Ještě jednou bych se chtěla vrátit k listině
RBM II. č. 917 (Monumenta Boica č. 29,II., str. 515) vydávané Přemyslem Otakarem II. pro pasovského biskupa Petra. Je to ona inkriminovaná listina, v níž je (nebo není) Vítkovec Záviš z Falkenštejna uveden jako svědek Zabbisius, castellanus in Valchenstein. Chtěla bych ( doufám, že i za vašeho přispění) z listiny a známých skutečností odvodit vše, co je možné
.
U listiny se sice nedochoval originál, ale dochoval se zlomek Přemyslovy pečeti (viz
tento příspěvek)
Varainta 1.(nejpravděpodobnější)
Jedná se o Záviše z Falkensteina, byl držitelem hradu ( po přeslici) a castellanus de Valchenstein je chybná hláška, ať už Přemyslova písaře nebo toho, kdo pořizoval opis listiny. Listina je vydávána Přemyslem a je tudíž pravděpodobné, že ji psal Přemyslův písař, odpovídá ostatním Přemyslovým listinám z té doby a zřejmě pro tyto písaře nebyl titul svědků za stranu pasovského biskupa nijak důležitý. Listinu jsem bohužel neviděla a oponenti názoru, že se jedná o Záviše, argumentují tím, že je onen Zabissius napsán v družině Přemyslově a jsou před ním 3 svědci panošského rodu ( ČČH, 1906), přičemž podle mě jsou ale před ním 3 běžně svědčící ministeriálové pasovského biskupa. Vraťme se zase zpět k Přemyslovu písaři, 2. července v roce 1263 v Plazech Přemysl vydával dvě listiny pro tamní klášter (CDB V/1, č. 386 a 387) a na níž svědčí Erkenbertus de Starkenberg a Burchardus de Clingenberg (Purkart). U jedné z nich je u Erkenberta napsáno, že byl purkrabím Zvíkova, tím ale byl Purkart...
Zastáncem této varianty jsou pánové Vratislav Vaníček a Vladislav Razím.
Varianta 2.
svědek není Záviš z Falkenštejna ale skutečný úředník hradu Falkenstein se záměrně nebo náhodou stejným jménem s Vítkovcem Závišem. (Tento kastelán mohl být pojmenován klidně po Závišovu dědovi Záviši z Nechanic..., ale zdá se mi to méně pravděpodobné než varianta 1). Tato listina by potom s tím, zda Záviš byl nebo nebyl držitelem hradu měla houby společnýho... Protože jako držitel hradu by klidně mohl mít kastelána jménem Záviš ( nezní to sice moc pravděpodobně ale nemožné to není) nebo by jiný majitel hradu (pasovský biskup, Falkensteinové) mohli mít kastelána jménem Záviš ale nebyl by to známý ( a můj oblíbený
) Vítkovec.
Zastáncem této varianty jsou Josef Šusta v Soumrak Přemyslovců, Julius Strnadt
Archiv für österreichische Geschichte, 1905, str. 180,
ČČH 1906
Varianta 3. zdá se mi nejméně pravděpodobnou ze všech
svědek je Vítkovec Záviš a byl - jako příslušník vysoké české šlechty a prvorozený syn nejstaršího z Vítkovců Budivoje z Krumlova, úředníkem rodu Falkensteinů, ministeriálů pasovského biskupa...
Josef Šusta in: Úvahy a drobné spisy historické, studie Záviš z Falkenštejna ( tohoto názoru se později vzdal, viz varianta 2), zřejmě od něj opisovali Čechura, Hlavačka - Trilogie Muži a milenci, Ženy a milenky a Levobočkové, a potom mnozí popularizátoři historie...
Varianta 4. na tu mě vlastně přivedl Ježek. Moc šancí ji taky nedávám, kloním se k 1 ale možná nicméně je
Falkensteinové neměli hrad jako svobodnou držbu ale jako léno od pasovského biskupa (pak s tímto bude souviset jedna otázka,již položím ještě v tomto příspěvku, která buď pravděpodobnost této teorie zvýší nebo ji úplně zabije), takže vlastně všichni členové rodu byli pouze léníky biskupa a purkrabími hradu. Záviš byl jejich přibuzný po matce a po smrti Pelhřima "z Falkensteina" spravoval hrad pro nezletilé příbuzné z pověření pasovského biskupa. Přemyslův písař zapisující listinu potom automaticky vyvodil, že byl Záviš purkrabím. Je to sice poněkud přitažené za vlasy ale ne nemožné... Něco rozkousne i další držba hradu a listina Albrechta Habsburského, v níž je zmiňován právě Pelhřim...
Jaké potřebujeme další informace k posouzení pravděpodobnosti variant? (Tohle mi na historii pořád připomíná tu kvantovku, nikdy nevíš, zda jev nastane, víš pouze pravděpodobnost s jakou nastane...):
Víme, že Záviš z Falkenštejna vydával ve Feldenu listinu(
RBM II. 785), na níž řešil spor ohledně škod nespravedlivě mu učiněných pasovským biskupem. Píše se na ní jako Ego Zawisius de Valchenstain ( já, Záviš z Falkenštejna...,velmi podobně jako Kalhoch II. z Falkensteina na listině z roku 1209(?), kdy vydával nějaké potvrzení pro klášter ve SChläglu). Záviš jako příslušník mocného jihočeského rodu vystupuje jako (téměř) rovnocený prtner pasovského biskupa (sice tam vyhlašuje, jak si biskupa váží apod. ale prachy ze svých majetků při prohrané při musí zaplatit jeden jako druhý...). Tato listina existuje v originále a je na ní Závišova pečeť s růží a se sokolem.
Teď bych vás poprosila, abyste se se mnou zamysleli nad dvěma z předchozího vyplývajícími otázkami
1) pokud se někdo psal jako de Valchenstain, de Riesenburch, de Scaliz, de Schawenberch... vyplývá z toho automaticky, že byl (svobodným) vlastníkem stejnojmeného hradu? Já to teda tak zatím chápu. Že pokud byl někde v nějaké "službě" a něco měl z titulu funkce nebo hodnosti, tak by tam byla uvedena ta funkce purcravius, subcamerarius, ... (já posléze doplním příklad)
2)Z otázky 1 vyplyne část odpovědi na otázku 2: Lze obě ty listiny (čili tu z Feldenu i tu z Neuburgu u Pasova) považovat za zcela správné? Čili, že se Záviš mohl zapsat jako de Valchenstein na jedné a být pouze purkrabím hradu?
Pokud to možné není a jen jedna z listin je zcela správná já se přikláním k listině z Feldenu, kterou máme v originálním vyhotovení a se Závišovou pečetí, protože u té "Přemyslové" neuburské ( není neuburské víno?
) máme dochovaný jen zlomek pečeti a listinu samotnou nikoli...
Poslední otázku mám speciálně na Katku, která má na mě tolik trpělivosti, že se mnou setrvala v diskusi o Falkensteinech a týká se Jindřicha z Lipé
Katko, Ty jsi už nakousla, že i Jindřich se psal po hradu Lipý (nebo Lipá, až mě najde Florda, tak mě zabije...): Jeho otec byl ale Chval ze Žitavy. Jak to bylo u nich s predikáty a vlastnictvím hradu? Předpokládám, že Lipou (nebo Lipý) teda vlastnil, a co ta Žitava?
), jen to, že ho během Závišova zatčení dobyl Albrecht Rakouský
- to se taky řeší.. 
) preferují, že šlo o nějakou formu léna, zástavy či dokonce přímo vlastnictví. 