Švamberkové v proměnách pěti století

[Simplex]

Na webu na mě vypadla nová kniha o rodu erbu labutě z pera Jaroslava Čechury a nakladatelství Karolinum

švamberkové.jpg

, buhužel jsem zatím nenašel obsah. Autor se dlouhodobě věnuje západním Čechám a v databázi HIU najdete jeho švamberské studie, ale spíše z pozdního středověku či raného novověku. Takže netuším, jak je kniha koncipovaná, jestli je souborem studií a nebo to je úplně nová klasická monografie, podobná produkci NLN. Osobně se nejvíc těším na to, jak se Čechura vypořádá s nejstaršími dějinami rodu, které jsou profesionálními historiky téměř nedotčeny a to nabízí prostor pro fantasmagorie z dílny jakéhosi Olšovského-Laboutky ...
https://biblio.hiu.cas.cz/records/3d9f2 ... ?locale=cs

[Ježek]

Uvidíme, Čechura v posledních letech šel s kvalitou celkem dolů.

O Švambercích napsal knihu ještě Jánský: https://www.databazeknih.cz/knihy/pani- ... ute-158603
Na to, že je středoškolský učitel, tak má dobrý přehled v neměckých pramenech a jeho knihy jsou dobré.

[Simplex]

Ježku,
Čechura už je taky sedmdesátník, to sice dnes není kmetský věk, ale vrcholná díla už z něj asi nevypadnou. A vzhledem k tomu, že k nejstarším dějinám rodu téměř nic nenajdeš, tak i kdyby pouze profesionálně shrnul známe poznatky, tak to bude přínosné a případný zájemce o problematiku bude mít kam sáhnout.

Tvorbu J. Jánského znám a mám od něj pár studií z devadesátek, ale jeho knihy mají podle mě sestupnou úroveň a ta poslední je z mého pohledu tragická. Dalším problémem je minimální poznámkový aparát, takže je těžké s ním polemizovat. Kvalita jeho knih o šlechtických rodech podstatně stoupá s tím, jak se posouvá k pozdnímu středověku, to je ale období, které mě nezajímá. Svého času byla oceňována Jánského několikadílná Kronika česko-bavorské hranice a bavorskou produkci má nepochybně nastudovanou.

Pro zájemce o přemyslovské období jsou jeho knihy téměř nepoužitelné, tam nepřináší velmi slušně řečeno a v lepším případě nic nového. Jánského považuju za poloprofíka a když ve Švambercích prezentuje (sice okrajově) i pohádky Olšovského-Laboutky, před kterými by měl nepoučené čtenáře spíše varovat, tak tím pro mě ztrácí důvěryhodnost. Nevím, jestli znáš výplody Olšovského-Laboutky, ale ten pořešil problematiku Švamberků až k Vikingům ...

Pro mě je daleko přínosnější článek B. Čapky-Švamberkové aneb kapitoly proti Praporeckému a ostatním, HAG 1-4,2011

[Simplex]

---Pro nejstarší období jsem nečekal žádný zázrak, ale odvolávat se při popisu vývoje západočeské šlechty na Václava Novotného, mi nepřipadá důstojné, zvláště když autor zcela pomíjí nedávné práce Michala Tejčka. Nezmiňuje ani studie T. Velímského o Milhosticích či rodu z Potvorova, natož podle mě důležitý článek P. Čapského. Třeba to není náhoda a J. Čechura měl základ knihy dvacet let v šuplíku, protože již tehdy byla avizována NLN a po letech vyšla jinde.
-Pokud se k nejstarším dějinám rodu dá ještě něco nového objevit, tak snad pouze ve spojitosti s jeho nejstaršími statky, ale těm se autor příliš nevěnoval. Krasíkov nad nímž za pár desetiletí vyroste hrad Švamberk, se skutečně objevil už v závěti Hrabišice Kojaty, ale také sousedí s Domaslaví + Kokašicemi, které odkázal svému příbuznému Benešovi. Liší se sice názory, zda byl Kojatovým synovcem či švagrem, ale do rodokmenu Švamberků se bohužel nacpat nedá, protože osobní jméno Beneš se u nich nevyskytovalo. A není bez zajímavosti, že druhý Krasíkov leží na bývalém moravskotřebovském dominiu pánů z Rýzmburka.
-Autor se vůbec nezabýval identitou dalších Ratmírů, kteří se v ½ 13. s. v západních Čechách objevují a bývají v literatuře se Švamberky spojováni. Natož Ratmírovým synem Zdeslavem z Malesic, jenž je zmíněn k roku 1239 v souvislosti s kladrubským konventem. O kvalitě této části knihy svědčí i úvaha ze s. 13, že roku 1223 byla možná dostavěna tvrz ve Skviříně.
---A tak příběh Švamberků fakticky začíná až koncem 14. století, kdy po několika desetiletích skončilo temné období rodových dějin. Zbytek knihy, který jsem částečně přečetl a prolistoval je pravděpodobně daleko přínosnější, ale to pro mě není tak podstatné. Nemyslím si, že monografii rodu pokrývající časový úsek od doby knížecí po raný novověk má psát jeden autor, zvláště pokud to není jeho životní téma.