Štefan I.; Wihoda, M.: Kostel Panny Marie na Pražském Hradě
Napsal: 10 srp 2018 16:44
Štefan, Ivo; Wihoda, Martin: Kostel Panny Marie na Pražském hradě; Dialog nad počátky křesťanství v Čechách. NLN, Praha 2018. https://www.nln.cz/knihy/kostel-panny-m ... kem-hrade/" onclick="window.open(this.href);return false;
Kniha je věnovaná nejstaršímu pražskému kostelu (a druhému nejstaršímu v Čechách po Levém Hradci). Spadá do souboru knih věnovaných přelomu pohanské a křesťanské doby, které bývají koncipovány jako sled několika studií, připomíná to spíše sborník než monografii. Jedna studie se většinou zabývá obecně christianizací, jiná pohanským náboženstvím, další nějakým specializovaným problémem křesťanské doby..
V Čechách tak vyšel sborník "Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti" - https://www.nln.cz/knihy/co-muj-kostel- ... ze-odniti/
Matice Moravská vydala sborník s přesahem do střední Evropy - http://www.matice-moravska.cz/christian ... tive-k58t6
V češtině vyšla kniha Christianizace a utváření křesťanské monarchie, tam se jednotlivé studie zabývají vždy jedním státem - http://www.argo.cz/knihy/161853/christi ... monarchie/
Udělat přehlednou monografii o christianizaci českých zemí dost dobře nejde. Prameny jsou torzovité a nejednoznačné, udělat z nich jednolitou knihu je asi nemožné. A každý ten pramen je vzhledem ke své nejednoznačnosti naopak cílem nějaké studie.
Předkládaná kniha je tedy uvedena obecnou studií o christianizaci, následuje studie o českém a moravském pohanství, a specializované studie se zabývají samotným kostelem Panny Marie - z hlediska archeologie (jak kostela, tak přilehlého pohřebiště), z hlediska písemných pramenů, další studie je o dialogu archeologie a historiografie.
***
Co víme i co nevíme -
Písemné prameny říkají něco málo o nejstarším pražském kostelu zasvěceném Panně Marii.
Podle Kristiánovy legendy absolvoval kníže Bořivoj křest na Velké Moravě. Po návratu do Čech nechal vystavět kostel sv. Klimenta na Levém Hradci. Lid však vyjadřoval nespokojenost a Bořivoj se opět uchýlil na Moravu a část Čechů povolala z exilu jakéhosi Strojmíra. Následovalo jednání obou stran na pražském sněmovním poli, které se zvrhlo v bitku, kde zvítězila Bořivojova strana: „Potom na Moravu pospíšivše, bývalého vévodu k sobě přivedli a na jeho místo dosadili. A poněvadž týž vévoda na Moravě prodlévaje zavázal se slibem Bohu všemohoucímu, uvede-li ho Pán se ctí do vlasti, že vystaví chrám ke cti blahoslavené Rodičky Boží a ustavičné Panny Marie, navrátiv se nemeškal a snažil se na samém hradě pražském splniti svůj slib.“ (kap. 2)
Legenda Crescente: „Za vzrůstu křesťanské víry v oněch dnech odvrhl z božího pokynu a podnětu mrzkou bohoslužbu a dal se dobrovolně pokřtít vévoda český Spytihněv spolu s vojskem, jakož i veškerým svým lidem. Ten také vystavěl zděný kostel svaté boží rodičky Marie a ještě jiný ke cti svatého Petra, knížete apoštolů. V obou se štědrostí boží milosti dělo přemnoho zázraků.“
Crescente připisuje stavbu mariánského kostela až Spytihněvovi a neurčuje místo jeho výstavby.
Tady bych se přikláněl ke Kristiánovi, protože autorem Crescente byl podle všeho bavorský mnich na pražském dvoře. Bavorští kněží pak ignorovali velkomoravské dědictví a snažili se nechat zásluhu na christianizaci Čech jenom pro sebe.. Ignorovali samotný Bořivojův křest na Velké Moravě, museli tedy zákonitě ignorovat i Bořivojovu zásluhu na výstavbě prvních kostelů na Levém Hradci i v Praze. Mariánský kostel připsali Spytihněvovi (onen kostel sv. Petra je pak budečská rotunda).
Bavorský původ autora Crescente se odvozuje mj. z toho, že některé motivy pocházejí z bavorského kulturního okruhu. Tak i poslední věta o množství zázraků pochází z legendy o bavorském světci Jimramovi..
Redakce I. Staroslověnské legendy zmiňují mariánský kostel v souvislosti s postřižinami sv. Václava. Vostokovova redakce: A když vykonali bohoslužbu v kostele svaté Marie, vzav (biskup) chlapce, postavil ho na stupni před oltářem a požehnal mu … .“
Minejní redakce: „A když dobrý a nábožný biskup Inotarij se vším klérem odzpívali svatou liturgii v kostele naší přesvaté Paní, Bohorodičky a vždy Panny Marie, uvedše chlapce postavili ho na stupeň před oltářem, a biskup mu požehnav … .“
Kosmas jmenuje kostel Panny Marie během korunovační jízdy knížete Břetislava II. r. 1092: „Když přijížděl do hradu Prahy, uvítal ho radostně lid vyzváněním kostelních zvonů a veselými reji chlapců a dívek, kteří stáli na rozličných rozcestích a hráli na píšťaly a bubny. A biskup Kosmas sám ho uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie a dovedl ho ke stolci. Podle řádu této země byl dosazen na stolec ode všech předáků a dvořanů kníže Břetislav Mladší dne 14. září.“ (II., 50)
Druhé pokračování Kosmovy kroniky k r. 1255 uvádí: „Zvonice také dřevěná se zvony ve zdech kostela Panny Marie sesula se v tu dobu, když vichřice s velkou silou dorážela, a mnoho jiných zřícenin vzniklo ve městě i po vsích.“ (recenzovaná kniha s. 64 – 65)
Jediný údaj, který tu lze získat, že r. 1255 ještě kostel stál.
Kostel zmiňuje ještě Dalimil, ale v době, kdy už nestál: „Tak nastala i chvíle ta, kdy kostel svatého Klimenta v Hradišti byl Čechy zbudován a na Pražském hradě vedle bran k poctě svaté Maří vznikl chrám.“ (kap. 32)
Kde tu informaci vzal, se bohužel neví. Může tak podporovat Kosmovu informaci, nebo může být z Kosmy převzatá a zrýmovaná.. Ale nepřináší už nic nového.
***
Archeologové objevili na pražském Hradě základy kostela, který byl většinovým hlasem ztotožněn s Bořivojovým kostelem Panny Marie - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2039" onclick="window.open(this.href);return false;
Kostel objevil archeolog Borkovský r. 1950, když si vytipoval osm míst, kde by mohl kostel být (tady bylo z předešlého odkryvu z r. 1930 nalezeno pár hrobů a kousek románského zdiva).
V kostele byla pohřební tumba, ve které byl uložen velmožský pár. Datace šperků odpovídá první třetině 10. století. Opakuje se názor, že jde o knížete Spytihněva (syna Bořivoje) a jeho manželku. Tumba zřejmě přečuhovala nad podlahu.
Kolem kostela bylo pohřebiště, jak bylo v té době obvyklé. Pohřbívat se tu začalo od 10. století, tedy po stavbě kostela.
Kostel byl přestavěn po r. 1050. Zůstaly základy, změnily se obvodové zdi. Byla zvýšena podlaha, takže tumba se dostala pod úroveň povrchu. (Časem byla přidána další podlaha, takže ta, co je vidět dnes, bude asi z té poslední fáze.., ne tedy z 9. stol.).
Tumba byla zasypána, ale hlínou, ne stavební sutí jako jiná místa, zřejmě se tak vyjádřila pieta k pohřebnímu místu. Tumba zároveň mohla být jednou z příčin přestavby, protože mohla narušovat statiku stavby stavěné ještě nezkušenými lidmi (narušení statiky starého kostela je prý doložitelné).
Kostel vyhořel, stopy po ohni byly při arch. průzkumech jasně patrné. Kostel úplně zanikl po r. 1278 při stavbě hradebního příkopu, protože náplň z výkopů se objevuje právě v zásypu kostela.
Pohřebiště zaniká také ve 13. století, nejvíce hrobů z této fáze patří podle keramiky do první třetiny 13. století.
Kniha je věnovaná nejstaršímu pražskému kostelu (a druhému nejstaršímu v Čechách po Levém Hradci). Spadá do souboru knih věnovaných přelomu pohanské a křesťanské doby, které bývají koncipovány jako sled několika studií, připomíná to spíše sborník než monografii. Jedna studie se většinou zabývá obecně christianizací, jiná pohanským náboženstvím, další nějakým specializovaným problémem křesťanské doby..
V Čechách tak vyšel sborník "Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti" - https://www.nln.cz/knihy/co-muj-kostel- ... ze-odniti/
Matice Moravská vydala sborník s přesahem do střední Evropy - http://www.matice-moravska.cz/christian ... tive-k58t6
V češtině vyšla kniha Christianizace a utváření křesťanské monarchie, tam se jednotlivé studie zabývají vždy jedním státem - http://www.argo.cz/knihy/161853/christi ... monarchie/
Udělat přehlednou monografii o christianizaci českých zemí dost dobře nejde. Prameny jsou torzovité a nejednoznačné, udělat z nich jednolitou knihu je asi nemožné. A každý ten pramen je vzhledem ke své nejednoznačnosti naopak cílem nějaké studie.
Předkládaná kniha je tedy uvedena obecnou studií o christianizaci, následuje studie o českém a moravském pohanství, a specializované studie se zabývají samotným kostelem Panny Marie - z hlediska archeologie (jak kostela, tak přilehlého pohřebiště), z hlediska písemných pramenů, další studie je o dialogu archeologie a historiografie.
***
Co víme i co nevíme -
Písemné prameny říkají něco málo o nejstarším pražském kostelu zasvěceném Panně Marii.
Podle Kristiánovy legendy absolvoval kníže Bořivoj křest na Velké Moravě. Po návratu do Čech nechal vystavět kostel sv. Klimenta na Levém Hradci. Lid však vyjadřoval nespokojenost a Bořivoj se opět uchýlil na Moravu a část Čechů povolala z exilu jakéhosi Strojmíra. Následovalo jednání obou stran na pražském sněmovním poli, které se zvrhlo v bitku, kde zvítězila Bořivojova strana: „Potom na Moravu pospíšivše, bývalého vévodu k sobě přivedli a na jeho místo dosadili. A poněvadž týž vévoda na Moravě prodlévaje zavázal se slibem Bohu všemohoucímu, uvede-li ho Pán se ctí do vlasti, že vystaví chrám ke cti blahoslavené Rodičky Boží a ustavičné Panny Marie, navrátiv se nemeškal a snažil se na samém hradě pražském splniti svůj slib.“ (kap. 2)
Legenda Crescente: „Za vzrůstu křesťanské víry v oněch dnech odvrhl z božího pokynu a podnětu mrzkou bohoslužbu a dal se dobrovolně pokřtít vévoda český Spytihněv spolu s vojskem, jakož i veškerým svým lidem. Ten také vystavěl zděný kostel svaté boží rodičky Marie a ještě jiný ke cti svatého Petra, knížete apoštolů. V obou se štědrostí boží milosti dělo přemnoho zázraků.“
Crescente připisuje stavbu mariánského kostela až Spytihněvovi a neurčuje místo jeho výstavby.
Tady bych se přikláněl ke Kristiánovi, protože autorem Crescente byl podle všeho bavorský mnich na pražském dvoře. Bavorští kněží pak ignorovali velkomoravské dědictví a snažili se nechat zásluhu na christianizaci Čech jenom pro sebe.. Ignorovali samotný Bořivojův křest na Velké Moravě, museli tedy zákonitě ignorovat i Bořivojovu zásluhu na výstavbě prvních kostelů na Levém Hradci i v Praze. Mariánský kostel připsali Spytihněvovi (onen kostel sv. Petra je pak budečská rotunda).
Bavorský původ autora Crescente se odvozuje mj. z toho, že některé motivy pocházejí z bavorského kulturního okruhu. Tak i poslední věta o množství zázraků pochází z legendy o bavorském světci Jimramovi..
Redakce I. Staroslověnské legendy zmiňují mariánský kostel v souvislosti s postřižinami sv. Václava. Vostokovova redakce: A když vykonali bohoslužbu v kostele svaté Marie, vzav (biskup) chlapce, postavil ho na stupni před oltářem a požehnal mu … .“
Minejní redakce: „A když dobrý a nábožný biskup Inotarij se vším klérem odzpívali svatou liturgii v kostele naší přesvaté Paní, Bohorodičky a vždy Panny Marie, uvedše chlapce postavili ho na stupeň před oltářem, a biskup mu požehnav … .“
Kosmas jmenuje kostel Panny Marie během korunovační jízdy knížete Břetislava II. r. 1092: „Když přijížděl do hradu Prahy, uvítal ho radostně lid vyzváněním kostelních zvonů a veselými reji chlapců a dívek, kteří stáli na rozličných rozcestích a hráli na píšťaly a bubny. A biskup Kosmas sám ho uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie a dovedl ho ke stolci. Podle řádu této země byl dosazen na stolec ode všech předáků a dvořanů kníže Břetislav Mladší dne 14. září.“ (II., 50)
Druhé pokračování Kosmovy kroniky k r. 1255 uvádí: „Zvonice také dřevěná se zvony ve zdech kostela Panny Marie sesula se v tu dobu, když vichřice s velkou silou dorážela, a mnoho jiných zřícenin vzniklo ve městě i po vsích.“ (recenzovaná kniha s. 64 – 65)
Jediný údaj, který tu lze získat, že r. 1255 ještě kostel stál.
Kostel zmiňuje ještě Dalimil, ale v době, kdy už nestál: „Tak nastala i chvíle ta, kdy kostel svatého Klimenta v Hradišti byl Čechy zbudován a na Pražském hradě vedle bran k poctě svaté Maří vznikl chrám.“ (kap. 32)
Kde tu informaci vzal, se bohužel neví. Může tak podporovat Kosmovu informaci, nebo může být z Kosmy převzatá a zrýmovaná.. Ale nepřináší už nic nového.
***
Archeologové objevili na pražském Hradě základy kostela, který byl většinovým hlasem ztotožněn s Bořivojovým kostelem Panny Marie - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2039" onclick="window.open(this.href);return false;
Kostel objevil archeolog Borkovský r. 1950, když si vytipoval osm míst, kde by mohl kostel být (tady bylo z předešlého odkryvu z r. 1930 nalezeno pár hrobů a kousek románského zdiva).
V kostele byla pohřební tumba, ve které byl uložen velmožský pár. Datace šperků odpovídá první třetině 10. století. Opakuje se názor, že jde o knížete Spytihněva (syna Bořivoje) a jeho manželku. Tumba zřejmě přečuhovala nad podlahu.
Kolem kostela bylo pohřebiště, jak bylo v té době obvyklé. Pohřbívat se tu začalo od 10. století, tedy po stavbě kostela.
Kostel byl přestavěn po r. 1050. Zůstaly základy, změnily se obvodové zdi. Byla zvýšena podlaha, takže tumba se dostala pod úroveň povrchu. (Časem byla přidána další podlaha, takže ta, co je vidět dnes, bude asi z té poslední fáze.., ne tedy z 9. stol.).
Tumba byla zasypána, ale hlínou, ne stavební sutí jako jiná místa, zřejmě se tak vyjádřila pieta k pohřebnímu místu. Tumba zároveň mohla být jednou z příčin přestavby, protože mohla narušovat statiku stavby stavěné ještě nezkušenými lidmi (narušení statiky starého kostela je prý doložitelné).
Kostel vyhořel, stopy po ohni byly při arch. průzkumech jasně patrné. Kostel úplně zanikl po r. 1278 při stavbě hradebního příkopu, protože náplň z výkopů se objevuje právě v zásypu kostela.
Pohřebiště zaniká také ve 13. století, nejvíce hrobů z této fáze patří podle keramiky do první třetiny 13. století.