Fórum zájemců o historii
http://www.e-stredovek.cz/forum/

Vnější kolonizace
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=5&t=43
Stránka 1 z 3

Autor:  Ježek [ 19 úno 2006 16:05 ]
Předmět příspěvku:  Vnější kolonizace

Vnitøní kolonizace, pøíchod pøedevším nìmeckého obyvatelstva. Téma o kterém se dá hovoøit z mnoha úhlù. Ekonomického, politického, krajinotvorného, národnostního...

Autor:  Ježek [ 08 bře 2006 16:14 ]
Předmět příspěvku:  Re: Vnìjší kolonizace

Pokusím si nìjak odpovìdìt sám.
Aèkoli k nám pøišlo pøistìhovalcù (hlavnì z Nìmecka) jen nìkolik procent ku obyvatelstvu, zde žijícímu, donutilo to osídlit nové území, spolu s tím pøesídlit i èást domácího obyvatelstva, a zaèít obdìlávat výše položená místa v zemi, tìžko øíct, kdy by se na to zmohlo samo domácí obyvatelstvo, byl to každopádnì dobrý impuls pro domácí hospodáøství. Bylo tak založeno i nìkolik mìst, støedisek obchodu a tìžby rud. Díky tomuto impulsu a tìžbì støíbra jsme drželi krok s pøímoøskými západnými oblasti mìst, bohatnoucími na obchodì po moøi a øemeslech. Nutno si uvìdomit, že pøíchozí obyvatelstvo pocházelo z pøelidnìných mìst, takže øemeslníci a obchodníci.
V této dobì snad definitivnì došlo k utvoøení èeské krajiny, síť k vesnic a cest. Stejnì tak se zlepšilo i právo u nás, daleko více než cizí obyvatelstvo.
Nevím, jestli zde hledat právì v kolonizaci "vznik" Sudet. Než k pøíchodu širokých vrstev došlo ke germanizaci èeského mìšťanského prostøedí. v dùsledku pøejímání právních norem.

Autor:  Jiří Motyčka [ 08 bře 2006 21:56 ]
Předmět příspěvku:  Re: Vnìjší kolonizace

Ježek píše:
... v dùsledku pøejímání právních norem.

Nìmecká kolonizace mìla bezesporu a bez ohledu na vývoj po 7 stoletích pozitivní dopad. Tato kolonizace, jak už jsem nìkde psal, urychlila pøechod renty naturální na penežní právì v souvislosti se zavádìním purkrechtního práva, emfyteuse, která byla nedílnou souèástí nìmeckého práva (iure teutonico).

Autor:  Jiří Motyčka [ 10 bře 2006 08:38 ]
Předmět příspěvku:  Re: Vnìjší kolonizace

Ježek píše:
... Díky tomuto impulsu a tìžbì støíbra jsme drželi krok s pøímoøskými západnými oblasti mìst, bohatnoucími na obchodì po moøi a øemeslech ...
Nevím, jestli zde hledat právì v kolonizaci "vznik" Sudet...

Je tøeba objektivnì a kriticky pøiznat, že k velkému omezení tìžby støíbra v kutnohorských dolech zpùsobenému odchodem nìmeckých horníkù došlo právì za husitských válek. To pak vedlo k pasivní bilanci zahranièního obchodu, v nìmž støíbro pøedstavovalo významnou vývozní komoditu, bohužel v podobì neraženého kovu.
V otázce Suded je tøeba si uvìdomit proces kolonizace na jedné stranì a proces ponìmèování, na nìmž se podepsala velkou mìrou 400-letá habsburská nadvláda, na stranì druhé. Každopádnì Sudety byly obrovským problémem za 1. republiky, v pøedváleèném období a po válce následuje odsun. Sudety se táhnou jako èervená nit našimi novodobými dìjinami s tím, že koøeny veškerých souvislostí musíme hledat hluboko v minulosti...

Autor:  Sarth [ 23 dub 2006 17:34 ]
Předmět příspěvku: 

nejen, že sem byli ve 13. století, století zakládání mìst, importováni nìmci z pøelidnìných nìmeckých zemí, ale právì tito nìmci mìli majetek. narzodíl od èeského obyvatelstva novì kolonizovaných území. a tudíž nìmci na dlouhá staletí ovládali mnoho mìst, pùsobili v mìstských radách apod., výraznìjší poèeštìní zde nastalo až v druhé polovinì 16. století.

Autor:  Ježek [ 23 dub 2006 18:54 ]
Předmět příspěvku: 

No, novì založená mìsta nebyla ryze nìmecká, velká èást osadníkù byli èeši, ovšem nìmci tvoøili pøevážnou èást mìstského patricijátu a pod jejich vlivem se tyto mìsta germanizovala, kromì toho, že fungovala na nìmeckém právu. Je to podobné jako èeská šlechta a její hrady.
Pøedkem Šternberkù byl Diviš z Divišova (Divišov je celkem èeské jméno) a jeho syn Jaroslav, žijící v 2. a 3. ètvrtletí 13. století postavil hrad Šternberk (Sternberg), nikoli tøeba hrad Hvìzda. A pøíkladù na èeské šlechtì je víc: Ronovci-> Lichtenberkové, Berkové; Vítkovci-> Rožmberkové (Rosenbergové)...
Stejnì to bylo s èeským obyvatelstvem novì založených mìst. Mít nìmecké jméno bylo v módì.

Autor:  přemyssl [ 03 čer 2006 19:09 ]
Předmět příspěvku: 

Nìmectví ve støedovìku pøeci ale nebylo tak vyhranìné jako se to dnes ještì èasto prezentuje. Vyhranìní zaèínalo vøít tøeba pro rùzná zvýhodòování v novì osídlených oblastech nebo ještì více ve mìstech v souvislosti s pøevahou radních hlasù a tak, ale venkov celkem úspìšnì splynul s odlišným živlem.
Jak už bylo øeèeno, byla nìmecká zdomácnìlá šlechta stejnì jako èeská - módnì se ponìmèující. Nevím, že by nìmecký módní trend mìl vliv i na pøejmenovávání bìžného obyvatelstva, spíš se jen mísila øeè dnes zachycená ještì v dialektech nebo se obecná pojmenování uhlazovala tím kterým vlivem. (Nádherný pøíklad je jméno zaniklého hradu Purkhybl - nejvýše možné poèeštìní tzv. Burghübel, pøitom oficiálnì užívaný název).
Myslím, že si dva živly ani pøíliš nebrali národnostní rozdílnost, protože se byli schopni postupem èasu domluvit. Pøíkladem je právì názvoslovná splývavost.

Autor:  Marobud [ 24 kvě 2007 21:59 ]
Předmět příspěvku: 

Nìmecký pohranièní pás byl pøed tøicetiletou válkou mnohem užší než váleèné Sudety. Až po tøicetileté válce, kdy se zbylé èeské obyvatelstvo pøesídlilo do úrodného vnitrozemí, byl z ciziny dosidlován mnohem širší pás podél hranic. Sudety v rozsahu jak ho známe tedy vznikly až po tøicetileté válce.
Nìkteré regiony ale byly témìø zcela nìmecké "odnepamìti", pøedevším samozøejmì Chebsko, a tøeba Dìèínsko, kde to bylo dáno otevøeností regionu na sever (z Èech je to "za horama") a blízkostí Drážïan (kulturní vyzaøování Drážïan). Èást Dìèínska prodal jeden èeský pán "pro špatné cesty a pøíliš mnoho Nìmcù" :D
Na Dìèínsku se dodnes mùžete pøesvìdèit, že nìmecká kultura byla technicky vyspìlejší než èeská, a že kolonizace byla pro Èechy nepochybnì kulturním a civilizaèním pøínosem - kvalitní staré renesanèní a barokní domy a inženýrské stavby tam stojí dodnes. Konstatuji to prosím jako fakt bez jakýchkoli emocí nebo "fandìní", znám to tam hodnì zblízka.

Autor:  Návštěvník [ 25 kvě 2007 10:17 ]
Předmět příspěvku: 

Není to jen otázka Dìèína,pøíkladù je víc,tøeba Liberec.

Autor:  Georg [ 25 kvě 2007 10:25 ]
Předmět příspěvku: 

Marobud píše:
èeské obyvatelstvo pøesídlilo do úrodného vnitrozemí, byl z ciziny dosidlován mnohem širší pás
Život tu v pohranièí nebyl med.I v druhé vlnì je zaznamenáno,že první a druhá generace dosídlencù umírala velice brzy sedøením a tprve tøetí generace trochu žila.Pøi neúrodì a dlouhé zimì vymíralo na vesnicích tøeba Rousínov až 40% obyvatel.Ještì v 19stol.píše jeden èeský spisovatel o obyvatelech Lužic.hor jako o ploužících se vyzáblých postavách.Navíc tu trpìli skoro všichni na nedostatek jodu a vìtšina lidí mìla strumu.Vliv øemeslníkù tu byl jistì velký.Napø. èeští vyhlášení skláøi jmenují skoro všechny nástroje a zaøízení hutì výrazy s pùvodem vnìmèinì napø.verkštad,burgulec heftajs,šajbálka i tøeba hundai-místo dole pod pecí,kde se pekli a peèí pochycení psi.

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 26 kvě 2007 12:45 ]
Předmět příspěvku:  co?

Marobud píše:
Nìmecký pohranièní pás byl pøed tøicetiletou válkou mnohem užší než váleèné Sudety. Až po tøicetileté válce...
Teï tomu moc nerozumím... Vnìjší kolonisace probìhla bìhem 13.stol. - co s tím pak má spoleèného tøicetiletá válka o nìkolik staletí pozdìji?
Anonymní píše:
Není to jen otázka Dìèína,pøíkladù je víc,tøeba Liberec.
Což takhle ten Liberec rozvést trochu víc...? :wink:

Autor:  Georg [ 26 kvě 2007 19:55 ]
Předmět příspěvku: 

Možná tím bylo mínìno to,že po odchodu mnoha èechù do pohostinìjších krajin,ale i do zahranièí bylo pohranièí ekonomicky málo prosperující.Byla snaha toto zmìnit.Napø J.J.Maxmilián Kinský zrušil panské dvory,nechal rozparcelovat veškerou pùdu-dodnes jsou tu staré katastry jak v americe podle pravítka-a zval nájemce s tím,že jim nabízel i další práci, jak doma,tak v zakládaných manufakturách Pøicházeli jednak zemìdìlci,ale i øemeslníci a cílenì i mistøi soukeníci,pléteníci,skláøi,brusièi skla a øezbáøi.Ze sloupského panství udìlal nejvíce prosperující oblast èech první poloviny 18.století.Napø.svìtoznámá benátská zrcadla pochází právì odtud.Vìtšina lidí byla opìt z nìmecka,,ale øezbáøi napø. z Maïarska.Podle poètu lidí jež ve finále zamìstnával a dobových zápisù odhaduji poèet pøíchozích na víc jak 2 000lidí.A tak se pás obydlený nìmecky hovoøícím obyvatelstvem opìt posunul.

Autor:  Przemysl de Nyestieyky [ 28 kvě 2007 14:43 ]
Předmět příspěvku:  "renesanèní" kolonisace

Georg píše:
J.J.Maxmilián Kinský zrušil panské dvory,nechal rozparcelovat veškerou pùdu-dodnes jsou tu staré katastry jak v americe podle pravítka-a zval nájemce s tím,že jim nabízel i další práci, jak doma,tak v zakládaných manufakturách Pøicházeli jednak zemìdìlci,ale i øemeslníci a cílenì i mistøi soukeníci,pléteníci,skláøi,brusièi skla a øezbáøi...
Nad tím nepochybuju, podobnì hospodáøsky progresivní byl i východnìji rod Smiøických, ale bavíme se o vnìjší kolonisaci (XIII.stol - poè. XIV.st.), kdežto tyto pøípady nového dosilování pohranièních oblastí spadají až do období o nìkolik staletí pozdìji... :wink:

Autor:  Marobud [ 28 kvě 2007 21:11 ]
Předmět příspěvku:  Re: "renesanèní" kolonisace

Przemysl de Nyestieyky píše:
ale bavíme se o vnìjší kolonisaci (XIII.stol - poè. XIV.st.), kdežto tyto pøípady nového dosilování pohranièních oblastí spadají až do období o nìkolik staletí pozdìji... :wink:
Myslím, že leckomu ty dvì etapy splývají, neví o nich. Proto je dobré pøipomenout, že územní rozsah tìch dvou etap byl rùzný. Málokdo ví o pøíèinách zvìtšení nìmecky mluvícího území po tøicetileté válce - totiž že to byl pøirozený proces, kdy zbylé obyvatelstvo pøesídlilo na úrodnou pùdu, a hory se vylidnily - a vpodstatì musely být dosídleny zvenku, pokud to mìlo probìhnout (z ekonomických dùvodù) rychle. Jestli za tím byl i nacionalismus nebo etnický pohled, to nevím, vylouèit se to nedá.

Autor:  Georg [ 28 kvě 2007 21:27 ]
Předmět příspěvku: 

Trochu se opravím.Hledal jsem obce a mìsta,které svùj pùvod spojují s v nìjší kolonizací.A nestaèil jsem se divit ,jak široký pás to byl.Pro zajímavost-nejstarší obec s emfiteuktickým právem byly Mury/zaniklé/ nadaleko Øípu.Že kolonizace neyyla nìjakou expanzí,ale pøísnì øízenou a dobøe organizovanou akcí povìøenými lokátory je všeobecnì známo..Ale zajímavé je vysvìtlení pøíèin vnìjší kolonizace klimatology.Po relativnì velice teplém období let 800 až 1050/prùmìrné teploty o 1,5 c vyšší než dnes nastává 200 let velkého ochlazení.Postihuje nejen horské a podhorské oblasti støedu,ale hlavnì severu Evropy,kde nedozrává ani obilí.Proto odchod slovanù z pohranièí do teplejších oblastí Èech a Moravy.Ekonomické zájmy panovníkù pak spustili nábor z pøedevším klimaticky výhodnìjších,a tím i lidnatých oblastí Nìmecka.Propracované trojhonné zemìdìlství/vìtší úživnost obyvatel/,znalost hornictví i øemesel byl pak základem lepšího uživeni se a pøežití klimaticky nepøíznivého období.

Autor:  KOMOŃ [ 29 kvě 2007 09:33 ]
Předmět příspěvku: 

Zima byla!to Souhlasim.Take pokud vim 15 stoleti bylo hnusné na srážky,kde sražkový úhrn skoro nikdy nespadl na prùmìr.
To je popsáno v souvislosti dobývání hradù i v kronikách.Další velice nechutné období probíhalo bìhem zmínìné 30leté války.

Autor:  Georg [ 29 kvě 2007 13:15 ]
Předmět příspěvku: 

To máš pravdu.V posledním tisíciletí existují dvì malé doby ledové.O prvé jsem psal,,ta druhá probíhala cca 1620 až 1890.Mezi tím,v tzv.optimálním období je teplo,jen v Praze je 2000 vinic.V poèátku druhé malé doby ledové dokonce zamrzalo i moøe u Benátek.Jsou i teorie,že nedostatek poravy byl pøíèinou expanze švédù za 30.války

Autor:  Georg [ 29 kvě 2007 13:24 ]
Předmět příspěvku:  Re: "renesanèní" kolonisace

Marobud píše:
Przemysl de Nyestieyky píše:
ale bavíme se o vnìjší kolonisaci (XIII.stol - poè. XIV.st.), kdežto tyto pøípady nového dosilování pohranièních oblastí spadají až do období o nìkolik staletí pozdìji... :wink:
Myslím, že leckomu ty dvì etapy splývají, neví o nich.
Pøeci jen se vrátím k tomu "dosídlení" ve spojitosti s výše zmínìným Libercem.Z malé vesnice z 16,století se bìhem období dosidlování stává samostatné mìsto a pozdìji je druhým nejvìtším mìstem Èech za Prahou,jak poètem obyvatel tak hospodáøským významem.Je zde 50 textilních továren a 60 kovozpracujících.Napø.automobily RAF Porsche.A myslím,že se tu obyvatelé umìli domluvit,když poøádali Velkolepou èesko nìmeckou výstavu/èeši pouze 7 % obyvatelstva/ r.1906 / úèast Frant.Josef I.Téhož roku pøijímá témìø 100%nìmecký Cvikov do erbu znak èeských Berkù z Dubé a hrdì se hlásí k jejich odkazu.

Autor:  Ježek [ 24 úno 2008 22:16 ]
Předmět příspěvku: 

K tomuto tématu mùj nový èlánek

Autor:  maser [ 25 úno 2008 21:43 ]
Předmět příspěvku: 

nemyslím, že vztah "starousedlíkù" k etnické pøíslušnosti kolonizátorù byl vždy špatný. Pohlížel bych na to asi jako dnes- nìkterým to vadí, nìkterým ne. K tomuto budu citovat Jirásko Ludìk 1993: Poèátky mìsta a jeho vývoj ve 13. století. In: Jindøichùv Hradec 1293/1993, Jindøichùv Hradec, str. 65, kde autor píše: ...názorným vyjádøením rychlého sbližování obou národù je zápis svìtelského mnicha Gotfrida do klášterního rukopisu z roku 1268, který je prost jakéhokoliv vìdomí národnostní nesnášenlivosti: "Písaø Gotfrid, jenž tyto knihy sepisoval, se narodil v Hradci, národností byl Èech, Nìmec tak polovièní."...

Stránka 1 z 3 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/