Fórum zájemců o historii

Zany píše:sorry, ale bez konkrétního místa postrádá tvůj příspěvek smysl

Abych nemusel citovat každého zvlás.
Napsal sem tam ,že každému na požádání napíšu co je to za hrad.Jak se koukám tak moje soukromé zprávy hlásí jenom jediného zájemce.A není to ani jeden zvás.
Přeci je jasné, že nebudu jmenovat veřejně památku,která tak výrazně trpí právě nenechavejma lidma.-Tím nemyslím pochopitelně nikoho zvás.
Tak pište,pište.Rád odpovím.Ale myslím že Zany ví a nebude to pro něj žádné překvapení.

když to píšeš do veřejné diskuse, tak se o tématu nehodlám bavit někde na vlastním písečku v PM.
a nenechavými návštěvníky trpí stovky památek, tím, že tady napíšeš jedno jméno to zhoršíš asi tak o 0,00000001 %

kanuk píše:K výkonům středověkých(?) horníků. Známou Rudolfovu štolu, která přivádí vodu z Vltavy pod Letenskou strání (Havírna) do jezírek ve Stromovce, kopali za Rudolfa II. Kopali ji z obou konců, a setkali se s rozdílem asi 20 cm. Bez laserů a teodolitů. Při tom, jestli se nemýlím, štola nevede rovně, ale je zahnutá, snad do S.

O té štole sem už lecos slyšl.Je teď zrovna zavřená.Někteří odbornící to považují za velkolepé dílo.
Zajmavé jak se asi dorozumívali při výkopu.Některé tunely(tuším že v Mexiku)připomínají na plánech velké podzemní obrazce.Vědci prokázali ,že při poklepu železným předmětem lze tento zvuk slyšet v podzemí a "kopáči"se mohli orientovat podle zvuku...Jak to zvládali u nás ale nemám páru.

Zany píše:když to píšeš do veřejné diskuse, tak se o tématu nehodlám bavit někde na vlastním písečku v PM.
a nenechavými návštěvníky trpí stovky památek, tím, že tady napíšeš jedno jméno to zhoršíš asi tak o 0,00000001 %

To máš sice pravdu ale je proti mojemu přesvědčení usnadňovat detektorářům práci.

K té Rudolfově štole. Je o ní dost na IN. Pan Jiří Wagner, jinak z Neviditelného psa, tam má docela zajímavý článek, s některými technickými detaily. Doporučuji.

Zany píše:když to píšeš do veřejné diskuse, tak se o tématu nehodlám bavit někde na vlastním písečku v PM.
a nenechavými návštěvníky trpí stovky památek, tím, že tady napíšeš jedno jméno to zhoršíš asi tak o 0,00000001 %

Pro tvou informaci uvádím, že ta tajuplná chodba není ražená v čediči, jak tu onehdá uváděl

floriš píše:Pro tvou informaci uvádím, že ta tajuplná chodba není ražená v čediči, jak tu onehdá uváděl

Tak to mi buďto Komoñ řekl o jiném hradě - a nebo nevim...
Všude se uvádí, že hrad stojí NA čedičovém suku, na fotkách čedič, osobně jsem tam několikrát byla - čedič...
Tak v čem je ta chodba ražená?

Verna píše:Tak to mi buďto Komoñ řekl o jiném hradě - a nebo nevim...
Všude se uvádí, že hrad stojí NA čedičovém suku, na fotkách čedič, osobně jsem tam několikrát byla - čedič...
Tak v čem je ta chodba ražená?

Jak bych ti to jen ohleduplně vysvětlil... ten šutr se OBECNÌ řadí k čedičům a pro laickou a turistickou veřejnost je to patrně dostačující, ale ve skutečnosti...

dám příklad: holka jménem Jagwyga Dong, maminka polská šlapka z Jelenia Góry, která přišla jako 20letá před 5 roky do Liberce, otec Nguyen Van Dong - vietnamský obchodník, t. č. z Liberce - rodina bydlí v Lbc-Harcově. Dítě fyziognomie mongoloidní rasy s trochu větším nosem má české občanství - JE TO ČECH?

Jadwyga Dong je Čech asi stejně jako melafyr je čedič

Verna píše:

floriš píše:Pro tvou informaci uvádím, že ta tajuplná chodba není ražená v čediči, jak tu onehdá uváděl

Tak to mi buďto Komoñ řekl o jiném hradě - a nebo nevim...
Všude se uvádí, že hrad stojí NA čedičovém suku, na fotkách čedič, osobně jsem tam několikrát byla - čedič...
Tak v čem je ta chodba ražená?

Je to melafyr.Sem to popletl.Mám bejt příšte teda mkonkrétní. Čistě čedičový je hrad sousední.

Eh, dobrá... Já jsem to myslela tak, že je lehčí kopat chodbu v pískovcích nebo vápencích, než v bazaltech... Tedy - nikdy jsem to nezkoušela, uznávám...
Takže se tedy shodneme v tom, že ta chodba je kopaná v tom černým šutru (občas je do šeda, občas do zelena) co klouže, když namokne?
Chápu to správně, že je podkrkonošský melafyr starší (a tudíž zvětralejší), než třeba čediče ve Středohoří - a tudíž se v něm lépe kutá? A nebo je to skoro zanedbatelnej rozdíl?

Verna píše:Eh, dobrá... Já jsem to myslela tak, že je lehčí kopat chodbu v pískovcích nebo vápencích, než v bazaltech... Tedy - nikdy jsem to nezkoušela, uznávám...
Takže se tedy shodneme v tom, že ta chodba je kopaná v tom černým šutru (občas je do šeda, občas do zelena) co klouže, když namokne?
Chápu to správně, že je podkrkonošský melafyr starší (a tudíž zvětralejší), než třeba čediče ve Středohoří - a tudíž se v něm lépe kutá? A nebo je to skoro zanedbatelnej rozdíl?

Měl sem možnost porovnat několik melafýrů v různých lokalitách.Některé se drolí některé sou tvrdé jako beton.
Lokalitu kterou máš na mysli nemá horninu přiliš tvrdou.Ono taky záleží kdo ji těží...

Ty dva hrady blízko sebe - že by Bradlec a Kumburk? Je to tam sice většinou pískovec, ale nějaké proniky čediče nejsou vyloučeny (Trosky, Veliš?)

kanuk píše:Ty dva hrady blízko sebe - že by Bradlec a Kumburk? Je to tam sice většinou pískovec, ale nějaké proniky čediče nejsou vyloučeny (Trosky, Veliš?)

my nesmíme ani naznačovat
a prý melafyr z rodiny bazaltů, né čedič

Já jsem takový geolog, že pro mne čedič a bazalt je jedno a to samé.

tajná chodba o délce 15 km (!) má prý, podle pověsti, vést z Landštejna do kláštera v Klášteře. Klášter je podsklepený a vybíhá z něj chodba směrem k Landštejnu, je ale zatopená. Landštejnské podzemí zas zalili komunisti betonem a pomalu se to znovu odstrañuje, takže z tohoto bodu zatím o chodbě nevím. Zaujala mě ale chodbička odkrytá nedávným ar. výzkumem ústícím z donjonu na parkán pravděpodobně na odpad z kuchyně. Více zde http://geo-cz.com/landstejn/2005-1.htm :

Problém je v tom, že paulánský klášter v Klášteře je až někdy z konce 15. století, pak kolem 1530 zplundrováno a založeno znovu asi 1630. Kdo a kdy by tu chodbu kopal, permoníci? Navíc u těch chodeb je třeba si uvědomit, jak by to muselo být strašně drahé (žádní nevolníci chudáčci bezprávní zpola otročtí u nás nikdy nebyli). Jedinou útěkovou chodbu co znám, je v Kurdějově u Huistopečí a ta je z opevněného kostela někdy ze 17. století, z doby, kdy jižní Moravu ohrožovali Turci.

Jo, a v klášteře je barokní skvělé podzemí, ale žádná chodba odtud nevychází, byl jsem tam asi dvakrát nebo třikrát.

jak jsem psal výše, je to podle pověsti. Kopání se připisuje slavonickým permoníkům No, teď vážně: taky jsem tam párkrát byl (ještě jsem viděl Strom života) a průvodkyně nás na tu chodbu upozorňovala- je to po pár metrech zatopené, takže to vypadá jen jako výběžek.

O hradě Milštejn se rozvířili zvěsti o podzamníchjchodbách když tu ve třicátých letech byly objevena soustava jeskyň nejdelší má 45 m.Okamžitě vznikali pověsti kam až chodba vedla.Dnes jsou opatřeny mříží-ochrana populací netopýrů.

jako malý jsem tam s dědou lezl a ukazoval mi i obrovský dub.Ve výšce bylo něco vyryto.Tvrdil že je to nápis z dob husitů.

Georg píše:O hradě Milštejn se rozvířili zvěsti o podzamníchjchodbách když tu ve třicátých letech byly objevena soustava jeskyň nejdelší má 45 m.Okamžitě vznikali pověsti kam až chodba vedla.Dnes jsou opatřeny mříží-ochrana populací netopýrů.

jako malý jsem tam s dědou lezl a ukazoval mi i obrovský dub.Ve výšce bylo něco vyryto.Tvrdil že je to nápis z dob husitů.

A jak je ta chodba teda dlouhá?

Za ty mříže asi může CHKO a asi i jejich pracovník pan Jenč.Pan Jenč je velmi šikovný ale nedostudovaný, v současnosti dělá archeologii na "laně" a speleoarcheologii.Má obdivuhodné štěsti a čuch.Ale stěma mřížema mě už štve.Takhle už kvůli netopejrům byla zazděna chodba pod hradem Trosky.