Fórum zájemců o historii
http://www.e-stredovek.cz/forum/

Václav II.
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=3&t=158
Stránka 1 z 16

Autor:  acoma [ 20 pro 2006 20:07 ]
Předmět příspěvku:  Václav II.

Nevím, jak ho uvést na scénu, ale mám pocit, že bychom ho nemìli obcházet. Zatím se tu øešil jen okrajovì, což si myslím, je škoda. A? už ho nìkteøí rádi mají èi nemají, rozhodnì byl synem svého otce. :wink: Bojovníkem sice nebyl, ale pár tažení se zúèastnil a vlastnì celý život bojoval sám se sebou. Se svými strachy a dìsy a s otcovým stínem. Byl králem èeským a pak i polským, získal pro syna korunu uherskou a zemøel ve chvíli svého nejvìtšího rozmachu. Když si vzpomeneme v jakých podmínkách zaèínal... Øekla bych, že byl schopným politikem a stratégem a dobrým panovníkem. Král èeský a polský, Václav II. urèitì nebyl jednoduchý a lehce pochopitelný èlovìk.
Obrázek

Autor:  Jiří Motyčka [ 26 pro 2006 23:32 ]
Předmět příspěvku:  Re: Václav II.

acoma píše:
Nevím, jak ho uvést na scénu, ale mám pocit, že bychom ho nemìli obcházet...
Nemìli, o tom není pochyb. Je to významná osobnost našich dìjin, dùležitý pøedstavitel rodu Oráèova. Je vùbec s podivem v souvislosti s poruèníkováním a "výchovou" Oty Braniborského, že byl až tak úspìšným panovníkem...

Autor:  Ježek [ 01 led 2007 19:26 ]
Předmět příspěvku:  oslava Václava II.

Dle mého soudu, byl Václav II. jeden z nejvìtších Pøemyslovcù.
Pøes bolestné mládí, které ho výraznì poznamenalo (bál se koèek, bouøek, a nesnášel hlahol zvonù) byl silný panovník, tedy krom regenství Záviše, který vládl za mladého Václava.
Nedokázal si sice "zkrotit" èeskou šlechtu, která se zaèíná ustavovat jako stav, ovšem nedostal se s ní do významnìjšího konfliktu, který by ho nìco stát. Nezaložil ale univerzitu, kterou plánoval a pro odpor šlechty ji nezaložil. Jako ostatní cíle Pøemyslovcù je završil èeský král Karel I. Šikovnì se spojil se šlechtou ve vnìjší expanzi - úøad starostù v Polsku. Paradoxnì toto Pøemyslovce stálo Polsko.
Devizou Václava je využití nerostného bohatství k zvýšení prestiže a prodloužení hranic èeského království. Z Èech se nejdøíve stalo ekonomické imperium a posléze i politické. Za zmínku stojí dokonalá organizace dolování v Kutné Hoøe (zákoník Ius regale montanorum - který položil právní základy dolování v Evropì), trochu horší živelné "zakládání" Kutné Hory, která dostala práva až posléze. Využil støíbra a zaèal razit kvalitní minci (nejkvalitnìjší v regionu) Pražský groš. Invazí do Polska vytvoøil zajímavý, ale nestabilní konglomerát (nemluvì o Uhrách) a díky posledním 2 jmenovaným obchodní prostor - napojení na trasu sever - jih pøes Krakov. Za zmínku stojí povstání krakovských mìšt´anù v roce 1311, kteøí chtìli pøipojit Polsko (Krakov) k našemu království.
Nejvìtší korunovace v Evropì, jejíž ohlasy se vyskytly až v Lotrinsku.
Podporoval církev založením Zbraslavského kláštera. Dalimilem je kritizován jako král - klerik. Na svém dvoøe udržoval pøední umìlce minnesängry (taky kritizován Dalimilem).
Když v roce 1305 umíral, byl to král, který toho dokázal tolik, že se nikdo nepozastavoval nad tím, že umírá v 43 letech.

Autor:  elizabeth [ 03 led 2007 12:27 ]
Předmět příspěvku: 

Nesmíme tak moc vìøit Zbraslavské kronice, která kdyby to šlo, by Václava ihned kanonizovala. Nicménì za pøispìní dobrých rádcù ( Záviš, Gebzenštejn, bamberský biskup Arnold..) to byl skutìènì jeden z našich nejúspìšnìjších (slovo nejlepších bych tam rozhodnì necpala) panovníkù. Rozebírali jsme tady jeho neradostné dìtství. Což nepochybnì bylo, ale o nìjakém týrání ze strany Oty nemùže být øeè ( jistì by netýral nesmírnì cenného zetì øímského krále). Psychická trýzeò ale udìlala své. Zajímá mì jiná vìc. Co chùva, to dle mnì byla pro dítì té doby víc než matka. Buï už byl Václav považován za "dospìlého" nebo nìkde musela být. Myslím v dobì jeho internace. K hodnocení Václava se pøipravím, tenhle pøíspìvek berte jako, že si testuju pùdu.

Autor:  Ježek [ 03 led 2007 15:21 ]
Předmět příspěvku: 

elizabeth píše:
Nesmíme tak moc vìøit Zbraslavské kronice, která kdyby to šlo, by Václava ihned kanonizovala. Nicménì za pøispìní dobrých rádcù ( Záviš, Gebzenštejn, bamberský biskup Arnold..) to byl skutìènì jeden z našich nejúspìšnìjších (slovo nejlepších bych tam rozhodnì necpala) panovníkù.


Jistì, že kanonizovala Václava II; ale co je na tom špatnì? Že vlivy václavské gotiky díky podpoøe umìní, které bylo v rukou církve, byly znatelné v Polsku a možná i jinde.

Proè by nebyl jeden z nejlepších? Na jeho impériu a cílech stavìl Karel IV.

Autor:  elizabeth [ 03 led 2007 18:16 ]
Předmět příspěvku: 

Ježek píše:
....
Jistì, že kanonizovala Václava II; ale co je na tom špatnì?

Tøeba to,že kanonizovat mùžeme nìkoho, kdo se nejen zasloužil o podporu církve a umìní (což Václav nepochybnì splnil) ale také kdo žil pøíkladný život, což byla nepochybnì sv. Zdislava a sv. Anežka èeská (s lehkými pochybnostmi) ale rozhodnì to nebyl Václav II. ( i kdybych mu nakrásnì prominula Záviše). To bychom mohli kanonizovat i Alžbìtu Richenzu, která pøesnì šla ve šlépìjích svého prvního muže Václava. Já bych to ale nedìlala.

Ježek píše:
Že vlivy václavské gotiky díky podpoøe umìní, které bylo v rukou církve, byly znatelné v Polsku a možná i jinde.

Proè by nebyl jeden z nejlepších? Na jeho impériu a cílech stavìl Karel IV.
S jeho støíbrem z Hor Kutných se nejen mohl stát základním kamenem pro øíši Karla IV., mohl se stát i øímským králem, (dávno pøed Karlem), kdyby o to stál .... No musím pøiznat, že politik to byl (dle mého soudu) vynikající, pøesto tu kanonizaci - NIKDY

Autor:  Ježek [ 03 led 2007 18:26 ]
Předmět příspěvku: 

elizabeth píše:
S jeho støíbrem z Hor Kutných se nejen mohl stát základním kamenem pro øíši Karla IV., mohl se stát i øímským králem, (dávno pøed Karlem), kdyby o to stál .... No musím pøiznat, že politik to byl (dle mého soudu) vynikající, pøesto tu kanonizaci - NIKDY

No král po smrti Rudolfa - tìžko øíct. Já bych øekl, že nemìl tolik mocných spojencù v øíši. Tou dobou nebyl tolik ani doma silný - støíbrná doby mìla teprv pøijít. Ovšem ale vsadil na špatnou kartu Adolfa Nassavrského.
Urèitì si nezasloužil kanonizaci, ale o èeskou církev se urèitì zasloužil

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 03 led 2007 18:34 ]
Předmět příspěvku:  kanonizace?

Z Elisabethiných slov je slyšet skoro averze ke zbraslavské kronice. Budiž, ani se jí nedivím, když stojí "na druhé" stranì. :D Ale s onou kanonizací mám dojem, že zacházíte do oblasti, pro kterou Ježek zavedl krásný pøímìr - paralelní historie.... :(

Autor:  elizabeth [ 03 led 2007 19:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: kanonizace?

Przemysl de Nyestieyky píše:
Z Elisabethiných slov je slyšet skoro averze ke zbraslavské kronice. Budiž, ani se jí nedivím, když stojí "na druhé" stranì. :D Ale s onou kanonizací mám dojem, že zacházíte do oblasti, pro kterou Ježek zavedl krásný pøímìr - paralelní historie.... :(
Máš pravdu v obou pøípadech, ale s kritikou Zbraslavské kroniky nejsem jedina, zaèal s ní již Palacký... Té diskusi o kanonizaci bych nechala. Co si myslíte v té otázce té Václavovi neznámé chùvy, vy jste mi to zcela pøešli?

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 03 led 2007 20:32 ]
Předmět příspěvku:  Re: kanonizace?

elizabeth píše:
... Co si myslíte v té otázce té Václavovi neznámé chùvy, vy jste mi to zcela pøešli?
Doporuèil bych Ti zejména kroniky. :D V tom jsou sdílné. Ale aby´s nebyla zklamaná, až zjistíš jméno neznámé osoby, tøeba nìjaká Cecílie nebo Dorota...

Autor:  elizabeth [ 04 led 2007 12:02 ]
Předmět příspěvku:  Re: kanonizace?

Przemysl de Nyestieyky píše:
elizabeth píše:
... Co si myslíte v té otázce té Václavovi neznámé chùvy, vy jste mi to zcela pøešli?
Doporuèil bych Ti zejména kroniky. :D V tom jsou sdílné. Ale aby´s nebyla zklamaná, až zjistíš jméno neznámé osoby, tøeba nìjaká Cecílie nebo Dorota...
V jmenech bych kroniky zajiste z prekrucovani fakt nevinila. V kronikach jsem zatim hledat nestacila, ale z knihy pani Gabriely V. Sarochove - Radostny udel vdovsky ,vyplyva, ze Vaclava minimalne na Bezdez provazela chuva. Vaclav tuto zenu miloval, v budoucnu se k ni hlasil, materialne ji zabezpecil. Mozna po ni Vaclav pojmenoval dceru Elisku, takove jmeno se v rodine predtim nevyskytovalo. Kazdopadne mu aspon na Bezdeze(u) pomahala mirnit detske utrapy, at uz byly psychicke nebo dusevni. Pani Sarochova tam ma dost svych psychologickych rozboru a dedukci( s nimiz si mnohdy dovoluji nesouhlasit) a zadne odkazy v textu, pouze v zaveru prameny, edice pramenu + pouzitou literaturu, tak doufam, ze tohle o chuve vycetla z nich. Ja pokracuji v hledani. Kdyby nekdo z vas neco nasel, prosim, prispejte mi informacemi.

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 04 led 2007 15:09 ]
Předmět příspěvku:  Re: kanonizace?

elizabeth píše:
...Mozna po ni Vaclav pojmenoval dceru Elisku, takove jmeno se v rodine predtim nevyskytovalo....
A já myslel, že pro tuto dobu vè. Pøemyslovcù to bylo jméno pomìrnì frekventované...? (Eliška, Alžbìta, Elisabeth...)

Autor:  elizabeth [ 04 led 2007 15:29 ]
Předmět příspěvku:  Re: kanonizace?

Przemysl de Nyestieyky píše:
elizabeth píše:
...Mozna po ni Vaclav pojmenoval dceru Elisku, takove jmeno se v rodine predtim nevyskytovalo....
A já myslel, že pro tuto dobu vè. Pøemyslovcù to bylo jméno pomìrnì frekventované...? (Eliška, Alžbìta, Elisabeth...)
Ono se toto jmeno zacalo objevovat az o neco pozdeji s vlnou zajmu zrejme o svetici Alzbetu Durynskou, nechaly se tak pojmenovat pri korunovaci Richenza Polska i Viola Tesinska. Ale rikali jsme si zde, ze tenkrat tech 10 let nebylo az zas tak mnoho, jako dnes, zkusim popatrat. Nicmene tu chuvu nezavrhujme. A Premku, klidne mohla byt i Dorota, vzdyt i Goete psal jakehosi Hermana a Doroteu. :) :D

Autor:  Ježek [ 04 led 2007 18:12 ]
Předmět příspěvku:  Chùva

S nìjakými city to bylo u panovnických rodin tìžké. Mladý chlapec byl zaslouben s cizí princeznou, která mohla být dost ošklivá a pak jen rodila dìti s modrou krví. A oba si shánìli milence. Václav toho asi mnoho s matkou neprožil a chùva mu byla matkou.

Autor:  elizabeth [ 05 led 2007 09:03 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chùva

Ježek píše:
S nìjakými city to bylo u panovnických rodin tìžké. Mladý chlapec byl zaslouben s cizí princeznou, která mohla být dost ošklivá a pak jen rodila dìti s modrou krví. A oba si shánìli milence. Václav toho asi mnoho s matkou neprožil a chùva mu byla matkou.
To mi mluvis zcela " z duse" proto tady tu chuvu tak prosazuji. To, ze Vaclava opustila na Bezdezu matka Kunhuta mohlo byt pro nej blbe, ale ne katastofa. To se ho pak asi do Berlina, Spandavy a Drazdan odvezl Ota bez chuvy a upne samotneho, bylo mnohem horsi a me nuti, abych se na Vaclava divala shovivave, pokud se mu v zacatcich panovani povedlo udelat neco, co nemel. On se toiz opravdu bal a nejen kocek a bourky. Ale s nejvetsi pravdepodobnosti i zrady nejblizsich. Navic za vetsinou jeho rozhodnuti v letech 1288 -1292, ktera nebyla uplne koser, vidim Rudolfa. Horsi je treba to, ze se pomstil v Polsku bratrum Zavise a nechal je opozdene "popravit". V tom mohl byt vliv Rudolfa, ale rozhodnuti bylo jednoznacne Vaclavovo.

Autor:  Jiří Motyčka [ 05 led 2007 11:28 ]
Předmět příspěvku:  Václav Záviš.

Ještì bych se chtìl malinko zastat Václava v tom, jak se odklonil jednou pro vždy od Záviše. Chci zdùraznit, že k tomu nedošlo v náhlém hnutí mysli ani ze dne na den. Bylo to po delším rozhodování. Co, nebo kdo mìl vliv na toto Václavovo rozhodnutí, je vìc jiná...

Autor:  elizabeth [ 05 led 2007 13:52 ]
Předmět příspěvku:  Re: Václav Záviš.

Jiøí Motyèka píše:
Ještì bych se chtìl malinko zastat Václava v tom, jak se odklonil jednou pro vždy od Záviše. Chci zdùraznit, že k tomu nedošlo v náhlém hnutí mysli ani ze dne na den. Bylo to po delším rozhodování. Co, nebo kdo mìl vliv na toto Václavovo rozhodnutí, je vìc jiná...
Jiste, ze k tomu nedoslo ze dne na den. Doslo k tomu za Zavisovi nepritomnosti. Z hlediska sveho osamostatneni to Vaclav udelat nekdy musel, protoze panovnik a dospely, nemuze mit, ted se omlouvam za ten vyraz, neustale za zadkem prvniho radce, nebo regenta. Nebot regentstvi je vlada v nezletilosti. Zavis doplnil u Vaclava vse, co bylo zanedbano pobytem v Braniborech v internaci, vcetne pripravy na samostatnou vladu. Zavis, kdyz hledal podporu v Uhrach, pri svem tretim snatku, bylo to za ucelem vymaneni se z prohabsburske politiky pro cesky stat, ale take proto, ze vedel, ze se Vaclav osamostatnit musi. Snad se pak chtel starat o sve mladsi syny. Zasahlo neco zvenci, mozna Rudolf a jeho stranici, ktere rozbilo dosud korektni vztahy Zavise a Vaclava. Porad si myslim, ze se Vaclav Zavise mohl "zbavit" elegantneji. Pokud je pravda, ze se ho zbavil pro vymenu Zavisova vychodoceskeho uzemi s Fridrichem Clemensem za "pozehnani" Rudolfova, je to osklive a krajne nerytirske. Nevim, co za veci Rudolf a spol. (biskup Tobias, kralovna Guta) Vaclavovi navykladali, mozna podrzeli Zavise ve Svojanove zamerne, aby nemohl Vaclavovi nic vysvetlit a na Prazsky hrad ho nechali prijit, az jiz meli Vaclava "protizavisovsky" zpracovaneho natolik, ze se nenecha jiz svym nevlastnim otcem ovlivnit.

Autor:  acoma [ 08 led 2007 15:55 ]
Předmět příspěvku: 

Tak mì napadá, že tøeba Václava v období Závišovy nepøítomnosti jistì naukávali a snažili se Falkenštejna oèernit, ale soudím podle následujícího období, že možná žák pøerostl svého mistra. .. Od lásky je k nenávisti jen malý krùèek. Anebo to byl chladný kalkul, kdy Václav vìdìl, že se Záviše zbavit musí a vyøešil to takhle. Teï nevím, jestli je moje úvaha aspoò trošku srozumitelná. V každém pøípadì tím chci øíct, že Václav mìl sice rádce, ale vìci si rozhodoval sám. A výèitky svìdomí jsou elegantním motivem pro založení kláštera.

Autor:  elizabeth [ 08 led 2007 16:00 ]
Předmět příspěvku: 

acoma píše:
Tak mì napadá, že tøeba Václava v období Závišovy nepøítomnosti jistì naukávali a snažili se Falkenštejna oèernit, ale soudím podle následujícího období, že možná žák pøerostl svého mistra. .. Od lásky je k nenávisti jen malý krùèek. Anebo to byl chladný kalkul, kdy Václav vìdìl, že se Záviše zbavit musí a vyøešil to takhle. Teï nevím, jestli je moje úvaha aspoò trošku srozumitelná. V každém pøípadì tím chci øíct, že Václav mìl sice rádce, ale vìci si rozhodoval sám. A výèitky svìdomí jsou elegantním motivem pro založení kláštera.
Zavis byl jeste pozustatek Premyslovych rytirskych casu. Vaclav se ucil nejen od Zavise ale (a hlavne take) od Rudolfa. Myslis, ze i tam prerostl sveho mistra?

Autor:  acoma [ 08 led 2007 16:07 ]
Předmět příspěvku: 

Jasne, Vaclav II. byl pekne praskanej pan diplomat.:)))

Stránka 1 z 16 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/