Citace z http://www.mujweb.cz/www/karelvlach/sou ... tbavor.htm ...
Rod Bavorovů ze Strakonic žil do roku 1252 v samém sousedství městečka Nečtic,odkud pocházejí Benedové z Nečtin téhož erbu, ale ve vladyckém stavu. Tito měli nanejvýše ve vlastnictví tři vesnice. Jestli však byli příbuznými s pány Bavory, se neví, ale je to možné. Byli nazýváni erbovními strýci. Benedové jsou původně vladycký rod, později povýšený do panského stavu. Pocházejí původně z Nečtin, vsi nedaleko Manětína. Jako první je uváděn už koncem 12. století Předota z Nečtin, dalším z členů rodu je Beneda z Nečtin, který vlastnil v polovině 15.století Břežany a Křivosoudov. Ty dostal za věrné služby od císaře Zikmunda v roce 1436. Potomci přebírají po tomto Benedovi i příjmení a začínají se psát Benedové z Nečtin. Jeho vnuk Petr byl od roku 1518 zemským hejtmanem a měl 6 synů, kteří drželi v 16. století řadu statků v okolí Prahy a na Chrudimsku. Do řady vysoké šlechty se svým postavením ani bohatstvím nikdy neprosadili, a tak poslední svobodný pán Antonín Beneda z Nečtin umírá v roce 1808 v Praze jako penzionovaný nadporučík. Benedové byli tradičně katolická rodina, a tak po porážce na Bílé hoře neutrpěla prakticky žádnou újmu. Do bojů na straně stavů se zapojil jediný - Jindřich Beneda. Ten proto musel emigrovat.
V historii hradu Buben se uvádí páni z Nečtin a z Jeřeně. Tento český vladycký rod pocházející z Nečtin u Manětína, kde se jeho předkové uvádějí již od 13. století. V roce 1436 si jistý Beneda vysloužil od císaře Zikmunda za věrné služby Křivosoudov a Břežany. Jeho příslušníci si vybudovaly hrad Buben poté, co jim Karel IV. v roce 1333 odňal hrad Nečtiny. Jistý Burián Bohatý z Nečtin vlastní v 15. století tachovský hrad. Heřman z Jeřeně a Nečtin je roku 1379 jmenovaný jako majitel několika okolních vesnic, které patřili k hradu. Heřmana žijícího ještě v roce 1415 vystřídal Evan z Nečtin, který v husitském období patřil k horlivým katolíkům a zúčastnil se bojů proti husitům na plzeňsku. Evan měl za manželku Jitku z Hrádku, dceru Martina Lopaty z Hrádku. Zemřel, či zahynul roku 1431, a protože po sobě zanechal pouze vdovu Jitku z Hrádku a dceru Jitku, ujali se správy Bubna podle smlouvy z roku 1415 příbuzní Vilém z Nečtin a Jan z Roupova. Evanova dcera Jitka však rovněž uplatnila své nároky na hrad Buben spolu s Janem a Mikulášem z Gutštejna, kteří získali právo na hrad koupí podílu od výše jmenovaného Jana z Roupova. Vznikl tím komplikovaný spor, který měl být vyřešen sňatkem mezi Jitkou a Janem z Gutštejna. Jitka se však provdala za Přecha z Kunratic a v roce 1448 prodala své právo na hrad se sedmi vesnicemi Plešnice, Kníje, Jezná, Hracholusky, Vejprnice, Vochov, dnes zmizelý Sedlec a mlýn pod Bubnem své matce. Jan a Mikuláš z Gutštejna však obývali hrad až do roku 1456, kdy byl nakonec spor rozhodnut ve prospěch Jitky. Ta před rokem 1465 uzavřela druhý sňatek s Oldřichem z Janovic, jenž se stal novým majitelem Bubna.
Daniel Beneda z Nečtin kolem roku 1574 získal část majetku statku a tvrzi Přemyšlení u Prahy. Dosáhl rozdělení dosud společného majetku, přičemž jemu připadla celá tvrz s příkopem a dvorem. Jeho syn Daniel prodal v roce 1612 přemyšlenské dědictví Alžbětě Benedové z Přestavlk.
Jistý Jindřich Beneda z Nečtin byl pážetem u rožmberských pánů v 90. letech 16. století a účastnil se i mnohých válečných operací proti Turkům. Byl synem Jiříka Benedy z Nečtin a na Chřenici.
Další člen rodu Jan Beneda z Nečtin měl v zástavě od krále Zikmunda od roku 1436 ves a tvrz Dolní Břežany. Jeho syn poté toto od Zbraslavského kláštera kupuje. Václav a Jan jsou také uvedeny v historii tvrze Libeň u Jílového, kdy v roce 1475 získal Libeň spolu s vesnicemi Okrouhlo a Záhořany. Václav Beneda z Nečtin ji připojil ke statku březaňskému. Tomuto rodu patřila Libeň témeř sto let. V roce 1527 oddělil Jan Beneda z Nečtin statek Libeň od Dolních Břežan, tyto prodal a sídlo přenesl do Libně a patrně v té době si zde postavil i tvrz, která se uvádí v pramenech roku 1544. Jan sídlil také v roce 1470 na říčanském hradě. Žofie z Nečtin je uvedena v roce 1585 jako manželka pana Šebestiána Leskovce, jež odkázala Řečici u Pelhřimova příbuznému Kryštofu st. z Leskovce.
Jiný, snad příbuzný,Vilém z Nečtin drží dvůr Mašov u Kadaně. Král Zikmund Lucemburský v roce 1422 zapisuje plat Vilémovi z Nečtin a na Žluticích na klášteře, který byl poté vypleněn a bez peněz a tak se kladrubští s Vilémem dohodli, že mu za úhradu jeho pohledávek postoupí část toušovského panství včetně komberského statku a hradu. Vilém ještě za svého života postoupil majetek kolem Komberka Buriánu z Gutštejna. Vilém zemřel před rokem 1547.
Jiný příbuzný, Beneš Beneda z Nečtin koupil vilémovský statek u Chotěboře v roce 1557. Ten vystavěl roku 1578 ve vsi Klášter jednopatrovou tvrz. Tehdy k vilémovskému statku náleželo městečko Vilémov a 9 vsí. Tvrz samotná byla postavena na místě bývalého kláštera, jehož základy využil ke stavbě. Po smrti Beneše /1595/, zdědil Vilémov jeho syn Adam a záhy potom Adamův strýc Jan, který statek s tvrzí v roce 1604 prodává.
V roce 1557 kupuje Albrecht Beneda z Nečtin ves s dvorem Spytice a jeho syn Jan dává kolem roku 1590 při spytickém dvoře vystavět tvrz, kterou kolem roku 1603 spolu se statkem prodává. V roce 1635 Albrecht kupuje se svou ženou Annou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, tvrz, dvůr a ves Pole. Ti byli i majiteli nedalekého statku Záboří, který koupili v roce 1633 a jeho vnuk Mikuláš Víta ze Rzavého toto opět prodává.V roce 1635 kupuje Albrecht se svou ženou Marií, rozenou z Mitrovic, polovinu statku Kadov. Po pobělohorských konfiskacích kupuje Albrecht v roce 1622 zámek Brloh se statkem.
Petr Beneda z Nečtin, od roku 1518 zemský správce, měl 6 synů, kteří drželi v 16. století řadu statků v okolí Prahy a na Chrudimsku. Václav Beneda z Nečtin drží v roce 1555 tvrz Maršovice se statkem. Až na Jindřicha, který odešel do emigrace, přečkali všichni členové katolického rodu bez následků pobělohorské exekuce. Přesto tento rod nějak významně nazasahuje do dějin země. Někteří jeho členové slouží v císařské armádě a samotný rod vymírá v roce 1808.