Fórum zájemců o historii

Michal píše:Tak ještě k bitvě. V dějinách Moravy jsem se dočetl, že: katastrofu u Stožce zapříčily okolnosti, které současníci kladli za vinu Přemyslovi.Protože příměří končilo 24.6. a v té době byl ještě Přemysl dost daleko.

Michal píše:Ratmír měl být ze Švamberka

Laurentius píše: To se doufám bavíme o roce 1253? Nebo jsem trochu mimo Mongolové táhli Moravou už dřív po bitvě u Lehnice v roce 1241. Možná i to dělá archeologům problémy.
K obléhání Olomouce Kumány mělo dojít koncem června 1253. Tu měli ubránit bratři Ondřej a Beneš ze Cvilína, Zdislav ze Šternberka a olomoucký biskup Bruno. Markrabí Přemysl se tak vyhnul bitvě, ale Morava byla hodně popleněna.
Jinak Zdislav ze Šternberka byl delší dobou truksasem Přemysla a to asi od 1252. Za své služby (viz. tato) získal právě statky na Moravě.

Laurentius píše: Ta bitka u Stožce se měla odehrát 26. června (i podle datumu smrti Konráda a Otty z Hardegga), ale to skoro píšeš.

Michal píše:Ratmír měl být ze Švamberka

Laurentius píše:Jen trochu upřesním, když se nebudeš zlobit. Ratmír se nejdříve psal ze Skviřína a později z Krasíkova. Krasíkov až ve 14. století přejmenoval Bohuslav na Švamberk. Stejně se skoro pořád psal purkrabí z Přimdy (Frimberg, Pfrimberc), protože tam dlouhé roky purkrabím byl.

Michal píše: Kosmase
Tady se směšuje, kumánský vpád s mongolským. Já osobně si myslím, že Mongolové táhli do Uher přes Jablunkovský průsmyk. Ale! Jaroslav(Jaroš), je podle některých historikůz 19. st. velitel rychlého kontingentu vyslaného Mongolům v patách Václavem z Kladska. A měl je porazit taky u Olomouce. O nějaké jiné české hotovosti poslané Václavem a snad poražené jsem nikdy neslyšel.

Laurentius píše:
A není spíš ten Jaroslav ze Šternberka porážející Tatary u Olomouce nesmysl z Rukopisu královédvorského Já myslím, že si v 19. století trošku popletli roky a psali vlastně o roce 1253 a o Kumánech.

Amaury de Montfort píše:Hmmmm..tak teď už mám v tom pěkný guláš ! Měl jsem za to, že kumáni-uhři vpadli na Moravu a plenili, plenili a plenili a Přemysl táhl proti ním z vojskem. Zdislav měl být něco jako předvoj. Přemysl mu poručil aby čekal na hlavní voj, ovšem Zdislav porazil kumány před hradbami Olomouce.......jestli píšu blbosti tak se omlouvám!

Laurentius píše:
Tak teď už je z toho fišpaprikáš Říkáš to dobře a bylo to v roce 1253. V rámci boje mezi Bélou IV. a Přemyslem o rakouské dědictví Babenberků došlo ke vpádu Bély IV. na Moravu. Plenili a plenili Akorát se spíš usuzuje, že se Přemysl vyhýbal proti silnějšímu nepříteli generální bitvě a boj se už druhý rok vedl manévrováním. Problémem Přemysla bylo to, že ho dostatečně nepodporoval jeho otec král Václav I. Ten už byl ovšem brzo před smrtí.
Se souhlasem Václava I. mu aspoň pomáhal Jaroš ze Slivna (Poděhus) a Vok z Rožmberka. Jinak se spíš musel opírat o vlastní moravské pány.

Amaury de Montfort píše:Přemysl si za to asi mohl sám = že ho nepodpořil jeho otec, kdyby neby tak vspupný. Když si vemu, že Jindřichovi II. Pobožnému, bez nějakých okolků spěchal na pomoc proti Mongolům a Přemyslovi ne. A chudák Bela IV.,.....on asi prohrál každou větší bitvu

Amaury de Montfort píše: Uff už tomu rozumím! Přemysl si za to asi mohl sám = že ho nepodpořil jeho otec, kdyby neby tak vspupný. Když si vemu, že Jindřichovi II. Pobožnému, bez nějakých okolků spěchal na pomoc proti Mongolům a Přemyslovi ne. A chudák Bela IV.,.....on asi prohrál každou větší bitvu .

Robert píše:Belo IV. naozaj asi dobrým vojvodcom nebol, bol skôr intelektuálom, zakladateľom, diplomatom a možno intrigánom...ale naozaj nie schopným veliteľom.

Laurentius píše: I pohledy odborníků na Přemysla Otakara II. jako vojevůdce jsou různé.

Amaury de Montfort píše:Přemysl si za to asi mohl sám = že ho nepodpořil jeho otec, kdyby neby tak vspupný. Když si vemu, že Jindřichovi II. Pobožnému, bez nějakých okolků spěchal na pomoc proti Mongolům a Přemyslovi ne.

Ježek píše: V tomhle roce bych už problém mezi Přemyslem a jeho otcem viděl jako vyřešený, Přemysl se kál, obklopovali ho šlechtici věrní Václavovi I;, Přemysl byl jasným nástupcem. Obrana země byl v zájmu obou. Neúčast Václava I. bych přičítal něčemu jinému - ne sporům se synem.

Robert píše:

Michal píše: Tak Uhři tvrdili opak, že je napadl Přemysl při přechodu řeky.

Trocha som sa poobzeral po bitke. Takže v prvom rade sa aj z vojenského hľadiska sa zdajú byť potvrdené tie názory, že medzi Belom IV a jeho odbojným synátorom Štefanom V. panovali nezhody. Totiž je málo príkladov na to, keď uhorské vojská nevyužili počiatočný úspech ľahkej jazdy. Odpoveď môže byť práve v tom, že Belo sa bál prílišnej prestiže svojho syna. K tej dohode o 2 dňovom prímerí. Je vcelku možné, že k bitke došlo "náhodou". Prímerie malo totiž slúžiť na to, aby sa uhorské vojská prebrodili na druhý breh a zoradili sa. (Naozaj gentlemanská dohoda.) Lenže pri realizácii sa potom zrejme zadná časť kumánskych oddielov stetla s ustupujúcimi českými oddielmi, Přemysl využil vzniknutú situáciu a vrátil sa zo svojimi rytiermi späť. Uhorská ťažká jazda zostala na druhom brehu a vôbec sa bitky nezúčastnila. (Čo som myslím už spomínal.) Po bitke potom obe strany vykladali príbeh po svojom.
Zdroje na maďarskej wiki, všetko knihy : Szucs Jeno: Az utolsó Árpádok (Poslední Árpádi), Kristó Gyula : Háborúk és hadviselés az Árpádok korában (Vojny a vojenstvo v dobe Árpádov), Magyarország hadtorténete 2. (red. Liptai Ervin) (Vojenské dejiny Uhorska zv 2.).Prvotný zdroj neviem, hoci bitku spomína trebárs kronikár Ján z Turca (Thúróczi)

Laurentius píše:To je velice těžká otázka Já znám jen jedno neověřené jméno, ale nevím jak moc se dá na tu informaci spolehnout.

„král soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesátém se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu“

Dubnická kronika - konec 15. století

JarkaZRanné píše:Moc děkuju. Jde o to, že i kdyby se na to nešlo spolehnout, určitý podklad mám, nemůže mi nikdo tvrdit: "Tak to nebylo."