Fórum zájemců o historii

Ono je to v té současnosti docela složité a neexistují žádná obecná pravidla. Při povyšování do vyšších stavů bývalo jednoznačně stanoveno, zda je titul např. knížete platný pro hlavu rodu, všechny jeho příslušníky či je to stanoveno nějak jinak. Pak se stává například, že hlava rodu je například kníže, následník je prince a zbylí příslušníci jsou pouze hrabata. Spousta rodů se navíc drží i nějaké historické praxe, kdy např. následník užívá přídomek podle některého z dalších rodových panství či nějaké jiné speciální pravido.

Zany píše:Ono je to v té současnosti docela složité a neexistují žádná obecná pravidla. Při povyšování do vyšších stavů bývalo jednoznačně stanoveno, zda je titul např. knížete platný pro hlavu rodu, všechny jeho příslušníky či je to stanoveno nějak jinak. Pak se stává například, že hlava rodu je například kníže, následník je prince a zbylí příslušníci jsou pouze hrabata. Spousta rodů se navíc drží i nějaké historické praxe, kdy např. následník užívá přídomek podle některého z dalších rodových panství či nějaké jiné speciální pravido.

Mně jde o středověk - je k tomu nějaké pravidlo? Něco jsem si načetla právě o tom, co jsi psal, ale nevím, do jaké míry to odráží skutečnost.

Viola píše:

Zany píše:Ono je to v té současnosti docela složité a neexistují žádná obecná pravidla. Při povyšování do vyšších stavů bývalo jednoznačně stanoveno, zda je titul např. knížete platný pro hlavu rodu, všechny jeho příslušníky či je to stanoveno nějak jinak. Pak se stává například, že hlava rodu je například kníže, následník je prince a zbylí příslušníci jsou pouze hrabata. Spousta rodů se navíc drží i nějaké historické praxe, kdy např. následník užívá přídomek podle některého z dalších rodových panství či nějaké jiné speciální pravido.

Mně jde o středověk - je k tomu nějaké pravidlo? Něco jsem si načetla právě o tom, co jsi psal, ale nevím, do jaké míry to odráží skutečnost.

Středověk je široký pojem. Raný knížecí - starohradištní, tam je podle mne a snad už i uznáno Žemličkou - knížata jsou všichni rodem. Vládnoucí a jiní, každý má své hradiště a je knížetem. Dost se to právě neumí v legendách o knížeti Václavovi, kde se mluví v překladech jen o jednom a nikdy to tak nebylo. Boleslav byl kníže SOUČASNĚ s Václavem. Jen byl Václav na stolci a měl tedy zřejmě jakousi jednotící zákonodárnou, vojenskou funkci. Knížata byli i Slavníkovci, třebaže na stolci byl Přemyslovec Boleslav II. Na mincích mají všichni DVX.

Víme o tom, že by u nás mohl mít leník více lenních pánů?

Na západě to bylo celkem obvyklé - v Anglii, Francii, pro Sasko o podobném jevu píše Zelenka (resp. o několikanásobném udílení lén).

Ježek píše:Víme o tom, že by u nás mohl mít leník více lenních pánů?

Na západě to bylo celkem obvyklé - v Anglii, Francii, pro Sasko o podobném jevu píše Zelenka (resp. o několikanásobném udílení lén).

Myslíš jako řetězení? Nahoře stojí král, pod ním vyšší šlechta, která má své leníky?

Viola píše: Myslíš jako řetězení? Nahoře stojí král, pod ním vyšší šlechta, která má své leníky?

Myslím, když šlechtic-leník má léna od dvou různých lidí. A v případě znepřátelení obou pánů se může dostat do střetu zájmů.

Ježek píše:

Viola píše: Myslíš jako řetězení? Nahoře stojí král, pod ním vyšší šlechta, která má své leníky?

Myslím, když šlechtic-leník má léna od dvou různých lidí. A v případě znepřátelení obou pánů se může dostat do střetu zájmů.

Ted jsem na to nedávno narazila v Anglii kdy po nějakou dobu existovaly normanské rodiny, co měly léna jak ve Francii tak v Anglii a byl tam nějaký čas, kdy se mohly rozhodnout koho si vyberou za lenního pána a uspořádat si majetkové poměry. Taky zmiňovali, že některé rody si to prostě rozdělily - jeden brácha zůstal v Normadii, druhý se přesunul do Anglie ...