Podle mého laického názoru je třeba vzít v úvahu, že různé tvary predikátů nemají na svědomí samotní jejich nositelé, ale jsou dílem písařů, kteří je zapisovali foneticky tak, jak je slyšeli (tedy pokud neměli k dispozici nějakou listinnou předlohu, ze které tvar predikátu opsali). A jistě jinak predikát zapsal písař, jehož přirozeným jazykem byla němčina, a jinak ho zapsal český písař. Proto tolik variant jednoho jména. Jak nazýval konkrétní nositel predikátu sám sebe se už nedopátráme, zvláště nevíme-li, který jazyk byl pro něho samotného jazykem mateřským (pochybuji, že veškerá česká šlechta mluvila zásadně česky).
Dalším nepřehlédnutelným faktorem je, že samotný jazyk se za staletí dost změnil. Kdyby na mě běžným tempem mluvil člověk češtinou cca 700 let starou, myslím, že bych mu vůbec nerozuměl. Nejspíš by i Komenský rozkousal pár brk při luštění tohoto příspěvku ... Vstoupíme-li tedy do doby, kdy nositelé predikátů uměli sami napsat své jméno, zjistíme, že postupem času, tak jak se měnil český jazyk, měnil se i tvar predikátů zapsaných samotnými jejich nositeli (snad) vlastní rukou. Hledání toho pravého a jediného správného tvaru predikátu je problém, který nemá řešení ...
Zdánlivě jednodušší je tento problém u predikátů vycházejících z němčiny. Ale jen zdánlivě, jednak také němčina prošla za staletí jistým vývojem, ale hlavně proto, že v českém, a zvláště pak v analfabetickém prostředí se německé názvy přenášely mezi lidmi foneticky, což vedlo ke vzniku různých "počeštěných" zkomolenin německých predikátů. Kupodivu nikdo neprotestuje proti tvarům predikátů, zapsaných podle současné spisovné němčiny ...
Predikáty vycházejí vždy z nějaké konkrétní (později i smyšlené) geografické lokality. Ale také psaná forma jmen těchto lokalit se časem měnila, i když foneticky jde o jedno a totéž ...
Proto hledání toho jediného správného tvaru predikátu nemůže vést ke konečnému řešení. A přesvědčit všechny ostatní, že jedině mnou navržený tvar predikátu je ten správný, to je snad jen fantazie ... Výjimku tvoří jen dosud žijící potomci šlechtických rodů - ti nejspíš sami dobře vědí, jak se jmenují
Nakonec - ať už je řeč o Šternberkovi nebo Sternbergovi, Vartemberkovi nebo Wartenbergovi, Lobkovicovi nebo Lobkowitzovi (a to není německy), Švarcmberkovi nebo Schwarzenbergovi, nebo o tom výše probíraném Seebergovi alias Žeberkovi - i nezasvěcení většinou vědí, o kom je řeč a není třeba se nad tím pozastavovat. Ať si každý píše, jak si myslí že to je správně - já už si to přeberu.
Kdo ví, jak bude vypadat moje vlastní příjmení nebo jméno místa, kde žiju, za např. 500 let ??