Fórum zájemců o historii

Viola píše:...Mimochodem, proč byl vlastně postaven Ojvín?

Opravdu se téměř shodně všude uvádí, že byl hrad Ojvín postaven za účelem posílení ochrany cesty od Žitavy na Českou Lípu. (Nijak jsem tuto možnost neověřoval).
Za zakladatele se kolem r. 1253-1260 považuje Chval z Lipé. Současně s Ojvínem mělo vzniknout i několik dalších ronoveckých pevností.

Hrad Ojvín.

Již ke konci XIII.st. ale začal pustnout a byl obsazen pouze purkrabími. Teprve kolem r. 1311 jej měl Jindřich z Lipé (Chvalův syn?) obnovit a rozšířit, ale pak krátce na to (1319) zas směnit (i s Ronovem a Krásným Bukem) s Janem Lucemburským.
Janův syn, Karel IV., pak nechal hrad přestavět na celestýnský klášter.

Romantická malba zřícenin celestýnského kláštera na Ojvíně.

Podrobněji i s odkazy viz: http://klaudyan.psomart.cz/clanek.php?id=10

Neviděl někdo nějakou rekonstrukci Ojvína pro dobu před přestavbou na klášter?
Případně nějaký němčinář, co to jméno původně znamenalo?
(Strašný písmo na oči, není-liž pravda...?)

Przemysl de Nyestieyky píše:

Viola píše:...Mimochodem, proč byl vlastně postaven Ojvín?

hrad Ojvín postaven za účelem posílení ochrany cesty od Žitavy na Českou Lípu.

Zitavska stezka byla skutecne obchodni a dopravni tepna (ne jako dalnice mezi praglem a brnem)
Ze byla skutecne dobre chranena neni o tom pochybnosti.Napriklad i straziste ktera tuto tepnu hlidala mela troji val a myslim ze i nektere maji vlastni studnu
Proto se nedivim Ojvinu.Ale bohuzel vubec nic o nem nevim.Vlastne nic.Chtel sem se podivat abych ti udelal radost a rozdejchat tuhle diskuzy Ale je mi lito.Nezjistil sem ani ze na Ojivinu strasi natoz neco blize k dejinam nebo cele stavbe.P roste nic

p(o)sel z budoucnosti píše:...Nezjistil sem ani ze na Ojivinu strasi....

Také nevím o tom, že na něm strašilo, ...o tom by asi nejvíc vypověděli lidé z podhradí? Ale v jedné historické práci z r. 1602 se píše, že "...Toho také Roku (1366) Cýsař Karel skrze něgaké widěnij nočnij/z gednoho Zámku swé° w Kragi Zitawském/řečeného Owín/ Klásster we gméno Ducha Swatého a blahoslawené Panně Marygi y Swatému Wácslawowi ku památce dal postawiti."
Tedy, že se tradovalo, že Karel IV. na Ojvíně "viděl nějakého fantoma", kvůli kterému dal vystavět klášter...? Takže buď na tom hradě strašit opravdu muselo, nebo strašilo přímo Karlovi...?

Stim strasenim mel kaja asi nejake vlekle problemy.udajne v rozborenem prazskem hrade ponem v noci hodil nekdo cisi a volne chodil po jejich mistnosti...No kdo vi..

některé odpovědi.Název Ojvín.Nejpůvodněji psán Moiben/1290/,Castrum Oywin /1316/,castrum-tábor,ležení,Jan z Gubna žitavský kronikář r.1390 používá postupně tři názvy Moyben,Owben,OybinNejpravděpodobnější se jeví původ v Ve slovanském jméně Mojba a označení jeho území.Druhé vysvětlení je možné z německého oibm nářečím tisi/Eiben/.Tisový les se skutečně táhl až na krompach,zde se zachovali dva-přes dva tisíce let staré.A stěmi vidinami Káji se to mělo tak.Vroce 1364 nařídil městu Žitavě postavit Císařský Dům na severní straně Oybína.Důvodem byla touha mít romantické sídlo na severní výspě království a praktická strana věci blízkost Brandenburgu.Dům je i na obrázku.V r.1365 cestoval do Avignonu v Provencalsku.Zde se seznámil s řádem celestianů.Jejich učení se mu natolik zalíbilo ,že dva mnichy vzal do PrahyTěm se tu však pro příliš rušný život nelíbilo a chtěli zpátky na jich Francie.Aby je udržel kázal stavět pro ně klášter na tichém Oivíně.Stavělo se v letech 1366-84.Stavěli nejlepší stavitelé z dílny P.Parléře,a to v ve francoiském stylu -tak kázal král.Během stavby bydleli mniší,ke kterým přibyli další v královském domě.Georg

Pánové,

toto není příspěvek, jen poděkování za erudované a obsáhlé informace.

Díky

K.

Przemysl de Nyestieyky píše:Opravdu se téměř shodně všude uvádí, že byl hrad Ojvín postaven za účelem posílení ochrany cesty od Žitavy na Českou Lípu. (Nijak jsem tuto možnost neověřoval).
Za zakladatele se kolem r. 1253-1260 považuje Chval z Lipé. Současně s Ojvínem mělo vzniknout i několik dalších ronoveckých pevností...

vzdálených od sebe vždy cca den cesty. Ronovci opravdu na konci 90. let Žitavu ztratili, ale Ojvín jim zůstal. R. 1290 se na několika listinách objevuje Čeněk z Ojvína (Ztenco de Moibin). Jindřich z Lipé v r. 1310 získává Žitavu a hrad Ronov a v r. 1312 obnovuje zpustlý Ojvín. 31.8.1319 nebo někdy okolo tohoto data vyměnil pan z Lipé Žitavsko i s Ojvínem za statky na Moravě. Jan Lucemburský poté postoupil Žitavsko s hrady Ronovem, Ojvínem a Schönbuchem jako zástavu za dosud nevyplacené věno Anežky jejímu muži Jindřichu Javorskému. Po Javorského smrti (1346) se dle dohody celé území vrátilo zpět českému království.
19.8.1348 Karel IV. dává Žitavu i s okolím do zástavy Rudolfovi II. Saskému na dobu deseti let. a 27.11.1357 ji vyplácí. Téhož roku nařizuje Oldřichu Tistovi z Hedčan, aby vystavěl celní hrad Karlsfried, a tím snížil význam obchodní Lipské cesty a pozdvihl cestu Žitavskou. Na Ojvíně v r. 1364 buduje palác a v r.1366 již zmiňovaný celestinský klášter.

Kronikář Jan z Gubenu se plete v tom, že celestini měli klášter v Avignonu (byl založen až 1395-1402). Václav Hájek z Libočan čerpal zřejmě také z Gubena a zaměnil celestiny s benediktiny a tvrdí, že jich na Ojvín přišlo šest (Guben uvádí dva). V každém případě byli mniši povoláni na Ojvín v r. 1366. Beneš z Krabice napsal:" V téže době pan císař Karel založil nový klášter na svém hradě Ojvíně u Žitavy a umístil v něm mnichy, kteří se nazývají celestýni..." Guben napsal:"Tito přišli sem do tohoto města ve výše uvedených letech o Letnicích... a začali stavět."
S doporučující listinou byli mniši vysláni na Ojvín, listina nařizovala k "velké radosti" obyvatelům Žitavy, aby byli celestýnům nápomocni při výstavbě a měli jim povinně přispívat 200 kopami pražských grošů a celestyni ještě týdně dostávali 10 kop pr. grošů z kutnohorských dolů.
17.3.1369 dal Karel dodatečně vystavit při cestě z druhé římské jízdy v Lucce zakládací listinu kláštera zasvěceného všemohoucímu Bohu, Duchu svatému, Panně Marii, svatému Václavovi mučedníkovi a svatému Petru Vyznavači. Jinak klášteru sv. Ducha (Mons Paracleti). Karel vybavil klášter všemi právy, poctami, privilegii i svobodou, zaručující mu samostatnost a neprodejnost majetku. Hrad Ojvín měl zůstat v trvalém majetku České koruny.
v r. 1369 měl císař dokonce dle Gubena strávit noc v císařském paláci na Ojvíně a na základě stížností ojvínských mnichů na žitavské, dostali žitavští ostře "vyspíláno" a museli převzít veškeré závazky související s výstavbou celestinského kláštera. Odpovídali za služby spojené se stavbou, ze řemeslníky atd. "..."titíž mniši utiskovali město a chudou radu... jež musela snášet a vydržet tak velké zlo, jakého se jí nedostalo do dnešního dne ještě od žádného pána."

acoma píše:Kronikář Jan z Gubenu se plete

M. Sovadina uvádí několik příkladů, kdy se Jan z Gubenu mýlí, někdy dost zásadně, a proto ho nepovažuje za příliš důvěryhodný zdroj.
No a Hájek...
Jinak důvodem, proč na Ojvín Karel uvedl právě celestiny, bylo jeho seznámení s tímto řádem v papežském Avignonu a také jeho exkluzivita a neznámost v Čechách.

Bohuslav Balbín je přesvědčen :"Soudím, že jsem ve svém životě ještě nikdy neviděl přírodou takto opevněné místo...: sestává z takové kamenné masy, že nemůže být přemoženo ani podminováním a jinými prostředky dnešního vojenského umění, ani rourami a p횝alami naplněnými střelným prachem..."



Ojvín, hradní a klášterní areál z jižní strany (Linsinger 1997)

acoma píše:Bohuslav Balbín...

A odkud máš prosím Tě tu citaci?

Richard Němec uvažuje o tom, zda Karlova přestavba Ojvína nesouvisela i s demonstrací královské moci vůči Žitavě a Šestiměstí (od r. 1346 hornolužická města Lubañ, Zhořelec, Budyšín, Kamenec a právě ta česká královská Žitava). Podotýká, že místní šlechta a městský spolek měli na tomto území až příliš velký vliv a panovník zde nikdy nesídlil a tak prý ojvínská fundace poukazuje na mocensko-reprezentativní rozměr, jehož faktické sdělení bylo zviditelněno promyšleným uspořádánim hradního a klášterního areálu a zejména jeho exponováním v pohledové ose k městu Žitava. Hrad Kalsfried měl naopak připomínat Karlovu autoritu ve věcech finančních - vybudovaný jako celnice uzavírající jediný průchozí průsmyk v okolí... (od r. 1364 rezidence žitavského fojta). Autor podotýká, že Karlův velmi úspěšný prastrýček, trevírský biskup Balduin rád stavěl "vzdorohrady" v dohledu hradů znepřátelených rodů. A postavil jich docela dost.

Wolfgang Braunfels ve své práci prokázal, že mnišské řády kladly velký důraz na tradici určovanou zakladatelem svého řádu. Dodržovali specifický klášterní život, který byl interně upraven a patrně se projevoval i upřednostňováním určité stavební dispozice kláštera. Je tedy možné, že celestýni se svými novými fundacemi snažili přiblížit podobě mateřského kláštera (koneckonců stejně jako ostatní kokontemplativní řády) i poustevnickým ideálům Petra z Morrone. Němec tím vysvětluje dobovou zprávu Jana z Gubenu, že mniši se chtěli vrátit z Prahy zpět do Avignonu a teprve poté, co jim Karel IV. nabídl poměrně nehostinnou parcelu na Ojvíně "v pusté lesní krajině" se rozhodli v Čechách zůstat. Ojvín se totiž poodbá mateřskému klášteru celestýnů - klášteru Sv. Ducha v del Morrone (po zrušení řádu je od r. 1868 je využíván jako vězení a jak vypadá vevnitř se díky tomu neví... ) a napovídá tomu i střídmá jednolodní stavba a vybudování poustevny v areálu ojvínského konventu.

Viola píše:

acoma píše:Kronikář Jan z Gubenu se plete

M. Sovadina uvádí několik příkladů, kdy se Jan z Gubenu mýlí, někdy dost zásadně, a proto ho nepovažuje za příliš důvěryhodný zdroj..

Já zase narazil na opak. Cituji anotaci J.Panáčka v Reg.Lipp.: "...Dnešní historikové (naposledy Sovadina 1997, 12; 1998, 27) se shodují v mínění, že zápisy Jana z Gubenu (ze 3. čtvrtiny 14. století) poměrně spolehlivě zachycují situaci v době o 100 let starší. Dnes již tyto kronikářské zprávy považujeme při nedostatku jiných za cenný pramen..."
****
A co tedy říká o vzniku Ojvínu samotný Jan Guben?
"Jeden zeměnín seděl u Lipého (by der Lypen), jmenoval se Chval (Quale), jeho byla ona strana hor až k Lipému. Jeho služebník lovil medvěda na skále, kde byl pak postaven Ojvín (Moyben). Skolil jej zde, jel pak domů a řekl: ´Pane, viděli jsme jedno z nejlepších míst k postavení hradu, jaké by jste mohl spatřit.´Tak byl postaven první Ojvín (Owben)."
Zápis se týkal období mezi lety 1253-1262.
(Regesta Lippensia, ed. J.Panáček, s. 16, Česká Lípa 2000)

Nedávno mne admin. vyzval,abych něco napsal o období husitství v tomto kraji.Mne asi zaujal právě Ojbin.Husité ho obléhali již r.1420 a to pod vedením Zbyňka z Dubu a Chvala z Řepčic.Hrad však oddolal a o tom se jistě roznesla zpráva.4.listopadu pak husité vypálili jeho "dceřinný" klášter v Praze.Mezitím se kanovníci chrámu svatého Víta rozhodli právě sem převážet pro záchranu zbylé věci z katedrály Podařilo se narychlo odvézt knihy a zbytky ostatků svatých,oltáře,obrazy a sochy již nezachránili.To husité spálili nebo zničili r.1421,pod vedením Jana Želivského.
Mezitím se na hrad soustřďovalo velké množství katolických kněží nejen z Čech,ale i ze slezska a míšeňska..Muselo jich tam být hodně, o čemž svědčili účty za dodávky proviantu z Budišína.Tyto dodávky snad byly nařizovány i něm.císařem a papežem.R: 1429 opět došlo k obléhání.Pod vedením Prokopa Holého dorazilo cca 4000mužů/z toho 400 jezdců/ a asi 130 vozůOjbín byl ostřelován z p횝al,ale přesto oddolával.Nakonec se rozhodli husité kořistit v okolních obcích a poté, co vydrancovali Zhořelec,odešli.A ještě jedna zajímavost.Když se Klášter na Oybíně rušil,tak věnovali hlavní oltář hádejte kam?Do Cvikova

Včera jsem byl na Ojvíně, bylo už sice zavřeno a navíc začlo pěkně bouřit, ale musím říct, že i od vstupního turniketu je to impozantní pohled. Krásná je i obec pod hradem, o krajině okolo nemluvě. A v létě budou na hradě pravidelné rytířské slavnosti, jestli jsem teda dobře rozuměl tomu plakátu. Němčina není můj obor, o čemž svědčí můj pětiminutový pokus o rozhovor s průvodkyní, kterou jsme potkali, když jela domů a zakončili ho málem srdečným objetím a líbačkou. Sympatická paní.

Našel jsem obsáhlou publikaci o historii Ojbina,digitalizováno
http://books.google.de/books?id=gokzAAAAYAAJ