Shrnu, pohyb mezi pobyty Soběslava II. na oné Skále.
(zítra zkusim zrobiæ něco tak neprovizorní)
V roce 1178 císař Barbarossa udělil naše knížectví v léno Bedřichovi, ten vytlačil Soběslava z trůnu, Soběslav se uchýlil na onu Skálu.
Pravděpodobně pouze s družinou. Bez družiny byl vlastně Přemyslovec bezmocný, družina byla základ - okruh věrných lidí, kteří by za svého pána položili i život. Když se stal knížetem, oni jako první se poté mohly těšit z výhodných beneficií. Družina nebyla příliš velká. Případ Břetislava II. (taky v rejstříkuú, který utekl údajně do Uher s 3000 bojovníky (Kosmas bude pěkná kecka), se těžko opakoval.
23. 1 došlo k přepadu Bedřicha, který se vracel z Němec do Čech na jedné z nejdůležitějších stezek, ovšem Bedřich o přepadu věděl dříve. Právě bitva u Loděnice byla šarvátkou 2 družin, maximálně několik stovek mužů. Nebyla to žádná velká bitva již by se účastnili kasteláni z hradů s okolní "domoobranou". Bedřich byl poražen, družina rozprášena, dal se na útěk. U Prčic narazil na vojsko Konráda II. (tehdy ještě III.) Oty, spojence. Konrád tedy musel vědět o přesunu Soběslava ze Skály. V tom případě mohl být zpraven i Soběslavův bratr Václav (bude v rejstříku), tou dobou diarcha v Olomouci a mohl i poslat kontingent bojovníků. O tom ale nejsou žádné zprávy.
Ještě něco k cestám. prčice ležely na důležité stezce z Prahy na jih (tažení na Prahu na obrázku ji víceméně kopíruje). Ovšem jak Bedřich se k těm Prčicím dostal. někdy je lehký se tam dostal, ale jemu celkem překážely Brdy...
Bylo by dobré položit si otázku, proč neobsadil Soběslav přímo Pražský hrad.
1) Táhl z jihu a ještě k Praze nedorazil
2) Neměl se svojí družinou sil k dobytí hradu. Jen smrt, nebo internace Bedřicha po úspěšném přepadu by pomohlo šlechtě rozhodnout se.
Druhá otázka: Proč Bedřich prchal k Prčicím ne na hrad, či nakolik bylo náhodné setkání s Konrádem Otou?
V minulé generaci ubránil Hrad Děpolt proti spojeným vojskům šlechty a moravských údělníků. Vzhledem k vzdálenosti, kterou urazil za 4 dny, by se jistě dostal Bedřich do Prahy dříve než postupující Soběslav. Domnívám se ale, že Soběslav vyjednával se šlechtou, získaval její podporu, čekal na posily pro rozhodující bitvu. Soběslava mohla podpořit jedna složka, kterou upřednosnoval před velmoži - svobodní sedláci, kteří pomalu, ale jistě se stávali poddanými. Máme totiž dobu vzniku pozemkové šlechty.
Kdyby se utkal pouze se svojí družinou, proti spojeným vojskům příbuzných by dlouho neodolával. Nemohl na pomoc přispěchat bratr Václav, tou dobou ještě olomoucký vládce?
Zde (Na Bojišti - 27.1.1179 byl Soběslav poražen, díky mrazu mnoho raněných zemřelo. Soběslavovy síly byly jistě zdecimovány, poté se stáhl na svůj hrad, který byl asi po roce obsazen. Těžko by se stahoval na hrad se spojenci z řad šlechty a sedláctva.