Fórum zájemců o historii

Už na počátku 50. let se dostaly do sporu dvě z vítkoveckých větví - Rožmberkové s Vilémem z Landštejna. Spor, do kterého se vložil i Karel IV. byl urovnán v letech 1352 a 1353.
Po smrti králova oblíbence Viléma z Landštejna 23. dubna 1356 opět zařinčí zbraně mezi panovníkem a Vítkovci. Záminkou je zřejmě Karlova snaha obnovit Karlhaus-Hrádek u Purkarce (archeologický průzkum ho datuje do doby Přemysla Otakara II.) v blízkosti rožmberských statků, sesazení Jošta z Rožmberka z pozice nejvyššího komorníka, spor o poručnictví nad dětmi Jana z Michalovic nebo nejspíše kombinace všech těchto důvodů.
Jisté je, že proti Karlu IV. povstávají páni z Rožmberka a Hradce, kteří se s stížností na císaře obracejí na ostatní kurfiřty. Boje snad příliš intenzivní nejsou, Jan Jindřich obléhá Telč Jindřicha z Hradce.
23. června 1356 bratři z Rožmberka slibují v Praze věrnost panovníkovi. Karel IV. je netrestá, nechá znovu vyměřit hranice panovnického a rožmberského zboží, Petr mladší z Rožmberka se stává proboštem pražské kapituly. Opětovně, jak už bylo řečeno, slibují věrnost Rožmberkové v březnu 1357.
Déle v odboji pokračují páni z Hradce. Telč je dobyta až v srpnu 1356. I Jindřichovi jsou ponechány jeho majetky, ovšem na dva roky je vyhnán z království.

Simplex píše: ↑01 pro 2023 07:28 Docela by mě zajímalo, zda existuje hypotéza, která vysvětluje odkud bylo k Vítkovcům přeneseno jméno Vok? Podle mě se nabízí rod ze Ředhoště či méně pravděpodobně z Benešova, ale další alternativa mě nenapadá. Vok z Rožmberak byl očividně jeho prvním nositelem a nelze vyloučit, že právě díky jemu se jméno dostalo do dalších větví. Tedy kromě pánů z Hradce a jejich podvětví, kde se nikdy neobjevilo. Opačná situace panuje u jména Sezema, které nenajdete právě pouze u Rožmberků.