Re: Přemysl Otakar II.
Napsal: 05 zář 2011 14:06
To mne vůbec nenapadlo. Budeš mít pravdu. Jen byla vévodkyně. "Knížecí" Přemyslovci to řešili bratrem (np. Děpolt u Vladislava).Zany píše:tipnul bych si spíš královnu Markétu.
Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
http://www.e-stredovek.cz/forum/
To mne vůbec nenapadlo. Budeš mít pravdu. Jen byla vévodkyně. "Knížecí" Přemyslovci to řešili bratrem (np. Děpolt u Vladislava).Zany píše:tipnul bych si spíš královnu Markétu.
A máme o tom nějaké konkrétní záznamy?Zany píše:tipnul bych si spíš královnu Markétu.
No, ale nepsaly tu někde holky, že snad byla s ním ???Zany píše:tipnul bych si spíš královnu Markétu.
Šlo by to najít?Zany píše:v některém ze sborníků o tom byl článek
Pokud to psali, tak psali špatně. Ví se totiž téměř bezpečně, že královna Markéta Babenberská byla po celou dobu výpravy v Rakousích, a že si jí Přemysl Otakar II. přivezl poprvé z Rakous do Čech až v červenci 1255. Tudíž Čechy za královy nepřítomnosti spravovat nemohlaKaterina píše:No, ale nepsaly tu někde holky, že snad byla s ním ???Zany píše:tipnul bych si spíš královnu Markétu.
Tak tak, Markétino přijetí po Přemyslově návratu má Pokračovatel Kosmův - zde.Napo_Leon píše:Ví se totiž téměř bezpečně, že královna Markéta Babenberská byla po celou dobu výpravy v Rakousích, a že si jí Přemysl Otakar II. přivezl poprvé z Rakous do Čech až v červenci 1255. Tudíž Čechy za královy nepřítomnosti spravovat nemohla
Hmm, tak to jsem si to s nečím spletla ..Viola píše:Tak tak, Markétino přijetí po Přemyslově návratu má Pokračovatel Kosmův - zde.Napo_Leon píše:Ví se totiž téměř bezpečně, že královna Markéta Babenberská byla po celou dobu výpravy v Rakousích, a že si jí Přemysl Otakar II. přivezl poprvé z Rakous do Čech až v červenci 1255. Tudíž Čechy za královy nepřítomnosti spravovat nemohla
Ve smyslu božího soudu, kterým byla bitva, jako součásti právního systému (byť sousední země)Viola píše:V jakém smyslu inspirovat?
Nemyslím si v zásadě ani jedno. Přemyslovo (stejně jako později Václavovo) postavení bylo ve vztahu k české šlechtě tak neotřesitelné, že nebylo korunovace potřeba, ta byla imho spíše projevem moci, okázalosti než reálným zvětšením moci. Proto se nedomnívám, že by s sebou nesla autoritativnější postoj vůči šlechtě (tedy sama o sobě). Přemyslovy problémy počínající někdy v polovině 60. let a vrcholící před Moravským polem bych spíš viděla na důsledek určité ztráty iluzí ze strany šlechty (vše se jednou okouká a člověk jako tvor rád zapomínající má dojem, že někde jinde je vždy něco lepšího) a snahy Přemysla reagovat někdy i tvrdšími zásahy. Tyto dva faktory šly dle mého ruku v ruce a vzájemně se šroubovaly až k oné bitvě. Ale třeba má na to někdo jiný názor.Ježek píše:Navážu na debatu o korunovacích. Přemysl se nechal korunovat v roce 1261. Pokud uznáváme, že královský titul mění poměr mezi vládcem a šlechtou, můžeme jako východisko pro korunovaci přijmout také stabilisaci a upevnění panovnické moci - v prvních letech jeho panování došlo k výměně vládnoucí garnitury (vzestup Bavora, pokles Havla z Lemberka, Hirza a td.), která se neobešla bez problémů (zajetí Borše). Následně došlo k smíření s těmi odsunutými a řešení zahraničních problémů. Rok 1261 byl možná prvním, kdy Přemysl II. nemusel řešit jiné věci a mohl se korunovat.
S tím, ale souvisí moje otázka. Můžeme v přímé návaznosti na korunovaci pozorovat autoritativnější postoj krále vůči své šlechtě?
Můžeš být konkrétnější?slavicekvac píše:Ale samotný konec byl velmi vybuchnut emocemi. Z Přemysla Otakara II mám ten samý pocit. Už od jeho mladických činů. Nakonec Anežka byla podobná, jen to obrátila někam jinam...
No u Anežky si nejsem zcela jistá, a ani nevím o ničem, co by tuto teorii potvrzovalo.slavicekvac píše:. Ale samotný konec byl velmi vybuchnut emocemi. Z Přemysla Otakara II mám ten samý pocit. Už od jeho mladických činů. Nakonec Anežka byla podobná, jen to obrátila někam jinam...
Na rozhodnutí se nevdát, skončit ty mocenské hrátky, a věnovat své celoživotní úsilí františkánské spiritualitě - to je taky velmi emocionální rozhodnutí. Třebaže se dá vykládat i dost rozumově, tak to emoce obsahuje výrazně. Vím o čem mluvím, rozhodnutí odejít z VIP života a být jáhnem je taky pro mnoho lidí z mého okolí zcela nepochopitelné Třebaže u mne bylo rozhodnutí slyšet povolání k jáhenství dříve, než můj VIP život. Ten jsem měl jen jako vedlejšák. To třeba vůbec neuměl pochopit Josef Lux Ač jsme jedné víry, to ale nic moc neusnadňuje.Viola píše:Můžeš být konkrétnější?slavicekvac píše:Ale samotný konec byl velmi vybuchnut emocemi. Z Přemysla Otakara II mám ten samý pocit. Už od jeho mladických činů. Nakonec Anežka byla podobná, jen to obrátila někam jinam...
No , Klářin životopis, včetně vztahů právě dočítám, v zásadě jsem tam našla potvrzení své hypotézy o těch dopisech, ale až dočtu tak to dám na Anežku, at´nemotáme témata .slavicekvac píše: Na rozhodnutí se nevdát, skončit ty mocenské hrátky, a věnovat své celoživotní úsilí františkánské spiritualitě - to je taky velmi emocionální rozhodnutí. Třebaže se dá vykládat i dost rozumově, tak to emoce obsahuje výrazně. Vím o čem mluvím, rozhodnutí odejít z VIP života a být jáhnem je taky pro mnoho lidí z mého okolí zcela nepochopitelné Třebaže u mne bylo rozhodnutí slyšet povolání k jáhenství dříve, než můj VIP život. Ten jsem měl jen jako vedlejšák. To třeba vůbec neuměl pochopit Josef Lux Ač jsme jedné víry, to ale nic moc neusnadňuje.
Přemysl Otakar II - to nechám na tomto fóru, jak si zhodnotí jeho činy v rovině rozumové a emocionální. Doufám, že to jednou popíšu více než Třeštík u Václava a Boleslava. U nich má Třeštík mínus v nesprávném posouzení doby vraždy a věku obou účastníků. Jinak to popsal velmi dobře, mám na průběh vlastní vraždy velmi podobný názor. Cosi jako sud prachu, do kterého se hodilo několik jisker z obou stran.
U Anežky ty jiskry byly z Assisi Je dobré přečíst si dopisy sv. Kláry Anežce.
Tak začnu revidovat, že Přemysl Otakar II. se cpal tam, kam neměl.Viola píše:Tak ten Balt byla prestižní záležitost, a navíc zřejmě měla za cíl obměkčit papeže, aby uznal Mikulášovo nástupnictví. Ten Jadran byl, pravda, takový výkřik, ale zase o moc nešlo, ta ostatní získaná území už měla etablovanou vládu.Ingolf píše:Český dějiny by se podle mě obešly bez tažení k Baltu na kruciátu, pak to rozpínání se k Jadranu, bez pořádného místního zázemí, to vyvolalo logickou reakci, že se spojili konkurenti, co si dělali zálusk na vládu nad tamními územími.., aliance Přemyslových protivníků ho porazila na Moravském poli, v bitvě byl král vládnoucí v plné síle zabit a nechal po sobě nástupce nedospělého..