---Pro mě je Tas z Chyš zajímavý i jako možný příbuzný známého pana Zbraslava, syna Vchynova. Tedy onoho královského podčeší, který toužil stát se stolníkem, jak napsal T. Velímský.
---Ze Zbraslavovy závěti víme, že odkázal své vnučce, dceři jakéhosi Tasa, lokalitu zvanou Zeměchy. Asi není náhoda, že dodnes nikdo ani neuvažoval o spojení onoho Tasa s moravskými Tasovci.
---J. Žemlička kdysi uvažoval o Tasově příslušnosti k rodu erbu třmene a odtud vedla hypotetická spojnice až k Tasovi z Vízmburka. Ale uvádí to jen v poznámkách, z toho je vidět, za jak pravděpodobné to považoval. Na počátku úvahy stály patrně kšefty Zbraslava s manželkou Petra ze Skalice, které jsou zmíněny v závěti. A pochopitelně i jméno Tas, které se ovšem nedá považovat za rodové. F. Musil ve své dvoudílné studii o rodu erbu třmene o sňatkovém spojení rodů ani neuvažuje.
---Podle mě je důležité, že pan Zbraslav odkázal své vnučce vesnici Zeměchy a obě dnes známé lokality byly pro rod erbu třmene, tím spíše pro moravské Tasovce bezcenné. Pokud by rodina vnučky působila ve východních Čechách, mohl jí Zbraslav odkázat jakousi zdejší lokalitu, protože měl z čeho vybírat. Tenhle problém odpadá, jestliže ženich jménem neznámé Zbraslavovy dcery pocházel ze severozápadních Čech a Zeměchy ležely u Loun. Není bez zajímavosti, že druhá Zbraslavova dcera měla dostat Orasice a jediná stejnojmenná lokalita leží nepřekvapivě u Loun. Což podporuje názor T. Velímského, že Zbraslav vlastnil i samotné Louny a v okolí dosáhl jeho majetek jisté koncentrace. O čemž jsem se rozepsal ve vláknu o Žerotínech/Žirotínech a považuju za zbytečné to opakovat. Jediným vhodným nositelem jména je podle diplomatáře Tas z Chyš, ale dal by králův dvořan dceru jakémusi bezvýznamnému držiteli max několika lokalit?
---Pokus T. Velímského najít Zbraslavovi, byť jen hypotetické velmožské předky, podle mě moc přesvědčivě nevyzněl a zdá se mi pravděpodbnější, že se společensky pozvedl díky službě králi. Zbraslav mohl pocházet z jakéhosi nevýznamného rodu ze severozápadních Čech a přímo se nabízí spojit jeho taťku s Vchynicemi v milešovské části Českého Středohoří. Jeho viditelný kariérní vzestup je spojen až s Václavem I., který mu dokonce přihrál bohatou východočeskou dědičku. Do zorného pole panovníka se mohl dostat prostřednictvím Hrabišiců nebo díky Václavově lovecké vášni. Jestliže vezmeme doslova tvrzení závěti, oženil se Zbraslav s Domaslavou až po nástupu Václava I. na trůn, tedy nejdříve roku 1230 a v té době už musel mít slušné postavení. Nevíme, zda byl už ve službách Václavova otce, ale lze to předpokládat a díky tomu se majetkově povznesl. Absence v písemných pramenech je sice výmluvná, ale nemusí být určující, protože držitele úřadů známe jen torzovitě a zvláště kastelány. Dcery pocházely z prvního manželství se ženou, která se východočeské dědičce pravděpodobně nemohla rovnat společenským postavením natož majetkem. Avšak případný sňatek dcery s Tasem z Chyš mohl být uzavřen dlouho před výrazným společenským + majetkovým vzestupem pana Zbraslava.
• díky studii M. Sovadiny víme, že se Zbraslav objevil ve svědečných řadách z let 1228-1238 a zemřel patrně záhy po sepsání závěti roku 1238; Domaslava zemřela patrně nedlouho potom a její smrt potvrzuje královská listina z roku 1241
• závět uvádí druhou dceru Adlétu, která byla v době sepsání závěti bezdětná, jméno manžela neznáme a nevíme, zda měla dítě a splnila podmínku k nabytí Orasic; lokalita se podle Sedláčka znovu objevuje v pramenech až roku 1356 díky podacímu právu k místnímu kostelu, kterým disponovali bratři z Kladna
• netušíme kolik let bylo vnučce obdarované Zeměchy, ale předpokládá se, že její matka byla v té době už mrtvá, ač to není jisté
• Tas z Chyš je doložen naposledy roku 1225 a jeho případný syn Přibyslav svědčil roku 1239 a tentokrát se logicky předpokládá, že byl v té době Tas po smrti
• problémem je, že eventuální Zbraslavův vnuk Přibyslav není uveden v závěti, což lze vysvětlit jinou matkou nebo byl obdarován dříve a bez papíru
• je pravděpodobné, že sepsání závěti si vynutily obdarované církevní instituce a blížící se úmrtí manželů, což zpětně vypovídá něco o jejich věku atd. a jen díky tomu se dozvídáme o obdarování příbuzných + dalších osob
Sedláček A.: Místopisný slovník království českého, s. 669-670
Žemlička J.: Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví, HG 21,1983
Velímský T.: O královském podčeším, který toužil stát se stolníkem, Jimi země česká stála 2022
Sovadina M.: Dvůr Václava I., SAP 1995
zeměchy.jpg
orasice.jpg