Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Recenze a diskuze o knihách

Moderátor: Ježek

Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1351
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 13 times

Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od Ingolf »

Krzeminská, Barbara: Břetislav I. Melantrich, Praha 1986. - http://www.databazeknih.cz/knihy/bretislav-i-125049" onclick="window.open(this.href);return false;

Na začátek - je to jedna z knih, které stojí číst pro to, jak dají nahlédnout do nitra autora. U historických knih to nejde tolik jako u beletrie, protože subjektivita nebo osobní sympatie se k odbornému psaní moc nehodí, ale jedná se o jiné duševní pochody. U autorky je vidět, jak umí přemýšlet, jakou má erudici, jak dává věci do kontextu nebo používá logiku, jak si s tématem hraje. Je to takový protipól knih typu Velkých dějin zemí Korun české, které přinášejí sled co nejvíce ověřených faktů, kdežto kniha Krzemienské je o tom, jak se k takovým faktům přes omezenou pramennou základnu propracovat.

Záběr knihy je velký, časově jde v podstatě o celou polovinu 11. století počínaje státní krizí kolem r. 1000, jejíž úplné překonání připadlo až Břetislavovi. Geograficky jde o celý prostor střední Evropy, tedy jak se do české zahraniční politiky projevily změny v říši, Polsku a Uhrách.

V čem je na druhou stranu téma omezené - kniha je o dějinách dynastií, ne o společnosti. Není to styl knih typu "Rudolf II., Karel IV. a jeho doba", tady se dějiny velmožů, církve nebo nesvobodných nerozebírají. To není výtka, ale konstatování. Pramenů pro studium společnosti není tolik jako pro novější doby a kniha je i tak dost informačně nabitá.

***

Autorka vychází přirozeně nejvíce z Kosmy, ale s takovým zvláštním nadhledem. Nečerpá mechanicky informace, ale spíš Kosmu koriguje tam, kde vidí nepřesnosti, a kde Kosmovi důvěřuje, tak dokládá, proč tomu tak je. To všechno v kombinaci s dalšími prameny nebo logickými úsudky. A získává tak dost nových poznatků, které nezkušenému oku unikají.

Tak třeba Kosmas uvádí troje vraždění Vršovců, ale konkrétně pouze ke dvěma datům, a sice r. 1003 (to vraždil Boleslav III.) a 1108 (to byli povražděni na Libici podobně jako kdysi Slavníkovci). Autorka spojila třetí vraždění s r. 1014, kde kníže Oldřich likvidoval opozici (sympatizanty Jaromíra) a kde figuruje mezi obětmi i jakýsi Božej. Božej je časté jméno Vršovců, a klidně mohli podporovat i Jaromíra, tudíž to autorka pospojovala v jedno..

U data vyhnání Poláků z Moravy autorka důvěřuje Kosmovi, že to bylo r. 1019, možná 1020 (naopak nověji Martin Wihoda v Moravě doby knížecí klade datum k r. 1029). Tady rozebírá, že Kosmova data sice nejsou přesná, ale na druhou stranu události klade po sobě tak, jak se skutečně odehrály.. Vyhnání Poláků podle Kosmy muselo nastat před r. 1021, kdy Břetislav unáší Jitku a kdy je už z vůle svého otce správcem Moravy. Ranější datum autorka zase odmítá mj. proto, že by si toho musel všimnout kronikář Dětmar z Merseburku, který přestal psát v prosinci r. 1018. Rok 1019 hájí i okolnostmi, že Boleslav Chrabrý mohl Moravu přestat hájit. R. 1018 totiž Chrabrý uzavřel mír s říšským císařem Jindřichem II.. Chrabrý ve válce používal Moravu jako zázemí pro výpady proti Jindřichovým spojencům – Čechům nebo Bavorům. To už teď nepotřeboval, naopak díky míru vrhl síly do války s Rusí, a tohoto zaneprázdnění využil Oldřich k obsazení Moravy.

***

Další korekce a doklady o autorčině přehledu vycházejí z toho, že se na minulé děje nelze dívat optikou vlastní doby. Tak autorka odmítá teze historiků 19. stol. o tom, že Chrabrý by chtěl připojením Moravy a krátké vlády nad Prahou vytvářet všeslovanskou říši. To mohlo být přáním panslavistů v 19. Století, ale ne přáním Chrabrého. Popularitu této tezi podle autorky nahrál paradoxně i postoj německých nacionalistů, kteří by raději tohoto neporazitelného soupeře Jindřicha II. definovali jako vládce všech Slovanů, než jako vládce jednoho polobarbarského státu, se kterým by měl být císař hned hotov..

Ale co je ještě zajímavější, autorka takové nazírání na minulost koriguje a osvětluje zase u Kosmy. Kosmas popisuje války mezi Břetislavem a Jindřichem III. Důvodem války r. 1040 byl Břetislavovo tažení do Polska předešlého roku. Říšský král požadoval navrácení kořisti (nelíbilo se mu narušení rovnováhy sil ve střední Evropě, tak hodlal proti Čechům zasáhnout). Kosmas nechává zaznít řeč poslů, ve které je jako jediný závazek Čechů vůči říši opakován tribut, který se platí říši od dob Pipina, syna Karla Velikého (to je ten známý tribut 120 hřiven stříbra a 500 volů).
Tato řeč je ale cílená Kosmovým současníkům – Čechy jsou sice podřízeny říši, ale jediným vyjádřením je platba tributu. V Kosmově době hrozilo, že říšský vládce bude zasahovat do vnitřních záležitostí českého státu, hlavně do volby knížat. K tomu ovšem Přemyslovci dávali často příčinu sami, když u císařů hledali podporu pro zisk knížecího stolce a byli ochotni nechat si dát Čechy v léno. Řeč Kosmových poslů je určená hlavně jejich uším a uším říšských vládců.

***

Ve vztazích Břetislava s Jindřichem III. fungovalo více proměnných. V první úspěšné válce r. 1040 měl Břetislav k dispozici uherské jízdní posily, protože v Uhrách vládl nový král Petr Benátčan (1038-41), který hledal oporu své moci, že i dal Břetislavovi Uhry v léno. Uherská posila přišla vniveč, protože Uhři měli chránit severní vstup do Čech, kde velel správce Bíliny Prkoš, který za úplatu cizí vojska vpustil. Na straně Čechů stál i markrabí Východní marky.

R. 1041 se situace obrátila, s Východní markou byl Břetislav v konfliktu, v Uhrách proběhl převrat, králem se stal Samuel Aba (1041-44). A hlavní obrat proběhl v Čechách, kde velmoži nestáli o prodělečný konflikt s říší. Autorka si myslí, že výrazem této neochoty byl i akt Prkoše z loňského roku, i když byl nazírán Břetislavem, Kosmou i jeho čtenáři jako klasická zrada. R. 1041 možná tedy většina velmožů zřejmě začala hrozit podobným vypovězením poslušnosti jako Prkoš.

R. 1041 tedy válku Jindřich vyhrál, ale situace se zase obrátila, a sice ve prospěch Čechů. Jindřich potřeboval pomoc pro válku s Uhry a Břetislav jediným akceschopným vládcem. Polský vládce měl dost starostí se sjednocováním země. Ačkoli formálním důvodem války byla Jindřichova starost, aby Břetislav vrátil Polákům uloupenou kořist, tak o té se teď nejednalo. Břetislav se stal platným spojencem a Jindřich v nastalých válkách poráží uherského krále Samuela Abu v bitvě u Menfö r. 1044. Břetislav a Jindřich už zůstali spojenci, i v dalších válkách s Uhry, a na jednom takovém započatém tažení do Uher Břetislav v Chrudimi 10. ledna 1055 umírá.

***

Břetislav měl těžké výchozí podmínky pro knížecí vládu kvůli svému původu. Jeho matka Božena byla navíc selského původu. Autorka pak soudí, že Břetislavův únos Jitky souvisel právě s jeho původem, protože nemohl jakožto nelegitimní syn žádat o ruku členku přední říšské elity. Věc se měla vykonat právě takovýmto postupem, asi ale se souhlasem obou stran..
Zastavím se už jen u jména Břetislav. Není obvyklé v přemyslovském rodě, možná jej tedy přinesla ze svého rodu právě Božena. Autorka to uvádí na příkladu jména Boleslav, které do Polska přinesla Doubravka, manželka Měška a matka Boleslava Chrabrého. Po Chrabrém ho dostávali další polští vládci a v Čechách ho dostal syn Vratislava I. a jeho polské manželky Svatavy..

Zaujalo mě to z hlediska metodologie, protože tu jde o způsob nalézání nových informací z notoricky známých textů.. Záleží na tom, jaké otázky pramenu klademe, stačí se „jen“ chytře zeptat.. Není to jen opsání data z kroniky nebo letopisů, popř. následné ověření, je to o myšlence, o nápadu.., více o schopnostech historika než o pramenu..

***

Kniha vyšla v r. 1986 a je to trochu jiné čtení, než je trend dnešního zrychleného světa, kde se píší články do pevně stanoveného počtu slov, aby to čtenáře ještě bavilo číst a nesáhl po něčem třeba kratším nebo jednodušším. K napsání knihy typu Břetislava I. bylo potřeba širokého rozhledu (v pramenech i literatuře), hledání souvislostí a použití kombinace. Některé závěry se mohou někdy ukázat jako zastaralé, ale všechna ta práce s tématem, to si zaslouží uznání..
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od slavicekvac »

Z tímhle nesouhlasím. Ona úplně vynechala určení kroniky Čechů. Kosmas nikdy nepsal kroniku pro velký vnější svět a efekt. Tím je vyloučena konstrukce autorky na fabulaci pro nějaké uši. Kosmas psal to co cítil, co ne to nepsal. Ať si každý pozorně přečte nejdřív Kosmovy dedikace a úvod. Poslední věta " Řeč Kosmových poslů je určená hlavně jejich uším a uším říšských vládců. " je v tomto světle zcela nepravdivá. Poznámka o tributu je velmi zajímavá, a je třeba ji brát vážně, prakticky doslova. Znamená historickou paměť, která nebyla jinde zapsána. Taky ukazuje na skvělou mazanost Břeti, který devalvoval denár na třetinu a hodlal platit původní sumu, čili reálnou hodnotu stříbra jen třetinu požadované částky. nemohl devalvovat voly, ale z jednání jsem nabyl dojmu, že se už jednalo jen o peněžní tribut. Voly zřejmě Češi neodváděli už dlouho a v tomto jednání už byla řeč jen o penězích. Břetislav dosáhl platby jen třetiny váhy stříbra. Byl dost sliný vojensky, aby si to mohl dovolit.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1351
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 13 times

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od Ingolf »

slavicekvac píše: úplně vynechala určení kroniky Čechů. Kosmas nikdy nepsal kroniku pro velký vnější svět a efekt. Tím je vyloučena konstrukce autorky na fabulaci pro nějaké uši. Kosmas psal to co cítil, co ne to nepsal. Ať si každý pozorně přečte nejdřív Kosmovy dedikace a úvod. Poslední věta " Řeč Kosmových poslů je určená hlavně jejich uším a uším říšských vládců. " je v tomto světle zcela nepravdivá.
To zahraniční čtenářstvo jsem tam dosadil já. Autorka píše obecně, že Kosmas se vyjadřoval k tématu doby, mělo by to být jakési provolání.. Jestli psal Kosmas pro Čechy s motivací obhajoby legitimity přemyslovské dynastie, tak asi počítal s domácím čtenářstvem, s nějakým dalším asi jen druhotně..
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od Ježek »

Ingolf píše: U data vyhnání Poláků z Moravy autorka důvěřuje Kosmovi, že to bylo r. 1019, možná 1020 (naopak nověji Martin Wihoda v Moravě doby knížecí klade datum k r. 1029). Tady rozebírá, že Kosmova data sice nejsou přesná, ale na druhou stranu události klade po sobě tak, jak se skutečně odehrály.. Vyhnání Poláků podle Kosmy muselo nastat před r. 1021, kdy Břetislav unáší Jitku a kdy je už z vůle svého otce správcem Moravy. Ranější datum autorka zase odmítá mj. proto, že by si toho musel všimnout kronikář Dětmar z Merseburku, který přestal psát v prosinci r. 1018. Rok 1019 hájí i okolnostmi, že Boleslav Chrabrý mohl Moravu přestat hájit. R. 1018 totiž Chrabrý uzavřel mír s říšským císařem Jindřichem II.. Chrabrý ve válce používal Moravu jako zázemí pro výpady proti Jindřichovým spojencům – Čechům nebo Bavorům. To už teď nepotřeboval, naopak díky míru vrhl síly do války s Rusí, a tohoto zaneprázdnění využil Oldřich k obsazení Moravy.
Prvorozený Spytihněv se narodil 1031, to je blíž roku 1029. Jak je polská historie celkem šovinistická i ve středověku, tak v tomhle má ona i Wihoda pravdu.

Plus s tím, že daleko logičtější je ztráta Moravy ne v okamžiku největší moci Chrabrého, ale v okamžiku, kdy jeho syn bránil Budyšín a v průběhu dvou let ztratil řadu území svého státu a nakonec i trůn.

Morava v letech 1018/19 je český šovinismus.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
kacuro
Rytíř
Příspěvky: 151
Registrován: 07 úno 2013 15:33

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od kacuro »

slavicekvac píše:... Taky ukazuje na skvělou mazanost Břeti, který devalvoval denár na třetinu a hodlal platit původní sumu, čili reálnou hodnotu stříbra jen třetinu požadované částky. nemohl devalvovat voly, ale z jednání jsem nabyl dojmu, že se už jednalo jen o peněžní tribut. Voly zřejmě Češi neodváděli už dlouho a v tomto jednání už byla řeč jen o penězích. Břetislav dosáhl platby jen třetiny váhy stříbra. Byl dost sliný vojensky, aby si to mohl dovolit.
S tímto zase nesouhlasím já. Je všeobecně známé, že ryzost Ag denárů velkého střížku postupně klesala, stejně jako jejich váha. Ražba malých střížků měla naopak (alespoň zpočátku) vyšší ryzost, což znamenalo, že i při menším průměru mince průměrný obsah stříbra v podstatě odpovídal denárům velkého střížku. Navíc v té době se zaváděla severská hřivna i v dalších částech severní a střední Evropy, takže Břetislav jen reagoval na dobovou situaci. Mám tu na toto téma rozpracovaný článek, který by měl být rozšířením jedné podkapitoly mé BP, ve které jsem o tom už pojednával. Jen není čas to dokončit.
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od slavicekvac »

Ingolf píše:
slavicekvac píše: úplně vynechala určení kroniky Čechů. Kosmas nikdy nepsal kroniku pro velký vnější svět a efekt. Tím je vyloučena konstrukce autorky na fabulaci pro nějaké uši. Kosmas psal to co cítil, co ne to nepsal. Ať si každý pozorně přečte nejdřív Kosmovy dedikace a úvod. Poslední věta " Řeč Kosmových poslů je určená hlavně jejich uším a uším říšských vládců. " je v tomto světle zcela nepravdivá.
To zahraniční čtenářstvo jsem tam dosadil já. Autorka píše obecně, že Kosmas se vyjadřoval k tématu doby, mělo by to být jakési provolání.. Jestli psal Kosmas pro Čechy s motivací obhajoby legitimity přemyslovské dynastie, tak asi počítal s domácím čtenářstvem, s nějakým dalším asi jen druhotně..
Kosmas počítal s čtenářstvem vůbec zcela druhotně. Víceméně si to napsal pro sebe a pro pár dobrých přátel. Že to bylo tak dobré a yvdrželo to dodneška, asi netušil sám. Vzdor tomu, že byl dost vysoce postavený kanovník pražské kapituly, v závěru života měl politiku, a koneckonců lidi na háku. Zvlášť co mu zemřela Božetěcha. Kouzelná je historka o spolubratru knězi, jak si krotil vášně šleháním kopřivami :-) Pan kanovník se bavil stejně jako mi dneska. Žádné provolání v tom podle mne není. Historici a zvláště historičky potřebují najít něco, co z textu vyloupnou, místo aby nechali text sám o sobě jako důležitější. To je v teologii taky. Můj učitel Starého Zákona Josef Hřebík vždy zdůrazňoval: v bibli musíte nejdřív plně respektovat prvotní text, hledat za ním další význam tehdy, když na text upozornil sám Kristus. Pak teprve můžete opatrně přidat co za tím vidíte vy. Bible je krom té teologie taky historie, život dané doby, a kdo ji nerespektuje, tak vymýšlí obrovské závěry, které v daném místě vůbec nejsou. Přesně tento dojem mám v této věci z autorky.
Uživatelský avatar
kacuro
Rytíř
Příspěvky: 151
Registrován: 07 úno 2013 15:33

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od kacuro »

Podle mě si Kosmas moc dobře uvědomoval, že se jeho slova dostanou k dalším posluchačům, proto když psal o své současné době, nechtěl se pouštět do popisu citlivých záležitostí, aby si nezískal nepřátele, viz jeho předmluva ke třetí knize: Neboť je užitečnější, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech nebo časech, nežli abychom z toho, že řekneme pravdu, a pravda vždy plodí nenávist, měli nějakou škodu.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1351
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 13 times

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od Ingolf »

Bez nějakých bližších specifik - Kosmas psal pro uši současníků, ať už to byli Češi nebo i Němci, nebo jen jeho známí typu probošta Šebíře, kterému napsal věnování.. To se mohlo odrazit v aktualizaci některých historických událostí..
Ale zase je to správný příklad, jak se dá historickému prameni položit nová otázka, jak se v něm teď dá dohledávat, jaký byl rozsah čtenářstva :)
Ježek píše: Prvorozený Spytihněv se narodil 1031, to je blíž roku 1029. Jak je polská historie celkem šovinistická i ve středověku, tak v tomhle má ona i Wihoda pravdu.
Plus s tím, že daleko logičtější je ztráta Moravy ne v okamžiku největší moci Chrabrého, ale v okamžiku, kdy jeho syn bránil Budyšín a v průběhu dvou let ztratil řadu území svého státu a nakonec i trůn.
Morava v letech 1018/19 je český šovinismus.
Tady bych vyzvedl znova Krzemienskou, která koriguje nadšené až nacionalistické názory na minulost v polské, německé i české historiografii rovnoměrných dílem, aspoň se mi zdá..
Jak se na dobytí Moravy Čechy dívají moravští šovinisté dneska?, nevíš aspoň nějaký příklad?
Wihoda píše, že Moravané té doby se dost možná už počítali za Poláky, že zůstali věrni Chrabrému i r. 1004, kdy nastoupil na pražský stolec Přemyslovec Jaromír.. Dobytí Moravy šlo podle všeho hladce, polské síly byly vázány jinde, a mezi stovkami zajatých Poláků prodávaných do otroctví možná byli počítáni právě moravští bojovníci, už s polskou identitou..

Jak tam zapadá ten Spytihněv? Při zachování časové osy došlo dobytí Moravy, pak sňatku s Juditou, pak k narození prvorozeného syna dejme tomu rok dva po svatbě, pokud nenastaly komplikace. Tam by se dalo začít rokem 1029 a vše by se v pohodě stihlo, kdežto mezi rokem 1021, kdy došlo podle Kosmy k únosu Jitky, a rokem 1031, kdy se narodil prvorozený syn, je dlouhá proluka..
Uživatelský avatar
Zany
Král
Příspěvky: 1167
Registrován: 07 říj 2007 19:37
Bydliště: Praha
Has thanked: 2 times
Been thanked: 1 time

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od Zany »

Z dlouhé mezery mezi svatbou a narozením Spytihněva bych nic moc nevyvozoval, klidně ho mohlo předcházet několik dětí, které se nedožily dospělosti, takže je prameny nezaznamenaly
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od slavicekvac »

kacuro píše:Podle mě si Kosmas moc dobře uvědomoval, že se jeho slova dostanou k dalším posluchačům, proto když psal o své současné době, nechtěl se pouštět do popisu citlivých záležitostí, aby si nezískal nepřátele, viz jeho předmluva ke třetí knize: Neboť je užitečnější, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech nebo časech, nežli abychom z toho, že řekneme pravdu, a pravda vždy plodí nenávist, měli nějakou škodu.
Jenže to je text pro uzký okruh lidí, vlastně jen jeho kapitulu a několik přátel mimo ni.
slavicekvac
Král
Příspěvky: 1791
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 1 time

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od slavicekvac »

Ingolf píše:Bez nějakých bližších specifik - Kosmas psal pro uši současníků, ať už to byli Češi nebo i Němci, nebo jen jeho známí typu probošta Šebíře, kterému napsal věnování.. To se mohlo odrazit v aktualizaci některých historických událostí..
Ale zase je to správný příklad, jak se dá historickému prameni položit nová otázka, jak se v něm teď dá dohledávat, jaký byl rozsah čtenářstva :)
Ježek píše: Prvorozený Spytihněv se narodil 1031, to je blíž roku 1029. Jak je polská historie celkem šovinistická i ve středověku, tak v tomhle má ona i Wihoda pravdu.
Plus s tím, že daleko logičtější je ztráta Moravy ne v okamžiku největší moci Chrabrého, ale v okamžiku, kdy jeho syn bránil Budyšín a v průběhu dvou let ztratil řadu území svého státu a nakonec i trůn.
Morava v letech 1018/19 je český šovinismus.
Tady bych vyzvedl znova Krzemienskou, která koriguje nadšené až nacionalistické názory na minulost v polské, německé i české historiografii rovnoměrných dílem, aspoň se mi zdá..
Jak se na dobytí Moravy Čechy dívají moravští šovinisté dneska?, nevíš aspoň nějaký příklad?
Wihoda píše, že Moravané té doby se dost možná už počítali za Poláky, že zůstali věrni Chrabrému i r. 1004, kdy nastoupil na pražský stolec Přemyslovec Jaromír.. Dobytí Moravy šlo podle všeho hladce, polské síly byly vázány jinde, a mezi stovkami zajatých Poláků prodávaných do otroctví možná byli počítáni právě moravští bojovníci, už s polskou identitou..

Jak tam zapadá ten Spytihněv? Při zachování časové osy došlo dobytí Moravy, pak sňatku s Juditou, pak k narození prvorozeného syna dejme tomu rok dva po svatbě, pokud nenastaly komplikace. Tam by se dalo začít rokem 1029 a vše by se v pohodě stihlo, kdežto mezi rokem 1021, kdy došlo podle Kosmy k únosu Jitky, a rokem 1031, kdy se narodil prvorozený syn, je dlouhá proluka..
Yes. Taky by bylo dobré se podívat na identitu polských oblastí prakticky založených Čechy. Vratislav, Klodzko.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1351
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Been thanked: 13 times

Re: Krzemienská, Barbara: Břetislav I.

Nový příspěvek od Ingolf »

Ingolf píše:Ale co je ještě zajímavější, autorka takové nazírání na minulost koriguje a osvětluje zase u Kosmy. Kosmas popisuje války mezi Břetislavem a Jindřichem III. Důvodem války r. 1040 byl Břetislavovo tažení do Polska předešlého roku. Říšský král požadoval navrácení kořisti (nelíbilo se mu narušení rovnováhy sil ve střední Evropě, tak hodlal proti Čechům zasáhnout). Kosmas nechává zaznít řeč poslů, ve které je jako jediný závazek Čechů vůči říši opakován tribut, který se platí říši od dob Pipina, syna Karla Velikého (to je ten známý tribut 120 hřiven stříbra a 500 volů).
Tato řeč je ale cílená Kosmovým současníkům – Čechy jsou sice podřízeny říši, ale jediným vyjádřením je platba tributu. V Kosmově době hrozilo, že říšský vládce bude zasahovat do vnitřních záležitostí českého státu, hlavně do volby knížat. K tomu ovšem Přemyslovci dávali často příčinu sami, když u císařů hledali podporu pro zisk knížecího stolce a byli ochotni nechat si dát Čechy v léno. Řeč Kosmových poslů je určená hlavně jejich uším a uším říšských vládců.
K tomu se vyjadřuje jedna studie Jana Zelenky. Kosmas měl brát válku z let 1039-1040 od začátku do konce jako jeden velký celek s právy i proviněními na obou stranách.
Jindřich III. vyhrožoval Břetislavovi válkou, pokud ten nepředá zlato, které získal při tažení do Polska. To je Jindřichovo provinění, protože jak Kosmas vysvětluje, Čechoví mají platit jeden jediný tribut od doby Karla Velikého. Jindřich je tedy po zásluze potrestán porážkou.
Pak nastupuje vsuvka, typická pro raně středověké kroniky i legendy, která z kvanta informací vybírá ty, které něco předjímají. Míšeňský markrabí Ekkehard tak radí knížeti, aby nejednal zpupně a hleděl si získat Jindřichovu milost. Břetislav neposlechne, příštího roku už se neubrání říšským vojskům a pozdě lituje.
Břetislav se vzdá, nabídne nezaplacený tribut za poslední tři léta, a Jindřich spokojeně odchází. Těžiště příběhu podle Zelenky neleží ve slavném vítězství Čechů u Brůdku, ale v nápravě vztahů mezi Čechami a říší. Češi odvedli tribut, jak měli, dokonce i zpětně, Jindřich po nich už více nevyžadoval, a tím se docílilo narušené rovnováhy.

Kosmas uznával císařství i to, že ostatní vládci mu nemají mu mají být věrní.
Zelenka to dokládá na příkladu moravského Svatopluka. Podle Kosmy se měl Svatopluk ztratit uprostřed vojska a dožít nepoznán mezi mnichy v klášteře ve slovenském Zoboru u Nitry. Svatopluk si měl podle Kosmy uvědomit, že nespravedlivě pozvedl zbraně proti svému pánovi, císaři Arnulfovi.
A zase tu je jedna následnost – Svatoplukovovu příběhu předchází vyprávění o lotrovi Durynkovi, který zabil malého syna svého bývalého pána Vlastislava. Durynk byl nazván Jidášem a skončil jako on oběšením, Svatopluk si vybral pokání mezi mnichy.

Jinak se v postoji Čech k říši ještě objevuje mimo trobutu další povinnost, a sice vyslání tří set jezdců na římské jízdy. Kosmas to několikrát uvádí a Zlatá bula sicilská toto zvykové právo v podstatě jen pevněji kodifikovala.

Kosmas sice propagoval úctu k císařům, ale připisoval jim obecně jednu negativní vlastnost, a sice touhu po penězích. Císař nebyl někdo, kdo zasahuje do práv české země, on jen čekal, aby předal lenní korouhve tomu, kdo přijde z Čech s nějakým právním nárokem a patřičným balíkem peněz.
Jindřich V. byl podle Kosmy „lakomý jako peklo“, hlavně když r. 1107 zajal knížete Svatopluka a žádal horentní výkupné. Svatopluk pak odíral kdekoho včetně církvního majetku, aby měl na splacení dluhu.. Také v Břetislavově příběhu překročil Jindřich III. meze lakomství, když požadoval to zlato naloupené Čechy v Polsku..

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot, MagpieRSS a 0 hostů