Povstání kralevice Přemysla 1248-9

[Ježek]

20. srpna 1249 Václav I. obsadil poslední baštu vzbouřenců - Pražský hrad, povstání bylo potlačeno. Po čtyřech týdnech, kdy Václav přebýval na Týřově, přišel za ním jeho syn, který pro sebe a své věrné žádal milost. Syna zajal a s ním i některé pány.
Urozené země pak dal odvézt zpět na hrad pražský, nařídiv co nejpřísněji, aby byli dva a dva uvrženi v poutech do jednotlivých žalářů.
Pro českou historiografii je koncem povstání popravení údajných viníků z řad beneficiární šlechty Ctibora sudího mečem na Petříně a jeho syna Jaroše lámáním v kole za hradbami.
Jenže jejich poprava se konala až 29.12.1250, čili rok a půl po potlačení povstání, trest bylo zajetí urozených pánů, nikoli poprava méně urozených. O této události se snad zmiňuje stejný letopisec, ten by snad uvedl souvislost s povstáním. Jakou logiku by měl exemplární trest po tak dlouhé době po povstání? Tito dva byli popraveni za jiný přečin, který ovšem zmíněn není - třeba další povstání, pokus o královraždu...

[Viola]

Jenže jejich poprava se konala až 29.12.1250, čili rok a půl po potlačení povstání, trest bylo zajetí urozených pánů, nikoli poprava méně urozených...

By mě zajímalo, kde zase vznikl ten šum, že to souviselo s povstáním. Druhý Kosmův pokračovatel píše výslovně:
Téhož roku Ctibor, sudí, byl dne 29. prosince sat mečem na hoře Petříně a jeho syn Jaroš byl lámán kolem za městskými zdmi
Z toho opravdu nevyplývá, že by to mělo spojitost s povstáním. Víme ale, kdo se povstání účastnil na Přemyslově straně?

Pochopitelné je, že povstání bylo potlačeno. Měl Přemysl plán, co s otcem po převzetí moci?

Ono to celé povstání je docela absurdní, protože na jednu stranu opravdu asi povstalcům musela být jasná marnost takového počinu, na druhou stranu Václav ani nemohl Přemysla pořádně potrestat, protože jiného syna prostě neměl.
U Přemysla bych viděla mladickou nerozvážnost (nevím, kolik mu bylo - údajně se měl narodit roku 1233 nebo 1228), který byl prostě přemluven předáky povstání a z představy moci a vlády se mu zamotala hlava.

[Jiří Motyčka]

…Měl Přemysl plán, co s otcem po převzetí moci?

Nevím, zda Přemysl, ale ti, co v povstání tahali za nitky, zcela jistě. Václav by „byl odejit“ na své hrady mj. Vyšehrad (Loket, Zvíkov), kde by byl zajištěn důchody z jejich zboží a mohl se nerušeně věnovat své vášni, oblíbenému lovu v hlubokých hvozdech. Vlády by se ujal „mladší král“ a vůdci odboje by si ještě nějaký čas třeba užívali vládnutí…

...Jenže jejich poprava se konala až 29.12.1250, čili rok a půl po potlačení povstání, trest bylo zajetí urozených pánů, nikoli poprava méně urozených. O této události se snad zmiňuje stejný letopisec, ten by snad uvedl souvislost s povstáním. Jakou logiku by měl exemplární trest po tak dlouhé době po povstání?...

Trest přišel po tak dlouhé době proto, že oba byli teprve v tomto roce vydáni z Německa na důkaz dobré vůle ve vztahu k Václavovi. A protože na ně se amnestie slíbená rebelům z řad vysoké šlechty nevztahovala (v té době jsou v Německu), byli, jak se shodují Žemlička s Vaníčkem, exemplárně potrestáni propadnutím hrdla...

[Przemysl de Nyestieyky]

…co s otcem po převzetí moci?

Václav by „byl odejit“ na své hrady

No a já myslel, že Přemyslovci to řešili fyzickou likvidací; pokud byli útlocitně milosrdní, pak sáhli pouze ke kastraci nebo vypíchnutí očí... Ovšem netušil jsem, že byl ve hře i nucený odchod do důchodu...

[Ježek]

U Přemysla bych viděla mladickou nerozvážnost (nevím, kolik mu bylo - údajně se měl narodit roku 1233 nebo 1228), který byl prostě přemluven předáky povstání a z představy moci a vlády se mu zamotala hlava.

Přemysl se rázem stal jediným nástupcem, to byla změna k předpokládané duchovní dráze. Tím, že ho vzbouřenci přemluvili k povstání, získal jejich pokus punc legality.

že oba byli teprve v tomto roce vydáni z Německa na důkaz dobré vůle ve vztahu k Václavovi

Kde se to píše?
Nebylo by logické, aby zajatce vydaly německé oddíly ještě v Čechách, když zde byly než aby si je vezly domů do Němec a pak je propustili zpět?
Několik šlechticů ze zahraničí tehdy proniklo k nám - Václav ještě měl z čeho rozdávat.

No a já myslel, že Přemyslovci to řešili fyzickou likvidací; pokud byli útlocitně milosrdní, pak sáhli pouze ke kastraci nebo vypíchnutí očí... Ovšem netušil jsem, že byl ve hře i nucený odchod do důchodu...

Přímo jiného Přemyslovce Přemyslovec nezabil ani za knížectví. Král Václav byl již pomazenec, žádné knížátko.
Kastrovat vlastního otce?
Uvěznit ho bylo jeho posici nedůstojné, usídlení na nějakém hrádku by nepřineslo nic dobrého v okamžiku, kdy by si řekl, že je čas skoncovat s vládou samozvance.

[Viola]

No a já myslel, že Přemyslovci to řešili fyzickou likvidací; pokud byli útlocitně milosrdní, pak sáhli pouze ke kastraci nebo vypíchnutí očí... Ovšem netušil jsem, že byl ve hře i nucený odchod do důchodu...

Tak přeci jen, tohle se nedělo - aspoň v nejbližší rodině - už přes 200 let. Navíc kastrace by ve Václavově případě byla bezpředmětná...
No a obecně k násilí bych odkázala na Žemličkovy Přemyslovce, ten se tam dotýká tématu násilí u Přemyslovců a dochází k tomu, že ve srovnání s okolím to ještě nebylo tak strašné...

Ale třeba šlechta doufala v nenadálý Václavův skon - a Přemysl to vlastně vůbec nedomyslel.

[Jiří Motyčka]

...Kde se to píše?...

Zmiňuje se o tom Vaníček, který se často a docela hodně odvolává právě na text Příběhů krále Václava...

...Nebylo by logické, aby zajatce vydaly německé oddíly ještě v Čechách, když zde byly než aby si je vezly domů do Němec a pak je propustili zpět?...

Proč by se svých zajatců vzdávali, když pomoc saských spojenců Václavovi, doložená i německými kronikáři, byla tak významná? Proč by je nechávali v Čechách, když patrně nikdo za ně stejně neorodoval? Přemysl potřeboval slib amnestie hlavně pro své nejvýznamnější přívržence.
A nakonec pronesu kacířský dotaz. Stále píšeme o zajetí. Ale byli vůbec zajatci? Neutekli náhodou sami do Němec před hrozbou trestu. A než je Němci vydali, tak si tam nějaký čas užívali "politický" azyl. Např. právě Vaníček se bohužel nezmiňuje ani o zajetí ani o azylu...

[Ježek]

...Kde se to píše?...

Zmiňuje se o tom Vaníček, který se často a docela hodně odvolává právě na text Příběhů krále Václava...

http://www.clavmon.cz/clavis/FRRB/chron ... AI%20I.htm
Jak si tam přečteme, tak to končí těmi tresty pro šlechtu - zajetím, rokem 1249. Záznam k roku 1250 je od jiného kompilátora:
http://www.clavmon.cz/clavis/FRRB/chron ... 201196.htm tady. A tam se nic o zajetí v Němcích ani o zajetí nepíše.[/quote]

A nakonec pronesu kacířský dotaz. Stále píšeme o zajetí. Ale byli vůbec zajatci? Neutekli náhodou sami do Němec před hrozbou trestu. A než je Němci vydali, tak si tam nějaký čas užívali "politický" azyl. Např. právě Vaníček se bohužel nezmiňuje ani o zajetí ani o azylu...

Nepíšeme o zajetí trvající rok a půl. Zabití dvou šlechticů bude mít jiný důvod než povstání v roce 1249.
Kdyby byli v Německu, proč by se vraceli? Oni byli v Čechách, Ctibor byl sudí a tato funkce se špatně vykonává ze zahraničí...

[Jiří Motyčka]

...Kdyby byli v Německu, proč by se vraceli? ...

No protože byli vydáni, že...

... Ctibor byl sudí a tato funkce se špatně vykonává ze zahraničí...

Pochybuju, že by tuto funkci zastával ještě v momentě nebo krátce poté, kdy Václav započal své vítězné tažení...

[Ježek]

...Kdyby byli v Německu, proč by se vraceli? ...

No protože byli vydáni, že...

To by to mohlo být také někde napsáno, že byli z Německa vydáni a poté popraveni. Jenže není a tak to je čirá spekulace, podpírající povstání beneficiářů

Pochybuju, že by tuto funkci zastával ještě v momentě nebo krátce poté, kdy Václav započal své vítězné tažení...

To by ale neměl zapsánu tu funkci v té relaci.

Ale bavíme se o okrajové zaležitosti. Nemáte někdo CDB pro vládu Václava I. a Přemysla II. abychom se dostali dále a přehodnotili účast frakcí šlechty?

[Ježek]

Vrátím se k satému Ctiborovi a lámanému v kole Jarošovi, který byl synem tohoto. Oba byli popraveni rok a půl po povstání sebevědomého kralevice.
Netvrdil bych, že popravení patřili mezi nižší šlechtu. V okolí krále byly jen špičky nejvýznamnějších šlechticů země, nižší se objevuje v listinách jen málo a ojediněle. Řada magnátů i přes svůj politický vliv se do okolí krále nedostala (oposice). Tuto oposici velkých a menších magnátů bych viděl za povstáním Přemysla.
Iudex (soudce) v nějaké kastelánii byla příčka pro nižší šlechtu, dvorský sudí nikoli (ač šlo o jednu z nejméně prestižných funkcí u dvora)

Abych vyvrátil zapojení (nebo alespoň na straně Přemysla) obou zavražděných do povstání uvedu další případy represí panovníka vůči svým "věrným".

Pokračovatelé Kosmy uvádějí k roku 1211:
Černín byl vypuzen z Čech a k roku 1212: Černín, komorník krále českého, byl vypuzen od krále a od všech předáků.. Sice se tedy neví kdy přesně se to stalo, a ani proč se tak stalo - Žemlička uvádí přílišné stranění Drslaviců prvnímu synu jasného krále Čechů Přemysla Vratislavovi - stalo se tak, potvrzují i to listiny. Černín byl někdy od počátků století komorníkem a vždy věrným Přemyslovi (pomáhal mu v roce 1197) a jen věrná služba ho tehdy zachránila od smrti. Nebyl vyhnán za povstání, pouze za jistou neloyalitu, neoficiální názor, který se neslučoval s názorem panovníka...

Podobně také Záviš byl sat za nařčení z povstání, neloyality (tohle bych tady rozebírat nechtěl)

Oni dva se také dostali do nepřízně panovníka, kterého mohlo po povstání podráždit cokoli (třeba klepy o povstání dalším) a na něhož si tehdy šlechta dávala pozor.

[Ježek]

Studie M. Špůrové v MHB 9 se zabývá šlechtou okolo krále Václava I; ovšem v pouze v 30. letech, nikoli v důležitých letech 40. Pokud bychom porovnali svědečné řady Václava I. proti sv. řadám Přemysla před povstáním (několik málo vydal) a po nástupu, mohlo by to velmi pomoci v objasnění role beneficiární šlechty při povstání. Bohužel zatím sem se k analýze dalších CDB nedostal, proto zde jen v krátkosti výtah z článku:

V blízkosti Václava působilo a svědčilo několik rodů - především Hrabišíci - Bohuslav byl dlouholetým komořím, Ronovci - Jindřich a Častolov - kasteláni v Budyšíně (zde posun, za Otakara byl kastelánem Markvartic Beneš). Markvartici Havel z Lemberka a Jaroslav z Hruštice jsou kasteláni Königsteinu.
Podkomořím a kastelánem v Brně je Boček z Obřan, navazujíc na úspěchy otce Gerharda.
Číšník Zbraslav
Podstolí je Crh, v okruhu krále je i jeho bratr Častolov.
Dvorský sudí se jmenuje Albert ze Slivna. Podčeším je jistý Idík
Podkomořím je Benšeovic Vok a také Vítkovec Záviš z Nechanic. Ostatně celý vítkovský rozrod lze zachytit v listinách - Jindřich z Hradce, Jindřich, Sezema
Bohuslav byl žateckým kastelánem, hojně se vysktuje i Neostup, kastelán na Přimdě.
V okolí krále se dále vyskytují Beneda, Oldřich a Ctibor ze Svojšína, Arnulf z Hukvald...

[Viola]

Markvartici Havel z Lemberka a Jaroslav z Hruštice jsou kasteláni Königsteinu.
Podkomořím a kastelánem v Brně je Boček z Obřan, navazujíc na úspěchy otce Gerharda.

Havel a Jaroslav byli bratři, Boček byl Havlův švagr, stejně jako Smil z Lichtemburka. Např. Kalista nebo Urban odůvodňují jejich mnohdy shodný postup právě v jejich příbuzenství.

Dvorský sudí se jmenuje Albert ze Slivna.

To je myslím otec budoucího purkrabího Jaroše, který ale s Přemyslem vycházel dobře.

[Viola]

Ježku, kam ty datuješ toto povstání? Někteří historici uvažují už o roku 1246, což je ale podle mě hloupost, když Vladislav zemřel až v lednu 1247.

[Ježek]

Ježku, kam ty datuješ toto povstání? Někteří historici uvažují už o roku 1246, což je ale podle mě hloupost, když Vladislav zemřel až v lednu 1247.

Stejně jako většina předních historiků 1248 - 1249. První podmínkou povstání bylo to, že Přemysl byl následníkem trůnu a byl nakloněn převzetí moci (zde možná pomohla markrabská funkce), druhou to, že existovala nespokojenost (částečná) s politikou Václava. V druhém bodě se kronikáři celkem shodují s úpadkem aktivity Václava (což zřejmě bude zástěrka za formulováním špatného kursu ...

[Viola]

Slyšela jsem, že prý se povstání na Přemyslově straně (alespoň na počátku) zúčastnili také Jindřich a Častolov ze Žitavy, ale moc se mi to nezdá. Víte někdo o tom?

[Katerina]

Slyšela jsem, že prý se povstání na Přemyslově straně (alespoň na počátku) zúčastnili také Jindřich a Častolov ze Žitavy, ale moc se mi to nezdá. Víte někdo o tom?

Teda já jsem to neslyšela, a jak Ježek uvádí u pár příspěvků výše, oba Ronovci byli u Václava.

A tedka čerstvě, díky Florišovi , ti mohu posloužit ještě i Sovadinou, který píše, že další příležitost k posílení postavení a vlivu šlechty dostala šlechta v době povstání kralevice POII. proti králi Václavovi I. (mimochodem - časování povstání 1248-49) . Po jeho porážce dostala další majetky šlechta, která zůstaůa věrná Václavovi, Ronovci asi v této době získali hrad Lichtemburk (Lichnici) a Smil , syn JIndřicha ze Žitavy se stal pražským purkrabím.
Což by se asi nestal, kdyby patřil k odbojníkům, ale to je jen taková úvaha.

[Viola]

Teda já jsem to neslyšela, a jak Ježek uvádí u pár příspěvků výše, oba Ronovci byli u Václava.

Má to Durych v té Zdislavě, bohužel bez datace. Ale protože tam má spousty hloupostí, bylo mi to divné. Napadá mě, že tím důvodem může být špatná datace vzpoury - údajně mají vystupovat v listině Přemysla během odboje...

[Katerina]

Teda já jsem to neslyšela, a jak Ježek uvádí u pár příspěvků výše, oba Ronovci byli u Václava.

Má to Durych v té Zdislavě, bohužel bez datace. Ale protože tam má spousty hloupostí, bylo mi to divné. Napadá mě, že tím důvodem může být špatná datace vzpoury - údajně mají vystupovat v listině Přemysla během odboje...

NO tak bychom ji mohli zkusit dohledat , tu listinu, a taky je otázka jaká listina to byla. Za jakých okolností svědčili, mohla to být nějaká dohoda.

[Ježek]

údajně mají vystupovat v listině Přemysla během odboje...

Já nemám dotyčný diplomatář, ale bojím se, že listiny jsou až období vyjednávání, takže jsou straníci Přemysla i Václava v jedné svědečné řadě. Čili důležité prameny jsou pouze kroniky.