Germánské osídlení Čech
Napsal: 23 led 2014 22:52
Uvedu to jednou osobní zkušeností. Kdysi jsem se zabýval novopohanstvím, konkrétně tou germánskou formou. Jednou se objevila zpráva v médiích o novém archeologickém objevu z germánské doby, tak na to někdo poslal odkaz. Bylo to psáno v tom typickém archeologickém jazyce, že se našly památky po našich předcích.. A jak to komentovala jedna pohanka, ono to bylo asi poprvé, co narazila na to, že by i Germáni byli takto uznáni za naše předky.. Té výsady se dostává přirozeně Slovanům a pak běžně pravěkým kulturám od neolitu po Kelty, ale s Germány byl problém, stále byli nebo jsou považováni za cizí element.
Má to samozřejmě původ v posledních dvou staletích, kdy se slovanství a germánství stalo politikem. Stará osídlení Čech Germány a Slovany se brala jako důkaz, že tady ti nebo oni mají větší právo žít. Dalším historiografický spor vyvstal tehdy, když moravský Němec Berthold Bretholz vystoupil s tezí, že původ německého obyvatelstva Čech a Moravy sahá až k Markomanům, kteří neodešli, ale zůstali nepovšimnuti písemnými prameny. Proti vystoupil Josef Pekař - http://cs.wikisource.org/wiki/Objevy_Bretholzovy/I" onclick="window.open(this.href);return false;
Vrchol představovala nacistická okupace. Tak třeba bylo zcela prokopáno druhé největší markomanské naleziště v Třebusicích na Kladensku. Výsledky výzkumu jsem nikde neviděl zpracované ani žádný odkaz na ně.. Můžu se dohadovat, jestli výsledky Němci zničili, nebo byli zničeny po válce Čechy, jestli jsou tak neobjektivní, že jsou nepoužitelné, nebo jestli se doteď badatelé bojí na ně odkazovat, aby nebyli obviněni bůhvízčeho. Neobjektivnost nacistů netřeba přitom zdůrazňovat, v Německu došlo k umlčení výzkumu v Bavorsku a Horní Falci, kde bylo dokázáno slovanské osídlení vrcholící v 8.-10.století.
Druhá světová přinesla objev slovanské keramiky na pražském Hradě, kterou Ivan Borkovský nazval "keramika pražského typu", a stala se zase nástrojem pro legitimizování přítomnosti Čechů v Čechách. A poválečná doba obecně přála slovanské archeoogii, jednak z důvodů ideových, jednak z důvodů převratných objevů z doby Velké Moravy. Dneska se dá naštěstí zabývat Germány bez politických konotací.
Raně germánské osídlení je jiného rázu než pozdější německá kolonizace. Germánské kmeny často volily dnešní Česko jako průchozí stanici cestou na jih. Vrcholně středověká a pobělohorská kolonizace tu už chtěla zapustit kořeny natrvalo a i po transferu (volím neutrální termín) Němců jsou hlasy, že by se rádi vrátili.
Diskontinuita raných Germánů a dalších dvou jmenovaných vln je vidět na rozsazích osídlení. Raní Germáni zasídlili typická zemědělská území v nížinách. Dvě největší markomanská naleziště jsou mimo Třebusic v Dobřichově ve středním Polabí, dvě největší langobardská naleziště jsou z Čelákovic (zase u Labe) a v Kyjově na jižní Moravě.
Středověká kolonizace doplňovala mapu českého osídlení na jeho neobydlených okrajích (sudetská pohoří, Vysočina), pobělohorská kolonizace pak utvrdila německé osídlení v Sudetech (neberu nyní v potaz města). Tyto dvě novější vlny sem tedy nepatří.
***
Germáni přicházeli do Čech ze severu od Labe. Patřili povětšinou do skupiny kmenového svazu Svébů, který sídlil mezi Labem a Rýnem.
- První Germáni byli nositelé grossromstedské kultury, jejíž výběžek do Čech se jmenuje plaňanský horizont; časově 35/25-10/5 př.n.l.. Přišli do Čech ještě před Markomany, byli s nimi příbuzní, minimálně to byli také Svébové. Plaňanské naleziště navíc leží hned vedle Dobřichova, kde je největší naleziště markomanské.
- Markomani - 10/5př.n.l. - asi 400. Hlavní fáze je za Marobuda (rámcově do r. 20).
Pak ještě proběhly markomanské války kolem r. 180, kde s Markomany válčil Marcus Aurelius. Římané tehdy došli až k Olomouci, tábor měli v Mušově u hranic s Rakouskem, na Slovensku došli k Trenčínu, kde je doteď po nich nápis na skále.
- R. 375 vpadli do Evropy Hunové, tím padla římská hranice v Podunají jako místo styku Říma a Germánů. Místo stěhování populace ze severu přes Česko na jih probíhá tlak z Panonie na sever, hlavně na Moravu.
- Část Germánů se r. 406 přidává k tažení Burgundů, Alanů a Vandalů, kteří vpadli do Galie a kromě Burgundů pokračovali do Hispánie. Zřejmě tak došlo pod hunským tlakem, čeští Germáni se mohli přidat kvůli dobrodružství nebo taky z důvodu ohrožení, to nevím..
Část Markomanů zřejmě odchází za Šumavu, kde zakládá kmen Bavorů (podle názoru, že Baiuwarii znamená Muži z Boiohaema). První zmínka o Bavorech je až z r. 551, doba příchodu a etnogeneze je tedy nejasná.
- V Čechách zůstavší Germáni jsou asi doplněni populací z Durynska, jména kmenů ale neznáme. Populace je jmenovaná archeologicky jako vinařická skupina podle Vinařic u Kladna.
Na Moravě po rozpadu hunské říše po r. 454 tlak Germánů z Panonie, moc uzurpují Herulové (objevena mohyla v Žuráni u Brna).
- po r. 480 Langobardi - kmen ze severního Polabí. R. 488 osidluje část Rakouska, zbytek zůstává v Čechách - viz naleziště Záluží u Čelákovic. Langobardi v letech 526 nebo 546 odcházejí do Panonie, r. 568 po tlaku Avarů do severní Itálie. I tak se ale v Kyjově objevily lang. nálezy z konce 6. století, v době pronikání prvních Slovanů.
Má to samozřejmě původ v posledních dvou staletích, kdy se slovanství a germánství stalo politikem. Stará osídlení Čech Germány a Slovany se brala jako důkaz, že tady ti nebo oni mají větší právo žít. Dalším historiografický spor vyvstal tehdy, když moravský Němec Berthold Bretholz vystoupil s tezí, že původ německého obyvatelstva Čech a Moravy sahá až k Markomanům, kteří neodešli, ale zůstali nepovšimnuti písemnými prameny. Proti vystoupil Josef Pekař - http://cs.wikisource.org/wiki/Objevy_Bretholzovy/I" onclick="window.open(this.href);return false;
Vrchol představovala nacistická okupace. Tak třeba bylo zcela prokopáno druhé největší markomanské naleziště v Třebusicích na Kladensku. Výsledky výzkumu jsem nikde neviděl zpracované ani žádný odkaz na ně.. Můžu se dohadovat, jestli výsledky Němci zničili, nebo byli zničeny po válce Čechy, jestli jsou tak neobjektivní, že jsou nepoužitelné, nebo jestli se doteď badatelé bojí na ně odkazovat, aby nebyli obviněni bůhvízčeho. Neobjektivnost nacistů netřeba přitom zdůrazňovat, v Německu došlo k umlčení výzkumu v Bavorsku a Horní Falci, kde bylo dokázáno slovanské osídlení vrcholící v 8.-10.století.
Druhá světová přinesla objev slovanské keramiky na pražském Hradě, kterou Ivan Borkovský nazval "keramika pražského typu", a stala se zase nástrojem pro legitimizování přítomnosti Čechů v Čechách. A poválečná doba obecně přála slovanské archeoogii, jednak z důvodů ideových, jednak z důvodů převratných objevů z doby Velké Moravy. Dneska se dá naštěstí zabývat Germány bez politických konotací.
Raně germánské osídlení je jiného rázu než pozdější německá kolonizace. Germánské kmeny často volily dnešní Česko jako průchozí stanici cestou na jih. Vrcholně středověká a pobělohorská kolonizace tu už chtěla zapustit kořeny natrvalo a i po transferu (volím neutrální termín) Němců jsou hlasy, že by se rádi vrátili.
Diskontinuita raných Germánů a dalších dvou jmenovaných vln je vidět na rozsazích osídlení. Raní Germáni zasídlili typická zemědělská území v nížinách. Dvě největší markomanská naleziště jsou mimo Třebusic v Dobřichově ve středním Polabí, dvě největší langobardská naleziště jsou z Čelákovic (zase u Labe) a v Kyjově na jižní Moravě.
Středověká kolonizace doplňovala mapu českého osídlení na jeho neobydlených okrajích (sudetská pohoří, Vysočina), pobělohorská kolonizace pak utvrdila německé osídlení v Sudetech (neberu nyní v potaz města). Tyto dvě novější vlny sem tedy nepatří.
***
Germáni přicházeli do Čech ze severu od Labe. Patřili povětšinou do skupiny kmenového svazu Svébů, který sídlil mezi Labem a Rýnem.
- První Germáni byli nositelé grossromstedské kultury, jejíž výběžek do Čech se jmenuje plaňanský horizont; časově 35/25-10/5 př.n.l.. Přišli do Čech ještě před Markomany, byli s nimi příbuzní, minimálně to byli také Svébové. Plaňanské naleziště navíc leží hned vedle Dobřichova, kde je největší naleziště markomanské.
- Markomani - 10/5př.n.l. - asi 400. Hlavní fáze je za Marobuda (rámcově do r. 20).
Pak ještě proběhly markomanské války kolem r. 180, kde s Markomany válčil Marcus Aurelius. Římané tehdy došli až k Olomouci, tábor měli v Mušově u hranic s Rakouskem, na Slovensku došli k Trenčínu, kde je doteď po nich nápis na skále.
- R. 375 vpadli do Evropy Hunové, tím padla římská hranice v Podunají jako místo styku Říma a Germánů. Místo stěhování populace ze severu přes Česko na jih probíhá tlak z Panonie na sever, hlavně na Moravu.
- Část Germánů se r. 406 přidává k tažení Burgundů, Alanů a Vandalů, kteří vpadli do Galie a kromě Burgundů pokračovali do Hispánie. Zřejmě tak došlo pod hunským tlakem, čeští Germáni se mohli přidat kvůli dobrodružství nebo taky z důvodu ohrožení, to nevím..
Část Markomanů zřejmě odchází za Šumavu, kde zakládá kmen Bavorů (podle názoru, že Baiuwarii znamená Muži z Boiohaema). První zmínka o Bavorech je až z r. 551, doba příchodu a etnogeneze je tedy nejasná.
- V Čechách zůstavší Germáni jsou asi doplněni populací z Durynska, jména kmenů ale neznáme. Populace je jmenovaná archeologicky jako vinařická skupina podle Vinařic u Kladna.
Na Moravě po rozpadu hunské říše po r. 454 tlak Germánů z Panonie, moc uzurpují Herulové (objevena mohyla v Žuráni u Brna).
- po r. 480 Langobardi - kmen ze severního Polabí. R. 488 osidluje část Rakouska, zbytek zůstává v Čechách - viz naleziště Záluží u Čelákovic. Langobardi v letech 526 nebo 546 odcházejí do Panonie, r. 568 po tlaku Avarů do severní Itálie. I tak se ale v Kyjově objevily lang. nálezy z konce 6. století, v době pronikání prvních Slovanů.