Fórum zájemců o historii
http://www.e-stredovek.cz/forum/

Zemská hotovost, svolání armády
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=5&t=1816
Stránka 2 z 3

Autor:  Katerina [ 09 led 2013 22:50 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Ne nezbytně - Oriflamme se vytahovala v nejvyšším ohrožení země - po vylodění Angličanů před Kresčakem si pro ni došel francouzský král osobně .

Ale díky za ten popis v případě lenních vztahů - tak jsem si to nějak představovala - povinnost vazala s kolika bojovníky, a jak vyzbrojenými se má dotyčný dostavit.
Počet a výzbroj byl dán jeho lénem , ne ? Alespoň v západní Evropě. Myslím tím, když přejímal za svůj vazalský slib nějaké statky - tak na nich už byla tato povinnost přesně stanovena ?

Autor:  Laurentius [ 09 led 2013 23:23 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Je fakt, že se tak popisuje. Já myslím, že ji používal francouzský král hlavně jako válečnou standartu a ne jenom v případě ohrožení. Například u Casselu (23. srpen 1328) reagoval Filip VI. na žádost o pomoc svého leníka Ludvíka z Nevers proti vlámským vzbouřencům. Oriflamme měl sebou. To taky nebylo nejvyšší ohrožení.
Je logické, že se brala ke Crécy, Poitiers a Azincourtu.

Přesně stanovený počet bych asi neřekl. Možná tak teoreticky přesně :) Ve skutečnosti asi záviselo na aktuálních možnostech. Taky se nedá předpokládat, že všichni reagovali. Někdo řešil své soukromé spory nebo problémy.

Autor:  Viola [ 10 led 2013 11:23 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Laurentie, když se v tom tak hezky vyznáš :) , jaká byla sankce za nedostavení se leníka a jeho (přiměřeně velké) družiny? Byla vůbec nějaká?

Autor:  Laurentius [ 10 led 2013 13:16 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

To nevím. Asi taky šlo o to, jak odůvodnil svou neúčast. Jinak by nějaký trest následoval. Co taky s takovým leníkem. Ono ve středověku jsou i jiné tresty než si představujeme dnes. Rozhodně by přišel o svou čest a byl by označen za zbabělce. Asi bylo něco i jako boží trest.

Autor:  Viola [ 10 led 2013 13:23 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Díky. :)

Autor:  Zany [ 10 led 2013 13:39 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

taky mohl přijít o to léno...

Autor:  Viola [ 10 led 2013 14:18 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Zany píše:
taky mohl přijít o to léno...

Víš o nějaké takové konkrétní situaci?

Autor:  Zany [ 10 led 2013 15:21 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

To nevím, jen uvažuji teoreticky - jestliže je držba léna spojena s nějakou povinností, v tomto případě vojenskou službou, pak při nesplnění této povinnosti by asi lenní pán měl právo léno odebrat

Autor:  Viola [ 10 led 2013 15:35 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Díky i tak. :) Nejsme ale zase u toho sporu našich předních historiků o míře samostatnosti a závislosti šlechticů na králi, tedy do jaké míry šlo o léna a do jaké míry již svobodnou půdu? Nebo to s tím nesouvisí?

Autor:  Laurentius [ 10 led 2013 17:58 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Marně vzpomínám na nějaký podobný případ tj. trest za neúčast v nějakém tažení. Přijít o léna :think: To už muselo být povstání proti lennímu pánovi. Vzpoura. Nebo nějaká loupeživá nebo odbojná činnost. Jindřich ml. z Kuenringu přišel okamžitě o své tituly a léna za účast na povstání a spolupráci z Přemyslem Otakarem II.

Autor:  Laurentius [ 10 led 2013 18:19 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

V listinách jsem zatím taky nic o sankcích za nedodržení slibu nenašel. Tam se jen slibuje přísaha a dodržování. Bylo by to vůbec vhodné tam něco takového uvádět. Jako šlechtice by mě to uráželo :) .

Například lenní přísaha Mikuláše Opavského:
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2008070003

"...a touto osobní a námi složenou přísahou,mu slibujeme věčnou věrnost,oddanost,poslušnost a úctu..."

"... slibujeme,že kolikrátkoli a kdykoli týž náš pan král přikáže nebo jeho nástupci přikážou,že ho i je podpoříme a chceme podporovat i skrze naše dědice a nástupce proti každému člověku věrně a podle svých možností,jako jeho věrný vazal a na věky ve všem a jednotlivém,co vyžadují a požadují lenní práva a co má a je povinen také každý vazal ve všem činiti svému pravému pánu..."

Autor:  Katerina [ 10 led 2013 22:37 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Něco je snad u Blocha, podívám se. Ale pozor ! Ono to fungovalo i opačně, když své povinnosti nedodžel lenní pán. Myslím, že pak ta manská přísaha nebyla závazná .. ale raděj to ověřím.

Autor:  Katerina [ 10 led 2013 22:38 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Viola píše:
Díky i tak. :) Nejsme ale zase u toho sporu našich předních historiků o míře samostatnosti a závislosti šlechticů na králi, tedy do jaké míry šlo o léna a do jaké míry již svobodnou půdu? Nebo to s tím nesouvisí?


Možná ne, k nám lenní systém dorazil později a i ta pravidla asi minimálně zpočátku nebyla až tak rigidní jako na západě. Tam šlo občas přímo o rituál.

Autor:  travonah [ 15 led 2013 01:01 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Za neúčast hrozila pokuta. Tuším, že je to v nějakém Klučinovi.

Autor:  Ježek [ 24 led 2013 16:50 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Viola píše:
Díky i tak. :) Nejsme ale zase u toho sporu našich předních historiků o míře samostatnosti a závislosti šlechticů na králi, tedy do jaké míry šlo o léna a do jaké míry již svobodnou půdu? Nebo to s tím nesouvisí?

Souvisí - klasických lén je minimum a jsou daleko více na církevních majetcích - Bruno na tom reorganisoval olomoucké biskupství. Pak máme svobodný majetek a víme, že ti šlechtici, kteří ho drželi se účastnili vojenských tažení. Na lenních slibech slezských knížat Václavu II. máme formulace, že hodlají zachovat (knížata) stejné povinnosti vůči jako čeští páni. I se svobodným majetkem tedy měli čeští páni povinnosti vůči králi, které se nelišili od lenních, ale vycházely z jiného základu. Toť teorie L. Jana.

Autor:  travonah [ 28 led 2013 12:24 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

ještě k tematu, pokud neúčast byla vyhodnocena jako spiknutí či zrada, pak šlo o majetky.

Autor:  Návštěvník [ 25 bře 2014 21:24 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

V souvislosti s problematikou boje- polního tažení, mne zajímá několik věcí, na které jsem nenašel uspokojivou odpověď .
Je všeobecně známo,(svolání zemské hotovosti) že do boje přijel šlechtic se svými lidmi - od několika až po několik set , kteří byli nejednotně vyzbrojeni a jejich bojová hodnota byla různá. Co se s těmi lidmi v rámci celého vojska dělo? Pokud samotný šlechtic a případně někteří z jeho dobře oděných mužů byly zařazeni do jízdy, ostatní - lehce odění, pěší, střelci ap. by měli být zcela logicky v podobně vybavených a na jistý druh boje určených skupinách. V tu chvíli jim tedy velí někdo jiný než jejich pán, který je na opačné konci bitevního pole - kdo, jaké má pravomoce, jak dlouho jsou mimo pravomoc svého pána, po bitvě jdou zase všichni dohromady? Kdo za ně zodpovídá, jak se přesunují? pěchota s pěchotou, nebo v hloučku kolem svého pána? ap. Připadá mi pro tuto situaci dost divné, že by přijel na místo srazu, tam své lidi přidělil do různých útvarů na konci tažení sehnal ty co zůstali a zase jel domu 8-) . Na druhé straně vojsko které postupuje cizí zemí stylem stovek hloučků tvořených 2-3 jezdci obklopenými 6-7 ,blátošlapy´a za nimi drkotají dva vozy naložené různými krámy od sena, přes oblečení, zbraně, kořist až po pivo a slaninu a příslušné nádobí je taky divná :o Je jasné že větší sbory mohli mít rozdělení jako samostatné jednotky, ale ty menší. Přirovnám - li to k vojenské terminologii dneška prapor je už samostatná jednotka ale samostatné družstvo, je snad krom přepadové jednotky už fakt docela málo :D .
Dále by mne zajímalo stravování - způsob. Jedli všichni tak nějak jednotně (dle svého postavení) či to byla čistě starost jednotlivé ,družiny´styl voják se stará, voják má ? pak je zase problém s rozptýleností v různých typech jednotek ap. Je přitom známo zvláště z městských knih - vyrovnání účtú za tažení - potraviny, koně ap., ale to jsou zase ty poměrně velké a do jisté míry i samostatné zbory, ale co ty malé ? Je toho dost z takového toho ,běžného´vojenského života co se obvykle nikde moc neřeší a přitom je to možná klíčový bod úspěchu či neúspěchu. Zajímá mne prostě ten život malého člověka. Je jasné že u žoldnéřských , husitských či všeobecně u pozdějších vojsk se to řešit dalo, ale jak před tím ? Díky za odpovědi. P.S. zajímají mne naše podmínky

Autor:  Zany [ 25 bře 2014 22:03 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

Obávám se, že k organizaci tažení zemské hotovosti u nás nejsou dostatečné prameny, jestli se pletu, tak mě někdo opravte

Autor:  koiko [ 26 bře 2014 08:17 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

což je docela škoda, také by mne to zajímalo. Ale myslím, že co se týká nějakého jídla, by se měl starat "svolávatel"

Autor:  Ježek [ 26 bře 2014 08:36 ]
Předmět příspěvku:  Re: Zemská hotovost, svolání armády

V průběhu středověku se prosazovala tendence, že panovník měl zajišťovat výdaje šlechtě účast na bojových taženích (buď byl nějaký limit kolik dní měli sloužit zadarmo, nebo se to týkalo tažení do ciziny). Tohle je doloženo, neví se, jak to probíhalo, jestli panovník shromáždil potravu a píci pro celé vojsko (což muselo být náročné) a to se pak rozdávalo, nebo jestli šlechtě zaplatil a ta se pak měla starat sama. Určitě se při tažení rabovalo a loupilo, spížovací výpravy jsou tuším doloženy za husitství, klidně mohly probíhat i dříve.

Stránka 2 z 3 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/