Fórum zájemců o historii

Myslím, že nám tu chybí jedna velmi zajímavá osobnost vrcholnì støedovìkých dìjin, a to významný velmož Vilém z Landštejna. Syn Vítka z Landštejna se narodil pravdìpodobnì okolo roku 1296, zemøel pak 1356. nejprve v mládí s králem Janem bojoval (neopustil Jindøicha z Lipé ani poté, co se od nìj odvrátila tehdejší hlava Vítkovcù, Petr z Rožmberka), naopak jeho synovi Karlovi byl vždy vìrnou oporou. Zastával nìkolik významných úøadù (do roku 1355 byl dokonce pražským purkrabím, pøedtím moravským hejtmanem), spoleènì s již zmínìným Petrem z Rožmberka vytáhl Vítkovce k nejvyšším pozicím ve státì, po Petrovì smrti však došlo k rozmíškám mezi ním a mladšími synovci vèetnì synù Petrových a dokonce k domácí válce.

_________________
Loyaulté me lie.

A nechtìla´s mu spíš udìlat profil do rejstøíku? Nevím jestli to je natolik polemická osobnost, že by bylo nutné dìlat extra téma. Nezlob se na mì, je to jen mùj osobní pohled...

Hmmm... Zatím nìjak není èas... Ale bavily jsme se minulý týden s Katkou o tom, že to byl významný muž, který by si zasloužil svoje téma - teda a nekecám, pøišla s tím Katka a já vøele souhlasila... No a na druhou stranu, pokud se tady nic nového neobjeví, tak to mùžem smazat, ne ?

_________________
Loyaulté me lie.

Je zde øeè o našem synkovi?
To on byl slavný po tatínkovi - jak v politice, tak v boji

Pravdu díte, mé dámy, král Jan obléhal Vilíka nejn na Landštejnì, ale také v Tøeboni. Marnì. Pak se však dohodli a zbytek již znáte. Ach, to byly krásné èasy...

_________________
Volo, multum, statim!

No vidíš, ty bys mohla vìdìt takové ty zákulisní drby . O jeho postojích a úøadech se lze doèíst všude možnì, ale napø. jak to bylo s tou svatbou s Eliškou z Dubé - oženil se pomìrnì pod svou úroveò, ne?

_________________
Loyaulté me lie.

Možná spíš o nìm zjistit nìco zajímavého, co tøeba publikováno vùbec nebylo nebo jen okrajovì. Já se pøiznám, že se mi toho, kromì tìch obecnì známých vìcí, moc zjistit nepodaøilo. Kupøíkladu mám i problém najít nìjaké listiny, v nichž by byl zmiòován (tohle je jedna z mála zmínek - I. Constitufio Ducatus Megalopolensis d. a. 1348.
(Aus Kliiver's Beschreibung des Herzogthums Mecklenburg Th. I p. 302 ff. - http://www.heraldica.org/topics/royalty ... enburg.htm). Možná hledám špatnì...

Tak já bych také hlasovala pro téma

_________________
Volo, multum, statim!

Tuhle jsem našla lenní smlouvu:

http://dziedzictwo.polska.pl/files/Umow ... _id=206797

_________________
Volo, multum, statim!

To je trošku problém - když nám synek dorostl do slávy, tak my už jsme byli mrtví. Takže já teï ze záhrobí pátrám stejnì jako ostatní

_________________
Volo, multum, statim!

Eliška z Dubé bola pravdepodobne druhou manželkou Viléma I. z Landštejna.
Za prvú manželku niektorí èeskí historici oznaèujú Elisabeth z Kuenringu. Niektorí rakúski historici Elisabeth z Kuenringu zase oznaèujú za matku Viléma I. z Landštejna - viï mnou uverejnený rodokmeò Kuenringovcov. Je to na dlhšiu zaujímavú tému a prípadné bádanie.
Èo sa týka Elišky resp. Alžbety z Dubé tú si mohol Vilém zobra aj z lásky nako¾ko bol už dos bohatý a nepotreboval si už bra manželku len kvôli majetku.
Niektorí bádatelia tvrdia, že bola dvornou dámou prvej manželky Karla IV. Blanky z Valois a teda Vilém sa mohol s òou spozna keï sa od roku 1333 zaèal pohybova v blízkosti Karla IV.
Pod¾a historika pána Zdeòka Žaluda - jeho diplomová práca Páni z Landštejna do doby husitskej - bola Eliška dcérou Ondøeje nejstaršího z Dubé. Mám na mysli pánov z Dubé z rodu Benešovicov nie z rozrodu z Ronova.
Za Karla IV. sa dostali do popredia aj menej majetné rody ale vo funkciach pre Karla IV. sa dostávali na vyššiu úroveò. Medzi takéto rody patrili aj páni z Dubé najmä Ondøej z Dubé bol vysokouznávaným královským sudím. Teda Eliška z Dubé nemusala by považovaná za osobu z neprimeraného rodu.
Mimochodom vzah Viléma z Landštejna a Elišky z Dubé pekné opísala v svojich románoch pani ¼udmila Vaòková - Pán støíbrné rúže, Válka rúží. Jedna sa síce len o beletriu ale pani Vaòková sa snažila maximálne možne drža dostupných historických podkladov.
Eliška z Dubé bola asi krásnym svetielkom osobného života Viléma z Landštejna, kedže zo svojich niektorých synov nemal príliš ve¾a radosti.

_________________
Historia magistra vitae

Milá Kateøino z Landštejna, dovo¾ujem si malé upresnenie, v tvojom odstavci uverejnený Graf Wittik von Landstein je myslený Vítek z Landštejna, 2. syn Ojíøa z Lomnice ( ze Svin, z Klokot ) otec Viléma I. z Landštejna. Tebou spomínaný Vítek z Landštejna je syn Viléma I. z Landštejna, v rokoch 1379-1380 asi komorník Václava IV., teda prípadný vnuk Elisabetin.

Pod¾a tohto odstavca bola Elisabeth z Kuenringu matkou Viléma z Landštejna a nie jeho prvou manželkou. Ve¾mi by ma zaujímalo odkia¾ , z ktorého zdroja si získala tvoj vyššie uvedený odstavec.

Pátram a dávam dokopy život Viléma I. z Landštejna. Medzi nevyriešné nejasnosnoti oh¾adom jeho života sú pre mòa nasledijúce body:

1. Bola Elisabeth z Kuenringu matkou Viléma z Landštejna alebo jeho manželkou?

2. Kde a kým bol vychovávaný Vilém z Landštejna?

3. Preèo nazaèiatku Vilém tak úzkostlivo podporoval Jindøicha z Lipé?

4. Kto bola a kam sa podela druhá dcéra Viléma z Landštejna? ( Blbá poves hovorí, že ju dal zamurova ).

5. Zomrel Vilém z Landštejna skutoène na následky zranenia zo súboja s Jindøichom II. z Hradce alebo zomrel prirodzenou smrou?

Všetky možné odkazy na mnou vyššie uvedené otázky ma ve¾mi zaujímajú.
Tvoje bádate¾ské aktivity sú vynikajúce a keby si náhodou narazila na nieèo èo by mi pomohlo v mojich otázkach, bol by som ve¾mi rád, keby si ich uverejnila.

_________________
Historia magistra vitae

Pokud já vím, jeho manželkou mìla být Eliška z Dubé, sestra sudího Ondøeje (ne z Ronovcù, nýbrž Benešovicù). O jiné manželce jsem zatím èetla pouze u Vaòkové...

Tohle vùbec nevím, zatím jsem našla první listinu, v níž se objevuje, až v roce 1315.

Tak nevím, jestli to bylo úzkostlivé, faktem je, že Vilém se pomìrnì držel jedné strany. Tìžko øíct, proè zvolil zrovna stranu Jindøichovu, a ne tøeba Petra z Rožmberka, pozdìjšího svého "paráka", možná šlo o všeobecnou obavu šlechty z rùstu královské moci, možná šlo o dodržení nìjakých dohod (?) tøeba v návaznosti na Jindøichovo spojení s Vilémovým otcem Vítkem ještì za Korutance, tìžko øíct.

Tak o tomhle jsem nikdy neslyšela, každopádnì s dcerami je nìkdy problém, mnohdy je ani neznáme jménem.

Nevím... Pøednì je tøeba øíct, že VIlémovi bylo pøibližnì 60 let, na tu dobu tedy pomìrnì hodnì. Možná by to zranìní "rozchodil", kdyby byl mladší. Jaký je vùbec èasový odstup mezi soubojem a jeho smrtí?

_________________
Loyaulté me lie.

Tohle je zajímavá otázka. Mám na to dvì hypotézy, které si navzájem neprotiøeèí.
1. Je možné, že to byl pøíbuzenský svazek, ne pøímo s JzL, ale s Lichtemburky, Vilémova dcera Anežka se vdala za Hynka (Krušinou) z Lichtemburka, ne toho Krušinu, ale jeho synovce. Ale to ještì nemám potvrzené z druhého zdroje.

2. Prostì proto, že takový byl, když se podíváme na jeho èiny bìhem jeho kariéry, zdá se, že si "svou" stranu vybíral po zralé uváze a nemìnil ji, moc. A vychází mì z toho strana království èeského a také strana jeho otce Vítka. Takže Viola múže mít klidnì pravdu, že vzájemné vztahy pøecházely i z otce na syna.

Když se podíváme jak byl "užiteèný" obìma Lucemburkùm, nejprve Janovi - pøedevším pøi zahranièních misích a pak Karlovi, zdá se, že pøes vnitropolitické rozpory s Janem, držel Vilém opravdu linii èeského království - pøes Elišku hlavnì pro jejího syna Karla.

To, že se v pøípadì Týøovského zajetí postavil jednoznaènì na stranu JzL a na té také vytrval, i když ho to nakrátko stálo hrad Landštejn, jako zástavu na propuštìní JzL a je souèástí smlouvy, kterou po svém propuštìní uzavøel JzL s Petrem z Rožmberka (dneska bychom øekli pakt o vzájemné pomoci a neútoèení) to nevyluèuje.

Takže shrnuto, byl to pán urèitì velmi konzistentní, nemìnil strany a spojence dle momentální situace, nemohl pøekroèit svùj stín jako èlen èeské vysoké šlechty, ale zároveò respektoval prospìch èeského království jako celku.

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.

Ještì bych chtìla doplnit k výše uvedenému, že Vaníèek ve Velkých dìjinách III. uvádí Viléma jako jednoho ze svìdkù dohody mezi Jindøichem Korutanským a Fridrichem Slièným z 14.8.1308, ovšem jde o chybu, jedná se o jeho otce Vítka, t.è. znojemského purkrabího.

_________________
Loyaulté me lie.

Ano, Vítek se asi poprvé postavil za lucemburskou stranu , když v korutanské Praze podpoøil v boji prolucemburské mìštany (sice to nedopadlo, ale bojoval jak lev. Dalimil myslím píše, že to vidìl na vlastní oèi.
Vítek se také objevuje dohromady s JzL (vìtšinou jako sami dva èeští páni v poèátcích lucemburského panování, kdy mìl Jan "nìmecké" poradce : v listinì pro sedlecký klášter r. 1312 - kde mimo nich jsou to fuldský opat a pak Bertold z Hennerberga a Walter z Castellu (toho mìl asi JzL moc rád ) .
Vítek pak znovu svìdèí JzL v komisi, co posuzovala jeho pohledávky za králem Janem. V komisi dále byli opìt oba "poradci" Bertold i Walter + 2 opati (Zbraslav a Sedlec). Vítek tedy stál dost jednoznaènì a pomocnì za JzL, takže Vilém se pak objevuje na jeho stranì v bojích bìhem Jidøichova uvìznìní.
(Zdá se, že Landštejni holt nebyli Rožmberci).

Otázka, kdo ho vychovával -jeho otec Vítek - podle výše uvedenéno, nevím jestli vychovával, ale ovlivnil zcela urèitì.

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.

Som ve¾mi rád, že na moje otázky oh¾adom Viléma z Landštejna prišli prvé reakcie, niektoré ve¾mi zaujímavé. Považujem ale za vhodné napísa èo už ja viem o Vilémovi z Landštejna, aby bolo možné pochopi kam smerujú moje otázky. Moje poznatky som pozbieral z internetu ale hlavne z Zbraslavskej kroniky, Palackého, Šustu ale aj z diplomovej práce pána Zdeòka Žaluda, výmeny poznatkov s pani ¼udmilou Vaòkovou a kastelánkou hradu Landštejna pani Mládkovu. Všetkým sa chcem ve¾mi poïakova za informácie. Zaènem narodením a mladosou Viléma z Landštejna uvidím kam sa stihnem dosta, nako¾ko som èasovo obmedzovaný.

Vilém Z Landštejna sa narodil pod¾a niektorých zdrojov okolo roku 1296 alebo v roku 1300. Pod¾a väèšimny zdrojov bol jeho otcom Vítek z Landštejna. Ako matka je niekedy uvádzaná Elisabeth z Kuenringu, dcéraLitholda I. z Kuenringu. Viacerí èeskí historikovia ale oznaèujú Elišku z Kuenringu ako prvú manželku Viléma z Landštejna. Rakúsky bádate¾ Roman von Pocházka uvádza ako rodièov Viléma z Landštejna Elišku z Kuenringu a pre zmenu Ojíøa z Landštejna. Takže hneï na zaèiatku samé nejasnosti.

Na vysvetlenie súvislosti je asi vhodná krátka exkurzia do rodokmeòa vítkovcov z tøeboòsko-landštejnskej vetvy. Ako zakladate¾ tejto vetvy je uvádzaný Vítek z Klokot, ktorý mal asi 3 synov Vítka ze Skalice, Pelhøima z Tàebone a Ojíøa ze Svin ( z Klokot, z Lomnice ). Potomkovia Vítka zo Skalice sú znaène nejasní a pozdejšie potomstvo zaèalo používa predikát z Landštejna asi až po vymretí hlavnej línie Landštejnovcov, preto sa nebudem touto vetvou ïalej zaobera. Zostávaju mi teda Pelhøim a Ojíø, ktorí boli istý èas spoluvlastníkmi Tàebone. Pelhøim z Tà. mal synov Voka a Sezemu a Ojíø ze Svin mal synov Smila a Vítka.

Smil sa oženil s Kunhutou z Kuenringu (dcérou Jindøicha z Kuenringu a nemanželskej dcéry PO II. Elišky). Vïaka tejto svatbe sa rozšírilo landštenské domínium aj o panstvo Nové Hrady. Tento Smil z Nových Hradu mal s Kunhutou deti Ofku, Ojíøa a Smila (posledné písomné spomienky sú na nich z roku 1317, nasledne asi naraz umreli?).
Vítek najèastejšie oznaèovaný ako otec Viléma bol asi až do roku 1302 bez predikátu. Pelhøimov syn Vok mal deti Lidmilu, Jaroslava, Sezimu a Ojíøa. Pod¾a záznamov sú spomínaní ešte aj v roku 1327. Nejasnou je z h¾adiska väzby k tomuto rodu je postava Oldøicha z Landštejna (niektorí historici mali hypotézu, že to bol strýko Ojíøa ze Svin ?). Tento vlastnil Landštejn a Lomnici (nad Lužnici). Po jeho smrti preberá Ojíø ze Svin Lomnicu (aj do predikátu) a Pelhøimov syn Sezema preberá Landštejn. Tøeboò bola asi vo vlastníctve oboch línii (Pelhøimovej aj Ojíøovej ).

Pre mòa je záhadou preèo po smrti Sezemu z Landštejna (Pelhøimova línia) sa stáva dedièom Landštejna Vítek syn Ojíøa ze Svin. Pritom v tom èase ešte žili Sezimovi synovci a neter (deti Voka). Preèo nededili oni?
Po smrti Vítka z Landštejna po òom zdedil v roku 1315 najdôležitejšie panstvá t.j. Landštejnské a Tàeboòské + purkrabskú funkciu na Hlubokej Vilém z Landštejna a v roku 1317 zdedil aj panstvo Novohradské. Kedže sa predpokladá úmrtie Vítka z Landštejna v roku 1312 nie je známe kto bol držite¾om tohto majetku do roku 1315 ( asi bol Vilém ešte neplnoletý ). Nakoniec v majetku mladého Viléma skonèili všetky najdôležitejšie panstvá oboch línii tohto rodu, napriek tomu, že ešte žili aj iní starší mužskí potomkovia. Preèo?

O jednom z týchto ešte žijúcich mužský potomkoch o Ojíøovi z Landštejna (synovi Voka) vieme, že vstúpil do kláštora v Ústí (Sezimovom) ale presný rok neviem. Je zaujímavé, že práve jeho oznaèuje pán R. von Procházka ako otca Viléma z Landštejna. Kde nie sú údaje prichádza fantázia. Takže moja hypotéza je, že príslušníci tohto rodu po smrti Ojíøa ze Svin (1304?) pochopili, že ak sa chcú vyrovna rožmberkovcom a pánom z Hradce musia postavi na šachovnicu jedného svojho predstavite¾a, ktorý svoje postavenie môže oprie o ve¾ký majetok a má primerané vzdelanie. Vybrali si Viléma (alebo predtým jeho otca Vítka). Vilém bol na svoju dobu skutoène nadprimerane gramotný (predpokladám že dobre slovom aj písmom vládol latinou, èo mne pri bádaní ve¾mi chýba ) o èom svedèí skutoènos, že dojenával zmluvy, bol èastým svedkom na významných zmluvách, spravoval rozsiahly rodový aj krá¾ovský majetok. Kde sa to nauèil ?

Ako vhodné miesto výuèby pre mòa prichádzajú do úvahy kláštor v Zwetli a prípadne kláštor v Ústí. Viac sa priláñam ku kláštoru v rakúskom Zwetli nako¾ko bol tento kláštor silne podporovaný Kuenringovcami (matka Viléma asi z Kuenringu) a aj Smil z Nových Hradú vstúpil do tohto kláštora (je tam asi aj pochovaný). V Zwetli existuje dokument pod¾a ktorého sa v roku 1317 na akomsi obrade mníchov s laikmi (hlavne sponzormi kláštora) zúèastnil Vilém z Landštejna spolu s detmi Smila z Novývh Hradú. Tomuto kláštoru preukázal Vilém dobrú službu aj poèas jedného vojenského aženia Jána Lucemburského do Rakúska, kedy uprosil Jána Lucemburského, aby vojsko nevchádzalo do tohto kláštora. Èo sa týka vojenskej výchovy Viléma z Landštejna dovolím si fantazírova, že okrem bojových skúseností od Vítka z Landštejna a Smila z Nových Hradú bol spätý aj s dvorom Jindøicha z Lipé. Jeho otec Vítek s JzL èasto spolupracoval (o èom svedèia aj reakcie ostatných diskutujúcich ) a je možné, že aj purkrabstvo na Hlubokej dostali landštejnovci vïaka JzL.
Kedže nechcem by únavný a už musím konèi ïa¾šie názory na Viléma z Landštejna uverejním nabudúce.
Díky za inšpirujúce reakcie.

Našla jsem pøímo ve Zbraslavské kronice, že Vilém z Landštejna byl synem Vítka. Já sama jsem o tom, že mìl být synem Ojíøovým, ještì neslyšela . Na to ostatní se musím podívat, nìjak moc informací najednou .
O tomhle by mohla vìdìt víc Katka z Landštejna...

_________________
Loyaulté me lie.

Zdravím Violu,
ja som na variantu, že prípadným otcom Viléma z Landštejna by teoreticky Ojíø z Landštejna narazil v rodokmeni Landštejnovcov stiahnutého zo stránky http://www.geocities.com/Heartland/Bluf ... anstvo.htm pod podknižnicou Vítkovci. Nachádzajú sa tam tri súbory a v súbore Vítkovci1 je uvedený aj rodokmeò Lanštejnovcov. Keï tento rodokmeò porovnám s inými zdrojmi, tak až po deti Viléma je pomerne presný. Ostatné neviem vierohodne verifikova. V tomto rodokmeni je uvedená aj možná alternatíva s oznaèením zdroja PD:
1.2.5.1. LANDŠTEJNA, Z Vok
rod. TØEBONÌ, Z Pelhøim - 1261
rod. ____ Anežka
+ 1300
dìti LANDŠTEJNA, Z Lidmila - 1339
dìti BOROVAN, Z Jaroslav - 1339
dìti LANDŠTEJNA, Z Sezima - 1327
dìti LANDŠTEJNA, Z Ojíø - 1327
________________________________________________________________
1.2.5.1.1. LANDŠTEJNA, Z Lidmila
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1339
________________________________________________________________
1.2.5.1.2. BOROVAN, Z Jaroslav
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1339
________________________________________________________________
1.2.5.1.3. LANDŠTEJNA, Z Sezima
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1327
________________________________________________________________
1.2.5.1.4. LANDŠTEJNA, Z Ojíø
rod. LANDŠTEJNA, Z Vok - 1300
+ 1327

manžel Elišky z Kuenringu a otec Viléma z Landštejna +1356 (nebo 1360) a jeho sourozencù - PD
______________________________________________________________

Na vyššie uvedenej stránke sú uvedené aj zdroje a pod PD sa skrýva zdroj:
R.von Procházka - Genealogisches Handbuch erloschener böhmischen Herrenstandsfamilien, Ergänzungsband (1990) - PD __

V vyššie uvedenému dielu sa neviem dosta ale prepokladám, že tento relativne novodobý autor von Prochazka mal prístup hlavne k rakúskym zdrojom a menej k èeským lebo nemá jasno v roku úmrtia Viléma I. z Landštejna. Rok umrtia 1360 sa týka úmrtia Viléma II. z Landštejna - probošta vyšehradského, syna Viléma I.
Takže neviem posúdi mieru vierohodnosti alternatívy pána Procházku.

Ako som už v predchádzajúcom príspevku spomínal dotyèný Ojíø v stúpil do kláštora v Ústí. Túto informáciu som našiel na webovej stránke mesta Trhové Sviny a hlavne bola potvrdená aj v diplomovej práci pána Zdeòka Žaluda, kde spomína zápis v zemských deskách z dne 26. kvìtna 1327. Klášter dominikánu v Sezimovom Ústí tehdy prodal majetek zemøelého spolubratra Ojíøe, který získal po otci pøi delení dedictví Voka z Borovan a Svin, døíve z Tøebone. Pán Žalud mal ale problémy vysvetlit okolnosti predaja lebo sa domnieva, že Vilém inicioval predaj nátlakom na kláštor. Citujem pána Žaluda: V zápisu je zdùraznìno, že král dal tento majetek Vilémovi ultra hoc et omne jus suum, nebo svùj nárok postavil na stanovisku, že Ojíø licet fuit monachus, tamen fuit tum homo nobilis terre et sine heredibus. Po lainsky žia¾ neviem a neviem si sám presne latinské pasáže preloži.
Celkovo mám pri èítaní niektorých väzieb Viléma na svojich príbuzných dos neistý pocit èi správne chápeme ich príbuzenské vzahy.
Napr. v dokumente z roku 1339 sú uvádzané deti Voka z Borovan a Vilém I. z Landštejna je v nich oznaèovaný ako ich brat. ??? Pod¾a štandardného výkladu rodokmeòa Lanštejnovcov by mali by bratrancami.
Takisto som si všimol v rôznych zdrojoch uvádzaný vzah Viléma s Petrom I. z Rožmberku ako vzah k strýkovi. Paradoxné je, že v niektorých zdrojoch je Vilém strýkom Petrovi v iných je Peter strýkom Vilémovi. ???

Tak èi onak zatia¾ ale drtivá väèšina zdrojov uvádza ako otca Viléma Vítka z Landštejna a aj politická orientácia Viléma odkedy vstúpil na šachovnicu èeských dejín ( 1315 ) bola na zaèiatku orientovaná ako zdedenie a pokraèovanie politiky Vítka z Landštejna.
Mám ale trochu problém akceptova rok narodenia Viléma ako rok 1296 nako¾ko napr. Šusta uvádza v pasážach pre rok 1307 ( obrana Znojma proti Habsburgovcom ) Vítka z Landštejna ako "mladý Vítek z Landšýna" a Smila z Nových Hradú mylne uvádza ako strýka Vítkovho. Ak si to chcem preloži do stredovekých reálií, keï bol vtedy niekto považovaný ako mladý nemohol ma viac ako 20 - 25 rokov. 30-roèní boli už vlastne starí. Ak teda priradím prinajlepèom Vítkovi v roku 1307 25 rokov a mal by splodi Viléma v roku 1295 musel by ma vtedy 13 rokov, èo sa mi zdá dos pritiahnuté za vlasy. Preto považujem za vierohodnejší ako rok narodenia Viléma z Landštejna rok 1300.
Ak, by si Viola mala nejaké iné informácie alebo doplnenia, prípadne by si bola schopná interpretova latinský text oh¾adom spätného Vilémovho odkúpenia majetku po Ojíøovi budem ti vïaèný.

_________________
Historia magistra vitae

Mì v této souvislosti napadá jediné - že celé panství bylo v nedílu, tudíž se fakticky nedìlilo, ani nedìdilo - ale dohodou si mezi sebou jednotliví èlenové rodu rozdìlili své sféry vlivu vèetnì hradù, po nichž užívali své predikáty. V té dobì to bylo pomìrnì bìžné, bránilo se tak odúmrtnímu právu panovníka, navíc nedílné panství mìli v té dobì i Krumlovští a pozdìji snad i Rožmberkové. Ale musím se na to poøádnì podívat .

_________________
Loyaulté me lie.

To by mohlo být, panství po otci drželi v nedílu taky Èenìk z Ojvína a JzL , což byl asi stejný dùvod.

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.

Oldøicha z Landštejna jsem našla na listinì z roku 1265 (Regesta II., è. 485) ve svìdeèné øadì. Bratøi Vítek ze Skalice a Ojíø z Lomnice (spolu s dalšími, to nás nemusí teï zajímat) nìco darují klášteru ve Svìtlé (Zwettl) èi co, a teï svìdci:
Oldøich z Hradce, Oldøich z Lomnice, Budivoj ze Skalice, Vítek z Krumlova, Vok a Sezema z Tøebonì... blabla

Co nám z toho vyplývá? Pravdìpodobnì byl roku 1265 Pelhøim, bratr Ojíøe a Vítka, po smrti. Protože se jeho synové píší po Tøeboni, stejnì jako jejich strýc Ojíø, podporuje to mou domnìnku o nedílu a vlastnì i Mildiho informace.

_________________
Loyaulté me lie.