Fórum zájemců o historii

Štaufové byli původně švábská hrabata a od r. 1138 králové Svaté říše římské a díky dobré sňatkové politice od r. 1194 králové sicilští. Římskoněmeckou vládnoucí dynastií byli Štaufové v letech 1138 až 1254. Vymřeli po meči v r. 1268.

Štaufové (nebo také Hohenštaufové) se dostávají do popředí koncem 11. století, kdy si Fridrich I. (děd Barbarossy) bere dceru císaře Jindřicha IV. (toho, co bojoval o investituru). Jejich syn Fridrich II. si vzal Jitku Welfskou, jejich společný syn Fridrich III. Barbarossa (I. jako římský král a císař) však nebyl pojítkem mezi soupeřícími rody, nýbrž konflikt mezi nimi ještě rozdmýchal (Jindřich Lev, jeho největší soupeř, byl jeho bratrancem).

Barbarossa měl 5 synů, kteří se dožili dospělosti:

Jindřicha (pozdějšího římského krále VI. a otce Fridricha II., vydavatele ZBS), kterého oženil s dědičkou Sicilského království Konstancíí

Fridricha , který zemřel na stejné křížové výpravě (a snad měl být zasnouben Konstancii Uherské, pozdější manželce Přemysla I.)

Otu , zavražděného v Besanconu

Filipa (římského krále, otce Kunhuty Švábské - manželky Václava I.), také zavražděn

Člověku by se až chtělo říci, že to není náhoda, ale nějaká kletba či co

Ovšem tím štaufské pohromy nekončí...

Rodinné žezlo převzal synáček Jindřicha VI. Fridrich (jako římský král a císař II.), velmi schopný a asi také nesmiřitelný panovník, který ze Sicilského království vybudoval mocenskou základnu pro své říšské choutky, ovšem zároveň se jednalo o muže vzdělaného a tolerantního k jiným náboženstvím - především islámu. Byl na dlouhou dobu posledním mocným římským panovníkem, i když zemřel roku 1250 jako kacíř, navíc z římského trůnu sesazený.

Fridrich II. měl několik synů, do dějin se významněji zapsali tři:

Jindřich Sicilský, snoubenec sv. Anežky České, jenž si nakonec vzal Markétu Babenberskou, postavil se proti otci a život skončil sebevraždou v internaci. Jejich dva synové také zemřeli v nedospělém věku.

Konrád Švábský také zemřel mladý, zanechal po sobě syna Konráda (Konradina[/b]), jemuž se touha po slávě stala osudnou a skončil jako poslední legitimní mužský potomek Štaufů roku 1268 na popravišti v Neapoli.

Manfred - nemanželský syn Fridricha II., který se snažil uplatnit svá práva, byl brzy po narození legitimizován, ovšem nakonec zemřel v bitvě u Beneventa roku 1266.

Schematický rodokmen s nejvýznamnějšími Štaufy

Viola píše:Schematický rodokmen s nejvýznamnějšími Štaufy

Direktivně to dávám na stránky.

Psal jsem něco o privilegiu minus do Babenberků: viewtopic.php?p=11366#11366
To platí o Barbarossovi a Welfech. On k nim neměl daleko, jen jim vadilo, že neměli Bavory, poté co tenhle problém vyřešil, začala spolupráce mezi ním a Jindřichem Lvem, který kolonisoval východní pomezí Říše, měl zde volnou ruku, ale musel pomáhat Rudovousovi v Itálii. Konec Jindřicha Lva znamenalo neposkytnutí kontingentu před bitvou u Legnana (1176), kde byl císař poražen. Welfům byly zabaveny jejich majetky a byli vyhnáni do vyhnanství (do Anglie).

Ježek píše:Psal jsem něco o privilegiu minus do Babenberků:

Jj. četla jsem to, jenom mi ten proces oddělení nebyl úplně jasný. Prostě aby se vlk nažral... Ale pro Babenberky to fakticky znamenalo pouze návrat do původních pozic - samozřejmě s povýšením na vévodství, ne?

Viola píše:Ale pro Babenberky to fakticky znamenalo pouze návrat do původních pozic - samozřejmě s povýšením na vévodství, ne?

Babenberkové ztratily některé území. Dědičný zisk rakouského vévodství je velkým ziskem.

Chtěla jsem se zeptat, jestli nevíte podrobnosti o nástupu Jindřicha VI. na sicilský trůn. Svůj nárok opíral o "dědičku" království a svou manželku Konstancii, ale byly tam problémy s dědictvím a nároky jiných, např. Konstanciina synovce Tankreda. Víc ale nevím .

Viola píše:Chtěla jsem se zeptat, jestli nevíte podrobnosti o nástupu Jindřicha VI. na sicilský trůn. Svůj nárok opíral o "dědičku" království a svou manželku Konstancii, ale byly tam problémy s dědictvím a nároky jiných, např. Konstanciina synovce Tankreda. Víc ale nevím .

O téhle historii vypráví Petrus de Ebulo ve spisu LIBER AD HONOREM AUGUSTI SIVE DE REBUS SICULIS, kronika je ilustrovaná a jeden z obrázků skončil na obalu Čech v dobách knížecích od Žemličky (1997).

Tohle je vysoká politika evropského formátu.
Císař Fridrich Barbarossa uzavřel se Sicilským králem Vilémem II. dohodu že ožení svého syna Jindřicha za jeho neteř Konstancii, sám Vilém byl bezdětný, takže to byla prakticky dědička toho království. K dohodě došlo roku 1184, ke svatbě v lednu 1186.
Vilém umírá v na konci roku 1189, sicilská šlechta volí králem jeho nevlastního bratra Tankreda z Lecce. mezitím se stává Jindřich po smrti otce německým králem a jede na svoji Římskou jízdu (rok 1191), společně s ním i český kníže Konrád Ota. V dubnu je papežem Celestinem III. korunován císařem a pokračuje na jih uplatnit svůj nárok. Před Neapolí ovšem jeho vojsko zničil mor, zemřel i náš kníže, císař se musel stáhnout.
Další výprava se konala v roce 1194, posily císaři poslal kníže biskup Jindřich, výprava již úspěšná byla a císař se nechal korunovat i sicilským králem. Umírá ale za 3 roky při úmyslu křížové výpravy a nechává po sobě syna Fridricha (II.), který si musí císařskou korunu vybojovat, ale to už je jiný příbeh.

Jistý vliv měla na Sicílii Anglie, což plyne z faktu, že v obou zemích vládli Normané (t. č. v Anglii Plantageneti).
Štaufské aspirace na Sicílii a snad Plantagenetské v Říši (pokud se tomu tak dá říkat - anglický král získal na jihu Francie, ale ještě v Říši državy) tyto dvě dynastie stavěly proti sobě a sbližovaly je s jejich protivníky. Welfové měli v bojích s Štaufy podporu v Plantagenetech (to bude pravý důvod zajetí Richarda Lví srdce, nikoli pochabná urážka pochybného vévody pochybné země). Štaufové měli oporu v Kapetovcích. Proto bitva u Bouvines mezi francouzským králem a Otou Brunšvickým. Touto bitvou obě spojenectví prakticky končí. Welfové jsou poraženi a opouští je jejich anglický spojenec, který musí přepustit práva šlechtě. Francie se pomalu odcizuje od Štaufů a připojuje k papežské proticísařské alianci - opět Sicílie - Anjouvci, pobočná větev francouzské dynastie.

Dík za info. Takže mi z toho vychází zase staré známé, že silnější vyhrává. Jenom mi není jasné, jak mohla být Konstancie dědičkou, pokud žili mužští členové rodu...

Viola píše:Jenom mi není jasné, jak mohla být Konstancie dědičkou, pokud žili mužští členové rodu...

Tankred byl nelegitimní a předpokládalo se, že Vilém zemře, předpokládal to císař a potenciální dědičkou zasnoubil svého syna. Asi jsem to jen špatně formuloval...

Ježek píše:Asi jsem to jen špatně formuloval...

Díky moc! Už je mi to jasnější .

K Štaufom, či Hohenštaufom mám poznámku. V topicu o Árpádovcoch som mal krátku konverzáciu ohľadu rytierov Hont, Poznaň a Vencelin. Asi o 50 rokov
po nich kráľ Salamon prijal ďalších dvoch bratov - rytierov. Boli to pôvodne Normani, ale do Uhorska sa presídlili z Nemecka. Volali sa Gut (asi skomolenina Knut) a Keled.Celá kopa barónskych rodov sa odvíja od nich napr. Báthoryovci, Perényiovci,Losonczy, Bánffy, Országh.... O týchto rytieroch zaznamenali súdobí kronikári, že boli chudobní, avšak veľmi urodzený, a pochádzajú z hradu Staufen. Aj seriózni historici pripúšťajú, že mohlo ísť o bočnú líniu "veľkých" Štaufovcov. Dokázať sa to nedá. Ak je to však pravda, žijú podnes.

Chtěla jsem se zeptat v souvislosti s připravovaným článkem o princi Konradinovi, nepíše (nebo se aspoň nechystá napsat )někdo nějaký článek o dalších Štaufech třeba o Fridrichu II., nebo Fridrichu I. Barbarossovi? Tak významný rod a my k nim máme pouze bitvu u Beneventa a když to dobře půjde, tak budeme mít také Konradina. To se mi ale zdá poněkud málo...

Chtěla bych, abychom vytvořili něco soubornějšího a zkusili to provázat. A taky bych si přála osamostatnit bitvu u Tagliacozza, ale s ní bych potřebovala buď pomoci nebo ( to bych byla nejraději), kdyby ji napsal někdo, kdo již bitvy psal, třeba Acoma nebo Ježek nebo Laurentius, který o ní podal tolik zajímavých informací.

Přátelé moji, jak vy se na to díváte? Co na to říkáte???

elizabeth píše:
Přátelé moji, jak vy se na to díváte? Co na to říkáte???

Paní drahá, představa je to úžasná. jenže literatura na ... kroniky v češtině veškeré žádné a jediná monografie je asi o Barbarossovi.

acoma píše:

elizabeth píše:
Přátelé moji, jak vy se na to díváte? Co na to říkáte???

Paní drahá, představa je to úžasná. jenže literatura na ... kroniky v češtině veškeré žádné a jediná monografie je asi o Barbarossovi.

O důvod víc začít jejich historii v češtině psát... Což mě nutí se zeptat: Ježku, jak vlastně to vypadá s tím nákupem Konradina a Fridricha II.?

PS: a já se fakt aspoň začnu učit němčinu. Nikdo jiný než princ Konradin takový div nemůže dokázat

elizabeth píše:Ježku, jak vlastně to vypadá s tím nákupem Konradina a Fridricha II.?

Týjo, k tomu jsem se zatím taky nedostal Bude to znít hloupě, ale nejlepší by bylo, kdyby se toho někdo ujal, nechal si to poslat rovnou k sobě a já bych to jen zaplatil ...

Ježek píše:... nejlepší by bylo, kdyby se toho někdo ujal, nechal si to poslat rovnou k sobě a já bych to jen zaplatil ...

Tak dobře, já se toho ujmu. Může mi, pls, někdo, kdo má zkušenosti s posíláním knih ze zahraničí říci, zda si to mám nechat poslat dobírkou nebo raději platit předem? Během příštího týdne bych pak objednávku zrealizovala.

elizabeth píše:Chtěla bych, abychom vytvořili něco soubornějšího a zkusili to provázat. A taky bych si přála osamostatnit bitvu u Tagliacozza, ale s ní bych potřebovala buď pomoci nebo ( to bych byla nejraději), kdyby ji napsal někdo, kdo již bitvy psal, třeba Acoma nebo Ježek nebo Laurentius, který o ní podal tolik zajímavých informací.

Pokusil jsem se napsat článek o bitvě u Tagliacozzo. Komu to můžu poslat na kontrolu a případné doplnění? Nejsem bohužel ani historik amatér a žádný spisovatel. Ke středověku jsem se teď tak lehce dostal přes svůj zájem o vojenství.

O ateismu Fridricha II. nepřímo svědčí arabští kronikáři, kteří píší o jeho cestě do Levanty.


Ibn Wásil: Říkali mi, že císař jednou prohlásil před emírem Facht-Ad-Dínem: "Kdybych se nebál o ztrátu své vážnosti mezi Franky, nevnutil bych sultánovi tyto podmínky. Ve skutečnosti mne Jeruzalém a další zdejší země nezajímají, musel jsem však zachovat svou čest před křesťanstvem."

Sibt ibn al-Džauzí: Z jeho promluv bylo jasné, že je materialista a že si z křesťanství rád utahuje.