Markvartici

Šlechtické rody i jednotliví šlechtici. Šlechtická kultura, heraldika, genealogie, ...

Moderátor: elizabeth

Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1089
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Myslím, že už nějakou dobu stojíme furt na místě - spíše v rovině obecné. Tak ještě naposled...
Ježek píše:Každý šlechtic mohl být svědkem zlistinění, zvlášť u venkovských klášterů.
Obecně je jasné, že mohl být svědkem každý plnoletý a svéprávný. Ale my se původně bavili o konkrétní situaci.
Ježek píše:
Przemysl de Nyestieyky píše:Zatím neznám důvod, proč by bylo vyloučeno, že se do poloviny 13. století datuje doznívání starého kastelánského zřízení...?
Do poloviny století ano, ale 9 let po nástupu Přemysla II. již není polovina.
Nepodezřívám Tě, že by si's myslel, že změny fungovaly okamžitě po zavedení. To byla vždycky dlouhodobá záležitost, která se ujímala různě dlouho. Zářným příkladem je i oficiální zavádění plošných a jiných měr, každé panství (když to přeženu) používalo jinou míru a i tak po unifikaci trvalo různě dlouho, než se nová věc zažila a důsledně užívala. A nedělám si iluze, že v historii někdy existovalo pravidlo, že se dá dalekosáhlá změna označit přesným datem. To existuje jen ve zjednodušeném školní dějepise, kde se absurdně přesným rokem označuje i konec středověku. :D
Toť k tomu, že o pár let později něco nefungovalo, co před tím mělo několik staletí platnost...
Ježek píše:Některé nejstarší predikáty se používají dědičně už skoro století (Chyše, Svojšín), důslednější dědičnost se objevuje až v 20. a 30. letech...
Ale pořád se jedná pouze o zlomek predikátů; třičtvrtiny jich přicházejí až od druhé poloviny 13. století spolu s masovou výstavbou šlechtických hradů.
U Markvarticů, když to je kapitola o nich, se ještě po polovině 13.století užívalo patronymní označování a residentní predikát byl vzácností. Ta vzácnost plynula z prostého faktu, že i sídla potomků Markvarticů vznikla s rozrodem jejich větví, vzniklo několik nových rodin, nových hradů, později i nových erbů.
Ježek píše:...caput generii. ...U Markvarticů do své smrti Havel, u Hrabišiců ve stejné době Boreš, dříve Slavek.
Pořád ale nevím co měl společného Havel se svými bratry Jaroslavem a Markvartem? Oni byli majetkově rozdělení a de facto neměli spolu co dočinění a to jak právně, tak rodinně.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Ježek »

Przemysl de Nyestieyky píše:
Ježek píše:
Przemysl de Nyestieyky píše:Zatím neznám důvod, proč by bylo vyloučeno, že se do poloviny 13. století datuje doznívání starého kastelánského zřízení...?
Do poloviny století ano, ale 9 let po nástupu Přemysla II. již není polovina.
Nepodezřívám Tě, že by si's myslel, že změny fungovaly okamžitě po zavedení. To byla vždycky dlouhodobá záležitost, která se ujímala různě dlouho. Zářným příkladem je i oficiální zavádění plošných a jiných měr, každé panství (když to přeženu) používalo jinou míru a i tak po unifikaci trvalo různě dlouho, než se nová věc zažila a důsledně užívala. A nedělám si iluze, že v historii někdy existovalo pravidlo, že se dá dalekosáhlá změna označit přesným datem. To existuje jen ve zjednodušeném školní dějepise, kde se absurdně přesným rokem označuje i konec středověku. :D
Toť k tomu, že o pár let později něco nefungovalo, co před tím mělo několik staletí platnost...
K těm změnám docházelo už několik generací, masivně od začátku století (stejně jako ke vzniku měst, které např přebíraly jurisdikci nad měšťany, dříve obyvateli hradiště) - hrady jako Veveří, Děvíčky jsou stavěny (doloženy v druhé dekádě století) přímo mimo systém kastelánií a jsou jim určeny majetky, příjmy přímo vyňaté ze staršího systému. Podobně jako církevní majetky se řídí vlastním právem (emancipace církve je zřetelně vyjádřena Velkým privilegiem z roku 1222). V 60. letech hrad v Boleslavi těžko ovládal celý kraj, kromě několika zbytků panovnického majetku v okolí (nevím, jak vznikající město), který měl v užívání purkrabí ve formě jakéhosi dočasného léna.

Absurdní školní dějepis nemůže končit někde mezi stranou 200 a stranou 234.
Przemysl de Nyestieyky píše:
Ježek píše:Některé nejstarší predikáty se používají dědičně už skoro století (Chyše, Svojšín), důslednější dědičnost se objevuje až v 20. a 30. letech...
Ale pořád se jedná pouze o zlomek predikátů; třičtvrtiny jich přicházejí až od druhé poloviny 13. století spolu s masovou výstavbou šlechtických hradů.
U Markvarticů, když to je kapitola o nich, se ještě po polovině 13.století užívalo patronymní označování a residentní predikát byl vzácností. Ta vzácnost plynula z prostého faktu, že i sídla potomků Markvarticů vznikla s rozrodem jejich větví, vzniklo několik nových rodin, nových hradů, později i nových erbů.
To jsou dva různé jevy:
Rozšíření predikátů nemá mnoho společného s výstavbou hradů - přichází v době, kdy nepochybně označuje ještě sídla nižšího charakteru. Predikáty se začínají rozšiřovat od 20. let 13. století (samozřejmě, že později daleko více). Predikát v listině psané buď členem kláštera, nebo panovnické kanceláře neoznačuje nutně ty nejvýznamnější, pouze odlišuje jednotlivé šlechtice od sebe. Negramotná šlechta do toho nemůže tolik mluvit, do doby, než začne vydávat vlastní listiny. V nichž si už píše, co chce (Smil z Lichtenburka, který nepochopil monarchistické teorie a nazývá se šlechticem z Boží milosti) a pokud je pyšná na svůj hrad, tak se píše podle hradu. Stejně tak o generaci dříve byla pyšná na svoje dřevěné sídlo s pěkným kamenným kostelem, ale neměla vlastní kancelář. Jak píšeš, změna se prosazuje dlouho a predikáty začínají vytěsňovat patronymní označení relativně pozdě a po dlouhou dobu. Rozhodně ale není přímá úměrnost mezi počtem hradů a počtem predikátů.
Patronymní označení v polovině 13. století byla stále dominující (Markvartici nebudou výjímkou, stejně jako v době, kdy se rozpadnou na několik větví, nebudou se striktně odnačovat predikáty). Přesto jsou šlechtici, kteří používají predikáty promiscue - Boček Jaroslavice i Zbraslav, Havel Lemberk i Jablonné. Zřejmě písařská záležitost nikoli věc cti nebo stálého sídla.
Przemysl de Nyestieyky píše:
Ježek píše:...caput generii. ...U Markvarticů do své smrti Havel, u Hrabišiců ve stejné době Boreš, dříve Slavek.
Pořád ale nevím co měl společného Havel se svými bratry Jaroslavem a Markvartem? Oni byli majetkově rozdělení a de facto neměli spolu co dočinění a to jak právně, tak rodinně.
Rodinně snad něco měli společného - byli bratři. A ač odděleni majetkově, zachovávali stejnou politickou linii, jak jim velela rodová solidarita a čest, oboje hodnoty, které jsou dnes těžko k pochopení. Tvůrcem této politické linie (podpora panovníka, snad guelfská strana), byla hlava rodu, kterou byl Havel z Lemberka.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1089
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Já mám pocit, že si oba vedem svou a že by bylo nejdřív si v krčmě vyjasnit pojmy a osvětlit úhly pohledu. :) A pak bychom mohli debatovat i mimo paralelní rovinu... Částečně to je také způsobeno tím, že já na to nahlížím prismatem 14. století a Ty doby časnější, přitom se bavíme o době někde uprostřed, kde teprve docházelo k přerodu, v němž byly zárodky budoucího a doznívání minulého....
Ježek píše:V 60. letech hrad v Boleslavi těžko ovládal celý kraj, kromě několika zbytků panovnického majetku v okolí
Nemyslím si, že by byl celý kraj pod přímou správou a plně podřízen kastelánskému centru, ale spíše mu byl oficiálně-formálně nadřízen.
Podobně to oblastně fungovalo na úrovni jurisdikční i diecézní po celý středověk. Ale třeba se pletu a názvy krajů byly prázdným pojmem. :o
Ježek píše:Rozšíření predikátů nemá mnoho společného s výstavbou hradů...
Rozhodně ale není přímá úměrnost mezi počtem hradů a počtem predikátů.
Zřejmě písařská záležitost nikoli věc cti nebo stálého sídla.
Predikáty samy o sobě mají spojitost velice blízkou, protože označovaly jak patřičnost k rodu (zvoucího se podle sídla) tak v dalších případech i aktuální "trvalý pobyt."
Přímou úměrnost opravdu hledat nelze, protože ve většině případů se první písemná zmínka o hradu uvádí se zpožděním mnoha desítek let. Ale většinou se dlouhodobě uplatňovalo označování rodovým predikátem, residentní byl připojován nebo nahrazován příležitostně. Kolem roku 1300 pak už byly predikáty naprosto samozřejmé a velice zhruba kolem toho roku bylo vystavěno nejvíce hradů.
V otázce cti nebo kancelářské záležitosti to bylo trochu složitější a nelze to tak zjednodušit. Hrad byl pro šlechtu poměrně důležitou záležitostí, která se často řídila módními trendy a šlechta se chtěla vyrovnávat královské architektuře. Byl to symbol moci i pocit bezpečí. Kancelářskou agendu bylo možno vykonat prakticky kdekoliv.
Ježek píše:Rodinně snad něco měli společného - byli bratři.
Po pokrevní, genealogické stránce ano, ale měl jsem na mysli trochu jiné spojitosti - poručnictví, společnou správu majetku, částečnou nedílnost apod. Tam neshledávám příliš možností pro cokoliv kooperativní.
Ježek píše:A ač odděleni majetkově, zachovávali stejnou politickou linii, jak jim velela rodová solidarita a čest, oboje hodnoty, které jsou dnes těžko k pochopení.
Rodová solidarita a čest byla a je dodnes doménou šlechty, rodinných klanů a mafií, k pochopení tedy jsou, ale nechápu jak jsi vydedukoval, že takto úzce politicky spolupracovali oba bratři a že byl Jaroslav podřízen Havlovi?
Ježek píše:Tvůrcem této politické linie (podpora panovníka, snad guelfská strana), byla hlava rodu, kterou byl Havel z Lemberka.
Jak už jsem řekl v předchozí citaci, třeba jsem nedovtipný, ale mám pocit, že je to jen utkvělá představa typu přání otcem myšlenky. :wink:
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Ježek »

Przemysl de Nyestieyky píše:Nemyslím si, že by byl celý kraj pod přímou správou a plně podřízen kastelánskému centru, ale spíše mu byl oficiálně-formálně nadřízen.
Podobně to oblastně fungovalo na úrovni jurisdikční i diecézní po celý středověk. Ale třeba se pletu a názvy krajů byly prázdným pojmem. :o
Jak jsem psal, nevíme, podle čeho se řadili jednotliví bojovníci ve vojsku, snad manové královských hradů a nižší šlechta mohla být pod purkrabím.
Církev měla nezávislou organisaci (arcijáhenství a td.). Pokud měla sídlo ve stejném městě, tak proč ne - nemuselo to být nutně na hradě.
Ježek píše:Rozšíření predikátů nemá mnoho společného s výstavbou hradů...
Rozhodně ale není přímá úměrnost mezi počtem hradů a počtem predikátů.
Przemysl de Nyestieyky píše:Predikáty samy o sobě mají spojitost velice blízkou, protože označovaly jak patřičnost k rodu (zvoucího se podle sídla) tak v dalších případech i aktuální "trvalý pobyt."
Občas je ten problém, že mezi 2 výskyty predikátu je majetková transakce :(
Przemysl de Nyestieyky píše:Přímou úměrnost opravdu hledat nelze, protože ve většině případů se první písemná zmínka o hradu uvádí se zpožděním mnoha desítek let. Ale většinou se dlouhodobě uplatňovalo označování rodovým predikátem, residentní byl připojován nebo nahrazován příležitostně. Kolem roku 1300 pak už byly predikáty naprosto samozřejmé a velice zhruba kolem toho roku bylo vystavěno nejvíce hradů.

Hrady staví čím dál nižší šlechta. První naše hrady staví jen opravdoví magnáti - Hrabišici, Vítkovci a td. Kolem přelomu si to může dovolit již větší množství.
Przemysl de Nyestieyky píše:Kancelářskou agendu bylo možno vykonat prakticky kdekoliv.
Jenže ne každý, kdo měl hrad, měl také kancelář.
Przemysl de Nyestieyky píše:Po pokrevní, genealogické stránce ano, ale měl jsem na mysli trochu jiné spojitosti - poručnictví, společnou správu majetku, částečnou nedílnost apod. Tam neshledávám příliš možností pro cokoliv kooperativní.
To nevylučuje stejnou politiku vůči panovníkovi, okolní šlechtě a td.
Rodová solidarita a čest byla a je dodnes doménou šlechty, rodinných klanů a mafií, k pochopení tedy jsou, ale nechápu jak jsi vydedukoval, že takto úzce politicky spolupracovali oba bratři a že byl Jaroslav podřízen Havlovi?
Z toho,že od konce 40. let v pramenech jednoznačně dominuje Havel.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Ježek »

Vrátím se ještě k naší paradigmatické diskusi.

Ztrátu povinností správy tenčícího se hradského okrsku z hradu lze nepřímo pozorovat při kumulaci "úřadů"( z nichž jeden je hradským) jednotlivými šlechtici.

Jako jednoho z prvních je možné uvést Bočka z Jaroslavic, který byl zároveň znojemským kastelánem a podkomořím (1238): https://www.e-stredovek.cz/post/bocek-z-jaroslavic/ To je ovšem už v době, kdy téměř 15 let funguje Znojmo - město jako samostatný právní subjekt a v době kdy vzniká a je celkem bohatě nadáno několik klášterů na Znojemsku - Oslavany, Louka. V případě Bočka jde ale o předzvěst budoucího trendu, vyjadřující jeho význačné postavení v rámci království (které lze doložit i jinak, třeba tím, že i 10 let po jeho smrti jsou jeho bratři zapisováni jako jeho bratři (ač měli predikáty, majetky i úřady).

Další příklad (tentokrát již na počátku série) je z počátku 60. let z Čech a hradu hradského obvodu Lokte. Zdejším purkrabím a zároveň královským číšníkem je Oldřich (snad Zajíc).
Další číšník (ale moravský, těžko říct, co to obnášelo při absenci samostatného moravského vládce) a zároveň pukrabím veledůležité Olomouce je Nezamysl v roce 1262.
O rok později je purkrabím Podivína (v tomto případě ale nikdy nešlo o správní hrad) a stolníkem Vznata (z rodu lomnických pánů).
Všechny tyto případy jsou přiřazením dvou úřadů dosti promiscue (nebo se tak situace tváří), ale víme o plánovitém spojení dvou úřadů, opět v 60. letech. Tehdy je sídlem komorníka Znojemska nikoliv Znojmo, ale pohraniční Bítov. Těžko říct proč.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Příspěvky: 1089
Registrován: 09 čer 2006 15:05
Bydliště: in Alta civitate
Been thanked: 1 time

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Przemysl de Nyestieyky »

Ježek píše:Ztrátu povinností správy tenčícího se hradského okrsku z hradu lze nepřímo pozorovat při kumulaci "úřadů"..
Zajímavá myšlenka!
Ježek píše:Další číšník (ale moravský, těžko říct, co to obnášelo při absenci samostatného moravského vládce)..
Tak číšnická funkce, jako i každá jiná u dvora, byla jasně daná. Zajímavé pojednání o nejvyšším číšnictví je od St. Kasíka (Nejvyšší číšník Království českého v rodě pánů z Vartenberka. Heraldická ročenka 1999-2000, Praha 2002). V případě absence moravského vládce samozřejmě spadají do podřízenosti v tomto případě českého krále. Ani markrabství nemohlo zůstat bez panovníka nehledě na místo jeho residence. Moc panovníka také závisela na zajištění jeho prodloužené ruky v podobě schopného dvora a kontrolních bodů periferně rozptýlených.
Ježek píše:Tehdy je sídlem komorníka Znojemska nikoliv Znojmo, ale pohraniční Bítov. Těžko říct proč.
Bítov byl pevný hrad v nepříliš vzdáleném okolí, to stačí ne? :)
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Ježek »

V souvislosti s tímto tématem: https://www.e-stredovek.cz/forum/viewto ... 123#p54123 mám otázku. Je známo, že by se Hašek z Valdštejna účastnil bitvy u Lipan?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Laurentius
Vévoda
Příspěvky: 949
Registrován: 03 úno 2009 19:14
Been thanked: 3 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Laurentius »

Tuto dobu moc neznám, ale u Lipan podle mě uváděn není. Nebyl už v té době zpátky na Moravě a "nepracoval" pro Albrechta V. Habsburského?
Rubáš z Hrádku
Rytíř
Příspěvky: 165
Registrován: 01 pro 2010 15:47
Bydliště: Litoměřice
Been thanked: 2 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Rubáš z Hrádku »

Měl bych jeden dotaz k děčínské větvi Vartemberků.
Jan Gast z Vartemberka (+1383) měl dva syny- Jana a Václava, který byl v letech 1401-1407 držitelem hradu Blansko u Ústí nad Labem. Roku 1426 se Blanska zmocnil Janův syn Zikmund Děčínský z V. a po něm ho držel i jeho bratr Jan z V.
Jenže po roce 1435 se po hradu píše další Jan z Vartemberka, zvaný "Blankenštejn".
Sedláček tohoto Blankenštejna považuje s otazníky za syna zakladatele Blanska Václava, což mi ale moc nesedí.
Nemáte někdo nějakou novější studii o tomto rodu než Sedláčkovy Hrady a heslo v OSN?
Uživatelský avatar
Zany
Král
Příspěvky: 1167
Registrován: 07 říj 2007 19:37
Bydliště: Praha
Has thanked: 2 times
Been thanked: 1 time

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Zany »

Naposledy se asi k tématu vyjádřil J. Úlovec, který se přiklání k Sedláčkově variantě:
"Samotné Blansko držel po výše popsaných událostech Jan z Vartenberka. Mezi historiky panuje dodnes pochybnost, kterým z Janů, jichž bylo ve vartenberském rodě vždy několik, vlastně byl. Nejpravděpodobněji šlo o Jana, syna původního držitele Blanska Václava a bratra Zikmunda z Vartenberka. Současně s ním však žil a po hradě se psal rovněž Zikmundův strýc, rovněž Jan. S Janem, Zikmundovým bratrem, se poprvé setkáváme 20. května 1435, kdy podával nového faráře Jakuba k mojžířskému kostelu. O rok později, 4. srpna 1436, pak vystupoval při uzavření příměří mezi bratrem Zikmundem a míšeňskými markrabaty jako Jan na Blankenštejně. S ním pak stvrdil pravost listiny podpisem rovněž „pan Blankštejn", jeho stejnojmenný příbuzný. Důvod, proč se psal také s přídomkem po Blansku, není dosud znám."
Úlovec, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Ústecku. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2002. 249 s., [4] s. obr. příl. Ústecká vlastivěda; sv. 3. ISBN 80-86646-01-7.
(zde i odkazy na další literaturu)
Rubáš z Hrádku
Rytíř
Příspěvky: 165
Registrován: 01 pro 2010 15:47
Bydliště: Litoměřice
Been thanked: 2 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Rubáš z Hrádku »

Díky, tuhle knihu-mimochodem výbornou- mám také. Ale nějak mi nesedí data.
Rozlišit ty dva Jany mi nějak nejde. Blankenštejn se objevuje 1435, pokud by platila nějaká z dvou teorií, pak by jeho otec zemřel cca 1407(Václav)-1410(Jan).To je dost velký rozdíl. Mizí až 1469/1472 a jeho vdova se 1472 vdala ještě za Mikuláše z Hermsdorfu.
Zajímala by mne třeba studie Děčínská větev pánů z Vartmberka v době předhusitské od Čornejové ze sborníku Minulosti Děčínska, byť k tomuhle tématu mi to nepomůže.
Nebo nějaká mnou zatím neobjevená diplomka... :-)
Ale dík za reakci.
Rubáš z Hrádku
Rytíř
Příspěvky: 165
Registrován: 01 pro 2010 15:47
Bydliště: Litoměřice
Been thanked: 2 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Rubáš z Hrádku »

Nenarazil jste někdo na původ Lidmily z Vartemberka, manželky Rudolfa z Bünau zemřelého roku 1535? V dostupných rodokmenech jsem ji neobjevil.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Ježek »

Kdysi jsem řešil příslušnost Jana z bitvy u Grunwaldu: https://www.e-stredovek.cz/post/bitva-u ... -157-1410/ (dole), v knize Wojna Polski i Litwy z zakonem krzyzackim v latach 1409 - 1411 (Malbork 2011) je přiřazován k Vartenberkům (von Wartenberg). Mohl to být tedy někdo z nich?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Wladislaus
Kníže
Příspěvky: 378
Registrován: 18 led 2020 08:41
Has thanked: 1 time
Been thanked: 12 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Wladislaus »

Markvart z Doubravy

Měl bych k tématu Markvarticů dotaz. Za jednoho z jejich nejstarších předků je někdy považován také jistý Markvart z Doubravy, jehož jméno je mezi svědky potvrzovací listiny privilegií olomouckého biskupství (CDB I, str. 161, č. 157 / str. 163, č. 158). Aspoň třeba na Wikipedii se to tak píše, ale i jinde. K tomu se dá říct, že na markvartických državách na Mladoboleslavsku se nachází dvojice lokalit jménem Doubrava. Jedna je situována u řeky Jizery asi 5 km severovýchodně od Mnichova Hradiště, druhá, později zaniklá, se měla nacházet přímo na katastru Mnichova Hradiště. Nicméně jeho jméno se objevuje i na falzu zakládací listiny kláštera Kladruby z roku 1115 (CDB I, str. 393, č. 390) a na jeho potvrzení z roku 1185 (CDB I, str. 425, č. 405) ve společnosti Markvarta z Únehle a Bernarda z Černošic. Únehle leží zhruba ve vzdálenosti 13 km od Kladrub, Černošice jsou dnešní Černošín 18 km od Kladrub, tudíž v případě obou šlo o blízké sousedy. A protože asi 30 km východně od Kladrub se nachází u městečka Nýřany ves Doubrava, ba dokonce jedna další, po níž dnes prý zbyl jen kostel sv. Petra, se nacházela ještě blíž ke klášteru asi 20 km severně na okraji dnešního městečka Stříbro, je možné považovat Markvarta z Doubravy také za souseda Kladrubského kláštera. Mě přijde Markvart z Doubravy taky jako kladrubský soused. Podle shody jmen se sice nedá nic konkrétního vyvozovat, když k tomu nejsou žádné další důkazy, ale mohl být tak maximálně vzdálený příbuzný Markvarticů? Každopádně Markvart z Doubravy a Markvart z Únehle by si snad navzájem příbuzní být mohli. Jak ho vidíte vy? :)
Simplex
Pán
Příspěvky: 201
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 10 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Simplex »

Před nedávnem jsem měl půjčené dějiny Turnova a patrně nepřekvapí, že část popisující nejstarší dějiny města napsal Jiří Zoul Sajbt. Autor je nejen spojen se zdejším muzeem, ale v nedávné době byl nejpilnějším „Markvarticologem.“ O to více mě zaujal rodokmen Markvarticů, který v knize publikoval, protože oproti dosavadnímu úzu nepovažuje za předka Michaloviců Beneše I. (1197-1222). Navíc pány z Polné pokládá za Markvartice pouze po přeslici, což je dost odvážné tvrzení, vzhledem k tomu, co mají na pečetích. A navíc databáze HIU neeviduje žádnou novou studii, ve které by to vysvětlil, a to je dost zásadní problém.
2023-11-29_203326.jpg
2023-11-29_203524.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3980
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 47 times
Been thanked: 16 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Ježek »

Beneš z Michalovic měl na začátku druhé dekády 14. století nějaký konflikt s Eberhardem z Wallsee, že s ním v roce 1312 uzavírá mír?

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 30&page=34
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Pán
Příspěvky: 201
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 10 times

Re: Markvartici

Nový příspěvek od Simplex »

Ježek píše: 08 led 2024 14:30 Beneš z Michalovic měl na začátku druhé dekády 14. století nějaký konflikt s Eberhardem z Wallsee, že s ním v roce 1312 uzavírá mír?

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 30&page=34
Sice to na první pohled vypdá zvláštně, ale nevede k vysvětlení cesta přes michalovické vlastnictví jihočeského Velešína?

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot, DotBot a 2 hosti