Fórum zájemců o historii

Toto téma mne napadlo, když jsem se dočetla, že Barbara Cejlská , Zikmundova 2. manželka dožila svůj život, prý v osamění na Mělníku. Na Mělníce též dlouhou dobu žila osamělá jiná česká královna - Eliška Přemyslovna. Jako protiklad pak můžeme vidět jiné královnino město - Hradec Králové, kde nikoliv v osamění a určitě ne smutně žila královna vdova Richenza Polská.

Co vlastně o tomto institutu víme ? Kdy vůbec vznikl ? Jak vlastně správně fungoval ?

Dotates civitates reginarum Bohemiae - původně Hradec, Chrudim, Vysoké Mýto, Polička a Jaroměř , později přibyl i již zmíněný Mělník , pak Dvůr Králové a Trutnov.

Zbytky tohoto institutu , vykonávání některých práv prý trvalo až do roku 1918.

Téma vítám. Počátek mělnické "věnnosti" pro Elišku mě velmi zajímá. Dokonce prý existuje listina editovaná za hranicemi čech, kde se eliška s títulem věnné správkyně objevuje. Zajímala by mě otázka vzniku tohoto institutu. Mám za to, že sahá do počátků 12. století, ale ne dále. Např. při "dokonání " svatebního spojení Václava II. s princeznou Gutou habsburskou v lednu 1285 v Chebu je v análech rakouských (otokar Štýrský) uváděno, že Guta byla "dědičkou dolnorakouskou s věnnými městy " ale kterými, to už tam nestojí. Jakou formu měl titul věnné město ? Jednu, či více ?

V Ottově naučném slovníku:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/350 ... esta-ceska
a někde jsem četla, že kdysi vyšla knížka, které se myslím jmenuje "Královny a jich věnná města".

No s tím Mělníkem je to nutné prozkoumat. Většinou se uvádí , že se stal věnným městem až za Elišky , ale v Průvodci Máchovým krajem mají uveden rok 1274 , od kdy je prý Mělník považován za město, právě proto, že se stal věnným městem.

Katerina píše:No s tím Mělníkem je to nutné prozkoumat. Většinou se uvádí , že se stal věnným městem až za Elišky , ale v Průvodci Máchovým krajem mají uveden rok 1274 , od kdy je prý Mělník považován za město, právě proto, že se stal věnným městem.

Nejela tenkrát na Mělník Kunhuta? Z Bezdězu???

Katerina píše:Většinou se uvádí , že se stal věnným městem až za Elišky, ale v Průvodci Máchovým krajem mají uveden rok 1274..

Podle Aug. Sedláčka (1909) povolil Mělníku král Přemysl r. 1274 "sklad zboží po lodích přivezených."
Teprve ale "l. 1278 vykázány důchody Mělníka králové Kunhutě, což později tak často opakováno, že se stalo pravidlem."
Sem tedy asi nutno položit počátek věnnosti Mělníka, pokud se nenajde nějaká listina starší...

rakpav píše:Dokonce prý existuje listina editovaná za hranicemi čech, kde se eliška s títulem věnné správkyně objevuje. Zajímala by mě otázka vzniku tohoto institutu.

A víš alespoň, z jaké doby tato listina měla být?

Dagmar píše:...a někde jsem četla, že kdysi vyšla knížka, které se myslím jmenuje "Královny a jich věnná města".

Je to kniha od Dagmar Krskové a vydalo ji v roce 2001 Město Dvůr Králové n. L. Info zde.

Také si myslím, že bychom měli rozlišovat mezi těmi klasickými věnnými městy a ostatními, resp. předcházejícími - protože i královny, resp. kněžny před Richenzou samozřejmě věnné statky měly. Kde lze tedy najít tu hranici? Teoreticky mělo být věno sjednáno v rámci předsvatebních dohod, a to včetně věna vdovského. To se zřejmě v případě Richenzy nestalo, navíc, pokud se nemýlím, v jejím případě (u vdovského věna) nešlo přímo o města, nýbrž pouze o zástavu.

Dočetla jsem se, že v roce 1603 byla věnná města vyčleněna z ostatních královských měst a dostala se pod správu zvláštního královského podkomořího.

Dagmar píše:V Ottově naučném slovníku:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/350 ... esta-ceska
a někde jsem četla, že kdysi vyšla knížka, které se myslím jmenuje "Královny a jich věnná města".

Kniha se jmenuje Královny a jejich věnná města a vřele ji nedoporučuji. Dlouho jsem na ni čekal když se chystalo její vydání a jsem trpce zklamán. Autorka je snad regionální historičkou ze Dvora Králové a možná se orientuje v období baroka, ale počátky věnných měst a první panovnice promíchala tak dokonale, že vytvořila zcela nepřehledný, zmatečný a zavádějící pohled na věnná města a jejich historii. Jako příklad uvádím rozpačité informace o tom, že Eliška Rejčka si roku 1316 vzala manžela své dcery... Eliška Přemyslovna, teta Elišky Rejčky, dožila na Mělníce, kde jí bylo milo... Také plete manželky Karla IV. I kdyby snad další historická období v její knize byla správně zpracovaná dodala celé knize úvodními kapitolami punc nevěrohodnosti.

Viola píše: Také si myslím, že bychom měli rozlišovat mezi těmi klasickými věnnými městy a ostatními, resp. předcházejícími - protože i královny, resp. kněžny před Richenzou samozřejmě věnné statky měly. Kde lze tedy najít tu hranici? Teoreticky mělo být věno sjednáno v rámci předsvatebních dohod, a to včetně věna vdovského. To se zřejmě v případě Richenzy nestalo, navíc, pokud se nemýlím, v jejím případě (u vdovského věna) nešlo přímo o města, nýbrž pouze o zástavu.

Richenza dostala 5 věnných měst, od prvního manžela Václava II. Hradec, Chrudim a Mýto, od Rudolfa I. pak Poličku a Jaroměř. V obou případech bylo toto věno Richenze připsáno nedlouho před smrtí manžela, nikoli při uzavírání sňatku. Právě úspěšný způsob její vlády a fakt, že byla na současném zemském vladaři prakticky nezávislá vedly Karla IV. k zásadní úpravě postavení věnných měst. Jeho návrh však legislativní podobou neprošel a tak se po jeho smrti města východních Čech opět tak nějak z jednotné královské moci „uthla“. Nad věnnými městy dohlížel královnin podkomoří, ale to až za Karla IV. Zemská správa pak přistupovala k věnným městům rozdílně v závislosti na politice zemského vladaře.

Něco málo k Richenze a jejím věnným městům na počátku 14. st. http://dvur.radekpl.net/vlada/mesta.htm

Tak věnné statky už měla určitě Konstancie Uherská, nebo z nich financovala svůj projekt Tišnovského kláštera. V souvislosti s věnnými městy jsem se o víkendu prohrabovala Radostným údělem vdovským paní G.V. Šarochové a knihami pana prof. Žemličky. No zatím v tom pokračuji, a posléze taky o tom něco kloudného napíšu...