Záviš z Falkenštejna

[Viola]

Jsou nějaké prameny týkající se osudu Závišových bratrů po popravě kromě Štýrské kroniky?

[elizabeth]

Jsou nějaké prameny týkající se osudu Závišových bratrů po popravě kromě Štýrské kroniky?

16. září u Krumlova prodával Vok ze Strunkovic opatu ZK Barolomějovi ves Záhoří. Mezi svědky Vítek z Krumlova, Hroznata z Úžíc se synem Vilémem a např. i Hynek z Lichtemburka. (RBM II. č 1513)
Na podzim 1290 vydávají Vítek a Vok, synové Budivojovi, Vyšáku "na odpuštění hříchů našich i jiných příbuzných a pro spásu duše našeho milého bratra Záviše a na podporu spásy našeho dřívřečeného bratra, jež pro zanedbání dosud nebyla vyrovnána" tři vesnice. Listina byla pečetěna Jindřichem z Rožmberka.(RBM II. 1526)

Vše ostatní, čili Vítkův odchod do Vídně, jeho odchod do Uher i jeho smrt zde je ze Štýrské rýmované kroniky. L. Jan z ní odvozuje, že se Vítek pohybuje v září zcela svobodně, samozřejmě to lze podložit i těmi výše uvedenými listinami. Mohl za něj ručit Jindřich z Rožmberka.

O popravě Závišových bratří v Polsku neví Otokar Štýrský nic, o tom nás informuje Zbraslavská kronika na str. 82.

[Viola]

Vše ostatní, čili Vítkův odchod do Vídně, jeho odchod do Uher i jeho smrt zde je ze Štýrské rýmované kroniky. L. Jan z ní odvozuje, že se Vítek pohybuje v září zcela svobodně, samozřejmě to lze podložit i těmi výše uvedenými listinami. Mohl za něj ručit Jindřich z Rožmberka.

O popravě Závišových bratří v Polsku neví Otokar Štýrský nic, o tom nás informuje Zbraslavská kronika na str. 82.

Aha. Takže reálný základ není, maximálně ti bratři v Polsku. Já osobně Otakarovi moc nevěřím, a už vůbec ne o takhle politicky relativně nevýznamných událostech - jak by se asi o Vítkově pobytu v Uhrách a nakonec o jeho smrti dozvěděl?

[elizabeth]

Vše ostatní, čili Vítkův odchod do Vídně, jeho odchod do Uher i jeho smrt zde je ze Štýrské rýmované kroniky. L. Jan z ní odvozuje, že se Vítek pohybuje v září zcela svobodně, samozřejmě to lze podložit i těmi výše uvedenými listinami. Mohl za něj ručit Jindřich z Rožmberka.

O popravě Závišových bratří v Polsku neví Otokar Štýrský nic, o tom nás informuje Zbraslavská kronika na str. 82.

Aha. Takže reálný základ není, maximálně ti bratři v Polsku. Já osobně Otakarovi moc nevěřím, a už vůbec ne o takhle politicky relativně nevýznamných událostech - jak by se asi o Vítkově pobytu v Uhrách a nakonec o jeho smrti dozvěděl?

No podle mě je jasný jen to, že byl v jižních Čechách. To podle těch listin.

Ty Uhry a Vídeň zkusím dohledat v Regestech imperii, ale při prvním hledání jsem nenašla nic...

S tou popravou, Bohužel, tentokrát ZK taky věřím...

[elizabeth]

V rámci prohrabávání se svým článkem a listinami samotnými jsem narazila na tuto skutečnost:
Zatím co na listině RBM II. č. 785, UBLOE CDXXI. str 388 -389, Monumenta Boica 29, č. CXII., str. 503 (samozřejmě jedna a ta sama, jen v několika edicích) a listině UBLOE III. č. CDXXII, str. 389, Monumenta Boica 29, č. CXIII., str. 506, které byly potvrzovány v h(H)orním Rakousku, vystupuje ještě Budivoj z Krumlova (Závišův otec) jako důležitý svědek a rozhodčí (smírčí soudce). U té druhé, co ji nemám z RBM, ale je v této edici jistě také, se dokonce originál listiny se i s pečetí Budivoje z Krumlova nachází v bavorském Říšském archívu.

Avšak na listině potvrzované na Rožmberku (kde se domníváme, že proběhl sjezd Vítkovců) tj. RBM II. č. 776 (z 19.3.1272), kde Rožmberci předávali to patronátní právo nad kostelem v Raabs konventu a opatství ve Vyšáku, Budivoj chybí. Taková událost prý byla vždy velmi významná. A taky ex. originál listiny, viz Archív kláštera ve Vyšším Brodě. Proč se domníváte, že tam chybí právě Budivoj, když na živu ještě tou dobou byl, když v létě vystupuje jako důležitý svědek? Já to přičítám zdravotnímu stavu, vzhledem k prvnímu výskytu v listinách někdy roku 1220, byl v roce 1272 už ve velmi pokročilém věku, ale také to mohlo znamenat, že se spíše řečeno dnešní terminologií trvale zdržoval v Horním Rakousku v synově blízkosti... Proč se nad tím někdo zatím nepozastavil?

Pojďme to prodiskutovat, uvidíme k jakým dojdeme společně závěrům.

[Viola]

Proč se domníváte, že tam chybí právě Budivoj, když na živu ještě tou dobou byl, když v létě vystupuje jako důležitý svědek? Já to přičítám zdravotnímu stavu, vzhledem k prvnímu výskytu v listinách někdy roku 1220, byl v roce 1272 už ve velmi pokročilém věku, ale také to mohlo znamenat, že se spíše řečeno dnešní terminologií trvale zdržoval v Horním Rakousku v synově blízkosti... Proč se nad tím někdo zatím nepozastavil?

To je asi to nejlogištější vysvětlení. Jestli je listina z 1220 pravá, muselo mu být v naší době kolem 70. Tak mě napadá, že měl syny poměrně pozdě... Že by Perchta byla opět druhá žena?

[elizabeth]

Proč se domníváte, že tam chybí právě Budivoj, když na živu ještě tou dobou byl, když v létě vystupuje jako důležitý svědek? Já to přičítám zdravotnímu stavu, vzhledem k prvnímu výskytu v listinách někdy roku 1220, byl v roce 1272 už ve velmi pokročilém věku, ale také to mohlo znamenat, že se spíše řečeno dnešní terminologií trvale zdržoval v Horním Rakousku v synově blízkosti... Proč se nad tím někdo zatím nepozastavil?

To je asi to nejlogištější vysvětlení. Jestli je listina z 1220 pravá, muselo mu být v naší době kolem 70. Tak mě napadá, že měl syny poměrně pozdě... Že by Perchta byla opět druhá žena?

Ohledně té listiny:

http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... &start=301
a
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... &start=108

a
rovněž příspěvek od Katky (2. odstavec od konce).

takže asi pravá bude.

[elizabeth]

VraŤme se, prosím ještě k problematice "castellanus in Valchenstain":

Druhá listina je pak ta, z níž někteří novodobí historici (Žalud, Vaníček, Čechura (aspoň myslím v Trilogii Ženy, milenky…, Muži, milenci…)) odvozují, že byl Záviš kastelánem na hradě Falkenštejn (bez uvedení lokace hradu). A někteří, že tedy byl Záviš ministeriálem pasovského arcibiskupa. Toto vychází ze Šustovy prvotiny - studie Záviš z Falkenštejna, vycházela v ČČH a nachází se ve sborníku Úvahy a drobné spisy historické. Jenže už ve své práci Soumrak Přemyslovců se domnívá, že tato informace je nesprávná ( dere se mi sem slovo blbost) a uvádí ji na pravou míru na str. 223 v poznámce č. 1.
Tak ta listina je RBM II. č. 917 (už si ji pamatuju z hlavy) a je z 11. prosince roku 1274 z Newerburch, přičemž Přemysl v ní upravoval svůj poměr k biskupu pasovskému. Vystupuje zde mezi svědky jistý Zabissius, castellanus in Valchenstein. Podut fakta.
Josef Šusta se domnívá, že Záviš je ve svědečné řadě je ale postaven až za pasovské ministeriály a namítá, že urozenému člověku, jakým Záviš byl, by se to nemohlo stát, navíc by jej zápis neřadil mezi Přemyslovy dvořany, nýbrž do družiny pasovského biskupa. Mně se ale ta svědečná řada nezdá jednoznačná, není tam teda uvedená celá a nevím zda je tvrzení, že je postaven až za pasovské ministeriály ( z čehož zřejmě pan Žalud vyvodil, že i Záviš byl ministeriálem pasovského biskupa).

.... Monumenta Boica XXIX, II, 515
...svědečná řada je: Albertu liber de Hals, Purkart z Janovic, Dětřich Spacman, Siboto de Tannenberg, kanonikus Pasovský, capellanus noster (nějaký kaplan?), Pilgrimus, frater ipsius (bratr jeho?), Siboto de Lonsdorf, Chunradus de Harrthaim, Zabissius, castellanus in Valchenstain, a další. Dá se nějak odvodit jak skutečně ta listina vypadala a zda je možné, že je ten Zabissius, castellanus in Valchenstain Záviš z Falkenštejna?
....

Achjo, už si zas odpovídám na vlastní příspěvek, ale nedá se nic dělat....

Tak jsem našla zdroje pro tvrzení J. Šusty v Soumraku Přemyslovců, které jsme začínali řešit výše uvedeným příspěvkem a kolem něhož diskuse probíhala odtud a na další stránce


Je to ten již vzpomínaný článek Julia Strnadta v Archiv für österreichische Geschichte, 1905, str. 180 to je ten, co se nám, kolem toho točila ta diskuse tady: v tomto příspěvku a pak mezi tímto a tímto
a také
ČČH 1906, str. 348:

Mrkněme na to, doufám, že to neotřese naším přesvědčením, na něž nás přivedla Violka zde a tady

[elizabeth]

Původně jsem chtěla psát o Vítkovi z Krumlova nebo Načeradce, ale nebojte se o tento příspěvek vás nepřipravím, ač mi teď padlo do oka cosi jiného. Při pročítání diplomové práce pana Zdeňka žaluda jsem narazila na podobně vydařený výklad jako, že Záviš byl ministeriálem pasovského biskupství a to:

"Nedůvěra k Rudolfovi u podunajských feudálů a bavorského vévody Jindřicha, který preferoval rovnováhu sil obou králů, vedla během roku 1277 k sblížení českého krále s Jindřichem a některými rakouskými šlechtickými rody (zejména Schauenberky a Jindřichem z Kuenringu). Také Záviš, jehož statky se nacházely pod svrchovaností vévody Jindřicha, se od Rudolfa odklonil." Zdeněk Žalud, Diplomová práce, PÁNI Z LANDŠTEJNA DO DOBY HUSITSKÉ, Praha 2001, str. 29

Ony se nějaké Závišovy statky nacházely pod svrchovaností vévody Jindřicha? Podle mě pasovského biskupa, ale co s tím měl společného vévoda Jindřich? Neví někdo? Mě to celkem zaskočilo. Nikdy mě nenapadlo, že by měl Jindřich, vévoda bavorský, cokoliv do činění se Závišem... Byl snad Jindřich lénním pánem pasovského biskupa?

A Schaunburgové (Wernhard a Jindřich) někdy odpadli od Rudolfa? opírá se v tomto tvrzení o: Šusta 1935, s. 248-249; Vaníček 1981, s. 106. To první je Soumrak Přemyslovců neboli Šustovy Dějiny II/1 (tam nevím, že by něco takového bylo) a to druhé snad to Vaníčkovo pojednání o Vítkovcích( ještě to zjistím) a mrknu také odpoledne, co má ve Velkých dějinách...

Navečer to uvedu na pravou míru

[Ježek]

Byl snad Jindřich lénním pánem pasovského biskupa?

Zřejmě sekularisovaný pohled 21. století na středověk. Těžko by nějak Jindřich bral pod svoji ochranu biskupské statky - nebo o tom máme nějaké zprávy?

[elizabeth]

Byl snad Jindřich lénním pánem pasovského biskupa?

Zřejmě sekularisovaný pohled 21. století na středověk. Těžko by nějak Jindřich bral pod svoji ochranu biskupské statky - nebo o tom máme nějaké zprávy?

No jediný, proč je možný to tvrdit, je, že byly po uzavření smlouvy s Rudolfem Jindřichovi uděleny v léno Horní Rakousy(tuším RI VI.1, 695 c a 695 a). Ale faktická vláda Jindřicha nikdy nenastala, a tak Jindřich začal zase podporovat Přemysla (tady listinu z hlavy fakt nedám). To je fakt. Jak přijdu domů, tak sem doplním listiny. Nikdy mě ale nenapadlo, že by to mohlo spolu souviset. Horní Rakousko spadalo pod salcburskou arcidiecézi Fridricha z Walchenu a pochybuju, že by ten nějak podporoval "odpadlictví" od Rudolfa.

Je pravda, že dedukce lze udělat i takto, můj pán, pán Horních Rakous podporuje Rudolfa, hurá, jdu ho podpořit taky...Už ho nepodporuje, půjdu se svým l. pánem podpořit Přemysla... Pak ale nechápu proč dává dotyčný Závišovi, za vinu povstání Vítkovců proti Přemyslovi , když vlastně jen sledoval korouhvičkování svého lénního pána. Neztotožňuji se s ním. Záviš sledoval počínání ostatních Vítkovců, nikoliv Jindřicha Bavorského....

[Ježek]

No jediný, proč je možný to tvrdit je, že byly po uzavření smlouvy s Rudolfem Jindřichovi uděleny v léno Horní Rakousy

V léno mu ale nikdy nemohlo být uděleno pasovské biskupství. Biskupství je de iure nezávislý subjekt, i když často zeměpán rozhoduje o tom, kdo se biskupem stane.

Závišův pán byl pasovský biskup na jeho majetcích za hranicemi (pokud měl pouze léna) a Přemysl II. v Čechách.

[elizabeth]

No jediný, proč je možný to tvrdit je, že byly po uzavření smlouvy s Rudolfem Jindřichovi uděleny v léno Horní Rakousy

V léno mu ale nikdy nemohlo být uděleno pasovské biskupství. Biskupství je de iure nezávislý subjekt, i když často zeměpán rozhoduje o tom, kdo se biskupem stane.

Závišův pán byl pasovský biskup na jeho majetcích za hranicemi (pokud měl pouze léna) a Přemysl II. v Čechách.

Naprostý souhlas...

To výše citované bylo pokus osvětlit, jak se mohlo původní tvrzení: "Také Záviš, jehož statky se nacházely pod svrchovaností vévody Jindřicha, se od Rudolfa odklonil." vůbec objevit.

Toto:

můj pán, pán Horních Rakous podporuje Rudolfa, hurá, jdu ho podpořit taky...Už ho nepodporuje, půjdu se svým l. pánem podpořit Přemysla... Pak ale nechápu proč dává dotyčný Závišovi, za vinu povstání Vítkovců proti Přemyslovi , když vlastně jen sledoval korouhvičkování svého lénního pána.

v žádném případě není můj názor. Jde pouze o pokus vysvětlit některé podle mě chybné úvahy...

[elizabeth]

K posledním dvěma příspěvkům - tyhle lenní závazky ted čtu u Libora Jana - v té knížce co mi půjčil ježek.

Záviš musel být leníkem POII. a byl , to je jasné.

To máš pravdu o tomhle lénním vztahu mluví Šusta v Dvě knihy českých dějin, na str. 154: "Vytýkal jim zejména to, že k němu nejsou vázáni pouze obyčejným poddanským svazkem jako ostatní čeští páni, ale jako „fidelitatis homagio astricti“, což naznačuje, že Vítkovci v minulosti obdrželi od krále výpros nebo darování zboží, které je zavazovalo k užšímu, téměř manskému poměru k České koruně."

Abychom to zachovali v soudslednosti událostí, tak:

Na Přemyslův dvůr byl Rudolfem vyslán Fridrich Hohenzollernský . Hlavním předmětem jednání bylo postavení Vítkovců. Český král obhajoval, že jako poddaní jeho koruny nemohou být vyňati z jeho pravomoci ani na základě mírových smluv, a že při ujednání vídeňského míru se tak stalo bez jeho souhlasu. Vytýkal jim zejména to, že k němu nejsou vázáni pouze obyčejným poddanským svazkem jako ostatní čeští páni, ale jako „fidelitatis homagio astricti“, což naznačuje, že Vítkovci v minulosti obdrželi od krále výpros nebo darování zboží, které je zavazovalo k užšímu, téměř manskému poměru k České koruně. Tvrdil ale, že povstalci u něj najdou plnou amnestii. (ještě doplním listiny a datumy, prosím o strpení, aby to bylo jasné)

Vždyt později žádá Přemysl , aby jeho lidé byli vyjmuti z jeho smířčí dohody s Rudolfem, kde pro ně Rudolf požaduje beztrestnost za jejich "vzpouru" proti POII. a Přemysl píše důrazný dopis, kde s tím nesouhlasí - důrazně žádá Rudolfa, aby nenarušoval řád a lidi příslušné českému králi a jeho dědicům z toho nevyjímal. Jednalo se o Vítkovce.

Jednalo se nejen o Vítkovce, ale také o Přemyslovy přívržence na územích, která opanoval Rudolf, třeba Kuenringy a Vídeň. Ohledně té smířčí dohody: Nejspíš se asi jedná ( ze strany Rudolfa) o VídeŇskou dodatkovou slmlouvu, uzavřenou 6. května 1277 ve Vídni. Přemysl si na Vítkovce stěžoval v dopisech Fridrichu Hohenzolernskému. Ale to, co Ty konkrétně myslíš (ad důrazně žádá Rudolfa, aby nenarušoval řád a lidi příslušné českému králi a jeho dědicům z toho nevyjímal), je si z listu ze dne 31. října 1277 z Poděbrad (CDB V. č. 851, RBM II. č. 1093, MGH, Constitutiones et acta publica imperatorum et regum III č.141, str 136). Král Rudolf zřejmě v listě (jenž se nedochoval a jehož znění odhadujeme právě z Přemyslova listu poděbradského) označil Vítkovce za své služebníky a znovu je prohlásil za chráněné mírovými úmluvami. Přemysl se ohradil právem po předcích. Uvedl, že odbojníkům poskytl ze své milosti příměří, aby mohl pokračovat mírový proces. Dále tvrdil, že „prosapia“ Vítkovců byla vždy poddána králům českým a od tohoto poddanství se nemohla oddělit. Královým argumentem bylo označení „nobilis homo de Bohemia“, které „udělil“ 17. prosince roku 1231 ve Feldenu pasovský biskup Gebhard Vítkovi z Prčice( UBLOE III., č. IV., s. 5, informaci uvádí Josef Šusta, v Dvě knihy českých dějin, str. 171 v poznámce č. 1, má však chybnou dataci, neboť tuto událost klade k roku 1221) . viz také

Jen mi není jasné jak to v principu fungovalo, když jsi byl leníkem českého krále a zároveň jsi měl statky u někoho jiného. Přece jsi nemohl být leníkem dvou pánů - pak by ses právě dostal do schizofrenní situace , pokud by tví dva páni byli ve při. Nebo mohl ???

Jaké byly problémy viz např. vlastnictví vesnice Schindlau při níž jsem vycházela ze článku paní Kubíkové, přičemž na ves měli právo dědické Perchta z Falkenštejna (a s ní její manžel Budivoj, samozřejmě leník českého krále) a její bratr Kalhoch. Ale vesnice byla na území, která kdysi byla lénem pasovského biskupství (T.č. biskupa Otta a to znamená, že mu zřejmě podléhaly i jiné Závišovy statky, jež zdědil po matce) a současně si na ni dělal nárok Vok z Rožmberka, který byl P O II. pověřeným správcem Horních Rakous, na jehož území se tudíž ves taky nacházela a domníval se, že má ke vsi právo a je biskupem pasovským omezován.

Jakou paseku služba dvěma pánům nadělala, se ukázalo právě na událostech po Rudolfově volbě v roce 1273. No a do konfliktu se dostal právě Přemysl O II. s pasovským biskupem Petrem, který poslechl Fridricha z Walchenu, arcibiskupa salzburského, v jehož pravomoci práve pasovské biskupství leželo. Petr totiž i se všemi svými statky přešel na stranu Rudolfa...

Možná je to o tom, jakým způsobem jsi statky v cizině nabyl - muselo to být vždy jen udělením léna ?

Co odúmrť nebo právo dědické?

...Otázka je, zda předtím byli uvolněni ze svých předchozích závazků, či zda vůbec nějaké lenní sliby předtím složili ??

Tak to nevím, beztak ne, ale máš asi pravdu v tom, že:

Jinak to skutečně muselo fungovat tak, že koho jídlo jíš, toho píseň zpívej, tedy proti komu byl tvůj pán jsi měl být i ty, nebo zůstat neutrální, ale těžko ses mohl obrátit proti němu, to bylo považováno za zradu.

Podle mě tenkrát ,víc než kdy jindy, ( ač platí i dnes) platilo právo nejsilnějšího.

[Viola]

"Nedůvěra k Rudolfovi u podunajských feudálů a bavorského vévody Jindřicha, který preferoval rovnováhu sil obou králů, vedla během roku 1277 k sblížení českého krále s Jindřichem a některými rakouskými šlechtickými rody (zejména Schauenberky a Jindřichem z Kuenringu). Také Záviš, jehož statky se nacházely pod svrchovaností vévody Jindřicha, se od Rudolfa odklonil." Zdeněk Žalud, Diplomová práce, PÁNI Z LANDŠTEJNA DO DOBY HUSITSKÉ, Praha 2001, str. 29

Zkusím něco málo k tomu - má tam pan Žalud nějaké odkazy? Asi ne, že? Těžko potom dovozovat, z čeho vycházel, nicméně nevím o žádném sblížení s Schauenburgy (minimálně do smíření s "rožmberskými chlapci" by se o něčem takovém podle mě uvažovat ani nedalo), Jindřich z Kuenringu byl Přemyslův zeť, takže jiný postup než stát na Přemyslově straně bych zde neviděla. Na druhou stranu bych nebrala diplomku za bernou minci, sebelepší diplomka (a tím nechci nikoho shazovat) je pořád jenom diplomka, takže věřím tomu, že od doby jejího sepsání ke knize dojde k posunu.

[elizabeth]

Zkusím něco málo k tomu - má tam pan Žalud nějaké odkazy? Asi ne, že? Těžko potom dovozovat, z čeho vycházel, nicméně nevím o žádném sblížení s Schauenburgy (minimálně do smíření s "rožmberskými chlapci" by se o něčem takovém podle mě uvažovat ani nedalo), Jindřich z Kuenringu byl Přemyslův zeť, takže jiný postup než stát na Přemyslově straně bych zde neviděla. Na druhou stranu bych nebrala diplomku za bernou minci, sebelepší diplomka (a tím nechci nikoho shazovat) je pořád jenom diplomka, takže věřím tomu, že od doby jejího sepsání ke knize dojde k posunu.

U: Také Záviš, jehož statky se nacházely pod svrchovaností vévody Jindřicha, se od Rudolfa odklonil. žádný odkaz nemá.

U: Nedůvěra k Rudolfovi u podunajských feudálů a bavorského vévody Jindřicha, který preferoval rovnováhu sil obou králů, vedla během roku 1277 k sblížení českého krále s Jindřichem a některými rakouskými šlechtickými rody (zejména Schauenberky a Jindřichem z Kuenringu). Má odkaz na Šusta 1935, s. 248-249; Vaníček 1981, s. 106. viz zde

Jinak se omlouvám za neustálé upravování toho dlouhého příspěvku, ještě to asi nějakou chvilku bude trvat než bude v podobě, která se mi bude bezvýhradně zamlouvat

[elizabeth]

Mohl by mi, prosím, někdo pomoci přeložit tento dovětek u listiny č. CXIX,edice MOnumenta Boica č. 29, Cod. episc. Pataviensis? ( zkrácená verze listiny je v RBM II. č. 917)

Fragmenta sigilli regis, cerae albae impressi, repraesentant ipsum ex uno latere in solio sedentem, dextra manu gladium, laevaque pomum regni tenentem. In latere inverso apparet rex equo insidens, cujus brachio sinistro appendet scutum Austriae, quod contra morem est decoratum, nam fascia transversalis dividit aream squamatam, quae figura in arte heraldica nuncupatur: "Gleichuppted Feld".

viz: http://books.google.com/books?id=UNozAA ... 2-PA516,M1

Zlomek královské pečeti, otištěný do bílého vosku, ho představuje z jedné strany sedícího na trůnu, pravou rukou meč a levou královské jablko držícího. Na opačné straně (pečeti) se objevuje král sedící na koni, jenž levou paží svírá štít Rakouska, který proti zvyklostem je ozdobený, neboť příčný proužek dělí plochu šupiny (?), kterou je tvar nazýván ve vědě heraldika.


Zkusme to přeložit do smysluplné češtiny. Bude to asi dost důležité, vůbec bych tu listinku ráda podrobila podrobnému zkoumání... Pak z toho asi vyvodíme, že by snad ta listina měla patřit do Přemyslových písemností vydávaných pro pasovského biskupa, zda ji pořizoval písař Přemyslův nebo pasovského biskupa a zda se teda jedná o originál, když je u ní zlomek Přemyslovy pečeti...

[elizabeth]

Z listiny UBLOE č. XL. str. 44 z roku 1236, kdy Rudiger, biskup pasovský odevzdává klášteru ve Schläglu proboštství Osterhofen vyplývá, že opravdu byli hornorakouští Falkenštejnové, z nichž pravděpodobně pocházela matka Závišova - Perchta, ministeriálové pasovského biskupství.

Ad notitiam omnium cupimus peruenire, quod Chalhohus de Valchenstein ministerialis ecclesie nostre in loco, qui vocatur Slage, fundauit cenobium ad honorem Dei et Genitricis sue (beate) Marie (virginis) cum consensu et voluntante precedoris nostri beate memorie Wolfkeri.

Ke známosti všech toužíme vyjevit, že Chalhohus z Valchensteina, ministeriál církve naší, na místě, které se nazývá Slage, založil klášter k poctě Boží a jeho rodičky (bl.) Panny Marie se souhlasem a vůlí našeho předchůdce Wolfkera, blahé paměti.

Nevyplývá z ní, že by měli "propůjčený" od biskupa Falkenstein, ten předpokládám, že měli jako dědičné vlastnictví, neboť jako de Valchenstein, Valchenstain, Valchensteyn se psali postupně Chalhoch II, Konrád, jeho synové bratři Kalhoch, Leupold a Jindřich ( ti svědčí na několika listinách, Perchta byla zřejmě jejich sestra), po nich Pilgrim (Pelhřim) (zatím nevím, kterého z bratří je to syn, vystupuje jako svědek (spolu s např. Vítkem z Krumlova) v listině v níž Perchta a Budivoj předávají vesnici Schintaw klášteru ve Schläglu CCCLIII, str. 329.) Naposledy máme Pilgrima jako svědka v UBLOE č. CDII. str. 374, kdy Jevta( nebo Jeuta) dcera Ortolfa z Morspachu se vzdává všech nároků na opvenění Morspach ve prospěch biskupství pasovského). Pak je o Pilgrimovi ještě zmínka v listině č. DLXXIX, str. 532 -536 z roku 1281, ale nemohu z toho, i když je listina psaná německy a ne latinsky odvodit, zda byl ještě na živu a zda třeba po jeho smrti (ta by musela být roku 1272, kdy titul de Valchenstein začíná používat Záviš) mohl Záviš ten hrad získat jako nejbližší mužský příbuzný rodu Falkensteinů.
A taky zatím nevím, co bylo s hradem dál (je to až třetí díl mého článku a ten zatím není ještě tak mnou probádaný ), jen to, že ho během Závišova zatčení dobyl Albrecht Rakouský a snad byl později vrácen Falkenštejnům, jenže jakým, když Záviš ani jeho bratři neměli dědice, kteří by mohli vznést jakýkoliv nárok. A pokud by existovali nějací jiní dědicové ( po tom Pelhřimovi), proč by nedrželi hrad oni, ale Záviš?
Ach jo, každé zjištění zatím pro mě vytváří nové a nové otázky!

[elizabeth]

ted jen, jestli ten Wolfkeri skutečně byl předchozím pasovským biskupem, pak by to sedělo, ne ?

Jenže před Rudigerem byl pasovským biskupem Gebhard... Viz UBLOE III. č. VI z. 2. února 1232, str. 7

Já ještě dopíšu pokračování té listiny, odkud jsem vytáhla tu větu o Kalhochovi, píše se tam o Konrádovi, jeho synovi a velmi pravděpodobně Závišovu dědečkovi...

[Katerina]

Z listiny UBLOE č. XL. str. 44 z roku 1236, kdy Rudiger, biskup pasovský odevzdává klášteru ve Schläglu proboštství Osterhofen vyplývá, že opravdu byli hornorakouští Falkenštejnové, z nichž pravděpodobně pocházela matka Závišova - Perchta, ministeriálové pasovského biskupství.

Nevyplývá z ní, že by měli "propůjčený" od biskupa Falkenstein, ten předpokládám, že měli jako dědičné vlastnictví, neboť jako de Valchenstein, Valchenstain, Valchensteyn se psali postupně Chalhoch II, Konrád, jeho synové bratři Kalhoch, Leupold a Jindřich ( ti svědčí na několika listinách, Perchta byla zřejmě jejich sestra), po nich Pilgrim (Pelhřim) (zatím nevím, kterého z bratří je to syn, vystupuje jako svědek (spolu s např. Vítkem z Krumlova) v listině v níž Perchta a Budivoj předávají vesnici Schintaw klášteru ve Schläglu CCCLIII, str. 329.)

A taky zatím nevím, co bylo s hradem dál (je to až třetí díl mého článku a ten zatím není ještě tak mnou probádaný ), jen to, že ho během Závišova zatčení dobyl Albrecht Rakouský a snad byl později vrácen Falkenštejnům, jenže jakým, když Záviš ani jeho bratři neměli dědice, kteří by mohli vznést jakýkoliv nárok. A pokud by existovali nějací jiní dědicové ( po tom Pelhřimovi), proč by nedrželi hrad oni, ale Záviš?
Ach jo, každé zjištění zatím pro mě vytváří nové a nové otázky!

Betty tak jsem ti zesnovala nějaké hypotézy , možná úplně zcestné , k volnému použití, klidně je třeba zahoď.. spíš "konference blbých nápadů"

1. jen mě tak ťuklo, pokud se jednalo o ministeriály , a to ještě "pouze" biskupovy - jak moc je pravděpodobné manželské spojení s Vítkovci ? Šlo přece jen o nižší šlechtu ...

2. K tomu návratu hradu zpět do rukou Valchsteinů :

a) Bylo by možné zvažovat, že dotyčný hrad se se souhlasem mužských členů rodu stal jakýmsi věnným podílem paní Perchty - k jejímu volnému nakládání .. a po smrti jejích mužskýžch potomků se tedy vrátil kam patřil , zpět Valchsteinům ?
b) v případě a) a po smrti Perchtiných mužských dědiců - nevznám rakouské prostředí té doby- vzhledem k odúmrti, ale pokud by to byl ten případ, těžko by si to nechal Albrecht Rakouský uniknout, no a pak mohl hrad Valchsteinům zpátky odprodat, zastavit či jim ho za nějakou službu zase vrátit


3. Bude určitě zajímavé, pokud se to dá zjistit proč vlastně Albrecht zrovna tento hrad v době Závišova zajetí dobýval - byla tam nějaká "buňka odporu" ??? A pokud ano, kdopak to byl ? To by totiž mohlo skutečně potvrdit ono příbuzenství Vítkovců a Valchsteinů ..

4.