V češtině jsem nenašel nic, až na německé wikipedii -
http://de.wikipedia.org/wiki/Otto_VIII._von_Wittelsbach" onclick="window.open(this.href);return false;
Žil bavorský falckrabí Ota VII., zemřel r. 1189. Jeho bratr se stal r. 1180 bavorským vévodou jakožto Ota I. Fungovaly tedy dvě větve, dají-li se tak nazvat - jedna falckraběcí, jejíž počátky sahají snad až do 10. století, a z ní vystoupila větev vévodská.
Vévoda Ota I. vládl pouze tři roky, pak nastoupil jeho syn Ludvík Kellheimský (1183-1231).
Po Otovi VII. na místo falckraběte nastoupil Ota VIII. (1189-1209), což byl právě vrah krále Filipa Švábského. Po vraždě utekl na svůj hrad Wittelsbach, ten byl dobyt a Ota prchal dál, než byl r. 1209 zabit v cizině.
Ota VIII. a Ludvík Kellheimský by tedy byli bratranci. Jenom mi není jasné, proč by se dva sourozenci Ota VII. a Ota I. jmenovali stejně, asi měl Ota I ještě jedno jméno a když nastoupil jako vévoda, tak si nechal dát rodové křestní jméno?
***
Vychází mi to tak, že vévodskou větev založil paradoxně mladší ze sourozenců, který neměl právo na dědictví falckrabství. Dal se do služeb císaře, absolvoval s ním všechna možná tažení, a ke konci života byl povýšen daleko nad úroveň hlavní větve svého rodu.
Ota I. vynikl po císařské korunovaci r. 1155, kdy Veronští nachystali na císaře léčku. Narušili statiku mostu, což se povedlo odhalit, a do toho na císařské vojsko poslali žoldáky. Z léčky se povedlo probít mj. díky odvaze Oty z Wittelsbachu. Z pozdějších listin se zachovala zmínka, že Ota a Barbarossa se toho roku koupali v moři.
Další akci si Ota připsal r. 1157, kdy se u dvora objevili papežští legáti. V žádosti legátů se objevila mj. formulace, snad jen šatně přeložená, že papež rád udělí císaři ještě větší léna - ale císař se necítil být papežovým leníkem. V emotivní atmosféře vypukl další spor o malbu v Lateránu, kde bývalý císař Lothar III. vede za uzdu papežova koně a kterou císařská strana žádala už dlouho zlikvidovat. Ota v hádce naběhl na legáty taseným mečem a musel ho odtrhnout sám Barbarossa.
V tažení do Itálie od r. 1168 plnil Ota spolu s Rainaldem z Dasselu funkci císařova legáta. a podle všeho úspěšně, dovedl na císařovu stranu přivést některá italská města.
Odměna za celoživotní služby přišla r. 1180, kdy Barbarossa sebral Jindřichu Lvovi saské a bavorské vévodství. Ota se stal bavorským vévodou pro léta 1180-1183.
***
Trochu zmatečný ty Wittelsbachové jsou. Třeba v knize Roberta Antonína České země za posledních Přemyslovců je v poznámkách heslo "Ota z Wittelsbachu, vévoda bavorský a falckrabě rýnský, královrah (1208)". Jméno Oty z Wittelsbachu odkazuje na dvě strany, přičemž na straně 192 se píše o "bavorském vévodovi" Otovi, který r. 1208 zabil Filipa Švábského, a na straně 366 se píše o Otovi z Wittelsbachu, bavorském vévodovi a rýnském falckraběti, který r. 1239 zprostředkoval jednání babenberského vévody Fridricha Bojovného s českým králem Václavem I.
Počítám, že to může být chyba vydavatele, který spojil v rejstříku pod jedno jméno více osob, ale i v samotném textu je chyba, protože vrah Filipa nebyl vévodou.. Dá se na to autora nebo vydavatele nějak upozornit, kdyby plánoval dotisk?