Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 23 črc 2019 05:07

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 52 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Židé ve středověku
PříspěvekNapsal: 16 bře 2007 17:13 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Na základì velkého privilegia Pøemysla Otakara II. z r. 1255 Židé požívali panovníkovy ochrany. Žili v naprosté vìtšinì královských mìst (nejvíce v Praze) , v mnoha mìstech církevních i svìtských vrchností a v mnoha menších mìstech pøevážnì u obchodních tepen. Nemovitosti mohli vlastnit jen na základì panovníkova souhlasu a proto byl jejich majetek tvoøen pøevážnì penìzi, klenoty a zastavenými pøedmìty. Židé zde totiž zastávali roli severoitalských bankovních domù a zastaváren a za nìjaký ten úrok poskytovali pùjèky tìm, kteøí je zrovna potøebovali (dlužníkem býval i panovník). Stávalo se, že v pøípadì velké pùjèky se muselo sdružit i nìkolik židovských rodin, aby se dala potøebná suma dohromady. Právì lichva je odsuzovala k tomu, že se èasto stávali obìtí pogromù a jejich majetek se stával koøistí davu. Vždy se našel nìjaký ten dùvod, proè uspoøádat pogrom, povraždit pár lidí a napakovat se. ..

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 18 bře 2007 09:17 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Dlouholetá, nìkdy až neuvìøitelná nevraživost mezi køesanskými a židovskými komunitami mìla náboženské pozadí související se samotnou obìtní smrtí Ježíše Krista na køíži. Z této smrti totiž vìtšina køesanù obviòovala Židy s flagrantním ignorováním té skuteènosti, že jejich Spasitel byl také Žid. Z dnešního pohledu naprosto nesmyslné „obvinìní“ mající pro tehdejší køesany symbol jakéhosi „druhého“ dìdièného høíchu, jehož se dopustili (zase) Židé, kteøí na pøíchod svého spasitele stále èekají. Odtud byl již jen krùèek k primitivnímu zesmìšòování židovské konfese, které mnohdy vyvrcholilo pogromem, jehož podvìdomou pøíèinou byla závist související s majetkem Židù a jejich finanènì-podnikatelskými schopnostmi, které se již projevovaly v dobách, o nichž je øeè. Tyto animozity èasem pøerostly v neopodstatnìný antisemitizmus, jehož prapøíèinou je pøesnì to, o èem píši, totiž závist s akcentem na jejich schopnosti i majetky. Dùsledkem tìchto nìkdy až nesnesitelných nevraživostí se stala židovská diaspora, která zase zavdávala pøíèinu k nejapným pomluvám, že Židi mají prsty všude a ve všem. (Podobnì smìšných pomluv se doèkali napø. i zednáøi.) Nejhrùznìjším projevem antisemitizmu v minulém století byl holocaust, který má na svìdomí jeden z nejstrašnìjších totalitních režimù v lidských dìjinách. O nic menším zloèinem dnes, kdy stojíme na prahu 3. tisíciletí, je popírání holocaustu!

V dnešní ateistické dobì, kdy mnoho lidí nemá o vìrouèných aspektech života vìøícího kterékoli konfese ani potuchy, si však pøesto klade spekulativní otázku, proè se stal Bohem vyvoleným lidem (Starý zákon) právì ten židovský. Z výše uvedeného vyplývá, že odpovìï na tuto otázku se pøímo nabízí, že?

Tolik jsem považoval za nutné sdìlit na úvod, než se budeme, jak doufám, zabývat podrobnìji židovstvím ve støedovìku…

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 14 pro 2007 11:27, celkově upraveno 6

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Pogrom za Václava IV.
PříspěvekNapsal: 18 bře 2007 12:00 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
K jednomu z nejvìtších a známých pogromù na Židy došlo za vlády Václava IV., který byl oznaèován za velkého ochránce Židù. Tato „ochrana“ byla pochopitelnì zištná, protože i on obèas potøeboval jejich lichváøský groš. Navíc v 80. letech 14. st. nechal Václav IV. obehnat pražské židovské mìsto hradebním systémem se 6 branami. Byla to pøedevším ochrana židovských vìøitelù v této ètvrti pøed jejich dlužníky, kteøí v mnoha pøípadech peníze vracet nechtìli, jak je tomu dodnes a bez ohledu na národnostní pùvod vìøitele.

A nyní již k onìm krvavým událostem. 18. 4. 1389, právì na velikonoèní nedìli procházel židovským mìstem knìz se svátostí oltáøní zaopatøit svého farníka, který se louèil s životem. Pochopitelnì køesanský duchovní nemohl uniknout pozornosti nìkolika Židù, kteøí po nìm hodili kameny, které zasáhly nejen knìze ale i samotnou svátost. Pro køesana té doby neodpustitelná pohana jedné z nejhlavnìjších køesanských svátostí. Knìz zavolal pochopitelnì o pomoc a nìkolik Židù bylo uvìznìno. To ale rozvášnìnému davu lùzy nebylo dostateènou satisfakcí, a proto se vrhl na židovské ghetto vyzbrojen tím, co mìl po ruce a spustil bohapustou apokalypsu nièení ohnìm a vraždìním, pøi nìmž vzalo za své mnoho budov i staveb a lidských životù. Palacký s Bobkovou se shodují v tom, že jich bylo kolem 3000(!) vè. žen a dìtí. Mrtví museli být pak co nejdøíve spáleni, aby nedošlo k rozšíøení nákazy, která by mìla nedozírné následky pro celé mìsto. Naživu zùstali jen ti, kterým se podaøilo dobøe se schovat nebo utéci nebezpeèným a dobrodružným úprkem po støechách spojeným s pøelezením hradeb, nebo brány byly pochopitelnì hlídány rozvášnìnými zuøivci. Sirotci byli dáni na pøevýchovu(!) do køesanských rodin spojenou s konverzí k øímskému katolictví. Bezprostøednì po tìchto hrùzných událostech vydal královský podkomoøí Zikmund Huler pøíkaz, jehož souèástí byla ochrana Židù vè. tìch z pražského ghetta.
Protože oheò v židovské ètvrti strávil mnoho nejen dlužních úpisù, ale i penìz, bylo Staré Mìsto pražské stiženo pokutou uvalenou na toto mìsto samotným králem ve výši 20.000 kop pražských grošù. Jakou nelibost toto opatøení vyvolalo v celé Praze, netøeba myslím dodávat…
acoma píše:
...se èasto stávali obìtí pogromù a jejich majetek se stával koøistí davu. Vždy se našel nìjaký ten dùvod, proè uspoøádat pogrom, povraždit pár lidí a napakovat se...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 27 lis 2008 22:09, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Židé, Kosmas a èeské knížectví
PříspěvekNapsal: 19 bře 2007 19:15 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
K roku 1091 vkládá Kosmas manželce Konráda do úst: " Nikde se lépe neobohatíš ani se více nezvelebíš než v podhradí pražském a v ulici vyšehradské. Tam jsou Židé mající plno zlata a støíbra, tam ... jsou kupci, tam ... jsou penìžníci, tam je tržištì". Jde zøejmì o nejstarší písemný doklad trvalého pobytu Židù u nás.
K prvnímu doloženému pogromu v roce 1096 opìt manžel Božetìchy.
" nìkteøí z nich (vojáci I. køížové výpravy), táhnouce z naší zemí, z dopuštìní božského se oboøili na Židy a proti jejich vùli je køtili a ty, kteøí se protivili, zabíjeli. Evidentnì minimálnì za tiché podpory domácího obyvatelstva - biskup nemìl žádných služebníkù, kteøí by mu pomohli zamezit tomu.
Dotøetice otec Jindøichùv prozrazuje vztah duchovních elit k Židùm a jeho úloze ve státì slovy knížete Bøetislava (1098): "Zplozený z kurvích synù, ty národe izmahelitský, kníže vám porouèí øíci, proè prcháte z království jeho proè též poklady své teï menšíte, získané zdarma? Cokoli ve chvíli této je mé, jest úplnì moje... Bez groše pøišli jste k nám, nuž bez groše jdìte, kam chcete!"
Tolik k primitivní judeofobii, která za nìkolik století pøeroste v Hilsnerovu a Dreyfussovu aféru. Dá se pøedpokládat, že obyèejné obyvatelstvo, štváno církvi, mìlo na židy ještì horší názory

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
PříspěvekNapsal: 19 bře 2007 21:46 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ježek píše:
...Tolik k primitivní judeofobii, která za nìkolik století pøeroste v Hilsnerovu ... aféru...
K tomu jenom malá poznámka v http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... light=#137 ...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Lichva
PříspěvekNapsal: 19 bře 2007 22:21 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Køesané nemohli provozovat lichvu, a proto si museli pùjèovat na lichváøský úrok od židovských "bankéøù", kteøí na tuto živnost vlastnì mìli monopol. Samostatnou kapitolou stojící za pozornost byly doby splatnosti tìchto úvìrù èi pùjèek. Když se však èlovìk dostal do velice tíživé situace, èasto se stávalo, že byl tento nešastník svojí vlastní životní situací snadno vydíratelný. To v praxi znamenalo, že tento nebožák pøistoupil nejen na "nekøesanský" úrok, ale i na šibenièní dobu splatnosti. A ïábelský kruh se uzavøel. Východiskem a pøetnutím tohoto kruhu byla mnohdy jen a pouze sebevražda.
Zmiòoval jsem se v èlánku o Janu Nepomuckém o tom, že tento svìtec taky pùjèoval prachy. Pomiòme v tuto chvíli, že to mìl jako vrcholný pøedstatavitel katolického kléru a doktor dekretù(!) pøísnì zapovìzeno, dokonce by mìl být v tomto punktu (svato)záøným, "pìtihvìzdièkovým" pøíkladem. Chci však mluvit o jiném možném aspektu tohoto jeho poèínání. Odpùrci Nepomukovi mu to pochopitelnì oprávnìnì nemohou odpustit z dùvodù popsaných výše a jeho pøíznivci naopak uvádìjí na jeho obranu to, že svým bratrùm v Kristu pùjèoval na nižší úrok než židovští lichváøi. Kde je pravda, ví Bùh...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: lichva
PříspěvekNapsal: 24 bře 2007 13:12 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Ovšem køesané urèili Židùm vykonávat neèístá øemesla (na jakém koncilu se mi dohledat nepodaøilo - na III. lateránském?) jako je lichva. Lichva (ale i kupectví) je totiž obchod s èasem a èas patøí výhradnì Bohu. Proto køesan tuto èinnost vykonávat nemohl, muselo to být pøenecháno nekøesanùm. Židé byli zavržení, høích jim uškodit již nemohl. Tyto myšlenky determinovali mj. rozvoj obchodu a mìst. Židé byla také vyòati z lenního systému, stali se komunitou mimo spoleènost.
A výše úroku? 173% privilegium Pøemysla, pozdìji 87%, nejvyšší snad 260%. Žádný èlovìk, žádný dluh. Šlechta mìla bohatství v pùdì a hradech, prakticky jen Židé mìli po ruce vyšší èástky v mìnì.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: lichva
PříspěvekNapsal: 26 bře 2007 08:54 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ježek píše:
...na jakém koncilu se mi dohledat nepodaøilo - na III. lateránském?...
Jednalo se o III. (v r. 1179) a IV. lateránský koncil v r. 1215, které ustanovily jakási pravidla nebo chcete-li naøízení pro soužití køesanského spoleèenství s Židy ale také mohamedány (muslimy). Mezi tato naøízení patøilo mj. nošení zvláštního odìvu, aby byli dobøe rozeznatelní od køesanù, mìli zákaz vycházení bìhem velikonoèního týdne, mìli omezený kontakt s køesany, byl jim zakázán pohlavní styk mezi nimi a køesany, nemohli provozovat živnost (kromì lichvy), nemohli vlastnit pozemky a na nich hospodaøit a byli odkázání na pobývání v uzavøených komunitách, ghettech.
Otcové výše uvedených koncilù kanonizaci tìchto opatøení vnímali jako jakousi nutnou ochranu køesanského náboženství pøed judaizmem a mylnì se domnívali, že nastavili pøedpoklady pro toleranci židovského náboženství. Z dnešního pohledu a rigoróznì vzato se jednalo o poèátky antisemitizmu, rasovou i náboženskou diskriminaci a v neposlední øadì i segregaci

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: nepøízeò zeshora
PříspěvekNapsal: 02 dub 2007 12:18 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 09 čer 2006 14:05
Příspěvky: 1380
Bydliště: in Alta civitate
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Že protižidovské pogromy sloužili pøedevším dlužníkùm, již bylo øeèeno. Podobný pogrom uvítal ve 14.stol. i œwidnicko-jaworský kníže Bolko II. Malý.
Ale pøíklad královského mìsta Jihlavy také dokazuje, že se Židé nedovolali spravedlnosti (zámìrnì neøíkám práva :D ) ani u zemìpána...
Roku 1427 totiž jihlavští m욝ané z mìsta vyhnali Židy a to se svolením markrabìte Albrechta! Ten jim dokonce vìnoval židovskou školu na pøemìnu ve špitál. Tehdejší papež jim navíc dovolil pøemìnit synagogu na katolický kostel...
Jak asi takovýto incident Židé vnímali? Mì by to pudilo k zapøísáhlému nepøátelství vùèi mìstu (to si takovou z᚝, v téže dobì, užilo již od hradu Rukštejna). Ale vyhlásit nepøátelství i markrabìti a papeži - to bylo jako si dobrovolnì vložit hlavu do oprátky (jestli by se kati spokojili s takto milostivou popravou pro nepøítele státu 8) ).


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: nepøízeò zeshora
PříspěvekNapsal: 02 dub 2007 22:27 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Przemysl de Nyestieyky píše:
...Roku 1427 totiž jihlavští m욝ané z mìsta vyhnali Židy...
Malinko si dovolím to upøesnit. Bylo to v r. 1426. Byli obvinìni z toho, že jsou na stranì husitù a že jim pomáhají. Byl to evidentnì zástupný dùvod, nebo v pøevážnì katolickém mìstì by Židé byli asi tìmi posledními, kdo by podporoval husity. Židovská synagoga byla poté vysvìcena, promìnìna na špitál pak i na kapli, která pøibližnì o století pozdìji vyhoøela.
Je zajímavé, že katolíci nemìli problém sloužit bohoslužby ve svatostánku, který pùvodnì patøil Židùm. Tyto pøípady byly pomìrnì dosti èasté. Obrácenì to však bylo pro Židy nìco nepøedstavitelného.

Dnes, s odstupem èasu, když si o tìchto (støedovìkých) vztazích køesanù a Židù vypráví tøeba rabín s køesanem, tak se tomu oba usmívají. Toletrance mezi køesanstvím a judaizmem je pøíkladná a katolící se mylnì domnívají, že ji odstartoval expapež Jan Pavel II...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 10 dub 2007 21:48 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Privilegium Pøemysla Otakara II. - http://www.psp.cz/eknih/snemy/privilegium.htm

Obrázek

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 13 čer 2007 14:27 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
k odìvním poøádkùm, kterými byli Židé omezováni:

Zvláštní postavení ve spoleènosti, spojené s povinností viditelnì oznaèit svùj odìv, mìli Židé. Jako opovrhovaný národ museli být na opakované pøíkazy panovníkù a duchovních knížat viditelnì rozlišeni od køesanù. Tak mìli již za krále Vratislava I. nosit na svém odìvu žluté koleèko. Roku 1267 naøídil papež Kliment III. aby byli Židé na veøejnosti viditelnì odlišeni od køesanù kloboukem s hrotem. Klobouk mìl mít žlutou nebo bílou barvu. Navíc mìl mít okraj židovského odìvu žlutý lem, aby byl již z dálky viditelný. Provinilci kteøí by tyto znaky nenosili mìli být pokutováni. Další naøízení pak pochází od arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který opìt naøizuje viditelné nošení „židovských“ kloboukù. Toto naøízení doprovází stanovené tresty za jeho porušení. To že byly tyto pøíkazy vydávány opakovanì i v ostatních zemích by svìdèilo o tom, že se Židé usazení ve mìstech oblékali podle stejné módy jako jejich køesanští sousedé. Tuto domnìnku potvrzují i dobová vyobrazeních, na nichž jsou Židé zpodobòováni nejèastìji v dlouhém volném šatu, který je doplnìn typicky špièatým kloboukem.

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Husiti v. židé
PříspěvekNapsal: 02 črc 2007 20:02 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
O tom jaký byl vztah mezi husity a židy, jaké bylo postavení židù v pøevážnì katolických mìstech a jaké ve mìstech ovládaných husitskou radnicí v dobì husitské revoluce a co daleko horšího, než je uvedeno níže, má také na svìdomí Albrecht Habsburský, etc., viz "diskuse" na http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=500 .
Przemysl de Nyestieyky píše:
...Ale pøíklad královského mìsta Jihlavy také dokazuje, že se Židé nedovolali spravedlnosti (zámìrnì neøíkám práva) ani u zemìpána...
Roku 1427 totiž jihlavští m욝ané z mìsta vyhnali Židy a to se svolením markrabìte Albrechta! ...

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: kojné a spol.
PříspěvekNapsal: 07 lis 2007 11:38 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Maršálek píše:
Další naøízení pak pochází od arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který opìt naøizuje viditelné nošení „židovských“ kloboukù.

A židovkám má pod loktuší vyènívat vrkoè vlasù. Dále je zakázáno Židùm zamìstnávat køesanské kojné (poté, co pøijaly tìlo Pánì, byly nuceny svými židovskými zamìstnavateli tøi dny vylévat své mléko do latríny), pomocnice pøi porodu a služebné.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Re: kojné a spol.
PříspěvekNapsal: 07 lis 2007 12:46 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
acoma píše:
...Dále je zakázáno Židùm zamìstnávat køesanské kojné (poté, co pøijaly tìlo Pánì, byly nuceny svými židovskými zamìstnavateli tøi dny vylévat své mléko do latríny), ...
Tady vidím jakýsi protimluv. Když je nesmìli zamìstnávat, tak jak je pak mohli k nìèemu nutit, že?

Ledaže by se to týkalo kojných-køesanek, které kojily na zapøenou, tj. pouze se vydávaly za židovky a potom, když na to jejich zamìstnavatel pøišel, tak...
Jinak si to opravdu nedovedu pøedstavit. Dále pak, když by Žid zamìstnal køesanku, tak je nepravdìpodobné, že by se její židovský zamìstnavatel naivnì domníval, že když se u nìj vìøící køesanka stane kojnou, tak že pøestane najednou pøijímat tìlo Pánì... :?

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 07 lis 2007 13:16 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
Židé bývali pravidelnì vystavováni pogromùm a násilným køtùm. Ty se bohužel naplno rozvinuly bìhem køížových výprav. Již první køížová výprava pøinesla své "ovoce". Houfy ozbrojencù táhnoucích vìtšinou z Porýní se vrhly na židy v Nìmecku a pozdìji i u nás (tuto pøíhodu zná i Kosmas, Ježek už nìco naznaèoval, já doplním: Nìkteøí z nich [køižákù], táhnouce touto naší zemí, se z dopuštìní Božího oboøili na Židy a proti jejich vùli je køtili a ty, kteøí se protivili, zabíjeli. Biskup Kosmas vida, že se tak dìje proti ustanovení církevních zákonù, a veden jsa horlivostí pro spravedlnost, pokoušel se brániti tomu, aby je násilím nekøtili, ale marnì protože nemìl osob, které by ho v tom podporovaly.
Židé nuceni ke køtu mnohdy dobrovolnì volili smrt. I pokøtìní židé však nebyli plnoprávnými køesany (nebyli tak chápáni spoleèensky, v pozdnìstøedovìkém Španìlsku napø. ani právnì).

Obdobné situaci pøi druhé køízové výpravì do velké míry zabránil Bernard z Clairvaux.

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: za husitství
PříspěvekNapsal: 07 lis 2007 17:42 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 29 čer 2006 19:29
Příspěvky: 1898
Bydliště: Budíkov
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Viola píše:
Židé bývali ... vystavováni ... násilným køtùm...
Židé nuceni ke køtu mnohdy dobrovolnì volili smrt...
Nepíše se mi to lehko, ale bohužel pøesnì k temto excesùm docházelo, by ojedinìle, i za husitské revoluce... :(

_________________
Obrázek Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 11 lis 2007 10:23, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Poèátky Židù u nás
PříspěvekNapsal: 10 lis 2007 18:46 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4949
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 8 times
Kosma klade pøíchod Židù k nám do vlády císaøe Vespasiána, prvního Flaviovce, tj. do 1. století n. l. On ale podává první doklad jejich pøítomnosti, píšíc na poèátku 11. st.
Židé byli v Praze usídleni na nìkolika místech. Pod vyšehradským hradem "ulice vyšehradská" a na bøehu Vltavy pod hradem pražským. Obì sídlištì zmiòuje Kosma. Další sídlištì byla jižnì od Starého Mìsta v okolí dnešního kostela sv. Martina a v okolí "Staré školy", kde vznikl také první židovský høbitov.
Židé se zøejmì záhy stali majetkem knížecí komory, existují domnìnky, že mohli na svoji obranu nosit meè a snad být i souèástí mìstské obrany.
Nejdøíve se vìnovali výluènì obchodu, dováželi k nám sùl, víno, textil, koøení, vyváželi kožešiny, vosk, med a otroky. Od 11. století se zaèínali vìnovat úvìrùm a penežnictví, to u nich v prùbìhu 12. a 13. st. pøevládlo.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14 lis 2007 16:27 
Offline
Knìžna
Uživatelský avatar

Registrován: 05 kvě 2007 12:32
Příspěvky: 316
Bydliště: Praha
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Pogrom 18.4.1389 pøežila jen hrstka Židù. Jeden z mála, kdo pøežil a vidìl jak muèí jeho otce rabína Karu, byl chlapec Avigor. Když dospìl, stal se z
nìj rabín, lékaø a básník. Svùj údìsný prožitek z dìtství popíše v elegii o pogromu, která se pøedèítá ve Staronové synagoze pøi oslavì Dne smíøení dodnes. "V jedno velké tratolištì krev se slévala v ten jarní èas..."

...Staronovou synagogu stavìla stejná hu jako klášter sv.Anežky na Františku...

_________________
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
 Předmět příspěvku: Pulkovský pogrom a øetìzová reakce
PříspěvekNapsal: 14 lis 2007 21:31 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
O velikonocích r. 1338 se prý pøed pulkovským židovským domem našla pod slámou hostie. Díky lidové slovesnosti se za nìjakou dobu øíkalo, že krvácela a nìjaké zázraky se dìly...
A zaèaly se tedy do Pulkova konat pouti a zaèali být napadáni a i jinak perzekuováni Židé. Výsledkem hostiového šílenství byl obrovský pogrom na obou stranách hranice, na Moravì i v Rakousích. V èervenci se do zázraèného Pulkova pøijel podívat i svatoušek Karel IV. jako moravský markarbì. Jeho rakouský protìjšek vévoda Albrecht II. Habsburský chtìl šílenou situaci poøešit a žádal o pomc papeže, který povìøil pasovského biskupa prošetøením. Výsledek šetøení znám není, ale náboženské pouti do Pulkova vzkvétaly dál.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
Odpovědět s citací  
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 52 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz