spjatého s místním prostředím, tudíž obecně přijatelného.
Hranice Polska by tak skutečně sahaly k Dunaji (a k Tise). Hudáček to dokládá kombinací pramenů – Uhersko-polská kronika hovoří o hranicích k Dunaji, Gallus Anonymus hovoří, že Chrabrý porazil a Uhry a připojil zemi až k Dunaji, Velkopolská kronika udává, že jakýsi Ladislav, který uznal moc Chrabrého, držel „část Uherska“ mezi Moravou, Dunajem a Tisou.
R. 1003/04 by došlo k přímému boji Uhrů a Poláků, když se Štěpán vrátil ze Sedmihradska, kde porazil tamního velmože Gyulu (je to tentýž, kterého definitivně vyhnal r. 1018). Uhersko-polská kronika jako jediná uvádí jednání obou Chrabrého a Štěpána u Ostřihomi, kde se oba vládci dohodli na zřízení dunajské hranice. V Nitře by tak vládl Arpádovec, což by nemuselo vadit Štěpánovi, a dosazený Arpádovec byl zároveň poplatný Polákům, což chtěl Chrabrý.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 2 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz