Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 25 lis 2020 15:20

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 207 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 11  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Konradin
PříspěvekNapsal: 14 bře 2007 00:01 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Byl posledním vnukem císaøe Fridricha II. Ve vìku necelých sedmnácti let byl v Neapoli 29. øíjna 1268 spolu se svými stoupenci sat. To je všechno, co o nìm vím. :cry:

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14 bře 2007 01:19 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
A byl zároveò synem Fridrichova syna Konráda. Do Itálie se pravdìpodobnì vypravil pro dìdictví po svém dìdovi, pomìrnì èerstvý sicilský král, Karel z Anjou, no nechal popravit spolu s Fridrichem Bádenským, uchazeèem o babenberské dìdictví...

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 18 kvě 2007 22:25 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Když sousedi vìdí víc než já. :cry: :oops:
Obrázek

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 21 kvě 2007 14:17 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4985
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Konradin byl syn posledního štauusfkého krále Konráda IV. Narodil se 25.3. 1252 u Landshutu, po smrti otce v roce 1254 byl vychováván byl na bavorském dvoøe Wittelsbachù, formálnì byl králem Neapolska a Sicílie, švábským vévodou. O jižní Itálii byl pøipraven strýcem Manfredem v roce 1258, po jeho smrti u Beneventa (1266), kdy se stal králem Karel z Anjou, se pokusil obnovit štaufskou øískou myšlenkou a hodlal obsadit jih Itálie (1267), výprava se celkem daøila, ale 23.8 byl v bitvì u Tagliacozza Karlem poražen a zajat. 29.10. 1268 byl v Neapoli popraven.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 22 kvě 2007 18:04 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
K té poslední bitvì - Karel z Anjou mìl prý v bitvì zálohu, o které Konradin nevìdìl. O deset let pozdìji se po Karlovi úspìšnì "opièil" Rudolf Habsburský v bitvì u Suchých krut.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 22 kvě 2007 18:19 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
Á propos - nepøijde vám, že Karel byl trochu moc tvrdý? Nebylo to tehdy vùbec zvykem popravit èlena panovnického rodu, tedy dokonce dva... Podle mì tímto èinem Karel porušil všechny dobové zvyky.

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 kvě 2007 21:21 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Konradin z Codexu Manesse

Obrázek

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 21 led 2008 21:40 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
acoma píše:
K té poslední bitvì - Karel z Anjou mìl prý v bitvì zálohu, o které Konradin nevìdìl. O deset let pozdìji se po Karlovi úspìšnì "opièil" Rudolf Habsburský v bitvì u Suchých krut.
Údajnì se Konradinova tažení zúèastnil i Rudolf Habsburský. Ale ve Veronì si to rozmyslel a Konradina opustil, protože mladík nemìl dostatek financí...

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 24 led 2008 14:50 
Offline
Poddaný
Uživatelský avatar

Registrován: 20 pro 2007 18:15
Příspěvky: 4
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Viola píše:
Á propos - nepøijde vám, že Karel byl trochu moc tvrdý? Nebylo to tehdy vùbec zvykem popravit èlena panovnického rodu, tedy dokonce dva... Podle mì tímto èinem Karel porušil všechny dobové zvyky.

Touto popravou se vytvoøil jistý precedens k popravì pozdìjších èlenù panovnických rodù, popø. pomazaných hlav.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Konradinova žena
PříspěvekNapsal: 02 dub 2008 09:32 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Vypadá to, že se mladík staèil oženit. V øíjnu 1266 v Bambergu nebo Norimberku pojal za cho Sofii z Landsberga. Dítì nezplodil asi z toho dùvodu, že nevìstì bylo sedm èi osm let. Vdova zemøela 14. 8.1318 v klášteøe Weißenfels.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: zajímavé pøíbuzenstvo
PříspěvekNapsal: 04 kvě 2008 11:19 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Konradinova matka Alžbìta Bavorská (cca 1227-9.10.1273) ovdovìla roku 1254, kdy Konrád IV. Štaufský po osmi letech manželství zemøel.

6.10.1258 èi 59 se Alžbìta provdala znovu. Tím vyvoleným se stal Menhard II., hrabì gorický a tyrolský. Mezi Konradinovi polorodé sourozence tak patøí mimo jiné i nám dobøe známý Jindøich Korutanský èi Alžbìta, manželka zapíchnutého Habsburka Albrechta I. :wink:

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: smutný osud Konradinùv
PříspěvekNapsal: 20 srp 2008 09:56 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 04 zář 2006 14:24
Příspěvky: 2745
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 32 times
Been thanked: 5 times
Viola píše:
Á propos - nepøijde vám, že Karel byl trochu moc tvrdý? Nebylo to tehdy vùbec zvykem popravit èlena panovnického rodu, tedy dokonce dva... Podle mì tímto èinem Karel porušil všechny dobové zvyky.
Mnì to pøijde velmi kruté a v pøípadì Fridricha Bádenského navíc zbyteèné. Aè, byl Fridrich Bádenský panovnického rodu? Po prohrané bitvì v bitvì u Tagliacozza o níž psala Acoma i Ježek ( mimochodem, nejprve to vypadalo na vítìzství poèetnìjších štaufských oddílù, leè:

Acoma píše:
Karel z Anjou mìl prý v bitvì zálohu, o které Konradin nevìdìl. O deset let pozdìji se po Karlovi úspìšnì "opièil" Rudolf Habsburský v bitvì u Suchých krut.
záloha byla složena z francouzských rytíøù. Princ Konradin i vévoda Fridrich utekli, nìjakou se dobu ukrývali a byli poznáni a pøedáni Karlovi. Ten z dùvodù, aby nevznikaly spekulace o pøežití ( ze stejných dùvodù nechal Rudolf po bitvì na MP vystavit Pøemyslovo tìlo, vùbec se po Karlovi I. z Anjou celkem opièil :wink: ) prince Konradina, nechal oba vznešené zajatce vìøejnì popravit. Netrpìl žádnými výèitkami svìdomí, jako trpìla Alžbìta Tudorovna, když mìla vydat katu Marii Stuartovnu. Rytíøský básník Konradin tak velmi mlád skonèil císaøskou pou ( a s ní bohužel i tu životní), na jejímž úvodu byl oslavován italskými mìsty a podporován mocnými nìmeckými rody. Dle nìkterých historikù ( Charvátová, Žemlièka) ho nìmecká knížata opustila kvùli papežovì klatbì, dle jiných ( Vaníèek) protože se domnívali, že Konradin Itálii získá podporu i v papežovì klatbì a pouze s pomocí italských stoupencù a rovnìž s touto alternativou poèítali i na Pøemyslovì dvoøe.

Popravu Fridricha Bádenského pøièítají nìkteøí neprávem Pøemyslovi ( zejména nìmeètí historici). Ale mùže za to maximálnì nepøímo, protože mu nanejvýš chtìl Karel z Anjou odstranit z cesty muže ( no spíš chlapce), jenž si øíkal vévoda rakouský a štýrský.

Ano, jestli je tu Jiøík, správnì odhaduje, že mám nového oblíbence..., prince Konradina, u nìhož mì dojímá jeho krutý osud. Asi nahrazuje toho chybìjícího syna. Pokud má nìkdo nìjaké info, kde bych mohla sehnat o Konradinovi infomace ( zvláštì Acoma zde s tím sòatkem "zaperlila") tak ho( nebo ji) prosím, a je sem napíše. I v jazyce nìmeckém jsou knihy vítány... Pro zaèátek bude staèit ta Acomina... Myslíte, že ji lze nìkde sehnat?

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Konradin Štaufský
PříspěvekNapsal: 20 srp 2008 18:54 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 04 zář 2006 14:24
Příspěvky: 2745
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 32 times
Been thanked: 5 times
Dohromady dané info dle nìmecké wikipedie apod... Odkaz dole. Znamená to pøípravu na èlánek... :D \:D/ z mé strany

Výbornì mi pøekladaè pøeložil jednu vìtu, kterou zde pøedkládám:

S Konradin skonèil poslední oprávnìný dìdic na sexuální císaøe Staufer muž v kufru
jak je to dìsivý, dostala jsem z toho záchvat smíchu... :roll: :lol:

Obrázek
Conradin v Codex Manesse, na poèátku 14. Století
Conradin (* 25. bøezna 1252 na hradì Wolfstein v Landshutu, † 29. øíjna 1268, popraven v Neapoli , od roku 1254 vévoda švábský, král jeruzalémský, dìdic království siciliilského , byl posledním legitimním dìdicem z císaøského rodu Hohenštaufù.
Dìtský král
Konradin, syn Alžbìty Bavorské a nìmeckého krále Konráda IV, byl také legitimním králem Sicílie a Jeruzaléma. Po smrti svého otce, 21. kvìtna 1254, byl zøejmì vychováván na dvoøe svého strýce, vévody Ludvíka Pøísného Bavorského, pod jeho poruènictvím. Falckrabì Ludvík prosadil, aby byl dvouletý princ formálnì uznán vévodou švábským a byl také titulárním králem Jeruzaléma.
Jeho italské dìdictví bylo spravováno jeho strýcem Manfredem, který se ale roku 1258 nechal sám korunovat králem Sicílie. Roku 1255 vyzval papež Alexandr IV všechny leníky i švábskou šlechtu, aby se Konradina zøekla. Roku 1256 zakázal jeho volbu øímsko-nìmeckým králem. Namísto toho byl roku 1257 králem jmenován 1257 Richard Cornwallský.. Vévoda Ludvík Bavorský mu dal svùj hlas s výhradou, že švábské vévodství Konradin udrží jako štaufské dìdictví. Roku 1262 Konradin formálnì pøijal švábskou korunu, k jejímu pøijetí ho doprovázel falckrabì Ludvík.
Konradin v Itálii
V bitvì u Benventa padl v roce 1266 sicilský král Manfred 1266 a sicilským krélem byl papežem korunován Karel I. z Anjou. Tím klesly Konradinovy šance, aby se stal øímským císaøem. Pøesto se princ na žádost italských ghibellinù vydal do Itálie, aè se tím ocitl v papežovì klatbì. Z øíšské šlechty ho podporovali mimo jiné bavorský vévoda Ludvík, švábký hrabì Rudolf Habsburský ( pozdìjší øímský král) a jeho nevlastní otec Menhard II. Goricko-tyrolský. Ti jej doprovodili do Verony, ale dále jej nenásledovali, snad proto, že se domnívali, že pozice Anjouovcù na jihu Itálie nemùže být tak pevná, aby si s ní neporadil rytíøský básník Konradin pouze za pøispìní svých italských stoupencù. Jiní historikové se domnívají, že v následování prince Konradina jim zabránila papežova klatba (prof. Žemlièka) Jeho doprovod se skládal z èlenù z dolnonìmecké nižší šlechty a pøíznivcù vévody Friedricha I. Bádenského. Podporu mu vyjádøila ghibellinská mìsta støední Itálie, zejména Pisa s jejíž pomocí se mu podaøilo získat na svou stranu i Øím. Zde ho v jeho snažení podpoøil Jindøich Kastilský, bratr øímského krále Alfonsa X. Kastililského.
Rozhodující boj a porážka
Pøi pokusu dostihnout Saracény, kteøí povstali na podporu Konradina, bylo princovo vojsko 23. 8. 1268 v bitvì u Tagliacozza jednotkami Karla z Anjou znièujícím zpùsobem poraženo. V prudké bitvì na sebe nejprve strhly pøevahu štaufské oddíly, støetnutí nakonec ale rozhodla èást francouzských rytíøù ponechaná v záloze. Konradin se i s Fridrichem Bádenským zachránil útìkem, byl ale dopaden u Astury Giovannim Frangipanim a vydán Karlovi z Anjou. Ten uspoøádal pøedstíraný proces s Konradinem a jeho prùvodci a po „procesu“ ho nechal s 10 až 15 jeho prùvodci, mezi mimi také s Friedrichem I. bádenským, 29. 10. 1268 jako zloèince na Pizza del Mercato v Neapoli veøejnì setnout a zahrabat v neposvìcené zemi (no, Karla I. z Anjou prostì nemám ráda, jakkoli je to u mì a Francouzù neobvyklé. Nenapadlo mì, že vìta: "vidìt Neapol a zemøít", pochází vlastnì od Konradina a Fridricha Bádenského).

Vìtšina souèasníkù chápala takové zacházení s královským synem jako hrozný zloèin ( a já se jim nedivím), pøekroèení hranic, které byly vytyèeny národùm už pøed staletími právem a obyèejem. Obzvláštì velké bylo zdìšení italských ghibellinù.

Smrt rytíøského prince pøedstavuje teèku za nadvládou Nìmcù ve støedovìké Itálii, aè právì mladinký Konradin, který skládal básnì, pøedstavoval kultivované vyústìní nìmecko-italského soužití. Poprava Fridricha Bádenského se jeví jako zbyteèná a pøíliš krutá. Lze proto uvažovat o snaze Anjouovce odstranit jednou provždy uchazeèe rakouského trùnu z cesty guelfskému èeskému králi, s nímž se chtìl spøíznit.

Ostatky Konradinovy a Fridricha Bádenského byly pozdìji pohøbeny v kapli Santa Maria del Carmine pod hlavním oltáøem. Roku 1847 nechal tehdejší korunní princ a pozdìjší král Maximilian II Bavorský, na památku jeho posledního odpoèinku pomník od Bertela Thorvaldsena, v jehož podstavci dnes ostatky posledního Štaufa odpoèívají. ( a mám nápad na výlet nebo spíš na dovolenou)
Konradin byl poslední legitimní dìdic císaøského trùnu z rodu Štaufù. Na živu byl již z tohoto rodu jen Enzio (kolem 1215-1272), nemanželský syna Konradinova dìdeèka Fridricha II., ale ten byl až do své smrti vìznìn v Boloni. Konradin nemìl žádné dìti, aè byl ženat se Sophií von Landsberg, ale jejich manželství nebylo konzumováno.

Konradin mìl velký význam pro historii Bavorska, protože falckrabìti Ludvíkovi daroval za jeho podporu v italském tažení, do držení Horní Falcko a Sulzbach v jihozápadním Bavorsku.

Obrázek

Obrazy:
Tischbein (1784): Konradin Švábský a Friedrich Bádenský
Umìlecké zpracování :
J. H. W. Tischbein: Konradin Švábský a Friedrich rakouský pøebírají pøi šachové høe svùj rozsudek smrti (historický obraz z r. 1784)

Literatura
• Ferdinand Geldner: Konradin, obìti na velký sen. Velikost, pocit viny a tragédie na Hohenstaufen. Meisenhelder Bach, Bamberg 1970
o 1. Text
o 2. panely
• Karl Hampe: Historie Konradins na Hohenstaufen. Koehler Verlag, Leipzig 3. Obìh 1942.
• Hartmut Jericke: Konradins bøezna z Øíma do Palentinischen úrovni v srpnu 1268. In: Roman Historické komunikací Bd 44 (2002) s. 150-192.
• Walter Migge: V Staufer v nìmecké literatuøe od roku 18. Století. In: Pan Reiner dùm (eds.): Doba Hohenstaufen. Historie, umìní, kultura. Württembergisches Národní muzeum, Stuttgart 1977
o 3. eseje, s. 275-290
• Josef Mühlberger: Conradin. Poslední ze skvělého rodu. Bechtle, Esslingen 1982, ISBN 3-7628-0421-4
• Kurt PFISTER: Konradin. Ztroskotání na Hohenstaufen. Hugendubel, Mnichov 1941.
• Hans Schlosser: Corradino sfortunato? Obìti mocenské politiky? Na pøesvìdèení a provedení poslední Hohenstaufen. In: Orazio Condorelliho (ed.): Panta rei. Studi dedicati a Manlio Bellomo. Il Cigno, Øím (5 vols)
o 4. 2004, ISBN 88 do 7831-174-X, s. 111-131.
• Hans U. Ullrich: Conradin. Tragédií Neapol. Svìt-Verlag, München 2004, ISBN 3-8004-1463-5
Fiction
Ttragickým osudem posledního Štaufa se nechali inspirovat spisovatelé i dramatici. Existuje více než 100 dramat o Konradinovi z 18. století, dále èetné básnì a lyrická próza textù. K básníkùm a autorùm knih o Konradinovi patøí Friedrich Schiller, August Graf von deska, Gustav Schwab, Conrad Ferdinand Meyer, Agnes Miegel, Theodor Körner, Ludwig Uhland, Naubert Benedikte a Konrad bílé.
• Italo Chiusano: Konradin, poslední Staufer. DTV, Mnichov 1996, ISBN 3-423-12170-X
• Heinz S. Laube: dìdici ze Staufers. Román. Schneekluth Verlag, Mnichov 1999, ISBN 3-7951-1704-6
• Georg Schreiber: Meè bez koruny. Konradin román do posledního Hohenstaufen. Vydavatel Štýrsko, Graz 1964
Genealogie
• Genealogie mittelalter.de
• Literatura a tím o Konradin v katalogu Nìmecké národní knihovny

Zdroj: http://de.wikipedia.org/wiki/Konradin_von_Hohenstaufen

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)


Naposledy upravil elizabeth dne 14 zář 2008 11:58, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 24 srp 2008 13:50 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Já bych rozhodnì nechtìl, aby to vyznìlo zle, ale stále tu dámy píšete o tom, jak kdo podle zvítìzil poté, co si ponechal v záloze èást vojska, která v rozhodující chvíli padla nepøíteli do zad. To je pøeci zcela normální taktický krok, který využívali bezezbytku všichni vojevùdci, od drobných zemanù bojujících „partyzánským zpùsobem“ poèínaje, pøes velmože a knížata, císaøem konèe. To že to pak kronikáøi poražené strany uvádìjí jako podlost, která vzala jejich pøíznivcùm „jisté, spravedlivì dobyté vítìzství“ je jenom berlièka – prázdná fráze, která má obhájit jejich pokoøeného patrona. Útok do boku èi zad bojující linie, nebo bojem zamìstnaného šiku má vždy fatální dùsledky. Obì strany se tomu brání manévrováním køídel, zálohami, krytím terénem, atd. Souèasnì obì strany taktizují i v již zuøícím boji a snaží se vylákat protivníka z jeho pozic a vnutit mu svùj bitevní plán. Na tom není nic podlého. Když stejným zpùsobem vítìznì bojovali èeští králové, dávali to jejich kronikáøi jako záøný pøíklad jejich váleèného umu a Boží pøíznì.

Totéž se týká vystavování tìla padlého protivníka, kterým vítìz veøejnì a nadevší pochybnost deklaruje že jím vítìznì vybojovaný støet byl rozhodný a koneèný. Cílem je zastrašit vlastní opozici a zlomit nepokoøené síly poraženého protivníka – vzít mu nadìji na legitimní odpor jménem poraženého, který se vrátí, aby znovu zformoval své síly…

Poprava zajatého vladaøe druhé strany také není nelogická, nejde-li o sousedský spor dvou suverénù, ale o spor dvou kandidátù ne stejný trùn (takové boje mají daleko èastìji vyhlazovací charakter,opìt se staèí podívat do dìjin). Je to sice možná kruté k zajatému protìjškovi, ale je to souèasnì praktické øešení, kterým se zamezí dalšímu pokraèování konfliktu, dalšímu krveprolití a utrpìní civilistù i vojákù obou stran, váleèným nákladùm, atd. A opìt bychom našli bezpoèet pøíkladù již do starovìku – není to tedy rozhodnì precedens.

Hm, ono všechno má svùj rub a líc, buïme solidní a dívejme se na vìc z více stran :wink:

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 24 srp 2008 14:41 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Dùvody tohoto bohulibého poèínání my dámy samozøejmì chápeme... :wink:

A odsouzení takového èinu se neprojevuje jen u nìžnìjšího pohlaví, ale také pánové se k nìmu pøidávají -ze souèasných napøíklad Vaníèek, Žemlièka, Krieger... 8)

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Velitelé Rudolfovy zálohy
PříspěvekNapsal: 24 srp 2008 14:50 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
P.S. tak mì ještì napadá - proè se tedy dva vybraní Rudolfovi velitelé zálohy, která celé hodiny èekala v neèinnosti na vhodný okamžik, tak kroutili a ještì po bitvì omlouvali svùj krok?

Ale tohle by spíš bylo do tématu Moravské pole... :wink:

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 24 srp 2008 17:14 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 04 zář 2006 14:24
Příspěvky: 2745
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 32 times
Been thanked: 5 times
Maršálek píše:
Já bych rozhodnì nechtìl, aby to vyznìlo zle, ale stále tu dámy píšete o tom, jak kdo podle zvítìzil poté, co si ponechal v záloze èást vojska, která v rozhodující chvíli padla nepøíteli do zad.


Opravdu bych tì prosila, abys nám našel, kde jsme psaly, že to bylo podlé. Já jsem napsala jen to, že záloha ten boj rozhodla, aèkoliv tøeba Konradin mìl poèetní pøevahu nad Karlem I. z Anjou. Ale pøesto záloha boj rozhodla, jak v bitvì u Tagliacozza, tak v bitvì na Moravském poli. O podlosti nepadlo ani slovo.


Citace:
Totéž se týká vystavování tìla padlého protivníka, kterým vítìz veøejnì a nadevší pochybnost deklaruje že jím vítìznì vybojovaný støet byl rozhodný a koneèný. Cílem je zastrašit vlastní opozici a zlomit nepokoøené síly poraženého protivníka – vzít mu nadìji na legitimní odpor jménem poraženého, který se vrátí, aby znovu zformoval své síly
Jistì. A nebo taky na vznik povìstí, že se vrátí teda živý a sformuje ten odpor, o nìmž píšeš virtuálnì, aby byl pøipraven až se vrátí(ne jako blaniètí rytíøi až bude nejhùø, to mùže i po smrti a s desetkrát vystaveným tìlem) :wink: Tøeba pobobnì nakládal také Edward I. s ostatky Williama Wallace. Bylo to bìžné. Proto jsem na to poukázala, ne proto, že bych t vidìla jako zvláštní.



Citace:
Poprava zajatého vladaøe druhé strany také není nelogická, nejde-li o sousedský spor dvou suverénù, ale o spor dvou kandidátù ne stejný trùn (takové boje mají daleko èastìji vyhlazovací charakter,opìt se staèí podívat do dìjin). Je to sice možná kruté k zajatému protìjškovi, ale je to souèasnì praktické øešení, kterým se zamezí dalšímu pokraèování konfliktu, dalšímu krveprolití a utrpìní civilistù i vojákù obou stran, váleèným nákladùm, atd. A opìt bychom našli bezpoèet pøíkladù již do starovìku – není to tedy rozhodnì precedens.
Ve starovìku jistì, ale ve støedovìku to tak bìžné nebylo a rozhodnì ještì pøi popravì Marie Stuartovny se podivovali ( nejen Alžbìta) nad neobvyklostí. Ano, zde jsem opravdu napsala, že to bylo neobvyklé... Kastrovalo se oslepovalo, ale král se obvykle nepopravoval. Dej nám tedy ten bezpoèet pøíkladù, o nìmž mluvíš. Zejména za vrcholného støedovìku by mì to zajímalo. Možná mì z døívìjší doby napadá spor královen merovejských Brunhildy a Fredegundy, ale to není tentýž pøípad. Oni panovníci dost neradi dávali takový pøípad, aby tak ev. jednou neskonèili sami...

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)


Naposledy upravil elizabeth dne 26 srp 2008 12:40, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 srp 2008 07:09 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
ach jo, aèkoli jsem to nemyslel zle, opìt se to zvrhlo do osobní roviny...
Takže pro upøesnìní, nikoho jsem svým pøíspìvkem nenapadal, jenom vyvracím obecnì zažité mýty :wink:

Pokud jde o vytáèení a omlouvání hejtmanù záloh, jak se zmiñuje Acoma, pak se pøiznám, že o tom nic nevím (a opìt se do nikoho neobouvám). Ono èekat s poèetnou a netknutou zálohou na vhodný okamžik není až tak snadné jak to mùže vyznít. hejtman záloh prostì krotí svoje rozvášnìné muže i sebe sama a stále hodnotí situaci, aby se neunáhlil. Zatímco on se svými odpoèatými a nevyužitými muži stojí, umírají vpøedu jeho pøátelé a pøíbuzní. Krvácí tam bezpoèet výborných mužù, kterých si celá zemì váží a pøedevším, je tam jeho vladaø, stokrát v prùbìhu probíhajícího boje bezprostøednì ohrožený… Když záloha vyrazí moc brzo, bude její úder nedostateèný a zcela se vyèerpá a zaplete bez užitku, když vyrazí jenom o malou chvilku pozdì, pak už nebude k nièemu a její manévr již mùže jenom strhnout první váhající k útìku (viz. manévr Miloty na MP, který zjevnì pøišel pozdì). Když bude hejtman zálohy manévrovat moc a pøi objíždìní ztratí bojištì z oèí, mùže se mu stát, že nebude pøes terén èi jinou pøekážku kam udeøit, atd. Na tìchto hejtmanech stála klíèová rozhodnutí, proto byli vybíráni ti nejzkušenìjší. Jak zdùvodní to, že pøíliš otáleli a zemøelo kvùli tomu zbyteènì pøíliš mnoho dobrých urozených mužù . že by zbabìlost? Evropský model váleènictví totiž ještì ve vrcholném støedovìku požaduje pøímé zapojení panovníka do boje – nejlépe vedení hlavního úderu. Hejtman záloh tak èeká na vladaøùv pokyn (ovšem posel se musí obvykle probít celým bojištìm, což se mu nemusí podaøit, nebo ho to zdrží natolik, že rozkaz již není aktuální; signální praporce se používají málo protože v mele na nì nemusí být èas, atd.).
- tímhle pøíspìvkem se jenom snažím poukázat, že nìkdy všichni soudíme moc rychle a pøestáváme za klíèovými událostmi vidìt lidské emoce.

Pokud jde o tvrdé kroky vítìze vùèi zajatému vladaøi, co tøeba staletí trvající spory øíšských knížat, italských signorií, slezských a polských knížectví, válka rùží v Anglii? Ale pìkným pøíkladem z VS je napø. v civilizované Anglii vražda Richarda II. jeho strýcem, který se následnì dal korunovat a obratnì vytvoøil legendu o nutnosti srazit tyrana (a to se Richard provinil pøedevším tím, že se mu témìø podaøilo ukonèit válku s Francií). Svou, øeknìme špinavou, roli v tom zahrál i Froissart a to nedlouho pøedtím pøiplul do Anglie a daroval Richardovi své vrcholné dílo – kroniky lásek a válek, aby ho následnì na objednávku vraha oèernil a zpochybnil jeho legitimní pùvod…V úzce vymezeném èasovém období to samozøejmì není èasté, to bychom tu mìli kapitalismus výraznì døíve :wink: I mì samému jsou takové události samozøejmì nesympatické, ale podívám-li se na to i z druhé strany, pak dovedu pochopit dùvody takového poèínání (morálnì schválit a pochopit jsou dvì rozdílné vìci). Tím ale nezpochybòuji, že každý korunovaný a pomazaný vladaø požíval až mystické Boží ochrany a jenom o nìco ménì nedotknutelný v oèích prostých lidí byl dìdic trùnu, pøíslušník královského domu, atd.

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 srp 2008 07:12 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
nevíte nìkdo o pøekladu nìjakých Konradinových veršù? myslím že je mám v edici z Manesse, to je ale transliterovaná støedovìká nìmèina a ta mi dvakrát nejde :oops:

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25 srp 2008 08:50 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 04 zář 2006 14:24
Příspěvky: 2745
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 32 times
Been thanked: 5 times
Maršálek píše:
Pokud jde o tvrdé kroky vítìze vùèi zajatému vladaøi, co tøeba staletí trvající spory øíšských knížat, italských signorií, slezských a polských knížectví, válka rùží v Anglii? Ale pìkným pøíkladem z VS je napø. v civilizované Anglii vražda Richarda II. jeho strýcem, který se následnì dal korunovat a obratnì vytvoøil legendu o nutnosti srazit tyrana (a to se Richard provinil pøedevším tím, že se mu témìø podaøilo ukonèit válku s Francií). Svou, øeknìme špinavou, roli v tom zahrál i Froissart a to nedlouho pøedtím pøiplul do Anglie a daroval Richardovi své vrcholné dílo – kroniky lásek a válek, aby ho následnì na objednávku vraha oèernil a zpochybnil jeho legitimní pùvod…V úzce vymezeném èasovém období to samozøejmì není èasté, to bychom tu mìli kapitalismus výraznì døíve :wink: I mì samému jsou takové události samozøejmì nesympatické, ale podívám-li se na to i z druhé strany, pak dovedu pochopit dùvody takového poèínání (morálnì schválit a pochopit jsou dvì rozdílné vìci). Tím ale nezpochybòuji, že každý korunovaný a pomazaný vladaø požíval až mystické Boží ochrany a jenom o nìco ménì nedotknutelný v oèích prostých lidí byl dìdic trùnu, pøíslušník královského domu, atd.
Promiò, pane Maršálku, ale mám pocit, že se tady, s odpuštìním, bavíme jeden o koze a druhý o voze... :D

Já mluvím o veøejných popravách korunovaných hlav a ty o královraždì, což je podstatný rozdíl, zvl᚝ ještì když by se ta královražda dala podepøít vraždou krále tyrana (aè umìle a nepravdivì). Jistì takových pøípadù je mnoho, dokonce je o nich celá kniha a pojednává napø o vraždì syna Edwarda I. Edwarda II. jehož nechala manželka Isabela Francouzská se svým milencem zabít viz http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... c&start=39 , nebo o vraždì jednoho ze strýcù Karla VI., jenž sice nebyl králem ale v podstatì dùsledek byl stejný, jako by jím byl. Ve Francii 16. a 17. století pak "institut královraždy" dovedli k dokonalosti ( zavraždìní obou po sobì vládnoucích Jindøichù III. a IV.) a vždy se vìdìlo, kdo za tím stál ( Guisové, jezuité, Španìlsko). Sprostá vražda je morálnì ještì horší než veøejná poprava a rovnìž chápu pohnutky, které k tomu dotyèné vedly ( zvl᚝ tu Isabelu :wink: ), ale stejnì jako ty je neschvaluji.

Ale vrame se Konradinovi, o nìm je toto téma, takže, pane Maršálku, povede-li se ti sehnat ty verše, ev. je pøeložit, doufám, že se s námi o nì podìlíš.

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 207 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 11  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz