R. Lavička, R. Šimůnek: Páni z Rožmberka

[Ježek]

Autoři mohli psát o Rožmbercích, tak jak se píše o všech rodech: Nudně vypsat všechny zmínky o doložení, donacích, majetkových převodech, zápisech ze zemských desek. Což dokáže v podstatě každý, kdo má diplomatář a ví, jak funguje rejstřík. Na závěr mohli napsat o několika hradech v jižních Čechách a vět, že vlastně nemůžeme rekonstruovat majetkovou doménu. Touto cestou se autoři nevydali a nastolují nový způsob, jak psát o šlechtě.

Jenom letmo zmíní členy rodu, se zachycením jejich nejvýznamnějších činů a pak už plasticky líčí prostor a čas Rožmberků - jak se angažovali politicky, s kým se ženili. Velký prostor je věnován rožmberským hradům a především sakrálnu. Co v knize téměř chybí (schválně), je rožmberské hospodaří a města.

Jednotlivá líčení přesahují do dějin mentalit (třeba hrad jako symbol podmanění kraje), autoři dokáží skloubit obecné teorie a závěry s konkrétní situací.

Je i co vytýkat - autoři mohli uvádět překlady latinských a německých citací. Dále nevím, zda je terminologický rozdíl mezi městem (civitas) a městečkem (oppidum) v 14. století, jak autoři tvrdí u Bavorova (s. 152).

Kniha, která je platnou součástí každého, kdo se zajímá o šlechtu nebo jižní Čechy.

[Viola]

Já ji rozečetla, ale nedočetla. Kdo by hledal informace o jednotlivých členech rodu, asi bude trochu zklamán. Poměrně dost prostoru je věnováno sporu o rožmberské dědictví v 16. století, obecně mám dojem, že se autoři věnovali spíše pozdější době.

[Ježek]

Kdo by hledal informace o jednotlivých členech rodu, asi bude trochu zklamán.

Odstavcové medailony

Poměrně dost prostoru je věnováno sporu o rožmberské dědictví v 16. století, obecně mám dojem, že se autoři věnovali spíše pozdější době.

Asi by nešlo psát v takové šíři o 14. nebo 13. století. Co víme třeba o Vokovi I.? Politiku, něco o majetku, něco o farnostech a klášterech, klientelu a to je možná tak všechno.