Fórum zájemců o historii

Má někdo znalosti o místě Myšenec, které PO II založil? Pochytil jsem kusé informace o rozsahu úmyslu, který už nedokončil. Něco jako sídelní místo pro něj na jihu Čech. Dnes jsou tam vidět sem tam kámen ve staveních, občas kus zdi. Je to u Protivína na Blanici.

Něco bylo ve Štítech království českého - to bude vědět ale spíš Zany.
http://www.ceskatelevize.cz/program/101 ... skeho.html

Viola píše:Něco bylo ve Štítech království českého - to bude vědět ale spíš Zany.
http://www.ceskatelevize.cz/program/101 ... skeho.html

Díky, to jsem viděl, taky osobně na místě. Nevím co mínil Durdík tím diplomatickým centrem, je na to nějaký pramen?
Taky je otázka proč se to mělo jmenovat Miessen ( ec ), co to má se stříbrem společného? Nevím, že by tam byly například zdroje stříbra.
Zlato je kus dál v Ražicích, ale v Myšenci o ničem nevím.
Kdyby to Přemysl neprohrál, tak si myslím, že by tam byly druhé české Budějovice. Jakási protiváha Rožmberkům?

slavicekvac píše: Kdyby to Přemysl neprohrál, tak si myslím, že by tam byly druhé české Budějovice. Jakási protiváha Rožmberkům?

Nebo také město na spojnici do (a k obraně proti) Bavorska (Bavorsku). Stejně jako byl původní záměr ČB.

To je nejspíš jen Durdíkova hypotéza pro dost neobvyklou a dost špatně bránitelnou hradní dispozici. Neměla to být protiváha ničemu, základní síť hradů v té době byla hotová, takže se mohly stavět i takové, kde výrazně vystupovala do popředí jedna konkrétní funkce, v tomto případě reprezentační v kontextu Přemyslových mocenských ambicí, v jejichž rámci sahal i po říšské koruně. Podle Durdíka mělo jít o místo, kde by se měly konat nejrůznější diplomaticiká jednání, okázalé slavnosti atd. Proto je i v dochovaném torzu na svou dobu nápadně mnoho luxusně vybavených obytných prostor, k tomu velké nádvoří, které mohlo sloužit pro ubytování početných doprovodů účastníků jednání či pořádání okázalých slavností. V této souvislosti i srovnávání podobnosti názvu s Míšní, kde již tehdy podobné reprezentační sídlo existovalo - v jediné relativně spolehlivě doložitelné listině je jméno hradu uvedeno jako Missentz. Což ovšem není čistě Durdíkův výmysl, jako jednu ze dvou variant to uvádí již A. Profous r. 1951, podle nějž jde buď o zdrobnělinu od slova myš nebo o jakousi "Malou Míšeň".
Po krachu Přemyslových ambicí a jeho samotného reprezentační účel pominul a o století později už není o Myšenci ani zmínka. V dalších staletích se vytratil z paměti tak dokonale, že byly torza hradu dokonce považovány za trosky kláštera.

Bětko, k obraně proti Bavorsku ani náhodou, to by
a) po Přemyslově smrti nebyl opuštěn a jistě bychom o něm slyšeli za Jana Lucemburského, kdy jsme s Bavory leckdy nebyli v nejlepších vztazích
B) to nebyla stavba určená k obraně, hrad postavený ve svahu pod kopcem není bránitelný

Jenom mě napadá, proč byl vystavěn tak blízko Písku...

Proč chodit hned až do Písku (10 km), když se můžeme stejně tak a ještě více zamýšlet nad blízkostí Protivína (2,5 km), který byl s největší pravděpodobností založen taky POII.? Oba byli součástí jakési Přemyslovy sítě hradů jakožto mocenských opor v regionu, zatímco Myšenec byl zřejmě stavěn za zcela jiným účelem, tudíž asi vazba na ostatní Přemyslovy hrady není tak podstatná...
A nebo z jiného pohledu - návštěvy si taky netaháme do ložnice, ale usadíme je hezky na gauči v obýváku, stejně tak si třeba Přemysl nechtěl návštěvy tahat do své "ložnice" v Písku (Protivíně), ale radši pro ně postavil "obývák" Myšenec, třeba i s vědomím toho, že když ho návštěva v obýváku nakrkne, tak práskne dveřma a zmizí trucovat do ložnice...

Já si taky myslím, že Myšenec byl plánován jako luxusní sídlo pro návštěvy, jeho poloha tomu nasvědčuje.

Co se týká jména, nevím kde, ale zaregistzroval jsem kdesi Miessentz. Což ukazuje na stříbro. Není Míšeň taky od stříbra?

v té jediné listině, která se dá spojit s Myšencem je jméno uvedeno ve tvaru Missentz

Durdík, Kašička, Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, 1995 Naskenoval jsem to o Myšenci: http://docs.google.com/fileview?id=0B6w ... YTY0&hl=cs

Díky Zany. Je to místo mě blízké, táta je z Heřmaně, pár Km odtud. Velmi krásně jsi to popsal.
Někdy se tam podívej, v chalupách a stodolách jsou zbytky původních zdí, včetně opracovaných kamenů.