Vítek z Prčice a počátky Vítkovců

[Kateřina_z_Landštejna]

Skvělá práce, Violo =D>

Já jsem právě na stránkách obce Sepekov dočetla, že v r. 1194 dostal SYN Vítka z Prčice Sepekov jako dědictví a psal se pak jako Vítek Starší ze Sepekova (a později z Krumlova).

Což by byla další indície pro to, že Vítek (z Prčice) skutečně kolem r. 1194 zemřel a ted že máme jednu generaci do jisté míry vymezenu.

Dále jsem na webu IC Písek nalezla zmínku o rozloze panství Vítka Prčice (resp. Vítkovců s predikátem "z Prčice"), dle níž se rozkládalo od Tábora po Jistebnici a Sepekov. Zde také je Vítek Starší ze Sepekova uváděn jako "Vítek ze Sepekova a Krumlova" , měl SYNA Záviše z Nechanic a jeho VNUKY byli Vítek a Budivoj .
Vnuk Vítek se od r. 1253 píše jako Vítek z Krumlova a měl syny Hynka a Voka. Jimi také větev krumlovská vymírá.

Budivoj (1220 - 1272) je pokračovatelem větve ze Sepekova plus nově ze Skalice. Měl syny Záviše (z Falkenštejna), Vítka, Voka, Budivoje a Henzlína.


Také jsem našla zajímavé rozdělení synů Vítka (z Prčice):

Vítek Starší (ze Sepekova a Krumlova) - linie krumlovská, erb zelené růže ve zlatém poli
Vítek Mladší (Z Prčice a Plankenberka; cca 1194 - 1236) - linie rožmberská, erb červené růže na stříbrném poli
Jindřich z Hradce - linie hradecká, erb zlaté růže v modrém poli
Vítek Starý - linie landštejnsko-třeboňská, erb stříbrné růže v červeném poli

(Znamená to snad, že Landštejn byl z bratrů nejstarší?)

[Kateřina_z_Landštejna]

A ještě jeden Vítek - z Příběnic, kterého zatím nevím, kam si zařadit.

Měl být synem Vítka Mladšího. Odkazy na něj jsou do letech 1243 a 1244 a měl zemřít kolem r. 1259.

[acoma]

...a na níž je přivěšena peče Vítka z Blankenberka...

Je tohle ona?8)

[Kateřina_z_Landštejna]

Anooooo!!!!!! To je ta, co jsme tu kolem ní tolik diskutovali!!!!!! =D>

Ještě přijít na to, jak ji zvětšit - poprosím svého technicky zdatného chotě

Škoda, že je tak poškozená - zjevně tam úplně chybí písmenka na pravé straně nápisu ve slově "Plankenperc" i kousky vosku. Jako by ji opravoval někdo, kdo nevěděl, že to má být Plankenperc. Ale podle roztečí (nebo jak se to správně jmenuje) písmen to nic jiného být nemůže.

[Kateřina_z_Landštejna]

Asi to bude vypadat blbě, ale uvádím pro případné další bádání jména zapsaných ve tvaru, jímž jsou zapsána v listinách.

Zroj: Monumenta Boica - Monumenta San Nicolaitana (Bavorská akademie věd):
1185 - listina č. 58 - Engelbertus de Planchenberc a Oudalrichus
1185 - listina č. 57 - záležitost Pána Heinricum de Waldeke (nějaký spor). Figuruje tam paní Chunigunt de Planchenberge (manželka Engelberta) a svědčí Otto de Planperge a Gericho de Planchenberge a Dieter de Sconheringen
1190 - Engelbert de Planchenperc asi zapisuje nějaký majetek ve prospěch syna Dietmara (a všech jeho potomků).

Listinu mezi jinými ověřil Oudalricus de Planchenberc (syn Engelberta)

Zdroj: Urkunden-buch des Landes ob der Enns
Autor: Erich Trinks, Oberösterreichischer Musealverein

6. července 1209, Grammastetten - Manegold, biskup pasovský, stvrdil výměnu (čeho, zatím nevím - dále je to latinsky "Sad" ) mezi kanovníkem pasovským Tiemem (Thimo) a Rudegerem Biberem.

Listinu ověřili mimo jiné:
Chunradus Planchinberc (mezi kleriky)
Witigo de Planchinberc (mezi laiky)
Pillungus de Planchenwerch (mezi laiky)

Na listině č. 69 svědčí "(nečitelné) tres Niwenburgenses". Pokud je tím myšleno "Novohradští", pak by to znamenalo, že Nové Hrady existovaly již koncem 12. století a jejich majitelé nebo obyvatelé byli schopni svědčit při sepisování listin!

Zběžným listováním to zatím vypadá, že se Blankenbergové Plankenperkové) neobjevují před rokem 1150, ale rozhodně jsou účastníky smluvních vztahů před rokem 1190.

A jak tak listuji, vypadá to, že jsem konečně našla doslova studnici Blankenbergů ":D" Takže končím s výpisky, musím to nějak alespoň prolistovat celé a vypsat listiny, v nichž figurují. Jsou tam mraky jmen, tu a tam se obejvuje i jméno Vítek a Oldřich, třeba nás to posune zase o kousek dál!
_________________

[Kateřina_z_Landštejna]

Na Monasteriu jsem našla jednu Blankenbergovic listinu. Je moc pěkně napsaná:
tady
Je to pod jménem "Planchenberge"

[kanuk]

Florišovi. Doporučuji vám nejásat nad objevem fotografie. Příklad je, myslím, v Ceramově "Bohové, hroby, učenci", kde je patrné, že nákres nějakého středoamerického pomníku, nebo jak se tomu říká, obsahuje mnohem víc informací, než fotografie téhož. I když není vyloučen vliv časového rozdílu mezi pořizováním těch obrázků. Já bych tomu kreslenému obrázku docela věřil.
Acomě (Acomovi?) nebo Viole. Odkud je fotografie té pečeti? Je to z někým zmíněných "Mitteilungen fuer Geschichte der Deutschen in Boehmen", nebo tak nějak? To by mi ušetřilo práci. Jak byla fotografie pořízena? Jestli to bylo skenerem nebo "tikitálem" tak by to chtělo původní soubor, který by mohl mít několik MB, a z kterého by nějaký kumštýř s PhotoShopem nebo něčím podobným mohl vydojit nějakou informaci. Já to nedovedu, ale zdá se mi, že to je možné.
Kateřině z Landštejna. Obrázek na monitoru můžete zvětšit zmačknutím Cotrol (nebo tak nějak po česku, první klapka úplně vlevo dole) a zavrtěním kolečkem na myši. Sice se to zvětší, ale zas rozmaže, takže se moc nezíská.

[kanuk]

Já bych dost sázel na to, že čitelný text na pečeti je PLANKh.....ERC. I když to K vypadá dost jako R (souhlasím s Florišem) ale tak nějak zvukově to nedává smysl.

[Kateřina_z_Landštejna]

Já bych dost sázel na to, že čitelný text na pečeti je PLANKh.....ERC. I když to K vypadá dost jako R (souhlasím s Florišem) ale tak nějak zvukově to nedává smysl.

To by také dávalo smysl, to je fakt. Blankenbergové jsou ve 12. a 13. století době psáni (zatím ve všech pramenech, na něž jsem narazila) jako Plachinberc, Planchnperc a tak podobně, takže přepis třeba Plankhnperc by asi nebyl nemožný. Třeba jsme na něj jen zatím nikde nenarazili.

[kanuk]

Dodal bych ještě něco k nápisu na pečeti. V jednom příspěvku se Floriš zmiňuje, že kh je aspirata. Když jsem tohle nagůgloval, dostal jsem se k nějakému linguistickému článku, kterému hovím jako koza petrželi, spíš ještě míň, ale je tam zmínka o souvislosti aspirat se semitskou gramatikou. Ostatně, pan Khon je dobře známé jméno. Že by hotovitel pečeti byl nearijec a uplatnil svůj pravopis? Mám tqkové nějaké tušení, že Židé bývali od uměleckých řemesel, mečíři, rytci, snad hotovitelé a zdobitelé brnění. Možná, že to je blbost, nehádám se.

[acoma]

Já bych dost sázel na to, že čitelný text na pečeti je PLANKh.....ERC. I když to K vypadá dost jako R (souhlasím s Florišem) ale tak nějak zvukově to nedává smysl.

http://www.rancvletice.cz/onas.htm - tady píšou i o textu, pod kterým byla přivěšena.
A tu peče jsem před časem skenovala z Velkých dějin země koruny české, ale nepamatuju si z kterého dílu II. Tak hledejte v tom.

[Viola]

Mezi svědky jsou Vítek z Klokot (bez výslovného vztahu k někomu), Jindřich z Hradce (také bez vztahu), Budivoj a Vítek, synové Záviše, ... Vok a Zachariáš, synové Vítka (opět není uvedeno kterého). Napadá mě, kterého Vítka byli synové - pokud Vítka z Klokot, byli by logicky zařazeni jako jeho synové (?).

Tak mě napadá, že ztotožnění Vítka z Klokot s Vítkem mladším může být v tom, že v této zřejmě velmi významné listině chybí Vítek mladší jako syn Vítka (I.) z Prčice.

[floriš]

http://www.rancvletice.cz/onas.htm - tady píšou i o textu, pod kterým byla přivěšena.
...Tak hledejte v tom.

Domnívám se, že bez seriozní reprodukce dotčené pečeti to všechno je mlácení prázdné slámy. Buď budeme zkoumat artefakt, nebo se budeme zabývat fantaziemi, přáními a domněnkami. Jedna věc je informace a druhá pak její reprodukce. S ohledem na to, jaké nánosy polopravd a výkladů přečasto pokrývají základní fakta, nezbývá než trvat na svém...je-li na otisku pečeti popř. jeho reprodukci trojice liter E R C, není tam koncovka -ERG, i kdyby se na všichni vykladači 600 let na woko stavěli a Landštejni s Šimákem si držky roztrhli. Maximálně mohu připustit, že rytec nebo kreslíř vytvořili zmetek, ale ani o fous víc. Howgh, howgh, howgh.

[Viola]

1169 Vítek stolník KČ
1174 Vítek (comes) měl být vyslán na říšský sjezd do Norimberka spolu s biskupem, a to Vladislavem I. a Bedřichem pro svou "výmluvnost" - musel to být tedy velevýznamný pán
1177 Vítek kastelán kladský
1182 Vítek z Prčice
1184 Vítek kastelán prácheňský
1194 umírá Vítek (Jarloch - "Tu zemřel Vítek župan.")

Shodneme se, že může jít o jednoho Vítka - tedy Vítka I. z Prčice? Nebo máte jiný názor? Mně to zatím tahle vychází - Vítek nastartovat kariéru u dvora Vladislava I. a zůstal věrný i nejstaršímu synovi Bedřichovi (alespoň zpočátku). Funkce kladského kastelán a kastelána prácheňského se v tomto případě netluče, nebo je mezi nimi 7 let odstup (samozřejmě pouze podle listin). Není samozřejmě vyloučeno, že mezi ně se nám zatoulal jeden z jeho stejnojmenných synů...

1195/7 Vítek podkomoří

A tohle už je podle mě Vítek starší - logicky, který syn mohl převzít rodinné žezlo převzal ten nejstarší.
Moje domněnka - Vítek starší byl o dost starší než jeho bratři (viz listina z roku 1220, na níž svědčí již vnuci Vítka st.). Co myslíte vy?

[Kateřina_z_Landštejna]

Já si sem jen odložím takovou informaci, která mi vrtá hlavou:

V CDEM jsem narazila na takovou smluvu ze 13. 11. 1307, v níž Raimund z Lichtenburka uzavírá smlouvu (asi) s Jenkem, maršálkem Vítka z Landštejna ("...Jenkonem Marsalcum Witkonis de Lantstein...")

Což o to, ten Jenko (Janek, Ješek?) opravdu existoval a opravdu byl maršálkem Vítka z Landštejna. V databázi pečetí AIP Beroun je jeho peče zapsána. Ale má zlomkovitá, či spíše atomická znalost latiny mi brání tu listinu přečíst

[Viola]

A ještě jeden Vítek - z Příběnic, kterého zatím nevím, kam si zařadit.
Měl být synem Vítka Mladšího. Odkazy na něj jsou do letech 1243 a 1244 a měl zemřít kolem r. 1259.

Máme prameny?

[Viola]

Vytvořila jsem opravdu jen prozatímní přehled základních Vítkovců, aby nám bylo vše jasnější.



Všimněte si, že Vok z Rožmberka měl být strýcem Budivoje z Krumlova, ale de facto byli vrstevníci... A tím to nekončí - protože se Vok z Rožmberka oženil (snad podruhé) zřejmě ve vyšším věku, je jeho syn Jindřich o dost mladší než jeho synovec Záviš. Teď jde o to, který z Vítků byl Vokovým otcem, kolik bylo Vítků, synů Vítka z Prčice, a kdo byl otcem Ojíře z Lomnice...

K Ojířovi - já ho mám doloženého k roku 1255 (Reg. II. 2663), poté k 1257 (zřejmě altašské anály) i před Kressenbrunnem 1260 (zde již jako Ojíř ze Svin). Víte někdo o pramenech před touto dobou? Altašské anály uvádějí jeho jméno v souvislosti s porážkou Přemysla v Bavorsku roku 1257 a zajetí některých českých pánů po kapitulaci Ojířova příbuzného (cognatus) Voka z Rožmberka v Mühldorfu. V roce 1257 mu mohlo být okolo 20, narodit se tedy mohl kolem roku 1237. Nevíme, zda byl mladším nebo starším bratrem, nicméně na listině 1255 je uveden ZA svým bratrem Pelhřimem, na druhou stranu Pelhřim stihl zplodit několik synů (takže nemohl zemřít úplně mladý), ale v listinách se narozdíl od bratra téměř neobjevuje.
Čistě teoreticky, jestliže byl jeho otcem Vítek z Klokot, který svědči již na listině z roku 1220, musel jej mít pěkně pozdě, i když ani to není zcela vyloučeno. Jeho otec se tedy musel narodit nejpozději roku 1194, ale samozřejmě spíš dříve, kdy Vítek z Prčice zemřel, bylo by mu tedy přes 40, kdy zplodil Ojíře. A proto se ptám, neutekla nám tam někde jedna generace?

[kanuk]

...neutekla nám jedna generace?...
Mně se stále nelíbí pokládání Vítka st. a Vítka ml. za bratry stejného křestního jména. Buď se jednalo o použití jména Vítek ve smyslu příjmení, nebo se jednalo o otce a syna, jak je běžně používáno dodnes. Na př., nebyl by Jindřich z Hradce a Vítek z Hradce tatáž osoba, jménem Jindřich Vítek, přesněji Vítkovec? (To je jen vymyšlený příklad)

[Viola]

Mně se stále nelíbí pokládání Vítka st. a Vítka ml. za bratry stejného křestního jména. Buď se jednalo o použití jména Vítek ve smyslu příjmení, nebo se jednalo o otce a syna, jak je běžně používáno dodnes. Na př., nebyl by Jindřich z Hradce a Vítek z Hradce tatáž osoba, jménem Jindřich Vítek, přesněji Vítkovec? (To je jen vymyšlený příklad)

Líbit se Ti to samozřejmě nemusí, nicméně text některých listin žádný jiný výklad prostě nepřipouští, v čem se vzácně shoduje i historiografie. Viz např. tento příspěvek. A navíc, primární chybou je posuzovat středověký svět očima dnešního člověka - to, že dnes by nikdo nedal (ani nemohl dát) svým dětem stejné jméno, neznamená, že by se tak nemohlo dít dříve - a že se tak dělo, to víme bezpečně i u jiných rodů.

[Viola]

Dneska jsme s Betty dělaly na Vítkovcích a vyšel nám z toho (zatím) tento diagram:


Nejde samozřejmě o úplný rozrod, také data narození berte s rezervou - v zásadě vyplývají z prvních listin těch dotyčných, nicméně třeba u Záviše z Nechanic jsme to musely poupravit, protože to potom nevycházelo. Zatím jsme nechaly být i hradeckou větev.

A teď - čekáme na vaše názory . Jinak povšimněme si výskytu Skalice u Sedlčan u zelené i stříbrné větve (i když i to je otázka, např. v listině ohledně kláštera v Pohledu z 25.5.1265 jsou uvedeni oba - Budivoj ze Skalice i Vítek ze Skalice, takže možná šlo o Skalici jinou...). Co by nám dále mohlo pomoci, jsou majetkové poměry. Předpokládáme/víme, že část majetku byla v rodovém nedílu, ale víme, kdy se to dělilo? Moje domněnka je taková, že majetek byl rozdělen mezi syny Vítka z Prčice a poté drželi majetek v nedílu (víme to bezpečně u synů Budivoje a Vítka z Krumlova).