Brøndsted, Johannes: Vikingové; Sága tří staletí
Napsal: 27 bře 2018 23:16
Brřndsted, Johannes: Vikingové; Sága tří staletí. Praha, Orbis 1967. http://dantikvariat.cz/brondsted-johann ... eti-295864" onclick="window.open(this.href);return false;
Klasika z roku 1967, vyšla v počtu 30 000 výtisků. Působí na mě jako jedna z knih, co vzhledem k dobrodružnosti tématu dokáže zaujmout mladého člověka tak, aby se začal dějinami zaobírat více.. Někdo koukne na Vinnetoua a začne se zajímat o Indiány, někdo si přečte o Vikinzích a chytnou ho (asi v tom mám něco osobního).
Tahle kniha je zvláštní zjev, v době komunismu se vydává v takovém nákladu západní autor, který nereflektuje marxistické poučky. Naopak ještě tvrdí, že „to, co víme o charakteru prvních vikinských výprav, nijak nesouvisí s třídními rozdíly ve Skandinávii“.
Ve stejné době vyšla i menší kniha v edici Kolumbus – Arbman, Holger: Vikingové. Mladá fronta, Praha 1969 - https://www.databazeknih.cz/knihy/vikingove-70567" onclick="window.open(this.href);return false;
Ta je víc zaměřená na archeologii a na méně významná vikinská území typu orknejských ostrovů.
Obě knihy vyšly (nebo se chystaly) v době tání, nejsou ideologicky zaměřené, autoři jsou ze „západního“ státu, je to nezvyk. Možná to je dané tím, že Švédsko vystupovalo jako neutrální stát a krom toho jako prototyp sociálního státu, tak bylo možné tyhle autory vydávat..
Jinak z těch ideologických knih jmenujme Olgeirrson, Einar: Z minulosti islandského lidu - http://www.antikoplt.com/einar-olgeirss ... lidu-10/17" onclick="window.open(this.href);return false;
Olgeirsson má např. výklad Písně o Nibelunzích, kde Siegfried zabíjí draka. Drak leží na pokladu, což má být zlato shromážděné imperialistickou římskou říší, které si bere zpět germánský hrdina..
***
Nebudu brát knihu jako záminku ke psaní celých vikinských dějin, jen vyjmu pár zajímavostí.
Kniha je psaná jako komplexní přehled včetně jakéhosi pohledu do budoucna, který se naplnil. To když autor píše, že podle ság Vikingové přistáli u břehů severoamerického kontinentu. Popis ság je natolik věrohodný (včetně bojů s Indiány), že není třeba o tom pochybovat. Jistotu by ale přinesly teprve archeologické nálezy, což by se mělo dát docílit nejprve leteckou archeologii a pak výkopy na místě. To se po vydání knihy skutečně stalo, vikinská sídliště byla objevena z letadel a na místě byly nalezeny vikinské artefakty (a od té doby další - https://news.nationalgeographic.com/new ... utherland/" onclick="window.open(this.href);return false; )
Kniha je psána populárně, např. u vykopávek z Trelleborgu, což byla královská pevnost dánských králů v Jutsku, autor píše, jak byly základy vylity betonem, aby si návštěvníci udělali na místě obrázek. To by se v odborné knize asi neobjevilo..
U Trelleborgu se pozastavuje nad domy ve tvaru lodi. Nemyslí si jako jiní autoři, že Vikingové v těchto domech používali jako střechu svoje lodě, když tu zimovali nebo jinak přebývali.. Ale domnívá se jinak, že tenhle tvar domů skutečně vznikl tehdy, když lidi používali lodě jako stanový přístřešek na kůlech, pak to přešlo do samotné stavby domů.. Zase je to zajímavost, nic moc odborného, psáno pro veřejnost, a přitom ne tím napůl bulvárním stylem, že Vikingové nosili nebo nenosili helmy s rohy..
Autor popisuje Vikingy jako energické lidi, mimo válečníků jako objevitele, obchodníky a kolonizátory (což se od té doby stalo snad nejotravnějším historickým klišé, kterému se vyrovná jen jiný stále opakovaný „objev“, že menhiry nestavěli Kelti, ale starší kultury).
K tomu se dá vztáhnout jeden postřeh, v Lotyšsku byla objevena dvě pohřebiště. V Grobinu u Lijepaji se našly hroby vojáků, jinde civilní hroby včetně ženských. Nálezy z první lokality odpovídají nálezům z centrálního Švédska z oblasti s královskou mocí, nálezy z druhé lokality odpovídají nálezům z Gotlandu, ostrova osídleného obchodníky. Byly to dvě rozdílné kultury a podle toho se chovaly i v cizině.
K té kolonizaci – ona se udává jako protiklad k prostému loupení, ale ty okolnosti byly taky všelijaké.
V seriálu Vikingové v jedné scéně zatne Ragnar Lodbrokk sekeru do země, vykopne hroudu a ukazuje, že tohle je to největší bohatství.. V té souvislosti je nutno dodat, že kolonizace Anglie znamenala válku s místním obyvatelstvem. Kolonizace Ameriky Španěly znamenala taky války s Indiány (tam hraničící s genocidou). K usazení Vikingů v Anglii došlo po porážce tzv. Velkého vojska u Eddingtonu r. 878. Dánové se mohli usadit ve Východní Anglii a Mercii, jejich král Guthrum byl pokřtěn. Ta porážka u Eddingtonu přinesla pro Dány podobný výsledek jako bitva u Lechu pro Maďary..
Mírové kolonizaci Islandu a Faerských ostrovů předcházela válka v Norsku, kde král Harald Krásnovlasý po bitvě u Hafrsfjordu r. 872 sjednotili zemi, načež se svobodní norští sedláci sbalili a odjeli na Island.. Tam se ve 13. století rozpoutala taková občanská válka, že Islanďané nabídli vládu nad ostrovem norskému králi.., kruh se uzavřel..
Islanďané kolonizovali ještě Grónsko, kde jejich potomci žili až do 16. století. Zmizeli z neznámých důvodů, buď v důsledku ochlazení klimatu (samo o sobě, nebo zamrzl oceán nebylo možno obchodovat), nebo možná participovali na obsazování Ameriky Evropany, nebo objev Ameriky znamenal ztrátu grónských zisků z obchodu.. Jak píše Ivo T. Budil v knize Za obzor Západu: „S jistou zdrženlivostí můžeme dokonce konstatovat, že přihlédneme-li k větší vzdálenosti od mateřské země, bylo osídlené Grónska úspěšnější než kolonizace Islandu; zdejší lidé evropského původu vytvořili sebevědomé společenství trvající po celý středověk, které dokázalo až do konce své existence pohotově reagovat na změny poptávky na evropských trzích, uplatňovalo vlastní samostatnou politiku vůči králi a církvi a dokonce i v druhé polovině patnáctého století projevovalo zájem o nejnovější evropskou módu.“ ... „kolonie, která na svém vrcholu měla na tři sta dvorců a několik desítek kostelů.“ (s. 109)
***
Vikinské nájezdy na franskou říši plně propukly r. 834, když Dánové prolomili franskou obranu a vydrancovali fríské bohaté obchodní centrum Dorestad. Ty útoky se opakovaly asi třicet let, pak Dorestad zničila přírodní pohroma, když se vzedmul oceán, vrhnul masy vod proti toku Rýna a město zatopil. Následně Rýn změnil tok, takže Dorestad zůstal bez říční obchodní cesty a to byl konec.. U Dorestadu vyrostlo město s názvem Wijk bij Duurstede, tedy „Městečko u Dorestadu“.
To je moje osobní věc, protože Wijk bij Duurstede bylo partnerským městem mého rodného Jičína. Blízko Jičína je zase kemp v Jinolicích, kam se jezdilo popíjet na kole a moji kamarádi se tam jedno léto seznámili s pár Nizozemci, načež jim jeden začal vykládat, že Nizozemci jsou takoví malí Vikingové (že jsou taky severní Germáni..). Nizozemci z toho mohli vylítnout z kůže..
Klasika z roku 1967, vyšla v počtu 30 000 výtisků. Působí na mě jako jedna z knih, co vzhledem k dobrodružnosti tématu dokáže zaujmout mladého člověka tak, aby se začal dějinami zaobírat více.. Někdo koukne na Vinnetoua a začne se zajímat o Indiány, někdo si přečte o Vikinzích a chytnou ho (asi v tom mám něco osobního).
Tahle kniha je zvláštní zjev, v době komunismu se vydává v takovém nákladu západní autor, který nereflektuje marxistické poučky. Naopak ještě tvrdí, že „to, co víme o charakteru prvních vikinských výprav, nijak nesouvisí s třídními rozdíly ve Skandinávii“.
Ve stejné době vyšla i menší kniha v edici Kolumbus – Arbman, Holger: Vikingové. Mladá fronta, Praha 1969 - https://www.databazeknih.cz/knihy/vikingove-70567" onclick="window.open(this.href);return false;
Ta je víc zaměřená na archeologii a na méně významná vikinská území typu orknejských ostrovů.
Obě knihy vyšly (nebo se chystaly) v době tání, nejsou ideologicky zaměřené, autoři jsou ze „západního“ státu, je to nezvyk. Možná to je dané tím, že Švédsko vystupovalo jako neutrální stát a krom toho jako prototyp sociálního státu, tak bylo možné tyhle autory vydávat..
Jinak z těch ideologických knih jmenujme Olgeirrson, Einar: Z minulosti islandského lidu - http://www.antikoplt.com/einar-olgeirss ... lidu-10/17" onclick="window.open(this.href);return false;
Olgeirsson má např. výklad Písně o Nibelunzích, kde Siegfried zabíjí draka. Drak leží na pokladu, což má být zlato shromážděné imperialistickou římskou říší, které si bere zpět germánský hrdina..
***
Nebudu brát knihu jako záminku ke psaní celých vikinských dějin, jen vyjmu pár zajímavostí.
Kniha je psaná jako komplexní přehled včetně jakéhosi pohledu do budoucna, který se naplnil. To když autor píše, že podle ság Vikingové přistáli u břehů severoamerického kontinentu. Popis ság je natolik věrohodný (včetně bojů s Indiány), že není třeba o tom pochybovat. Jistotu by ale přinesly teprve archeologické nálezy, což by se mělo dát docílit nejprve leteckou archeologii a pak výkopy na místě. To se po vydání knihy skutečně stalo, vikinská sídliště byla objevena z letadel a na místě byly nalezeny vikinské artefakty (a od té doby další - https://news.nationalgeographic.com/new ... utherland/" onclick="window.open(this.href);return false; )
Kniha je psána populárně, např. u vykopávek z Trelleborgu, což byla královská pevnost dánských králů v Jutsku, autor píše, jak byly základy vylity betonem, aby si návštěvníci udělali na místě obrázek. To by se v odborné knize asi neobjevilo..
U Trelleborgu se pozastavuje nad domy ve tvaru lodi. Nemyslí si jako jiní autoři, že Vikingové v těchto domech používali jako střechu svoje lodě, když tu zimovali nebo jinak přebývali.. Ale domnívá se jinak, že tenhle tvar domů skutečně vznikl tehdy, když lidi používali lodě jako stanový přístřešek na kůlech, pak to přešlo do samotné stavby domů.. Zase je to zajímavost, nic moc odborného, psáno pro veřejnost, a přitom ne tím napůl bulvárním stylem, že Vikingové nosili nebo nenosili helmy s rohy..
Autor popisuje Vikingy jako energické lidi, mimo válečníků jako objevitele, obchodníky a kolonizátory (což se od té doby stalo snad nejotravnějším historickým klišé, kterému se vyrovná jen jiný stále opakovaný „objev“, že menhiry nestavěli Kelti, ale starší kultury).
K tomu se dá vztáhnout jeden postřeh, v Lotyšsku byla objevena dvě pohřebiště. V Grobinu u Lijepaji se našly hroby vojáků, jinde civilní hroby včetně ženských. Nálezy z první lokality odpovídají nálezům z centrálního Švédska z oblasti s královskou mocí, nálezy z druhé lokality odpovídají nálezům z Gotlandu, ostrova osídleného obchodníky. Byly to dvě rozdílné kultury a podle toho se chovaly i v cizině.
K té kolonizaci – ona se udává jako protiklad k prostému loupení, ale ty okolnosti byly taky všelijaké.
V seriálu Vikingové v jedné scéně zatne Ragnar Lodbrokk sekeru do země, vykopne hroudu a ukazuje, že tohle je to největší bohatství.. V té souvislosti je nutno dodat, že kolonizace Anglie znamenala válku s místním obyvatelstvem. Kolonizace Ameriky Španěly znamenala taky války s Indiány (tam hraničící s genocidou). K usazení Vikingů v Anglii došlo po porážce tzv. Velkého vojska u Eddingtonu r. 878. Dánové se mohli usadit ve Východní Anglii a Mercii, jejich král Guthrum byl pokřtěn. Ta porážka u Eddingtonu přinesla pro Dány podobný výsledek jako bitva u Lechu pro Maďary..
Mírové kolonizaci Islandu a Faerských ostrovů předcházela válka v Norsku, kde král Harald Krásnovlasý po bitvě u Hafrsfjordu r. 872 sjednotili zemi, načež se svobodní norští sedláci sbalili a odjeli na Island.. Tam se ve 13. století rozpoutala taková občanská válka, že Islanďané nabídli vládu nad ostrovem norskému králi.., kruh se uzavřel..
Islanďané kolonizovali ještě Grónsko, kde jejich potomci žili až do 16. století. Zmizeli z neznámých důvodů, buď v důsledku ochlazení klimatu (samo o sobě, nebo zamrzl oceán nebylo možno obchodovat), nebo možná participovali na obsazování Ameriky Evropany, nebo objev Ameriky znamenal ztrátu grónských zisků z obchodu.. Jak píše Ivo T. Budil v knize Za obzor Západu: „S jistou zdrženlivostí můžeme dokonce konstatovat, že přihlédneme-li k větší vzdálenosti od mateřské země, bylo osídlené Grónska úspěšnější než kolonizace Islandu; zdejší lidé evropského původu vytvořili sebevědomé společenství trvající po celý středověk, které dokázalo až do konce své existence pohotově reagovat na změny poptávky na evropských trzích, uplatňovalo vlastní samostatnou politiku vůči králi a církvi a dokonce i v druhé polovině patnáctého století projevovalo zájem o nejnovější evropskou módu.“ ... „kolonie, která na svém vrcholu měla na tři sta dvorců a několik desítek kostelů.“ (s. 109)
***
Vikinské nájezdy na franskou říši plně propukly r. 834, když Dánové prolomili franskou obranu a vydrancovali fríské bohaté obchodní centrum Dorestad. Ty útoky se opakovaly asi třicet let, pak Dorestad zničila přírodní pohroma, když se vzedmul oceán, vrhnul masy vod proti toku Rýna a město zatopil. Následně Rýn změnil tok, takže Dorestad zůstal bez říční obchodní cesty a to byl konec.. U Dorestadu vyrostlo město s názvem Wijk bij Duurstede, tedy „Městečko u Dorestadu“.
To je moje osobní věc, protože Wijk bij Duurstede bylo partnerským městem mého rodného Jičína. Blízko Jičína je zase kemp v Jinolicích, kam se jezdilo popíjet na kole a moji kamarádi se tam jedno léto seznámili s pár Nizozemci, načež jim jeden začal vykládat, že Nizozemci jsou takoví malí Vikingové (že jsou taky severní Germáni..). Nizozemci z toho mohli vylítnout z kůže..